LOADING TOP…

Video: Šok v Soulu. Američané odvážejí THAAD a Patrioty. Proč teď

 14. 03. 2026      kategorie: Zahraniční armády    

Záběry, které se objevily, ukazují vojáky United States Forces Korea (USFK), jak rozebírají a odvážejí klíčové prvky americké protivzdušné a protiraketové obrany z Jižní Koreje. Nejde o kosmetickou úpravu rozmístění. Podle dostupných informací se stahuje celý systém THAAD a zároveň část baterií Patriot – a vše nasvědčuje tomu, že cílem je přesun na Blízký východ.

patriotFoto: Systém Patriot | U.S. Department of War

Pro Soul je to zpráva, která zní jako varovný výstřel: když se zhorší situace jinde, může být i dlouholetý spojenec najednou až na druhé koleji.

Co přesně se stahuje – a proč to bolí

V Jižní Koreji má USA podle uvedených faktů:

  • 1 baterii THAAD (nejvyšší vrstva obrany proti balistickým střelám),
  • 8–10 baterií Patriot (klíčová bodová obrana proti letounům a střelám).

Stažení THAAD a části Patriotů znamená, že se obranný „deštník“ nad Jižní Koreou výrazně ztenčí. A v regionu, kde se hraje o minuty a o schopnost zachytit raketu ve správné fázi letu, je ztenčení vrstev obrany přesně ten typ signálu, který protivník čte jako příležitost.

V praxi to vytváří jasnou výhodu pro Severní Koreu – a tedy i pro Kim Čong-una. Ne nutně proto, že by se zítra něco muselo stát, ale protože se mění kalkulace rizika: když je obrana slabší, roste hodnota nátlaku, testů a provokací.

„Dřív dohoda, teď hotovo.“ Problém není jen vojenský, ale i politický

Zásadní detail: podobný přesun už proběhl v létě 2025, kdy USA přesunuly nejméně dvě baterie Patriot na několik měsíců (před operací označenou jako Operation Midnight Hammer). Tehdy to ale mělo dvě pojistky:

  1. šlo to s předstihem,
  2. proběhlo to po předběžné dohodě s Jižní Koreou.

Teď je situace popsaná opačně: přesun se děje téměř dva týdny po začátku operace (Operation Epic Fury) a bez dohody se Soulem. To je pro spojenecké vztahy toxická kombinace. Nejde jen o to, že se odváží technika. Jde o to, že se odváží i pocit, že Soul sedí u stolu, když se rozhoduje o jeho bezpečnosti.

Není proto překvapivé, že jihokorejská vláda podle faktů není rozhodnutím nadšená a že se proti němu veřejně vymezili politici včetně premiéra.

Je Jižní Korea „bezbranná“? Ne. Ale ztrácí nejcennější vrstvu

Ano, Jižní Korea má vlastní schopnosti:

  • osm baterií Patriot,
  • domácí systémy typu KM-SAM (v textu uvedeno jako systém založený na ruském S-400),
  • silné námořnictvo včetně lodí se systémem Aegis a střelami SM-3, které umí exoatmosférickou (mimo atmosféru) interceptaci balistických střel.

To je důležité: Soul není „nahý“. Jenže THAAD je specifický tím, že přidává jinou výškovou a dosahovou vrstvu. Když se tato vrstva vyjme, obrana se může stát více závislou na tom, co zachytí nižší systémy – a to je v reálném konfliktu rozdíl mezi „máme několik šancí“ a „máme jednu“.

Co to říká o Blízkém východě: podcenění hrozby a improvizace za pochodu

Z faktů vyplývá nepříjemná interpretace: USA výrazně podcenily íránské raketové a dronové schopnosti při plánování Operation Epic Fury. Kdyby hrozbu vyhodnotily přesněji, logika velí, že by k přesunu došlo dopředu, ne až poté, co operace běží.

A tady se objevuje druhé riziko, které se v debatě často ztrácí: přesunuté systémy mohou být samy ohrožené.

U THAAD se navíc zmiňuje konkrétní problém: v regionu měly nastat významné potíže s radary AN/TPY-2, přičemž čtyři tyto radary byly zničeny, z toho dva americky obsluhované. Přesto se podle textu stahuje z Koreje celý THAAD včetně všech odpalovacích zařízení.

To vytváří otázku, která je pro Soul noční můrou: co když budou THAAD a Patrioty po přesunu zasaženy, protože jim nebude zajištěna dostatečná ochrana? Pak by Jižní Korea mohla zůstat bez těchto systémů na dlouhou dobu – dokud se nevrátí nebo nenahradí. A text zároveň naznačuje, že současná administrativa by podobný přesun nemusela schválit, což by návrat a obnovu schopností mohlo ještě zkomplikovat.

Co z toho plyne: signál slabiny, nebo jen přeskupení sil?

Z čistě vojenského hlediska může jít o „nutné posílení“ jiného bojiště. Z hlediska strategie odstrašení ale platí, že východní Asie je region, kde se sleduje každý detail: kdo co stáhl, kdy to stáhl, a jestli to udělal ve shodě se spojenci.

Tímto krokem USA vysílají tři signály najednou:

  1. Blízký východ je natolik náročný, že si žádá i prostředky z klíčové spojenecké země.
  2. Plánování Epic Fury zřejmě nepočítalo s realitou hrozeb v plném rozsahu.
  3. Soul může být v krizové chvíli postaven před hotovou věc.

A přesně to je moment, kdy se z technického přesunu stává politická munice pro Pchjongjang: Kim Čong-un nemusí nic „vyhrát“ na bojišti, stačí, když může ukazovat na to, že se obranné vrstvy jeho protivníka ztenčují a že spojenecká koordinace skřípe.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, Yonap News

 Autor: Jonáš Nekolný