EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Vaarwel mijn vriend! Poslední klasický křižník míří do šrotu

 26. 07. 2022      kategorie: Vojenská technika      2 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Končí jedna z kapitol námořních dějin. Peruánský křižník BAP Almirante Grau (CLM-81), původně nizozemský De Ruyter (C-801) míří do šrotu. Jednalo se o poslední klasický křižník, jehož výzbroj byla založena na dělostřelectvu. 

Začátkem července obletěly námořní svět smutné zprávy o tom, že poslední klasický křižník míří do šrotu. Od roku 2017 probíhalo několik iniciativ, jak křižník zachránit. Téhož roku byl křižník vyřazen z peruánského námořnictva a Peru ho nabízelo k prodeji za 981 000 eur (zhruba 24 milionů korun). Jako nejslibnější se jevila varianta předělání křižníku na zábavní park, ovšem i to nakonec ztroskotalo. S koncem křižníku Almirante Grau tak nekončí jen důležitý kus nizozemské námořní historie, ale také historie válečného námořnictva. Jak již bylo psáno, jednalo se o poslední klasický křižník, jehož hlavní výzbroj byla založena na palubním dělostřelectvu, narozdíl od moderních křižníků, kteří sází na raketovou výzbroj.

Křižník1Foto: Křižník De Ruyter v roce 1962 | Wikimedia Commons / Public domain

Historie křižníku Almirante Grau se začala psát již v roce 1939, kdy byl 5. září v loděnici Wilton-Fijenoord v Schiedamu položen kýl křižníku třídy De Zeven Provinciënklasse. Během druhé světové války padl rozestavěný křižník do rukou Němců, kteří ho přejmenovali na KH-1. Stavba ovšem probíhala velice pomalu a do konce války nestihl být tento dokončen a do provozu byl uveden až 18. listopadu 1953 pod jménem De Ruyter. Po konci druhé světové války byla částečně změněna konstrukce křižníku, aby lépe odpovídal moderním standardům. Hlavní výzbroj se skládala z osmi děl ráže 152 mm uložených ve čtyřech věžích, doplňkovou výzbroj pak tvořilo osm děl ráže 57 mm také uložených ve čtyřech dvouvěžích a 8 kanónů ráže 40 mm. Loď měřila na délku 187,3 metrů , na šířku 17,25 metrů a výtlak byl 11 930 tun. Motory o výkonu 83 000 koňskýh sil dávaly křižníku maximální rychlost 32 uzlů (59 km/h). Posádku tvořilo 973 mužů.

Křižník se stal jakousi reprezentativní lodí, která vozila královnu Juliánu Nizozemskou při návštěvě Nizozemských Antil v roce 1955. Loď v roce 1956 navštívil i prezident Libérie. 14. května 1959  křižník do Nizozemí zas dopravil perského šáha. 1. března 1960 De Ruyter odplul na cestu do Španělska a Maroka, zpět se pak vrátil 1. dubna. 30. ledna 1964 loď vyplula jako vlajková loď spolu s minolovkami Rotterdam a Holland na cvičení ve středozemním moři. 21. února téhož roku se křižník srazil ve španělském přístavu Valletta se španělskou lodí Mallor Quin, přičemž se loď španělská loď potopila a při netěstí zemřel jeden španělský námořník. 

KřižníkFoto: Křižník BAP Almirante Grau již ve službách peruánského námořnictva | Wikimedia Commons / Public domain

Loď byla ze stavu nizozemského námořnictva vyřazena 13. října 1972  a prodána peruánskému námořnictvu, které ji pod názvem BAP Almirante Grau zařadilo do výzbroje 23. května 1973 jako svou vlajkovou loď. Loď pak prodělala modernizaci v letech 1985-1988, kdy byl instalován nový systém velení, systémy řízení palby a balistiké počítače, nové radary a změnu zaznamenala také výzbroj. Z lodi byly odstraněny čtyři věže s kanóny ráže 57 mm a místo nich byly nainstalovány odpalovače protilodních střel Otomat Mk 2.

Zdroj: Marine SchepenInfo Defensa

 Autor: Tomáš Svoboda

Komentáře

Andy

26. 07. 2022

suhlasim,holandska namorna minulost je obrovska ale minimum je zachovane,,uz len De Ruyter,ale jen jmeno,,par muzey a nic ,pritim mazal anglanom nadeje na par stoleti,,

David

26. 07. 2022

Krásná loď, je jí škoda, a především je škoda, že ji Peruánci nezachovali aspoň jako muzeum ( nebo se tohoto úkolu mohlo ujmout Nizozemí coby země původu). A ještě lepší by bylo, kdyby si Peru pro své námořnictvo postavilo nějaký novodobý křižník s těžkou dělovou výzbrojí

Přidat komentář