EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Edward Allen Carter Jr.: Osobní strážce generála Pattona a držitel Medal of Honor

 24. 11. 2020      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Edward Carter se narodil 30. ledna 1916 v Los Angeles do smíšené rodiny křesťanského misionáře. Jeho otec byl černoch a matka Indka. Ještě když byl Edward malý, odstěhoval se s rodiči do Indie a v roce 1932 do čínského Šanghaje. V témže roce pak od rodičů utekl a přidal se k bojujícím jednotkám čínského Kuomintangu proti Japoncům, kteří tehdy obléhali Šanghaj. V boji se velmi osvědčil a byl povýšen do důstojnické hodnosti poručíka.

Edward se tehdy prořekl, že je mu teprve 15 let, a tak musel z čínské armády proti své vůli odejít (Zajímavé je, že během druhé světové války sloužily v čínské armádě i desetileté děti). Jakmile pak dosáhl požadovaného věku, vstoupil na Šanghajskou vojenskou školu, kde se kromě taktiky a bojového výcviku naučil také skvěle mandarínsky (čínština), hindsky a německy. V roce 1937, po dokončení školy, odjel do Španělska, kde se přidal do Brigády Abrahama Lincolna, jedné z mezinárodních brigád. V této brigádě se setkal například se Sci-Fi spisovatelem Theodorem Cogswellem, spoluautorem Star Treku, nebo malířem Ralphem Fasanellou. Ve výše uvedeném pluku Edward dosáhl hodnosti desátníka, avšak již následujícího roku, zlomového roku 1938, musel ze Španělska s plukem uprchnout do Francie.

Tam se dozvěděl, že se do Československa sjíždějí dobrovolníci z celé Evropy, na pomoc proti nacistům, kteří Československo ohrožovali. Než však stihl však Edward odjet, byla podepsána Mnichovská dohoda a ozbrojený boj v Československu ztratil význam (v Československu se nacházely desetitisíce zahraničních dobrovolníků, kteří chtěli stejně jako ve Španělsku bojovat proti agresorům. Zajímavostí je, že mezi dobrovolníky byli i jugoslávští generálové. Když tedy nemohl Edward do Československa, vrátil se zpět do rodných Spojených Států.

Edward-A.-Carter-Jr.-in-Gun-Pose
Foto: Edward A. Carter krátce po 2. světové válce, kdy pózuje s vyznamenáním za bojové akce a purpurovým srdcem, tedy americkým oceněním za zranění v boji |  realmofhistory.com

V Los Angeles našel tehdy svou životní lásku Mildred, se kterou se oženil. V roce 1941 ho válečný osud znovu povolal a 6. září 1941 vstoupil do americké armády. Díky svým předešlým zkušenostem z bojů v Šanghaji a Španělsku se velmi rychle stal seržantem. Začátkem roku 1942 však americká kontrarozvědka založila složku s jeho jménem a 18. května 1943 bylo proti Carterovi vedeno řízení, kde se šetřilo, že na černocha umí hodně složitých a exotických jazyků a navíc bojoval v komunistickém odboji ve Španělsku. Ve složce bylo přímo napsáno: "I když není komunistou, byl komunistickým myšlenkám vystaven". Dále byl podezřelý pro již zmíněné cizí jazyky, díky jejichž znalosti se mohl domlouvat s "podvratnými živly". Jeho velitelé pravidelně dodávali tajné službě informace o tom, s kým se stýkal a kam chodil.

V roce 1944 byl Edward nasazen v Evropě, ovšem kvůli své rase, navzdory svým bojovým úspěchům, byl nakonec ustanoven jako provianťák v týlu. V prosinci 1944 však generál Eisenhower povolil, že ztráty mohou doplňovat i černošští vojáci (do konce války tak bylo přiděleno celkem 4562 černochů k jinak čistě bělošským pěším a obrněným jednotkám) v návaznosti na německou ofenzívu v Ardenách. Černošští vojáci, kteří však přecházeli k těmto jednotkám, se museli vzdát své dosavadní hodnosti. Carter, který se chtěl dostat do boje, tak byl degradován ze seržanta na obyčejného vojína. Měl však štěstí, dostal se k 3. armádě generála Pattona a Patton neměl rasové předsudky, pro něj byly důležité pouze schopnosti, a tak když zjistil, co vše Carter umí, ustanovil ho jedním ze svých osobních strážců. Brzy se stali blízkými přáteli, protože oba věřili, že jim bůh války dál do vínku válečné štěstí.

Byť se Carterova četa dostala do přímého boje, Edward nemohl velet. Jednak kvůli ztrátě své původní hodnosti a také díky tomu, že nadřízení nedovolovali, aby bílým vojákům velel černoch. Patton tento fakt však obešel přesunutím Cartera do tzv. "Záhadné divize" (Mystery Division - 12. obrněná divize), která bojovala na Rýně. Němci ji přezdívali "Selbstmordabteilung" (Divize sebevrahů), jelikož tito vojáci urputně bojovali nehledě na své ztráty.

12th_AD_Soldier_1945
Foto: Příslušník 12. obrněné divize s německými zajatci | Wikimedia Commons

Edwardův nejslavnější čin se udál 23. března 1945 v boji o německé město Špýr (Speyer). Toho dne jel Edward na tanku Sherman, který byl však znenadání zasažen protitankovým granátem. Než stihl tank explodovat, Carter pohotově seskočil, ovšem následná tlaková vlna výbuchu ho odhodila několik metrů od tanku. Edward se rychle vzpamatoval, vstal a zverboval tři vojáky. Uvědomil si, že palba přišla z blízkého skladu a bylo klíčové tento sklad obsadit co nejdříve. Vojáci se postupně probojovávali ke skladu, ale posledních 150 yardů (cca 137 metrů) bylo zcela nechráněných a nebylo kam se schovat. Vojáci tedy vyběhli otevřeným prostranstvím. Okamžitě se spustila nepřátelská palba a jeden z amerických vojáků padl k zemi mrtev. Když ostatní vojáci dorazili ke skladu, zlikvidovali kulometné hnízdo. Zničení hnízda si však vyžádalo další americký život a jeden voják byl navíc vážně raněn.

Carter tedy pokračoval v boji zcela sám. Sám dokázal ještě eliminovat další dvě kulometná hnízda, přičemž však utrpěl zranění, když mu kulometná dávka třemi ranami zasáhla paži. Následně byl Edward zasažen do levé ruky  šrapnely z minometného granátu. Carter se rozhodl nepřátelský minomet zničit, což se mu také podařilo. Na blízku byl i další minomet, který Carter však již nestihl zničit a byl zasažen dalšími třemi střepinami, jednou z nich vážně do krku. Bolest byla tak silná, že již nemohl dále pokračovat v boji. Vzal si tedy dvě tablety Wound tablets (Sulfadiazin) a zapil to vodou ze své čutory, což trochu zmírnilo bolest, ovšem stále byl ve velice špatném stavu. Němečtí důstojníci, když si všimli, že Carter delší dobu neopětuje palbu, poslali 8 vojáků, aby zjistili, co se s ním stalo. Carter si toho všiml a zahrál mrtvého. Když němečtí vojáci spatřili Carterovo krví zbrocené tělo, usoudili, že je mrtvý a šli dál. Toho Carter využil a následné dávkou ze svého Thompsonu zastřelil 6 Němců a zbylí dva se mu vzdali. Tyto dva Němce pak spoutal provazem a využil je jako lidský štít, když se stahoval ke své jednotce. Němci na něj nestříleli. Když dorazil ke své jednotce, odmítl evakuaci a své německé zajatce vyzpovídal. Byli překvapeni, že umí německy a tak mu vše vyzradili. Byli rádi, že už nemusí do beznadějného boje. Poté byl Carter ošetřen a stažen do týlu, kde se ze svých zranění léčil cca měsíc. V říjnu 1945 byl povýšen zpět do hodnosti seržanta a byl mu udělen Válečný záslužný kříž, druhé nejvyšší americké vyznamenání. Zároveň obdržel Bronzovou hvězdu a Purpurové srdce.

V roce 1946 ministr války Robert Patterson zjistil, že je Carter černoch, a nechal to doplnit do jeho karty. Jak jsem již psal, pro Pattona nebyla rasa důležitá a tak to do žádanky o vyznamenání nenapsal. Nebylo obvyklé, aby černoch obdržel tak vysoké vyznamenání, což se samozřejmě mnohým lidem nelíbilo. Když mu však nemohli vyznamenání pro zřejmé zásluhy odejmout, alespoň Cartera 30. září 1949 vyhodili bez odůvodnění z armády.

1920px-Medal_of_Honor_Headstone_in_Section_59_(48987425537)
Foto: Edward Allen Carter Jr. je pohřben na hřbitově National Cemetery v areálu veteránského centra v Los Angeles. | Wikimedia Commons

Carterovi tak vzali válečnický život, který tolik miloval. V Los Angeles se z něj stal táta od rodiny a pracoval až do konce svého života jako prodejce pneumatik. Stal se z něj silný kuřák a v roce 1962 u něj objevili rakovinu plic. Podle lékařů to však neměl z kouření, ale kvůli infekci ze šrapnelu, který mu zůstal v krku. Edward Allen Carter Junior tak umírá 30. ledna 1963 v nemocnici UCLA Medical Center v Los Angeles ve věku 47 let. Pohřben byl na hřbitově National Cemetery v areálu veteránského centra v Los Angeles.

V roce 1992 náměstek ministra obrany John Shannon zadal studii k vypátrání neuznaných černošských vojáků z druhé světové války. Tato studie byla dokončena v roce 1996, kdy bylo nalezeno celkem 7 černošských vojáků, kteří kvůli rasovým předsudkům nedosáhli na Medal of Honor, i když na ni měli právo. Jedním z nich byl právě Edward Carter. 10. ledna 1997 tak bylo Carterovo tělo exhumováno a se všemi vojenskými poctami pohřbeno na Arlingtonském hřbitově hrdinů. Carter také posmrtně obdržel Medal of Honor, kterou převzal jeho syn Edward Allen Carter III. V roce 1998 obdržela Carterova snacha, Allene Carterová, spis o 57 stranách ohledně vyšetřování proti Edwardovi tajnými službami. Ty neodhalily žádný důkaz ani podezření Carterovy neloajality.

Na emotivním ceremoniálu v roce 1999 v Bílém Domě byla odhalena Carterova fotografie v síni držitelů Medal of Honor. Tak skončila strastiplná cesta bojovníka tělem i duší, Edwarda Allena Cartera Juniora. 

CENOVÉ BOMBY (558)

Komentáře

Tomáš Svoboda

30. 11. 2020

Pánové, nechcete si to vyříkat osobně, nebo diskusi přenést do soukromých zpráv?

Petr

27. 11. 2020

Karliku tak to se ti omlouvam, ale normalne bych rekl veril, ze by si s radosti kalaboroval ;)

Petr

26. 11. 2020

Jsem otimista. Jednou se vše vrátí k přirozeném normálu.


Karliku rekl bych a uz delsi dobu si to myslim, podle toho jak pises, ze budes nejaky nedomrdly potomek nemcu. Ze ty nemuzes prekousnout, ze jste dostali na prdel? Mnoho by to vysvetlovalo :)

Petr

26. 11. 2020

Karliku Asahi mam zadarmo od znameho ze Smicháče, celkem dobre pivo. Ja vim, ze ze me maji japonci radost (to si trefil), proto me kazdy mesic plati ;)

petr

25. 11. 2020

Karlíku - nelze než souhlasit, ale stejně by jsme to prohráli, chvili by jsme Němce zdrželi a bůh ví co by následovalo. Zbabělí Frantíci náš spojenec čekali jak se rozhodne Anglie, jediný kdo nám chtěl pomoc byl ruský Bolševik, jenže by byla nutná doprava přez území Polska do té doby kamoš NaciNěmecka a to to zamítlo.....ta doba nebyla jednodůchá. A jen tak mino...Československo té doby je jediný stát Evropy, o kterém rozhodovali druzí aby zachránili mir v Evropě. Napsla bych ti víc, ale seru na tebe :)

MXM

25. 11. 2020

karel3: v tom byla černota, protože na ČSR by nácci rychle a krutě vystřízlivěli, nehledě na materiál který by jim nepadl do rukou. Proto věřím spiknutí kdy se tažení na východ mělo konat za každou cenu. Pokud by byli Němci masakrováni zde, tak z další velké války by sešlo. Ale nemůžeme soudit, nevíme čím zastrašovali Beneše, byl to spíš profesor jako nebohý Hácha než státník jako Masaryk, prostě člověk do klidné doby, tam by obstál na výbornou.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací