Turecká invaze na Kypr a Varoša – postapokalyptické město duchů
20. července 1974 zahájili Turci operaci "Attila", během které se turecké vojenské jednotky vylodily v přístavu Kyrenia na severu ostrova Kypr. Jednalo o reakci na vojenský převrat v Řecku a plány řeckých vojáků připojit Kypr k Řecku. Těžce vyzbrojení Turci tehdy snadno zlomili odpor kyperské Národní gardy a vytvořili v Kyrenii předmostí. Poté Turci obsadili strategickou silnici, která vede k hlavnímu městu ostrova k Nikósii, zakopali se a zaujali vyčkávací taktiku. Příslušníci Národní gardy se sice pokusili o protiofenzívu, ale turecké letectvo na kyperské oddíly zaútočilo a gardistům způsobilo velké ztráty. Zatímco se na Kypru vyloďovali další turecké oddíly, začalo v Ženevě jednání o dalším vývoji.
Turci požadovali, aby bylo na Kypru zřízeno šest separátních tureckých kantonů v různých částech ostrova, kde by Turci žili pod ochranou tureckých vojáků, což Řekové odmítali a jednání nakonec zkrachovala. Američané byli v té době paralyzováni aférou Watergate a viceprezident Gerald Ford, který Nixona nahradil, měl jiné starosti. Ani Britové se do konfliktu nechtěli míchat a od dob suezské krize se drželi zpátky.
Foto: Varosha pohledem z Paralimni v roce 2017 | Wikimedia Commons / Public Domain
Nezájmem mocností povzbuzení Turci zahájili v srpnu novou ofenzívu a do pohybu se dalo 40 000 vojáků, 200 tanků a 120 těžkých děl. Turecký postup se zastavil až na tzv. Attilově linii, která v délce 180 km protnula celý ostrov, a Turci obsadili 36% kyperského území. Protože se Turci neostýchali na řeckém obyvatelstvu páchat násilí, začali kyperští Řekové hromadně utíkat a desetitisíce lidí muselo opustit své domovy během několika hodin. Díky tomu vedla invaze k totálnímu kulturnímu a hospodářskému rozvratu země. V tureckých rukou skončila velká část úrodných nížin, nerostného bohatství a hlavní turistická centra jako Kyrenie a Famagusa. Národní garda, která se marně snažila zastavit turecký útok, přišla téměř o veškerou výzbroj a stovky jejích mužů padlo. Během postupu tureckých vojáků docházelo k vraždám, k znásilňováním, k rabování a k ničení hrobů a kostelů. Dodnes je pohřešováno 1500 Řeků a v turecké části ostrova se nachází doposud neodryté masové hroby. V následujících měsících došlo k násilným přesunům obyvatelstva, když Turci vyhnali z domovů téměř 200 000 kyperských Řeků, což je zhruba třetina obyvatel ostrova. Do obsazené části ostrova byli přemístěni Turci, kteří žili v řecké části a Turky, kteří sem turecká vláda přesídlila z pevninské části.
Foto: Opuštěné hotely | Wikimedia Commons / Public Domain
Nově příchozí Turci obsazovali prázdné řecké domy, ale tisíce domů zůstaly další desítky let neobsazené. Totéž platí o hotelech a penzionech v turistických destinacích. Neuznaná Severokyperská turecká republika se dostala na černou listinu, bylo na ní uvaleno embargo a přestali jí navštěvovat západní turisté. Mnoho hotelů začalo proto chátrat a turistická centra se stala městy duchů. A to je i případ turistické destinace Varoša, která leží na předměstí Famagusty. Před invazí bylo toto místo oblíbeným cílem západních turistů i celebrit, místní pláže si oblíbily i herečky Brigitte Bardotová, Sophia Lorenová či Elizabeth Taylorová. Po turecké invazi turečtí vojáci vyhnali 40 000 místních Řeků a více než stovka hotelů osiřela. Hotely chátrají, ulice jsou bez života a zarůstají trávou. Varoša připomíná město duchů a postapokalyptickou krajinu. Turci se neodvažují hotely, byty a pozemky obsadit a opravit, protože papírově pořád patří řeckým i zahraničním majitelům a vláda neuznané republiky se bojí dalších mezinárodních sankcí. Varoša tak chátrá dál a ukazuje, jak bude svět vypadat, až dojde k apokalypse.
Zdroj: britannica.com
