Video: Velitel vyrazil pod palbu osobně. Dva zraněné vojáky zachránil pickupem bez pancéřování
Na frontě někdy rozhodují sekundy, jindy odvaha jednoho člověka. A občas obojí najednou.
Foto: Velitel útočné roty CODE 9.2 475. pluku zachraňuje dva zraněné vojáky, srpen 2026 | Telegram

Velitel útočné roty CODE 9.2 z 475. samostatného útočného pluku Vladyslav Polskyi osobně vyrazil zachránit dva těžce zraněné vojáky, kteří se ocitli v otevřeném prostoru po útoku ruských dronů. Nečekal na ideální podmínky ani na bezpečnější variantu. Sedl do pickupu bez prostředků radioelektronického boje i bez pancéřové ochrany a zamířil přímo do nebezpečné zóny.
Celé dramatické situaci předcházela úspěšná akce dvou příslušníků pluku, kteří zasáhli nepřátelské pozice. Krátce poté se však stali cílem ruských dronů typu Molniya. Oba utrpěli vážná zranění a zůstali na místě bez možnosti vlastní evakuace.
Na pomoc byl nejprve vyslán bezosádkový pozemní prostředek, který měl raněné odvézt do bezpečí. Ani tato varianta ale nevyšla. Při návratu stroj zasáhl další ruský dron a vyřadil jej přímo v otevřeném terénu. V tu chvíli se záchranná operace změnila v kritický závod s časem.
Právě tehdy se rozhodl zasáhnout sám velitel roty. Vladyslav Polskyi dojel pickupem až k nehybnému stroji, v prostoru ohroženém dalším útokem naložil oba zraněné vojáky a dostal je do bezpečí. Nešlo o plánovaný manévr z učebnice, ale o okamžik, kdy velení přestává být jen funkcí a stává se osobní odpovědností.
Příběh zároveň ukazuje, jak se mění charakter moderní války. I záchrana raněných dnes probíhá pod neustálou hrozbou dronů, které dokážou zasáhnout nejen útočící jednotky, ale i evakuační techniku. Bojiště se tím stává ještě nebezpečnějším a každý přesun může znamenat přímé riziko smrti.
Jednotka CODE 9.2 patří mezi výrazné ukrajinské útočné a dronové formace. Původně vznikla v roce 2022 jako průzkumná četa. O rok později se v jejím rámci vytvořila samostatná úderná četa bezpilotních prostředků. V roce 2024 byla rozšířena na rotu, v lednu 2025 na 475. samostatný útočný prapor a v srpnu téhož roku na pluk, který už následně působil mimo strukturu 92. samostatné útočné brigády.
Záchrana dvou raněných vojáků tak není jen silným příběhem o osobní statečnosti. Je také připomínkou, že ve válce stále rozhodují lidé — jejich rychlost, odvaha a ochota riskovat vlastní život pro druhé.
Zdroj: Defence Magazine




