Vlastenci, nebo zrádci? Vojáci generála Vlasova ve službách nacistů
„Já, jako věrný syn své vlasti, dobrovolně vstupuji do řad bojovníků ozbrojených sil národů Ruska. Tváří v tvář krajanům přísahám, že pro dobro svého národa budu pod generálským velením generála Vlasova bojovat proti bolševismu do poslední kapky krve. Tento boj vedou všechny svobodymilovné národy ve spojenectví s Německem pod velením Adolfa Hitlera. Přísahám, že budu tomuto svazku věrný. Za splnění této přísahy jsem připraven položit svůj život.“ Toto je text vojenské přísahy, kterou do 28. ledna 1945 pronášeli všichni vojáci, kteří vstoupili do Ruské osvobozenecké armády pod vedením bývalého generálporučíka Rudé armády Andreje Vlasova. Vlasov byl v červnu 1942 zajat německou armádou, načež začal spolupracovat s Němci.
Foto: Generál Vlasov a příslušníci ROA v německých uniformách | Bundesarchiv, Bild 183-N0301-503 / CC-BY-SA 3.0
27. prosince 1942 sepsali Vlasov a generál Baerskij Smolenskou deklaraci, v níž požádali německé velení o zorganizování Ruské osvobozenecké armády (ROA). ROA byla navržena jako vojenská formace složená z dobrovolníků z řad ruských válečných zajatců a měla vizi osvobodit Rusko od sovětských komunistů a vytvořit ruský stát.
Od tohoto okamžiku se vojáci ruské národnosti v rámci německé armády považovali za příslušníky Ruské osvobozenecké armády. Dne 23. listopadu 1944 byla po vzniku Výboru pro osvobození národů Ruska v Praze zformována 1. divize ROA. Vytvořením tohoto výboru Andrej Vlasov a jeho stoupenci zohlednili blížící se porážku Německa, k níž mělo podle jejich propočtů dojít koncem roku 1945.
Jejich cílem bylo vytvořit silnou armádu, která by se stala "třetí silou", jež by vstoupila do nevyhnutelného konfliktu mezi SSSR na jedné straně a Velkou Británií a USA na straně druhé. Později byly vytvořeny další formace. Zpočátku byly Němci využívány k zajištění bezpečnosti a v boji proti partyzánům na okupovaných územích SSSR.
Jako hlavní zdroj financování ROA sloužilo ministerstvo financí Třetí říše. Peníze vydané na vydržování Vlasovovy armády nebyly zahrnuty do rozpočtu Třetí říše a byly vydány ve formě půjčky, která měla být splacena "v rámci možností". Přestože ROA dostávala pomoc z Německa, byla ve skutečnosti právně oddělena od wehrmachtu.
Podle různých odhadů se počet osob v ROA v různých obdobích pohyboval od 120 do 200 tisíc osob. Disponovala všemi druhy vojsk, včetně malého letectva. Dne 9. února 1945 ROA poprvé vstoupila do boje proti 230. pěší divizi Rudé armády. Během prudkého útoku se vojákům pod vedením Vlasova podařilo obsadit Neulewin, Kerstenbruch a jižní část další obce na Odře, východně od Berlína.
Dne 20. března obdržela ROA rozkaz obsadit a k obraně připravit předmostí, aby zajistila nerušený průjezd německých lodí po Odře. Vlasovovým vojákům se však provést úspěšnou ofenzívu nepodařilo a utrpěli vážné ztráty. Němci využívali vojáky ROA k plnění složitých úkolů, z nichž řada ve skutečnosti ani nebyla proveditelná, rozhodně nikoli omezenými prostředky, jež byly k dispozici a proti početní převaze Rudé armády. Na konci bojů byla vyčerpaná a oslabená 1. divize ROA převelena do týlu a odtud se přesunula směrem do Čech.
Vedení ROA uznalo porážku Německa brzy jako nevyhnutelnou a v dubnu 1945 se rozhodlo vystoupit z podřízenosti německému velení a probojovat se na Západ, aby se jednotky vzdaly americkým silám vedeným generálem Pattonem. Rusové si od toho slibovali bezpečí před sovětskou pomstou. V té chvíli se také vojákům 1. divize naskytla příležitost připojit se k národnímu českému povstání. Počátkem května se 1. divize ROA spolu s českými odbojáři a obyvateli města zúčastnila Pražského povstání proti Německu. Díky těžkým zbraním ROA k úspěchu povstání významně přispěla. Němci v Praze kapitulovali ještě před příjezdem Rudé armády. Podle některých pramenů po obsazení Prahy sovětská vojska zabíjela raněné vojáky ROA ponechané v pražských nemocnicích přímo na jejich nemocničních lůžkách. Takto vojáci Rudé armády zabili asi 200 raněných příslušníků ROA. Celkem bylo v oblasti Prahy zastřeleno asi 600 vojáků ROA.
Po skončení bojů v Evropě byly asi dvě třetiny všech příslušníků ROA, kterým se podařilo uprchnout ze SSSR, předány sovětským orgánům. Některým se přesto ještě podařilo vyhnout nucenému návratu do SSSR a zachránili se v západních zemích.
V Sovětském svazu čekaly všechny účastníky ROA přísné tresty v podobě gulagu i trestu smrti. Dne 1. srpna 1946 byl ve věznici Butyrka oběšen generál Vlasov a další generálové – Truchin, Žilenkov, Malyškin, Buňačenko a Malcev.
Vlasovovi příznivci tvrdí, že on a jeho stoupenci byli opravdoví vlastenci a byli zcela věrní své vlasti, ale ne své vládě. Odpůrci Vlasova tvrdí, že on a jeho příznivci byli kolaboranti, které nacisté obratně využívali k propagandě a na špinavou práci.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Czertik
15. 09. 2023, 05:31pravda je jedoducha, cast vlasovcu uprime chteli sssr svobodne, samostatne, demokraticke , bez stalina. ale to byl sen ktery by jim nemci nikdy nedovololili. nemci je skutecne zneuzivali jen na spinavou a nebezecnou praci, pro kteru byly nemci prilis ceni.
puvodnimu slibu ze budou bojovat jen proti stalinovy nedostaly, ten splnili da se rict jako posledni z hlediska bojovaho nasazeni.
co se tyka muzstva, tak to bylo z mensi casti tvoreno idealisty, z daleko vetsi jen lidmi kteri se rozhodli riskovat moznou smrt na fronte misto jiste smrti v nemeckem lagru.
Radek
06. 09. 2023, 21:08Mluvit ve Stalinově říši o vlastencích a zrádcích je nesmysl. Stalinův režim byl tak brutální a nespravedlivý, že odpor proti němu prostě není zrada. Totéž u Hitlera. Problém prostě byl v tom, že se proti Stalinovi spojili s Hitlerem a pomáhali mu ve vraždění.
Hiwis bojovali nebo sloužili v německých službách hned od léta 1941, část aby si zachránila život, část kvůli postavení a kariéře, část z nenávisti vůči Stalinovi, komunistům nebo židům. Na druhou stranu vstoupit do boje proti rudé armádě na podzim 1944, kdy už byla válka prohraná, nebylo moc chytré. Vlasovovi prostě nic jiného nezbývalo - němci ho nepustili někam, kde by nebyl pod plnou německou kontrolou. Jednotky ROA vraždící ve velkém civilisty v protipartyzánských operacích si taky moc sympatií nezískali.
Vaclav Flek
06. 09. 2023, 22:53pro Radek :
V obecne rovine s vami souhlasim, ale, jak se rika, dabel je v detailech, a tam uz s vami souhlasit nemohu. Zkusim to ukazat :
1) Vy i ja citime, ze odpor proti Stalinovu zlocineckemu rezimu neni zrada, a mame v tom uplne jasno. Bohuzel v soucasnem putinovskem Rusku prevlada vetsinovy nazor, ze Vlasov byl zradce (viz nize muj prispevek o odsekani jeho jmena z pamatniku), a tento nazor ma zrejme i velmi mnoho nasich spoluobcanu.
2) Myslim, ze prislusnici ROA se vrazdeni v prubehu protipartyzanskych akci prilis neucastnili. V te dobe existovalo mnoho nepravidelnych ruskych formaci, bojujicich po boku Nemcu proti partyzanum, a ty vsechny dostaly po valce nalepku "vlasovci", ackoliv s Vlasovovym hnutim nemely nic spolecneho. Pripomina to Putinuv rezim, ktery vsechny Ukrajince nazyva "nacisty" nebo "ukrofasisty", nebot je to pohodlne pro chapani beznych obcanu.
3) Co se tyce Hiwi, slo o sovetske valecne zajatce, kteri si uvedomili, ze jim v zajateckych taborech hrozi smrt hladem ci zimou, a proto hromadne prijimali spolupraci s frontovymi jednotkami wehrmachtu. Nejdrive jako pracovnici na hrubou praci, pozdeji jako koci ci dokonce kuchari. Nakonec si ziskali tak velkou duveru nemeckych vojaku, ze dostali i pusky a byli poverovani strazni sluzbou. Treba ve stalingradskem kotli cinil pocet Hiwi nejmene 15 % ze vsech zajatcu (spise vsak vice), coz se v knihach o stalingradskem vitezstvi zpravidla nepise.
Z uvedeneho vyplyva, ze do rad Hiwi nevstupovali osoby "... kvůli postavení a kariéře, část z nenávisti vůči Stalinovi, komunistům nebo židům...". Ti hledali jine zpusoby, jak svuj postoj projevit, Hiwi byli skutecne zoufalci, snazici se zachranit svuj zivot.
Vaclav Flek
05. 09. 2023, 21:46K clanku o Vlasovovi bych mel asi tri poznamy :
1) V uvodu se mluvi o "narodech Ruska", pricemz pojmem "Rusko" se mysli cela byvala carska rise, nyni Sovetsky svaz. Dale se v clanku (nespravne) pise o "vojacich ruske narodnosti", coz neni totez. Mam tim na mysli, ze ve Vlasovovych jednotkach neslouzili pouze etnicti Rusove, treba generalmajor Bunjacenko byl Ukrajinec.
2) Rad bych doplnil vetu z clanku : "... Podle některých pramenů po obsazení Prahy sovětská vojska zabíjela raněné vojáky ROA ponechané v pražských nemocnicích přímo na jejich nemocničních lůžkách..." Jsem rodak z prazske ctvrti Krc, zname rozsahlym Krcskym lesem, mistem nasich detskych her, a take k lesu prilehajici krcske nemocnici, za valky premenene na lazaret. Jako deti nas pocatkem sedesatych let udivovaly tzv. "ruske hroby", neudrzovane , bez jakychkoliv jmen ci oznaceni a take bez tech povinnych kvetin, kterymi se pri vyrocich zdobily hroby sovetskych vojaku. Tusili jsme, ze neco neni v poradku, ale nevedeli jsme, co. Dnes samozrejme vim, ze slo o hroby vlasovcu, zranenych v bojich o Prahu, brutalne vytazene z nemocnicnich luzek a bez soudu popravene. Dnes uz ty hroby nelze nalezt, nevim, zda doslo k exhumaci tel, nebo (spise) ke srovnani hrobu se zemi.
3) Na zaver poznamku : Jedine misto v Ruske federaci, ktere pripominalo Vlasovovu pamatku, byl impozantni pomnik, tzvany Dmitrovsky, na brehu kanalu spojujiciho reky Volhu a Moskvu, asi 62 km na sever od mesta Moskvy. V roce 205 se jeho soucasti stala i mramorova deska s cisly tri armad, ktere zde v prosinci 1941 branily pristupy k Moskve, spolu se jmeny velitelu techto armad, nacelniku stabu a clenu vojenskych rad. Mezi nimi bylo i jmeno velitele 20. armady, generalmajora Andreje Vlasova. O patnact let pozdeji, v roce 2020, bylo jeho jmeno z mramorove desky brutalne odsekano, bezesporu v ramci Putinovy snahy o navrat vykladu dejin II. svetove valky k sovetskym zdrojum, snad jenom bez zduraznovani vyznamu komunisticke strany.