Moderní válka už dávno není jen soubojem tanků, dělostřelectva a pěchoty. Stále větší roli hrají technologie, bezpilotní prostředky a schopnost oklamat protivníka. Právě na tomto principu staví Ukrajina jednu z nejúspěšnějších částí své současné strategie, která jí umožňuje zasahovat cíle stovky kilometrů za frontovou linií a současně oslabovat ruskou protivzdušnou obranu.

Foto: Vznik ukrajinských Sil bezpilotních systémů představuje jeden z nejvýznamnějších organizačních i technologických mezníků současného vojenství | Telegram

Ukrajinské útoky na letiště, rafinerie, sklady paliva nebo velitelská stanoviště nejsou výsledkem několika izolovaných akcí. Ve skutečnosti jde o dlouhodobě budovaný systém, jehož základem je kombinace úderných a klamných bezpilotních prostředků. Zatímco veřejnost většinou vnímá pouze úspěšné zásahy, skutečný boj se odehrává už ve chvíli, kdy se první drony objeví na obrazovkách ruských radarů.

Psali jsme:Rusko vstupuje na trh s neviditelnými letouny: První export stíhaček Su-57 Felon dokončen

Ukrajinské jednotky totiž stále častěji vysílají do vzduchu celé roje bezpilotních prostředků. Jen část z nich nese bojovou hlavici. Mnoho dalších slouží pouze jako návnada. Jejich úkolem není zasáhnout cíl, ale přimět protivníka k reakci. Ruské radary musí vyhodnocovat desítky až stovky objektů současně a obsluha protivzdušné obrany často nedokáže okamžitě rozlišit, které cíle představují skutečnou hrozbu.

Zvláštní kategorii představují proudové klamné drony. Ty jsou navrženy tak, aby na radarech připomínaly řízené střely nebo jiné prioritní cíle. Ve chvíli, kdy proti nim ruské jednotky odpálí drahé protiletadlové rakety, dochází k paradoxní situaci. Rusko spotřebovává cennou munici na zničení levných bezpilotních prostředků, zatímco skutečné úderné drony pokračují k cíli.

Ještě důležitější je však jiný efekt. Každé odpálení protiletadlové střely nebo aktivace radarového systému prozrazuje polohu obránce. Ukrajinské síly následně získávají přesnější informace o rozmístění radarů, odpalovacích zařízení a velitelských stanovišť. Cíle, které byly dosud ukryté, se během několika okamžiků stávají viditelnými.

Významnou roli v celé strategii hraje také decentralizace. Na rozdíl od tradičních představ o velitelství plném monitorů a důstojníků jsou mnohé operace řízeny z desítek různých míst. Operátoři využívají běžnou výpočetní techniku a specializovaný software, který umožňuje koordinovat velké množství dronů současně. Výsledkem je systém, který je mimořádně odolný vůči útokům. Zničení jednoho stanoviště totiž neochromí celou síť.

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Psali jsme:Chrudimští výsadkáři převzali první útočné nože Cháron

Právě tato rozptýlenost představuje pro Rusko zásadní problém. V minulosti bylo možné narušit velení protivníka úderem na jedno nebo několik klíčových center. V případě ukrajinských dronových operací podobný cíl prakticky neexistuje. Jednotlivé týmy mohou fungovat samostatně a zároveň spolupracovat v rámci rozsáhlé sítě.

Výsledky této strategie jsou patrné na stále častějších útocích proti infrastruktuře hluboko na ruském území. Terčem se stávají ropné rafinerie, čerpací stanice na strategických produktovodech, sklady pohonných hmot i vojenské objekty. Každý podobný útok má dvojí efekt. Kromě přímých škod komplikuje logistiku a nutí Rusko přesouvat další prostředky na ochranu vlastního zázemí.

Z vojenského hlediska nejde pouze o ničení jednotlivých cílů. Ukrajina se snaží protivníka postupně vyčerpávat. Každý sestřelený klamný dron znamená spotřebovanou raketu. Každý aktivovaný radar odhaluje svou polohu. Každé přesunuté protiletadlové zařízení pak chybí jinde. Vzniká tak dlouhodobý proces, který má za cíl oslabit schopnost Ruska chránit vlastní území i podporovat operace na frontě.

Budoucnost ukáže, jak účinná bude tato strategie v delším časovém horizontu. Už dnes je však zřejmé, že válka na Ukrajině se stala laboratoří moderního způsobu boje, ve kterém může levný bezpilotní prostředek představovat větší hrozbu než mnohonásobně dražší zbraňový systém. A právě schopnost kombinovat technologii, kreativitu a asymetrické postupy může být jedním z faktorů, které budou rozhodovat o podobě konfliktů v příštích desetiletích.

Zdroj: Kyiv Post/