Ukrajina už není v očích Spojených států jen zemí, kterou je třeba podporovat. Stává se také armádou, od níž se učí i jedna z nejsilnějších vojenských mocností světa.

Foto: Ukrajinští vojáci | Telegram

Psali jsme:„Podmořská Velká čínská zeď“ aneb gemechanger ponorkové projekce síly v Tichomoří

Americký ministr armády Dan Driscoll to před Kongresem řekl zcela otevřeně a bez diplomatických kliček: Ukrajina podle něj zásadně změnila způsob, jakým lidé vedou válku. Nešlo o opatrnou poznámku ani zdvořilostní gesto směrem ke spojenci. Šlo o veřejné a jednoznačné přiznání, že americká armáda aktivně přebírá zkušenosti ukrajinských ozbrojených sil a upravuje podle nich vlastní přístup k boji.

„Zásadně změnili způsob, jakým lidé vedou konflikt. Odvedli naprosto úžasnou práci v oblasti inovací. A veřejně říkám, že se od nich hodně učíme a měníme řadu věcí podle lekcí, které nás naučili,“ uvedl Driscoll před zákonodárci.

Takto silné vyjádření má mimořádnou váhu. Když vysoký civilní představitel Pentagonu před Kongresem na záznam řekne, že americká armáda mění své postupy na základě zkušeností cizí armády, je to něco neobvyklého. A zároveň výmluvného. Znamená to, že Washington už Ukrajinu nevnímá pouze jako příjemce pomoci, ale také jako zdroj ověřených bojových poznatků, které Spojené státy v mírových cvičeních jednoduše nezískají.

Právě v tom spočívá podstata celé věci. Ukrajina nebojuje v laboratorních podmínkách ani na polygonu. Její armáda vyvíjí nové postupy pod přímým tlakem války, v kontaktu s nepřítelem, který disponuje moderní protivzdušnou obranou, elektronickým bojem i obrněnou technikou. To, co se zde osvědčí, není teorie. Je to praxe zaplacená časem, ztrátami a nutností přežít.

Psali jsme:Kdo ovládne obranný průmysl, řídí válku: Střední Evropa v závodě o výrobu, data a AI

Psali jsme:Připravuje se zásadní ofenzíva ruské armády?

Psali jsme:Genpor. Ivo Střecha: Vstupujeme do éry permanentní strategické nestability

Jedním z nejvýraznějších příkladů je masové nasazení bezpilotních prostředků. Ukrajinské síly dokázaly proměnit levné komerční drony v průzkumné i útočné nástroje, které změnily situaci na frontě. Vedle toho rozvinuly i specializované FPV drony schopné ničit obrněná vozidla za zlomek ceny tradiční munice. Válka tak ukázala, že rozhodující převaha už nemusí stát jen na drahých zbraňových systémech, ale také na rychlosti inovace, dostupnosti technologií a schopnosti improvizovat.

Stejně pozorně Západ sleduje i ukrajinské námořní drony, které dokázaly zasahovat ruská plavidla v Černém moři. A neméně důležité jsou také systémy, které propojují senzory s palebnými prostředky v reálném čase. Jinými slovy: odhalení cíle a jeho zničení už nemusí trvat dlouhé desítky minut nebo hodiny. V některých případech se celý řetězec zkracuje na minuty, někdy dokonce na sekundy.

Právě tento typ boje dnes zásadně přepisuje vojenské myšlení. Nejde už jen o počet tanků, děl nebo vojáků. Stále větší roli hraje propojení dat, elektronický boj, autonomie, schopnost rychle sdílet informace a udeřit dřív, než protivník stihne reagovat. Ukrajina v tomto směru nefunguje jako pasivní příjemce západních zbraní. Naopak se stala aktivním tvůrcem moderního způsobu vedení války.

To, že si to americká armáda uvědomuje, potvrzuje i její vlastní transformační agenda. Iniciativy zaměřené na modernizaci bojových jednotek už otevřeně počítají s hlubší integrací dronů, elektronického boje a autonomních systémů přímo do obrněných formací. Driscollovo vystoupení tak pouze nahlas pojmenovalo něco, co bylo dosud patrné spíše mezi řádky: válka na Ukrajině není pro Spojené státy vzdálený konflikt k pozorování, ale reálná škola budoucího boje.

Velkou váhu mají i Driscollova slova o osobních návštěvách Kyjeva a o čase stráveném s ukrajinským vojenským vedením. To naznačuje, že nejde o zprostředkované informace z analytických zpráv nebo poznatky získané přes prostředníky. Výměna zkušeností probíhá přímo, na nejvyšší úrovni, mezi lidmi, kteří rozhodují o podobě armády a jejím dalším vývoji.

Driscoll navíc zdůraznil i trvající americkou podporu Ukrajině. Podle jeho slov stála americká armáda při Ukrajincích od prvního dne války. Toto partnerství tak není prezentováno jen jako politický nebo morální závazek, ale také jako vztah, který přináší konkrétní profesionální a strategické výsledky pro obě strany.

Možná nejdůležitější na celé věci ale je, co toto přiznání znamená symbolicky. Vojenské velmoci obvykle nerady veřejně připouštějí, že se musí učit od jiných. Pokud to však představitel americké armády řekne před Kongresem naprosto bez obalu, vypovídá to o mimořádné hodnotě ukrajinských zkušeností. A také o tom, že budoucí konflikty budou vypadat jinak, než si mnozí ještě před několika lety představovali.

Válka na Ukrajině tak nevytváří jen dějiny východní Evropy. Přepisuje i pravidla moderního boje. A Spojené státy dávají stále jasněji najevo, že kdo chce být připraven na příští válku, musí velmi pozorně sledovat, co se dnes učí na ukrajinském bojišti.

Zdroj: Military Times