EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Úprk kanálem: Sázka na překvapení Němcům vyšla

 27. 11. 2021      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Unternehmen Cerberus byla německá námořní operace během 2. světové války, kdy byla eskadra Kriegsmarine, složená ze dvou bitevních lodí třídy Scharnhorst, těžkého křižníku Prinz Eugen a jejich doprovodu, evakuována z Brestu v Bretani do německých přístavů. Trasa evakuace byla zvolena kanálem La Manche, kdy byla dána přednost před delší trasou kolem britských ostrovů. Němci spoléhali na překvapení a letecké krytí Luftwaffe. Rozkaz k zahájení operace vydal Hitler 12. ledna 1942.

V roce 1588 vyslali Španělé do Lamanšského průlivu obrovské loďstvo s desítkami tisíc vojáků. Tehdy velmi malé námořnictvo královny Alžběty však, také díky zázračné bouři, tento útok odrazilo. V rámci dané bitvy Britové do těsné formace mohutné španělské flotily vyslali ohnivé lodě. Síla a pýcha Španělska byla spálena a rozbita o Doverské útesy.

500 let po této události byl Lamanšský průliv jednoznačně anglický, až do ledna 1942, kdy Královské námořnictvo zažilo jedno z největších ponížení ve své historii, kdy asi čtyři desítky německých lodí, včetně dvou bitevních, proklouzly kanálem La Manche zcela beze ztrát. Němci operaci nazvali Kerberos (Unternehmen Cerberus) a do dějin se celosvětově zapsala jako "Channel Dash" - úprk kanálem.

Bundesarchiv_DVM_10_Bild-23-63-46,_Schlachtschiff_'Scharnhorst'Foto: Bitevní loď Scharnhorst v roce 1939 | Bundesarchiv, DVM 10 Bild-23-63-46 / CC-BY-SA 3.0

Počátkem roku 1942 kotvily bitevní lodě Scharnhorst, Gneisenau a těžký křižník Prinz Eugen (který se zúčastnil operace Rheinübung, během níž byl v Atlantiku potopen Bismarck) pod námořní vlajkou nacistického Německa v bretaňském přístavu Brest v okupované Francii. Zde však byly příliš zranitelné leteckými útoky z Británie, navíc Hitler je hodlal využít více na severu k narušování lodního spojení mezi Británií a SSSR.

Jedinou otázkou bylo, jak lodě nepozorovaně a bez úhony propašovat kolem mocného Královského námořnictva do domovských přístavů. Dvě možné trasy, kterými se lodě mohly vydat, byly buď přes Dánskou úžinu mezi Grónskem a Islandem, nebo kratší cestou vedoucí přímo přes Lamanšský průliv. Nakonec byla na Hitlerův přímý rozkaz  zvolena druhá a mnohem riskantnější varianta.

Královské námořnictvo přitom již od dubna předchozího roku připravovalo plán, jak takovému záměru zabránit. Jejich odpověď nesla kódové označení Operace Fuller. Plán předpokládal, že pokud budou německé lodě jako Brestská skupina odhaleny při pohybu kanálem La Manche, bude pověřen úkolem je zlikvidovat viceadmirál Bertram Ramsay. Pro tuto situaci měl Ramsay pod svým velením šest torpédoborců v ústí Temže, tři doprovodné torpédoborce a 32 motorových torpédových člunů. Plán přirozeně počítal se zapojením sil Královského letectva (RAF) i námořního letectva (Fleet Air Arm).

V době, kdy byly německé lodě pohybující se kanálem La Manche zjištěny, však nebyla téměř žádná část plánu připravena k provedení a bylo třeba improvizovat. Německý viceadmirál Otto Ciliax, jehož vlajkovou lodí byl Scharnhorst, vyplul se dvěma bitevními loděmi a těžkým křižníkem v doprovodu šesti torpédoborců, 14 torpédových a 26 rychlých člunů z Brestu pozdě v noci 11. února 1942. Němci již několik dní před tím rušili britské radary, takže k celé akci mohlo dojít nepozorovaně.

Britové předpokládali, že všechny německé lodě, které se pokusí proplout mezi Doverem a Calais, tak budou chtít učinit v noci, aby se skryly před britskými pobřežními bateriemi. Z baterií však Němci velkou obavu neměli – a využili noční krytí spíše proti letectvu.

Vedle letadel plnících diverzní mise, jako bylo bombardování Plymouthského přístavu, německá Luftwaffe vyčlenila také 32 bombardérů a 252 stíhaček, které ve směnách celou lodní misi kryly. Britové velký nárůst nepřátelské letecké aktivity nad kanálem samozřejmě zaznamenali a posléze německou flotilu objevila dvojice průzkumných Spitfirů.

V té chvíli bylo po půl jedenácté dopoledne a německé lodě již měly větší část cesty kanálem za sebou. Torpédoborce a další síly Královského námořnictva určené k reakci na takovou situaci ovšem nebyly zdaleka připraveny. První výstřely na německé lodě tak byly vypáleny z pobřežních baterií v Doveru v poledne 12. února. Radaroví operátoři byli schopni lodě detekovat, jelikož však cíle kličkovaly a pluly daleko mimo přímou viditelnost, nebyla zasažena ani jedna loď. Naprázdno vyšlo i nasazení pěti motorových torpédových člunů, které se podařilo narychlo vyslat – nepřítele však nezastihly.

Jedinou reálnou naději na úspěch mělo Královské letectvo. Během dne tak bylo vysláno přes 600 letadel s cílem brestskou flotilu napadat, ale kvůli rušení radarů, nízké husté oblačnosti a dešti však větší část letadel nepřítele vůbec nenašla. Na lodě nakonec zaútočilo pouze 39 z 242 vyslaných bombardérů, ale nezaznamenaly jediný zásah.

Nejodvážnější akcí dne pak byla akce nadporučíka Eugena Esmonda a jeho oddílu šesti dvouplošníků Fairey Swordfish. Avšak zastaralé stroje neměly proti Luftwaffe žádnou šanci a po chvíli byly všechny stroje sestřeleny. Přežilo jen pět letců.

Do blízkosti německé eskadry dorazilo také šest torpédoborců, které zrovna prováděly v Severním moři dělostřelecký výcvik. Ve srovnání s palebnou silou německého uskupení byla však situace pro Brity beznadějná. Torpédoborce vyslaly jednu salvu torpéd, avšak nic nezasáhly.  Následná palba z Gneisenau a Prinz Eugenu poškodila HMS Worcester, zabila 26 námořníků, zranila 45 a vážně plavidlo poškodila.

Celkově největší škody způsobily brestské skupině miny, na které najely obě bitevní lodě v Severním moři. Británie i Německo v rámci výše popsané akce ztratily několik desítek letadel.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY (558)

Komentáře

Czert

29. 11. 2021

Lubos
Tak ponizeni rn to rkzhodne bylo. Jak napsal autor, meli vic nez pul roku na to, aby meli nejaky plan, resp na nem zacali oracovat, ale daleko se nedostaly.
Navic z uk jde pres kanal s dalekohledem videt az do francie.... Cili co delali pobrezni hlidky ze si cca 6 hod niceho nevsimly?

A nejde rict ze by onen uprk pro rn byl vyhodnejsi, zasobovani do murmarska bylo velmi dulezite.
A precejenom v atlantiku byla ucinost hladinovych lodi mensi nez ponorek.

Radek

29. 11. 2021

Hlavní chybou britů bylo přecenění vlastních sil a prostředků. Německá mise ale moc velkým úspěchem nebyla, Scharnhorst najel cestou na dvě miny, které ho na půl roku vyřadily, a potíže měl ještě dál. Gneisenau poškodila jen jedna mina, která ho ale přivedla do doku, kde ho britové zasáhli pumou při náletu RAF, zásah způsobil explozi munice a ta pak loď definitivně vyřadila z celé války. Takže vyvázl jen Prinz Eugen.

JA1.

28. 11. 2021

RAF a FAA prišli pri útokoch o 40 lietadiel-20 bombardérov,16 stihačiek a 6 Swordfishov FAA (viac sa ich útoku nezúčastnilo,to nezabránilo luftwaffe nárokovať si ich celkom 11 a k tomu ďalších 10 si nárokovali obsluhy lodných protilietadlovych diel).Piloti 7 bombardérov Wellington z českej 311. perute mali viac rozumu ako ich kolegovia z FAA a nevrhli sa bezhlavo do zbytočného sebevražedného útoku ( počas celého dňa pri útokoch nebol docielený ani jeden priamy zásah lodí bombou) a po návrate nahlásili,že kvôli nizkej hustej oblačnosti flotilu nenašli.

žabža

27. 11. 2021

Nejznámější lodí téhož jména byl bitevní křižník (v Německu označovaný jako „bitevní loď“) Scharnhorst a Gneisenau

Luboš

27. 11. 2021

Já bych to jako ponížení Royal Navy neviděl. Ono se těžko zasahuje proti něčemu, co je pro mě vlastně výhodné. Němci se zcela dobrovolně (tedy pod hrozbou leteckých útoků RAF) vzdali volného přístupu do Atlantiku (z Brestu nebo z jiných bretaňských přístavů mohli vyplout kamkoli a uhlídat se to nedá, to by na moři musela být neustále celá NAVY). Z norských přístavů to je do do středního Atlantiku (kterým pluly konvoje) dál a ještě musíte proplout buď Dánským průlivem nebo úžinami mezi Isladem a Faerami nebo mezi Faerami a Shetlandami. A to bylo pro Navy výhodnější, Bismarcka v Dánském průlivu taky objevili. A navíc je to blíž ze Scapa Flow, kde kotvilo jádro loďstva. Navíc při poškození jakékoliv německé lodě tak daleko od základen ji mohli Němci odepsat. Problém byl i s opravami velkých lodí v Norsku. No a útoky proti konvojům do Murmanska Britům zase tak moc nevadily.

Liberal shark

27. 11. 2021

Oprava - byly to bitevní křižníky a oba byly během operace poškozeny na minách.

Přidat komentář