Ukrajina si během války vybudovala pověst země, která dokáže pod tlakem rychle vyvíjet účinné a praktické technologie. Jedním z nejvýraznějších příkladů jsou záchytné drony určené k ničení íránských útočných bezpilotních prostředků Shahed. A právě tyto zkušenosti teď podle dostupných informací začínají hrát stále větší roli i mimo samotné bojiště — konkrétně na Blízkém východě.

Foto: Ukrajinci už na Blízkém východě sestřelují drony Shahed | Telegram

Psali jsme:Grad v plamenech: K-2 ukázala, jak loví ruské raketomety i útočné skupiny

Ukrajinští specialisté nasazení v zemích regionu už podle informací BBC News Ukraine v jedné z blízkovýchodních zemí použili záchytné drony k sestřelení několika íránských dronů Shahed. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o významný moment: ukrajinské technologie i zkušenosti z obrany proti dronovým útokům se z domácího konfliktu přenášejí do širšího mezinárodního bezpečnostního prostoru.

Zájem o ukrajinské řešení je přitom značný. Výrobci dronů, které BBC News Ukraine oslovila, uvádějí, že už obdrželi desítky obchodních nabídek ze zemí Perského zálivu i dalších států Blízkého východu, stejně jako od zprostředkovatelů. Všichni podle nich projevují zájem o export desítek tisíc ukrajinských záchytných dronů a jsou ochotni zaplatit více než odběratelé na domácím ukrajinském trhu.

Tak silná poptávka není náhodná. Ukrajina se během války stala jakousi laboratoří moderní dronové války. Pod každodenním tlakem ruských útoků byli ukrajinští vývojáři a výrobci nuceni hledat rychlá, levná a zároveň účinná řešení proti hrozbám, jako jsou právě drony Shahed, které Rusko opakovaně používá při útocích na ukrajinská města a infrastrukturu. To, co vznikalo jako reakce na bezprostřední nebezpečí, dnes budí pozornost států, které chtějí posílit vlastní protivzdušnou obranu.

Podle zveřejněných informací už nejméně dva velcí výrobci záchytných dronů podali příslušné žádosti mezirezortní komisi pro politiku vojensko-technické spolupráce a exportní kontroly. Tyto žádosti musí nejprve projít komisí a následně je musí schválit Státní služba exportní kontroly Ukrajiny.

Psali jsme:Významná zpráva pro obranný průmysl České republiky: Colt a Explosia podepsaly memorandum o spolupráci

Psali jsme:Aktivní záloha 13. dělostřeleckého pluku prošla intenzivní přípravou v Brdech

Psali jsme:Levný lovec Šáhidů: Ukrajinské řešení, které zajímá Pentagon i státy Perského zálivu

Právě zde ale celý proces naráží. Žádosti jsou údajně „pozastavené“ — stát je ani neschválil, ani výslovně nezakázal. Vzniká tak nejistota, která komplikuje obchodní jednání a zvyšuje nervozitu mezi výrobci, kteří vidí na zahraničních trzích mimořádnou příležitost.

Některé firmy už od dalších jednání ustoupily. Důvodem měl být dopis Bezpečnostní služby Ukrajiny, který byl firmám rozeslán na začátku března. V něm měla služba upozornit na zákaz vývozu zbraní na Blízký východ a zároveň varovat před možnou trestní odpovědností v případě porušení tohoto pokynu. Takové varování pochopitelně výrazně zvyšuje právní i politické riziko pro všechny, kdo by chtěli export rozjet.

Zástupce jednoho z výrobců, který o povolení k exportu bezpilotních prostředků požádal, uvedl anonymně, že podle jeho názoru úřady záměrně blokují možnost prodeje ukrajinských záchytných dronů do zahraničí. Podle něj prezident Volodymyr Zelensky už dříve nastavil své podmínky pro prodej dronů, a dokud nebudou naplněny, export se zřejmě nepohne kupředu.

Právě v tom spočívá hlavní obava průmyslu. Pokud stát bude s rozhodnutím příliš dlouho otálet, může zájem zahraničních partnerů ochabnout. Potenciální zákazníci se mohou obrátit na jiné trhy nebo jiné dodavatele, kteří nabídnou srovnatelné technologie bez politických průtahů. V obranném průmyslu přitom často rozhoduje rychlost — kdo zaváhá, ten může přijít nejen o kontrakty, ale i o strategické postavení.

Prezident Zelensky mezitím uvedl, že Ukrajina už vyslala 228 specialistů k zachytávání dronů Shahed do Kataru, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie, Kuvajtu a Jordánska. Zároveň prohlásil, že Ukrajina aktivně rozvíjí technickou spolupráci se státy Blízkého východu, a to jak na úrovni ministerstev obrany, tak přímo s představiteli jednotlivých zemí, aby uzavřela širší obranné dohody.

Podrobnosti mise prezident nezveřejnil, celkový obraz je ale stále zřetelnější. Ukrajina se nesnaží pouze bránit vlastní území, ale zároveň se profiluje jako cenný bezpečnostní partner pro státy, které čelí podobným hrozbám.

Tato spolupráce navíc může mít i širší strategický rozměr. Intelligence Online uvedl, že výměnou za pomoc se záchytnými drony žádá Ukrajina od Kataru 12 použitých stíhacích letounů Mirage 2000-5EDA. Prezident také už dříve naznačil, že Ukrajina je připravena sdílet záchytné drony se svými partnery na Blízkém východě výměnou za rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot.

Ukrajinské dronové know-how se tak zjevně mění v mnohem víc než jen vojenský nástroj. Stává se diplomatickou kartou, vyjednávacím prostředkem i potenciálně cenným exportním artiklem. Technologie, které vznikly z nutnosti přežít pod neustálými útoky, dnes mohou Kyjevu pomoci získat nové zbraně, nové spojence i silnější postavení na mezinárodní scéně.

Nejde tedy jen o příběh několika sestřelených dronů. Jde o příběh země, která dokázala proměnit válečnou zkušenost v technologickou výhodu — a nyní hledá způsob, jak ji přetavit také v diplomatický a ekonomický kapitál.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, The Moscow Times