EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Vojáci, kteří zasahovali při černobylské havárii, zaplatili příšernou cenu

 30. 04. 2019      kategorie: Události      20 komentářů

Hrdinové nebo pouhé oběti systému? Vojáci, kteří se podíleli na odklízení důsledků havárie jarderné elektrárny v Černobylu zaplatili příšernou cenu. Ti, kteří byli vystaveni nejvyšší míře radiace, umírali do pár hodin. Přesto rozkaz neodmítli! Černobylská elektrárna, městečko Pripjať a blízké okolí je dnes "zónou duchů", ale i zvědavých turistů.

Russia855
Foto: Mnoho z vojáků vůbec netušilo, co se stalo a jejich ochranné prostředky byly těžce nedostatečné

Černobylská havárie je dosud nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky. V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 během technické zkoušky v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 moskevského času mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.

Psali jsme: Útok Československé armády a policie na věznici Leopoldov

hero-bg
Foto: Takto "město duchů" Pripjať vypadá dnes

Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny včetně města Pripjať evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí.

Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se celkový počet obětí odhaduje na 4000.

Psali jsme: Jak Evropská komise "zatočí s terorismem v Evropě"

Havárii zavinilo hned několik faktorů najednou. Nedostatečné kompetence operátorů, nesplnění bezpečnostních podmínek (zastaralého) reaktoru, částečné odpojení bezpečnostních systémů a rozhodnutí vedení kvůli finančním úsporám. To vše najednou zavinilo sérii výbuchů, kvůli kterým byl zničen 4. jaderný reaktor. Druhý výbuch byl tak silný, že betonový kryt, který vážil 2 tisíce tun, byl otočen do svislé polohy. Trosky budovy exploze vymrštila do výšky až jednoho kilometru. Do atmosféry pak unikl radioaktivní mrak.

Na 25. dubna 1986 bylo naplánováno testování nového bezpečnostního systému. Výsledkem testu mělo být ověření, zda dokáže generátor setrvačností pohánět čerpadlo pro chlazení reaktoru v případě poruchy. Postupně měl být snižován výkon reaktoru. Test byl ovšem přerušen a pokračovalo se v něm až po nástupu nové směny. Ta ovšem nebyla dostatečně informována o celém testování. Kvůli neinformovanosti operátorů ovšem došlo k příliš velkému poklesu výkonu reaktoru. Jeho zastavení a následné opětovné spuštění zabralo mnoho času. Pro vedení platilo – čas jsou peníze, tudíž rozkázalo, rapidně zvýšit výkon, aby se reaktor nezastavil. Již zde došlo k poškození, a ani následné bezpečnostní opatření již katastrofě nedokázalo zabránit. Zhruba v 01:24 dochází k první a následně i k druhé explozi.

Zastaralý reaktor využívala armáda

V Černobylské jaderné elektrárně byl využíván reaktor RBMK. Tento reaktor byl z 50. let a byl konstrukčně relativně jednoduchý. Dalším důvodem používání byl ovšem vojenský účel. 

Téměř každý den se totiž v reaktorech typu RBMK vyměňovaly palivové články. Ty navíc šlo vyměňovat za chodu, bez potřeby reaktor odstavovat. Díky těmto reaktorům tak měla armáda prakticky nepřetržitý přísun plutonia-239, získávaného z vyhořelého paliva a používaného k výrobě jaderných hlavic.
 

Tehdejší režim se snažil situaci ututlat, bohužel pro místní obyvatele, pracovníky i vojáky, kteří se na záchranných pracích podíleli.

chernobyl-abandoned-town
Foto: Město muselo být vyklizeno během velmi krátké chvíle. Lidé měli možnost si s sebou vzít jen to nejnutnější.

V místě havárie bylo nasazeno obrovské množství vojenské techniky, která byla vystavena vysoké dávce ozáření nebo byla zamořena radioaktivním spadem. Proto byla posléze ponechána svému osudu, a tak jsou dnešní lesy a okolní prostory Černobylu doslova posety desítkami nákladních vozidel, vrtulníků, obrněných transportérů atd.

technika
Foto: Ještě dlouho po havárii byly okolní lesy a prostory Černobylu plné vojenské techniky 

Tento černobylský hřbitov vojenské techniky, jak se mu často říkávalo, byl donedávna vyhledávanou destinací návštěvníků z celého světa, a to i přes to, že riziko ozáření je zde stále poměrně vysoké. V připojené fotogalerii se můžete sami přesvědčit, že ruská technika i po více jak 30 ti letech vypadala provozuschopná.

Město duchů

V den havárie úřady ani neinformovaly občany Pripjati o radioaktivní hrozbě. Přes 50 tisíc obyvatel města čekalo více než 24 hodin na jakékoliv informace. Neobdrželi dokonce ani jodové pilulky, které pomáhaly proti účinkům radiace. A důvod? Nechtěly šířit paniku obyvatel. Až 27. dubna proběhla evakuace města. Lidem bylo oznámeno, že si mají sbalit jen drobnosti s tím, že se do 3 dní vrátí. Úřady nechtěly šířit paniku a chtěly zabránit tomu, aby obyvatelé vezli velké množství zavazadel. Až po několika dnech vláda oznámila, že je Pripjať uzavřena navždy. Většina obyvatel města tak přišla o všechen svůj majetek.

Dnes je Černobyl hojně navštěvovaný turisty, které láká jakási post-apokalyptická atmosféra. Pro vstup do uzavřené zóny sice musíte mít vyplněno mnoho povolení, dnes už se ovšem najdou agentury, které vám s potřebnými doklady pomohou. 

obr_04
Foto: Velice známý hotel, který můžete vidět v mnoha videohrách i filmech

Kromě výletů je Černobyl také velice oblíbený u tvůrců filmů a počítačových her. Lze najít obrovské množství her a hororových filmů, která jsou zaměřeny právě na jadernou elektrárnu a blízké městečko Pripjať.

Pokud Vás toto téma zajímá, určitě oceníte novinku, kterou si na tento rok připravila stanice HBO.

Video: Oficiální trailer k minisérii Chernobyl / YouTube

Černobyl, pětidílná minisérie z koprodukce společností HBO a Sky, rekonstruuje příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou. Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy. 

Jared Harris ztvárňuje Valerije Legasova, předního sovětského jaderného fyzika, který vedl vyšetřování tragické události. Stellan Skarsgård hraje sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, kterého Kreml pověřil vedením vládní komise zjišťující okolnosti havárie. Emily Watsonová představuje jadernou fyzičku Ulanu Khomyukovou, která chce odhalit tajemství kolem černobylského neštěstí.

 Autor: Hanz, Dominik Z.

CENOVÉ BOMBY (1120)

Komentáře

Ivan Hýl

04. 05. 2019

Proč jsou stále zveřejňovány nesmyslné údaje o počtu obětí černobylské havarie? Počet obětí je znám, jedná se o přibližně 300 osob. Počty uváděné zelenými vznikly tak, že za oběti byli považování všichni kdo z lékařsky sledovaného počtu asi 5 milionů lidí na Ukrajině a v Bělorusku zemřeli během 5 let. (Samozřejmě bez jakéhokoliv vztahu k poškození radioaktivitou.)
Havarie v Černobylu byla průmyslovou havarií střední velikosti. Např. průmyslová havarie v americké chemické továrně v Indii, Bhópal, byla svým rozsahem a počtem obětí větší - asi 15000 bezprostředně mrtvých, desetitisíce postižených, z náhrady škod se americká firma vyvinila.
Rozsáhlé mezinárodní vědecké zkoumání následků havarie v Černobylu (genetici např. očekávali, že najdou nějaké mutace) zjistilo, že mutace se nevyskytují. Mimochodem, část obyvatel se do evakuované zóny (přehnaně rozsáhlé) vrátila a nějaké následky havarie nepociťují.

ivan

04. 05. 2019

Američtí specialisté, kterým bylo po rozpadu umožněno navštívit některé vojenské ústavy Arzanas za účelem zjistit, jestli po rozpadu SSSR má smysl nějakou dobu platit odborníky penězi USA aby se ze SSSR nerozběhli po problematických zemích, zveřejnili: "Ústavy působí zvetšelým dojmem, často jsou to dřevěné baráky nedostatečně vytápěné, s otlučeným nekvalitním nábytkem, zásobování pracovníků je žalostné a jejich životní úroveň také, ale nenechte se mýlit. Ve výsledcích výzkumu jsou minimálně pět let před námi." (viz článek v Newsweek z oné doby.).
Protiruské názory českých rozumbradů evidentně nebrali američtí odborníci v úvahu.

kkk

02. 05. 2019

Z mého pohledu pár faktů. K výbuch došlo v časných ranních hodinách (za tmy) takže k pochopení toho co se stalo došlo až za denního světla. Dozimetry v elektrárně nebyly na tak vysokou hodnotu radiace stavěny takže se zasekly na max. hodnotě a brali hodnotu dle nich. Skutečnou hodnotu naměřila až armáda o několik hodin později. Dlouho nebylo pochopeno co se vlastně stalo, viz grafit z reaktoru v okolí (předpokládalo se jedná o materiál na stavbu noých bloků a ne vysoce radioktivní vnitřek reaktoru). Při tehdejší době kdy existovala pouze pevná linka a maximálně fax byl tok informací hodně pomalý. Nemyslím si že to chtěli úplně zamlčet ale když vezmu věci popsané výše, dává to všechno zpoždění smysl. Fukušime se stala za denního světla, máme dnes internet, e-maily, mobilní síť...
Být tyto technologie v roce 86, vypadalo by to asi taky jinak

Luděk Bánovský

02. 05. 2019

Jakoby Sověti jadernéhlavice netestovali. Například bomba Car.

Jarka

01. 05. 2019

A Fukušima vás nechává klidnými?

Pavel K

30. 04. 2019

https://www.bbc.com/news/uk-england-lancashire-46275104

bzum

30. 04. 2019

No nevim. Nejsem si jistej zda by třeba v USA kdyby tohle nastalo se nedělo to samé. Stejně tak si nejsem jistý že se to tam stát nemůže. Ono když se dá zjistit že třeba ztrtili mnoho atomovek a nikdo neví kde jsou a vše okolo toho je tajné atd tak nemám iluze.

Aja

30. 04. 2019

re Oskar: Vzhledem k tomu, že průměrná aktivita průměrného člověka je 4400Bq (na 60kg?+-), tak aktivita 100Bg/kg dešťové vody, jenž sestoupila na zem z vyšších nadmořských výšek je relativně podprůměrná. A hodnota 1Bq/kg je až směšná. navíc, spád způsobený atomovými explozemi je z pohledu přírodního záření (globálně, ne lokálně!) naprosto zanedbatelný, navíc pak atmosférické (jenž narozdíl od přízemních, či podzemních), zapřičiňují minimílní spád.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací