Vykopávka padlých německých vojáků na východní frontě
Většinou mají stále na sobě boty či helmy a často ještě svírají v rukou zbraně – kostry německých vojáků, kteří padli na východní frontě během 2. světové války, se dají nalézt ještě dnes po mnoha letech od konce této války. Mnoho německých vojáků, kteří zemřeli v bitvách na východní frontě, stále odpočívá přesně tam, kde před mnoha lety padli – pohřbeni hluboko v bahně či písku.
Video: Vykopávka padlých německých vojáků na východní frontě | YouTube
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa. V letech 1941–1943 byla jedinou frontou v Evropě a až do konce války byla hlavní frontou. I po otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala přes 65 % sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců. V Sovětském svazu, v Rusku a v dalších jeho nástupnických státech se pro Východní frontu (v letech 1941–1945) užívá pojem Velká vlastenecká válka.
Partyzánská válka na okupovaných územích Sovětského svazu začala již v průběhu roku 1941. Zpočátku ale nebyla nijak organizována a vznikala doslova živelně. Za rychle postupující frontou zůstaly tisíce ozbrojených sovětských vojáků, mnoha jiným se podařilo uniknout ze zajateckých táborů a skrývali se v lesnatých oblastech, v močálech či v podzemí měst jako byla Oděsa nebo Kerč. Třetí říše, která měla ambici vykořenit bolševismus, si svým bezohledným chováním brzy vytvořila spoustu nepřátel i mezi antikomunisty.
Foto: Německá pěchota a útočné dělo StuG III během postupu ke Stalingradu, září 1942 | Wikimedia Commons / Public domain
Do bojů na východní frontě se zapojily miliony jednotek vojsk Osy a SSSR po nejrozlehlejším území v celé vojenské historii. Sovětský svaz byl jedinou velmocí, která bojovala celou válku pouze na jedné frontě. Bylo to zdaleka jedno z nejsmrtelnějších samostatných bojišť druhé světové války s více než 10 miliony padlých na sovětské straně (z toho 3,6 milionu zemřelo v německém zajetí); na jeho bojištích jen mezi lety 1941 a 1943 ztratila Rudá armáda 570 střeleckých divizí. Sovětský svaz odhadl celkové ztráty zpočátku na 20, později 27 milionů obyvatel, z toho nejméně 11,7 milionu na frontě.
Foto: I po více jak 80 letech se hluboko v zemi stále nacházejí zachovalé lidské ostatky německých vojáků včetně druhoválečných artefaktů ve formě výstroje, výzbroje či různého vybavení | WWII METAL DETECTING
Téměř milión sovětských vojáků byl během války odsouzen za zločiny vůči vlastní zemi: 376 300 bylo polními soudy označeno za dezertéry, panikáře nebo zbabělce a bylo popraveno, 422 700 jiní se z nejrůznějších (často stejných) příčin dostali do trestních jednotek (přeřazení obvykle znamenalo jistou smrt nebo těžké zranění). Vojenské ztráty osy byly více než 5 milionů (z toho 800 000 zemřelo v sovětském zajetí). Další údaj ze ztrát Osy uvádí, že většina z 2 000 000 osob německého vojenského personálu uvedených v seznamu chybí nebo jsou po skončení války nezvěstní. Rüdiger Overmans uvádí, že se zdá zcela věrohodné, i když to není prokazatelné, že polovina z těchto mužů byla zabita v akci a druhá polovina zemřela během dlouholetého pobytu v sovětských zajateckých táborech na Sibiři. Tito zajatci se směli do Německa vrátit až po Stalinově smrti.
Zdroj: britannica