EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Wormhoutský masakr: zavrženíhodný válečný zločin vojáků Waffen-SS

 28. 01. 2024      kategorie: Vojenská historie      38 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Wormhoutským masakrem se označuje masová vražda 80 britských a francouzských válečných zajatců vojáky Waffen-SS z 1. divize SS Leibstandarte SS Adolf Hitler během bitvy o Francii v květnu 1940. Pojďme se na tento incident podívat podrobněji.

V rámci organizovaného ústupu britského expedičního sboru (British Expeditionary Force, BEF) do Dunkerque, měla 144. pěší brigáda 48. (jižní Midland) pěší divize za úkol držet silnici, která se rozprostírala na jih od francouzské obce Bergues přes města Wormhout, Cassel a Hazebrouck, s cílem zpomalit německý postup.

The_British_Expeditionary_Force_(BEF)_in_France_1939-1940_F4689
Foto: Britský expediční sbor (British Expeditionary Force, BEF) ve Francii, 1940 | Wikimedia Commons / Public domain

Po těžkých bojích a vyčerpání zásob střeliva se nakonec britští vojáci ve Wormhoutu vzdali jednotkám SS, za předpokladu, že budou uvězněni podle Ženevské úmluvy.

Po jejich kapitulaci byla 28. května 1940 velká skupina vojáků z 2. praporu královského warwickshirského pluku, 4. praporu cheshirského regimentu a střelců 210. baterie 53. protitankového pluku královského dělostřelectva spolu s francouzskými vojáky převezena do stodoly v La Plaine au Bois poblíž měst Wormhout a Esquelbecq. Na cestě ke stodole byli spojenečtí zajatci stále více znepokojeni brutálním jednáním vojáků SS, které zahrnovalo chladnokrevné postřílení řady zraněných vojáků. Po příjezdu do stodoly se nejstarší britský důstojník skupiny, kapitán James Lynn-Allen, snažil protestovat, avšak byl okamžitě pokárán jedním z vojáků SS.

1280px-Wkroczenie_wojsk_niemieckich_do_Taganrogu_(2-949)
Foto: Příslušníci 1. tankové divize SS Leibstandarte SS Adolf Hitler | Bundesarchiv / Public domain

Muži pak byli násilím přinuceni natlačit se do místní stodoly. Když pak bylo uvnitř všech téměř 100 zajatců, vojáci z Leibstandarte SS Adolf Hitler, do budovy hodili tyčové granáty a zabili tak mnoho mlužů, včetně Charlese Ortona, kapitána královského válečného pluku.  Granáty však nedokázaly zabít všechny, hlavně díky statečnosti dvou britských poddůstojníků, seržanta Stanleyho Moorea a CSM Augustuse Jenningse, kteří se na odjištěné granáty vrhli a zalehli je svými těly, aby potlačili sílu výbuchu a ochránili své kamarády před výbuchem. Když to příslušníci SS zjistili, přikázali, aby ze stodoly vyšly dvě skupiny po pěti mužích. Muži, kteří následně vyšli, byli okamžitě zastřeleni. Tuto formu popravy přežil jeden z britských vojáků Brian Fahey, který následně o celém incidentu podal svědectví. Výše uvedený způsob popravy se vojákům SS zdál příliš pomalý, a tak začali vojáci následně střílet přímo do stodoly.

britsti_vojaciFoto: Když to příslušníci SS zjistili, přikázali, aby ze stodoly vyšly dvě skupiny po pěti mužích. Muži, kteří následně vyšli, byli okamžitě zastřeleni. (ilustrační foto) | The National WW2 Museum

Několika britským vězňům se podařilo v nastalém zmatku uprchnout. Kapitán Lynn-Allen zemřel při pokusu o útěk, přesto však stihl umožnit vojínovi Bertovi Evansovi uniknout. Evans byl posledním mužem, kterému se podařilo masakru uniknout. Celkem bylo zabito 80 mužů. 15 zajatců bylo zraněno a jejich zranění byla tak závažná, že během 48 hodin kromě 6 všichni následně zemřeli. Za několik dnů byli Fahey a několik dalších zraněných nalezeni zdravotníky německé armády (Wehrmacht) a následně byli odvezeni do nemocnice. Po jejich ošetření byli vojáci  posláni do válečných zajateckých táborů v okupované Evropě.

LabLazhadegLaPlaineauBoisLuc'skKlaodanDuigou
Foto: Opětovně postavená stodola slouží jako memento Wormhoutského masakru | Wikimedia Commons / Public domain

1. tanková divize Waffen-SS, Leibstandarte SS Adolf Hitler, byla pod celkovým velením Oberstgruppenführera Seppa Dietricha. Z poválečného svědectví se tvrdilo, že pachatelé masakru byli konkrétně vojáci 2. praporu pod velením tehdejšího Hauptsturmführera Wilhelma Mohnkeho. Mohnke však nikdy nebyl za tento masakr (i jiné válečné zločiny) soudně stíhán. Mohnke svá obvinění důrazně popíral a po válce historikovi Thomasovi Fischerovi řekl: „Nevydal jsem žádné příkazy, aby se nebrali angličtí zajatci a ani aby se popravili.“ Mohnke zemřel v srpnu 2001.

mon
Foto: Wilhelm Mohnke | Wikimedia Commons / Public domain

V roce 1947 se řada přeživších k masakru vrátila spolu s úředníky v rámci jednotky pro vyšetřování válečných zločinů. Ukázalo se však, že je nemožné sestavit dostatečně silný důkazní materiál k zahájení trestního stíhání. Řada klíčových svědků z řad Waffen-SS údajně zemřela na východní frontě, zatímco jiní se odvolávali na "přísahu SS" a odmítli vypovídat.

V roce 1988, po kampani britského poslance Jeffa Rookera, byl tento případ znovu otevřen, ale německý žalobce dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy k podání obvinění. Celý incident byl veřejnosti znovu připomenut v televizním dokumentu BBC Dunkirk z roku 2004.

Zdroj: Imperial War Museum, The National Archives

 Autor: Petr Svovboda

Komentáře

Czertik

02. 02. 2024, 06:04

vaclav flek

vas umysl najit umysl proc byl onen masakr spachany muze byt zajimavy, ale je celkem nepodstatny, protoze odpoved na nej je velmi jedoducha - nemci/ss onen masakr spachaly proste proto ze je chtli povrazdit. proc je chteli povrazdit, je otazka.

a proc sem si jisty ze je chteli umyslne povrazdit ? odpoved zni i v tom co ste sam naspal, v pripadu masakru vv metach - kdy americani se pokudsily o utek a nemci reagovaly jak regovaly.
coz pak uveddli pri vysetrovani.

a masakr u wormhotu ? tam lidi co ho spachalay mlceli jako zarezani, coz znamena ze vedeli ze spachaly promyslenou vrqazdu. kdyby meli jakoukoliv polechcujici okolnost, jako treba snahu o utek, tak by ji bez vahani uvedly.
a kdyz odmitlly vypovidat, co to asi tak znamena ?

Pepík Knedlík

29. 01. 2024, 17:52

Přidám taky neco málo a oceňuji pravdivost článku. Díky a teď k věci:
Wormhout, Francie
28. 5. 1940
1. tanková divize SS Leibstandarte AH. Poprava 80 válečných a 15 přežilo.
Le Paradis, Francie
27. 5. 1940
3. tanková divize SS Totenkopf
97 britských zajatců bylo postříleno a dobito bajonety, pouze dva prezili.
Ardetine, Itálie
březen 1944
něměcká policie pod vedením SS
Popraveno 335 Italů a židů
Opatství Ardenne, Francie
7. 6. 1944
12. tanková divize SS Hitlerjugend
18 kanadských vojáků popraveno u opatství
Tulle, Francie
9. 6. 1944
2. tanková divize SS Das Reich
Popraveno 97 civilistů
Oradour-sur-Glane
10. 6. 1944
2. tanková divize SS Das Reich
Při odvetné operaci bylo zničeno město a zabito 642 mužů, žen a dětí
Distormo, Řecko
10. 6. 1944
4. policejní divize panc. granátníků SS
Zabito 218 mužů, žen a dětí
Sant‘ Anna di Stazzma
12. 8. 1944
16. divize pancéřových granátníků SS
Zabito 500 civilistů
Marzabotto, Grizzana, Morandi a Monzuno
29. 9. až 5. 10.
16. divize pancéřových granátníků SS
Zabito 770 civilistů
Malmédy, Belgie
17. 12. 1944
Kampfgruppe Peiper
Jednotky SS zahájili palbu na 128 amerických zajatců, 86 mrtvých
To jsou nejznámější válečný zlociny SS na západě.
Kolik bylo vojáků z rad SS potrstanych opravdu lze spočítat na jedny ruce. A nedivim se, když pohlavaři s NSPAP byli ve vrcholný politice po válce. Od kancléře az po ministry ...

Zdroj: druhá světová válka

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 20:27

pro Pepik Knedlik

Na prvni pohled vypada vas seznam impozantne, diky za nej. Na druhy pohled uz to ale tak pusobive neni, kazdy masakr (pokud se to da masakrem nazvat) mel sve odlisne duvody a odlisny prubeh. Napriklad ten ardensky masakr (ve vasem seznamu uvedeny jako Malmedy) vznikl jednoznacne tim, ze se skupina americkych zajatcu rozhodla v prvnich hodinach po zajeti, tedy jeste v tom pretrvavajicim zmatku, uprchnout. Skupina nemeckych vojaku, dodejme ze s nulovou zkusenosti ve strezeni zajatcu, po nich zahajila spontanni palbu (zadne specialne pristavene nakladni auto s kulometem, jak to zname z filmu "Bitva v Ardenach" tam nebylo, pouze jeden obrneny transporter strezil krizovatku). Profesionalni jednotka by asi dokazala utikajici vojaky zastavit, tato je proste postrilela.

Dodejme ovsem, ze k bitve v Ardenach se vztahuje jeste dalsi masakr, nyni u obce Chenogne, kde 1. ledna 1945 zastrelili tentokrat americti vojaci okolo sedesati prislusniku wehrmachtu (zadny z nich nebyl esesman). To uz ale ve vasem seznamu chybi...

Pepík Knedlík

29. 01. 2024, 22:01

Vaclav Flek
Děkuji za pripominku, ale součet vsech masakru co jsem uvedl spachali vojska SS. O nich je tento článek.
V Ardenach když jste je uz zminil bojovali SS a Wehrmacht v americkych uniformach. Tim porusili Haggsky konvence ... Po zásluze skoro všichni zastreleni. O. S. bohuzel vrazdil dál i po valce, ale to je jiná historie.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 23:32

pro Pepik Knedlik .

Zpocatku jsem mel radost, ze na tomto webu konecne diskutuji s nekym, kdo ma sve jmeno a prijmen, nikoliv pouhy pseudonym. Bohuzel ono to tak asi neni... No nic, male zklamani.

Ted k meritu veci - nevim, kolik z tech mladych nemeckych muzu, prevlecenych do americkych uniforem, tvorili esesmani. Predpokladam, ze velkou vetsinu, ac vedeli ze jde o sebevrazednou misi. O ucasti jednotek wehrmachtu nic nevim, mam nicmene za to, ze byla minimalni, pokud vubec nejaka (!) - jiz kvuli utajeni cele operace nemohl byt nabor prilis siroky.


Predpokladam proto, ze tim nechcete ospravedlnit zabiti (ci spise zavrazdeni) sedesati mladych prislusniku wehrmachtu u Chenogne, kteri se Skorzenyho operaci "Greif" nemeli vubec nic spolecneho.

Czertik

30. 01. 2024, 05:50

vaclav flek

"Na druhy pohled uz to ale tak pusobive neni, kazdy masakr (pokud se to da masakrem nazvat) mel sve odlisne duvody a odlisny prubeh."

skutecne vtipne ze ste dokazal neco podobneho napsat, vzyt to co ste napsal vy naprosto odmitate aplikovat v pripadech kdy sou obeti nemci.

Pepík Knedlík

30. 01. 2024, 09:47

Vaclav Flek
Jmenuji se opravdu Pepík - Josef, ostatně v přihlašovacích udajich je mé příjmení.
Greif byla v podstatě zlocinem všech zúčastněných a to z řad dobrovolníků SS, Wehrmacht, Luftwafe i Kreigsmarine. Skorzeny, jak byvalo po válce zvykem, byl zproštěny vsech bodů obžaloby .... Důkaz o nedotklutelnosti členů SS.
Každý zlocinec i zločin by mel být odsouzen podle prava a ne podle nejakych indicií ci rasy. Bohužel se to deje i dnes.

Pepík Knedlík

30. 01. 2024, 10:45

Vaclav Flek
Zminil jste zlociny Wehrmacht. O této vojenské organizací si taky nedělám iluze. Stejně jako SS šla bojovat za ideje nadřazenosti a znicit Slovany i komunismus. Jaky byl byl procentuální podíl nemeckych vojáků na zlocinech, který se udály na východní frontě a určitý odpor si můžete přečíst zde:
https://sd.usd.cas.cz/pdfs/sod/2004/03/15.pdf

Vaclav Flek

31. 01. 2024, 00:45

pro Pepík Knedlík

Ja se priznam, ze vam prilis nerozumim. Pred mnoha lety jsem mel moznost po dobu dvou letnich prazdnin pracovat na studentskych brigadach v tehdejsim vychodnim Nemecku. V te dobe tam jeste bylo zamestnano mnoho delniku, kteri prosli wehrmachtem a valkou. O sve zazitky se nechteli moc delit, ale kdyz videli muj zvidavy zajem, zpravidla se rozmluvili. Prakticky zadny z nich neodpovidal vasi definici nekoho, kdo by sel bojovat "...za ideje nadřazenosti a znicit Slovany i komunismus...". Oni proste sli do valky proto, ze museli, stejne jako jejich protivnici v sovetskych, britskych ci americkych uniformach.

Ale i bez svych osobnich setkani s byvalymi vojaky wehrmachtu bych asi dosel pouze na zaklade studia problematiky a rozumove uvahy k zaveru, ze se nejednalo o bojovniky za rasovou narazenost, ale o mlade muze, kteri verili vedeni sveho statu a obetave plnili svou vlasteneckou povinost. Je zajimave ze se z nemeckych valecnych zajatcu, at jiz na vychodni ci zapadni fronte, nikdy nevytvoril ten milionovy sbor, ktery v ruznych sestavach (vlasovci tvorili pouze cast) bojoval po boku Treti rise proti Sovetskemu svazu.

Czertik

28. 01. 2024, 23:35

tady proste nemci zahraly lety provereno klasickou metodu - ti co vykonaly zlocin se odvalavaly na rzkazy shora a velici dustojnici na to, ze nic takoveho nerekly (podobne rozkazy se pisemne nedavaji, takze je nemozne dokat ze byly vydany), tudiz vysledek je zrejmy - nikdo nebude za zlocin potrestan.
co na tom, ze z hlediska moralky, kdyz vojak vi ze mu byl dan zlociny rozkam ma moralni povinost ho odmitnout ho splnit.

Šebesta

29. 01. 2024, 09:32

czertik ale ten czestin to je KATASTROFATO !

Vaclav Flek

28. 01. 2024, 22:44

Clanek povazuji za hodne nedotazeny, predevsim pro chyben jakehokoliv, treba i spekulativniho, pokusu o vysvetleni, proc zrovna na tomto frontovem useku doslo k masakru, ackoliv jinde se v prubehu Zapadniho tazeni neco podobneho nedelo.

Tim muze vzniknout legitimni otazka, zda se vse udalo tak, jak je popsano. Nakonec treba u masakru v Malmedy (strileni americkych zajatcu v prubehu bitvy v Ardenach) dnes vime, ze realita byla v mnohem odlisna od tehdejsich vypovedi. Na druhou stranu je treba uznat, ze s mezerami ve vypovedich se autor clanku vyrovnal a dukazni nouzi, ktera vedla k tomu, ze za zpusobeny masakr nebyl nikdo obzalovan, ve sve stati popsal. Pro mne tak zustava masakr ve Wormhoudtu stale ponekud zahadny a clanek do toho mnoho svetla nevnesl...

Ocenuji nicmene jazykovou a logickou perlicku : "...vzdali jednotkám SS, za předpokladu, že budou uvězněni podle Ženevské úmluvy...". Dale bych pouze upozornil, ze na ilustracnim fotu k clanku se pise o " 1. tankové divizi SS Leibstandarte SS Adolf Hitler", ale svazek s timto oznacenim v prubehu tazeni ve Francii neexistoval.

Czertik

28. 01. 2024, 23:39

vaclav flek

opet ste nezklamal, u kazdeho clanku kde se popisuji zlociny nemcu vzdy vyjadrite svoje pochyby apod, ale kdyz je clanek o tom jak valecny zlocin spachaly soveti ci cesi tak nikdy nevyjadrujete pochybnosti, jen teskne pisete jak je mozne ze pachatele nedostaly prisnejsi trest.

Zdeněk

29. 01. 2024, 00:54

Czertiku,

přečti si prosím, co přesně pan Flek píše, ale přesně. Nevšiml jsem si ani jediného náznaku popření dané události, pouze oprávněného vyjádření pochybností, o tom, co přesně k těmto tragickým událostem vedlo.

Mimochodem, své pochybnosti a důkazní nouzi měli evidentně i vyšetřovatelé, a to jak krátce po válce, tak i při pozdějším obnoveném vyšetřování.

Czertik

29. 01. 2024, 16:43

zdenek
tak vzhledem k tomu, ze v clanku se nijak nespekuluje co k onomu cinu vedlo, jen je samotny akt popsan, tak pochybnosti pana fleka o tom, co k tomu vedlo doslova stoji na nicem.

a pak dalsi jeho cast o tom, ze jinde se to nedelo je spis zbozne prani nez fakt. uplne by stacilo, aby prezivsi vojaci neprezily zajeti a pak by se o tomhle pripade nikdo nedozvedel. nebo by stacilo aby zranenim nepomohly vjaci wermachtu. nebo by stacilo, aby esesaci byly trosku vic dusledni a zranene dorazily.
moznosti jak tenhle pribeh doslova phrbit je mnoho a je spis zazrak ze se nasly a prezily svedci.

a ne nadamo se rika, ze clovek sam sebe do basy nesposle. nebo dokonce na popraviste.

a ani na sekundu nepochybuj o tom, ze zadny nemec by na sebe zlocin nepraskl. velmi dobre je zdokumentovane osvobozovani koncetraku kdy mistni obyvatele vesnc v jejich okoli doslova lhaly upne kazdemu spojeneckemu vojakovi ze o nicem nevedeli, a ze kdyby vedeli tak by jim to rekly.....a pak jen soupaly botkama kdyz prezivsi z koncetraku bez problemu nejen ze vypovedeli ze v dotycnych vesnicich byly zamestnani, ale nemeli problem jmenovat konkretni lidi a jejicch rodine prislusniky, coz by jaksi bez toho aby u nich delaly neslo, ze.
a to slo jen o nemecke civlisty co nepachay valecne zlociny.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 17:23

pro Czertik :

Ocenil bych, kdybyste se vyjadroval presneji. Nechapu, co mi podsouvate temi zminkami o sovetskych ci ceskoslovenskych zlocinech, treba v Katyni 1940 nebo v Postoloprtech 1945. O tom, ze pachatele techto zlocinu nebyli nikdy potrestani, nemusim "psat teskne", mohu pouze konstatovat, ze zlocinci unikli trestu diky statu, ktery je kryl.

Nyni tedy k veci : je zjevne, ze s mym prispevkem, kde pouze pisu o tom, ze pres opakovana vysetrovani stale chybi objasneni motivace pachatelu, nesouhlasite. Ja jiz chapu, cim to je: nase videni sveta se rozchazeji - vy vidite vse bud cerne nebo bile, zatimco ja se domnivam, ze vec je slozitejsi. Proto se priznam, ze pro mne nejste ani dobry partner do diskuse, nebot cernobileho videni sveta jsem si uzil dost za normalizace. V tomto konkretnim pripade se domnivam, ze budeme-li se na masakr ve Wormhoudtu divat vasi optikou, nikdy se nedobereme ke skutecne motivaci pachatelu, a vzdy sklouzneme po zjednodusenem pausalnim hodnoceni.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 17:42

pro Czertik

Jenom k vasi vete : "...vzhledem k tomu, ze v clanku se nijak nespekuluje co k onomu cinu vedlo, jen je samotny akt popsan...":

To je prave to, co mam na mysli a na co stezuji - clanek pise o masakru, aniz by jakkoliv vyjadril, proc k nemu doslo a jakou motivaci meli jeho pachatele, a to presto, ze bylo podniknuto opakovane vysetrovani cele tragedie. Mozna si mohl autor clanku dat pri priprave tu praci a najit alespon nekterou z hypotez, se kterymi pracovali vysetrovatele, pripadne hledat stopy v pozdejsich osudech prislusniku SS, kteri se na masakru podileli.

Bydlim blizko Lidic a pri kazde ceste kolem si jeji tragedii pripominam. Dnes jiz vime, ze odpocatku v tom byla cela obec naprosto nevinne a ze v uvodu cele tragedie stala ohromne nestastna souhra nekolika nedorozumeni, nahod a jednani, ktera mela v prvopocatku dobry umysl. To je samozrejme uplne jiny pribeh, nez masakr u Wormhoudtu, nicmene pouceni je zjevne - chceme-li pochopit nejakou tragedii, meli bychom se seznamit se vsemi jejimi aspekty.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 19:14

pro Zdenek

Zdenku, dekuji, moc mne tesi, ze alespon nekdo pochopil, co jsem se snazil vyjadrit. Nad vyroky diskutujiciho Czertika se prilis netrapim, nebot (jak jsem mu take napsa), nase odlisne nazory vyplyvaji z odlisneho videni sveta a pravdepodobne nikdy nedojdeme ke spolecnemu nazirani na problem.

Zdeněk

29. 01. 2024, 19:16

Czertiku,

kolega JanJan zde zcela správně uvedl masakr v Le Paradis, kde z 99 britských vojáků přežili pouze 2 svědci, a za který byl odsouzen a popraven Fritz Knöchlein a to pouze na základě svědectví těchto dvou přeživších. Nevidím jediný důvod, proč by v případě Wormhoutského masakru postupovali vyšetřovatelé jinak, tím spíš těsně po válce v období velmi silného odporu k nacismu.
Takže je zde možnost, že prostě existovaly pochybnosti o tom, zda se skutečně jednalo o válečný zločin a bylo by zajímavé na ně případně upozornit nebo o nich diskutovat, nic víc, nic míň.

Stejně tak je vhodné upozornit, že podobných excesů se dopouštěly i spojenecké jednotky a to na všech válčištích.

Zdeněk

29. 01. 2024, 20:03

Dobrý den, pane Fleku,

děkuji, ale považoval jsem to za svou povinnost.
Pevně věřím, že minulost musíme striktně hodnotit rozumem na základě maxima faktů, pokud možno ze všech stran, protože jinak ji prostě nepochopíme a budeme odsouzeni k tomu prožít si ji znovu.

Nedávno jsem v dokumentu Izrael a Palestina: Zrod konfliktu zaznamenal krásný příklad toho, že i zdánlivě historicky dobře známá událost může mít skryté pozadí, které ji může obrátit vpodstatě naruby.

Jedná se o teroristický útok židovských radikálů na hotel Krále Davida, který se uskutečnil dne 22. července 1946 v Jeruzalémě při kterém zahynulo 91 lidí a dalších 46 bylo zraněno. Situace se tedy zdála naprosto jasná, přitom už od počátku bylo podezření, že Britové byli dopředu varováni, aby evakuovali hotel, což neudělali a následně existenci tohoto varování popírali. Že to nebyla pravda se ukázalo už v 70. letech, kdy unikly z britské policie první tajné zprávy. Nicméně podle tohoto dokumentu se v nedávné minulosti objevily přísně tajné zprávy britské tajné služby a okupační správy o tom, že první informace o přípravě atentátu dodal britský agent v organizaci Irgun už 6 měsíců před atentátem a že tyto byly záměrně ignorovány a britskému veliteli policie bylo dokonce zabráněno jakkoliv konat. Člověk se tedy musí oprávněně ptát, kolik historických událostí má podobné stránky o kterých se nemluví nebo kterými se jednotlivé strany alespoň nechlubí.

p.s. Já osobně se domnívám, že kolega Czertik přistupuje k vašim i mým příspěvkům se zaujatostí a hledá v nich něco skandálního, obhajujícího nebo přímo schvalujícího, což je obrovská škoda, protože místo diskuse se věnujeme akorát vysvětlování. Přesto se s ním na mnoha tématech bez problémů shodnu a mnohdy je s ním diskuse zajímavá a podnětná.

Czertik

30. 01. 2024, 05:55

vaaclav flek

"mohu pouze konstatovat, ze zlocinci unikli trestu diky statu, ktery je kryl."

jako by presne tohle neplatilo u zlocinech co spachaly nemci. zprostit nekoho obvineni kvuli formalismu kdy je jasne ze se zlocin stal (byly vykopany mrtvoly) a ze dotycny byl na miste v dobe spachani zlocinu...

Czertik

30. 01. 2024, 06:00

vaclav flek

ne moje videni sveta skutecne neni cernobile, spresne by bylo napsat prakticke.
skutecne nevidim duvody proc se zabyvat hledanim duvodu proc byl onen masakr spachan, kdyz se neni ceho chytit, kdyz neni pochyb ze byl spachan.

reesim jen to, jak je mozne ze pachatele unikly trestu.

zkouset spekulovat proc to bylo psachane muze byt zajimave intelektialni cviceni, ale ve svem dusledku zcela irelevantnii.

skutecne me to neda, abych si nevzpomel na film intesretate 60 a epizodu s mestem pravniku. vy byste se tam evidentne vyzval, ale realne nikdo vyjma onech pravniku by tam zit nechtel.

Pepík Knedlík

31. 01. 2024, 10:12

Vaclav Flek
Valka byla dlouhá a krutá. Pro Čechy, kteří zili v Protektoratu, což bylo jedno velky vězení a tisice z nich zemrelo jen z rozmaru nekoho, to muselo být flustrujici. Připomněl jste Postoloprty.
Ja pripomenu asi poslední vraždění jednotek SS a Wehrmacht v městečku Třešť na Vysočine. Mistni obyvatelé povstali proti okupantum dne 5.5. 1945.

Šebesta

31. 01. 2024, 18:47

S tebou diskutovat nejde, co plácáš.

Šebesta

31. 01. 2024, 18:48

Pro Zdenek.

Czertik

03. 02. 2024, 12:47

zdenek

pises sice hezky, ale naivne. mel by si vedet, ze u kazdeho soudu zalezi hlavne na soudci co soudi.

tvuj priklad masakru v le padis je priklad soudce co se rozhodl odsoudit, presto ze by slo najit argumenty proti (jak si sam napsal, je 2 prime svedectvi a nic moc navic).
v pripade wormhoutskeho msakru soudce prima svedectvi proste nevzal za hlavni dukaz.

a tvuj silny povalecny odpor k nacismu ? skuecne byl ? tak jak vysvetlis fakt ze v zapadnim nemecku po valce byly desitky poslancu v bundesveru nejen byvalymy cleny nsdap ale byly primo polsanci nsdap za adolfa ?
evidentne to nikomu nevadilo.

a jak sem napsal panu flekovi, kdyby esesaci co vrazdily meli polehcujici okolnosti, ze to nebyl valecny zlocin, tak by je pri vysetrovani velmi radi uvedly, jako ve zminemem pripadu v malmedach, kdy se zajatci pokusily o utek, misto toho aby se odvolaly na cest ss  a drzely hubu a odmitly vypovidat.

muzu ti uvest dalsi priklad kdy pres zjevne dukazy ze nemecti zlocinci lhaly, vyvazly bez trestu.presto ze byly nezpochhybnitelne dukazy.
udalost se stala v dobe, kdy se italska fronta hroutila a po poprave musoliniho zustala nemcum pod vladou jen severni italie.
v te dobe byly nemcke a italske jednotky promichany, a  popisovana udalost zahrnuje ozbrojenou nemeckou jednotku a pomocnou italskou prcovni jednotku (beze zbrani).
dana nemecka jedotka, tak jak ustupovala spolu s forntou, az se dostala do situace kdyuz mely malo zasob a nevedei co s italy, kteri v te dobe de fakto byly jejich valecni zajatci.
a tak se je proste rozhodly postrilet. jen malo italum se podarilo uniknout zivym.
a pak po valce, u soudu, presto ze nebyl zadny pochyb o tom ktera jednotka zlocin spachala, kdo z nemcu v ni tehdy slouzil, zadny nemec nebyl odsozen.
presto ze u soudu vypoviddal ital, ktery oznacil nemce co po nem stilel a vazne ho zranil. dotycny nemec se samozrejme branil ze je to lez, ze si ital vymysly a na to dotycny ital si sindal kosily a ukazal 11 zraneni od kulek co mel v zadech, a tudiz nezpochybnitelny dukaz ze ital mluvi pravdu ohledne svych zraneni, vubec nic se nestalo.
soud nepotretal jeineho nemce za onen valecny zlocin.

pokud te zajimaji podrobnosti nejen tohoto pripadu, precti si knizku romana cilka dozivotni ztrata svedomi z niz je muj priklad.

a ke zlocinum spojeneckych jednotek, samozrejme ze se stavaly a nemam jediny problem je pripominat ci rozebirat.
ale co odmitam, je zlehcovani valecneho zlocinu tim, ze se bude hrat na to, ze neni presne znama motivace, kdyz je vse ostatni jasne.
treba to, ze dotycny zajatci se nemohli pokouset o utek ci cokoliv podobneho.
bez ohledu na to, jaka stana onen zlocin spachala.

jan stastny

28. 01. 2024, 23:39

Hodně s rezervou a ohledem na moji paměť tuším se řešila spekulace jestli to nebylo na popud falešné zprávy o smrti velitele
Seppa Dietricha nebo vlivem neodzkoušeného pervitinu ,nevím jen si to tak matně vybavuji ,ale možná se pletu.

JanJan

29. 01. 2024, 06:27

pro jan stastny
Je to samozřejmě jen myšlenka, ale domnívám se, že pervitin v tom hrál velkou roli, v průběhu západaního tažení ho dostávaly prakticky všechny německé jednotky, u těch fanatičtějších, které prošly důkladnějším výplachem mozku (SS, Grossdeutschland) se nadužívání pervitinu mohlo projevit tímto způsobem.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 19:10

pro jan stastny :

Diky, je sympaticke, ze se snazite najit mozne vysvetleni priciny masakru. Obavam se vsak, ze ani jedna ze dvou moznych pricin nebude validni.

- Vsichni prislusnici SS byli od pocatku vedeni k tomu, umet rany rozdavat, ale i prijimat. Proto utvary SS obcas utocily primo, tedy bez kryti, ktere by v podobne situace pouzivaly jednotky wehrmachtu. Obcas touto taktikou dosahly skveleho vysledku, ale casto pri tom nesly v porovnani s wehrmachtem podstatne vyssi ztraty. Jinymi slovy, se ztratami se v SS pocitalo, a Dietrichova smrt, jakkkoliv bolestiva, by jeho muze asi tezko vyprokovala k provedeni spontanni masove popravy.

- Myslim, ze role pervitinu se pri hodnoceni nemeckych uspechu hodne precenuje. Uzivala jej pouze mensina jednotek a to jeste po kratkou dobu, navic neni znamo, ze by mel ucinky, vedouci ke ztrate ovladani nebo agresivnim reakcim. Myslim, ze zde to vysvetleni masakru (pokud vubec existuje) nebude.

Czertik

30. 01. 2024, 05:45

vaclav flek

tak prakticky praavidelne uzivani pervitinu mezi vysadkari pri bojove akci je prokazane.
pri one velmi zname akci o prepadeni eben emael tak tam jel prakticky kazdy vysadkar na pervitinuu, stejne tak pri vysadku na cretu.

Pepík Knedlík

30. 01. 2024, 10:57

Vaclav Flek
O používání pervitinu v nemecky armádě jsou dukazy. Sami vojaci si psali domů ze zakopu, aby jim rodiče nebo jiní členové rodiny poslali zásobu pervitinu, který byl běžně v prodeli v lékárně. Pěkná kniha: https://www.databazeknih.cz/knihy/totalni-raus-drogy-ve-treti-risi-296746

JanJan

30. 01. 2024, 15:01

Pro V. Flek
Ohledně pervitinu, jsou zcela oficiální a známé údaje, že pervitin byl v Německu od roku 1937 legálním prodejním artiklem. Pochopitelně se nejednalo o dávky, které si dnes aplikují toxikomani (tedy běžně 0,1-0,3 gramu na dávku). Německé tablety měly různou gramáž pervitinu, objevil jsem nejčastěji 0,01 nebo 0,005 gramu na tabletu. Produkce tablet před tažením do Francie pro německé ozbrojené složky představovala několik desítek miliónů tablet. Právě pro bitvu o Francii byl pervitin využit ve velkém, důvodem byl požadavek na překonání únavy (německá armáda měla a také postupovala bez zastávek dnem i nocí), na což je pervitin na určitou dobu prakticky "dokonalý". Má samozřejmě silné vedlejší účinky, což taky po zkušenostech s tímto tažením vedlo k jeho opatrnějšímu využívání (je klidně možné, že zastávka před ofenzivou po Dunkirku byla vynucena totální fyzickou vyčerpaností německých jednotek). Mimo jiné pervitin navozuje pocit neporazitelnosti, silného sebevědomí, při útoku to může působit až sebevažedně, vojáci se málo kryjí, je potlačen pud sebezáchovy. Také může samozřejmě podpořit agresivitu, pokud ve vojácích vybudována je. A v německých ozbrojených silách agresivita v boji pěstována byla, němečtí vojáci útočili velmi tvrdě. V některých složkách (SS nebo elitní Grossdeutschland) byla agresivita pěstována extrémně, což mohlo vést k nezvládnutí situace se zajatci - ztráta zábran. V pozdějších dobách je známé využití pervitinu v bitvě u Kurska, mám výpovědi německých tankistů, nebo se Leon Degrelle zmiňuje, že u Korsuně v obklíčení bojoval 17 dní na pervitinu. I spojenci později využívali amfetamin, konkrétně benzedrin, který je o něco slabší. Příkladem dám nepřerušovaný rychlý postup britských a kanadských sil do Belgie po zhroucení fronty v Normandii v létě 1944 nebo masové nasazení benzedrinu u vojáků 1. britské výsadkové divize u Arnhemu. Ten fanatický odpor v oblíkčení byl také silně podpořen amfetaminy, mám v knihách výpovědi několika účastnících se vojáků.

JanJan

29. 01. 2024, 06:01

Hned v prvním odstavci máte chybu, tento masakr nebyl ojedinělý, jako další masakr vojáků BEF podobného rozsahu uvedu ten Le Paradis, který mají na svědomí vojáci Divize SS Totenkopf, dalšího masakru se dopustili vojáci pluku Grossdeutschland v Chasselay, kde povraždili senegalské střelce. Předpokládám, že výčet není konečný, v těchto případech pár svědků přežilo, jinde, zvlášť u menších skupinek a jednotlivců tomu tak být nemuselo.

Jinak váš příspěvek působí až příliš průhledně jako snaha pomocí okrajových zpochybňovaní bagatelizovat celou myšlenku válečných zločinů, kterých se německé ozbrojené formace dopouštěly na válečných zajatcích, a co jich bylo. Jediné, co mohu ocenit, je poznámka k LAH, která se západního tažení organizačně yzůčastnila jako motorizovaný pluk.

Vaclav Flek

29. 01. 2024, 17:09

pro JanJan :

Ano, mate pravdu, tento masakr nebyl z nemecke strany ojedinely, z me strany slo o nepresne vyjadreni, za ktere se omlouvam. Chtel jsem asi sdelit, ze vzhledem k ohromne rozloze zapadniho valciste a statisicum nasazenych muzu byly tyto masakry velmi ridkym jevem, zpravidla v dusledku emocniho selhani jenotlivcu, a nelze je brat za neco rutinniho, co bylo vojakum tolerovano nebo k cemu by dokonce byli vyzyvani.

Nemam potrebu bagatelizovat nemecke valecne zlociny, slo mi primarne o to vyjadrit, ze z clanku vubec nevyplyva motivace jednani prislusniku SS, ackoliv sam autor uvadi, ze v teto veci bylo postupne podniknuto nekolik vysetrovani. Myslim, ze jste me domnele motivy ponekud samovolne interpretoval...

Na druhou stranu bych rad poukazal na rozsahlou knihu Alfreda M. de Zayase s nazvem" Die Wehrmacht-Untersuchungstelle" a podtitulem "Dokumentation alliirter Kriegsverbrechen im Zweiten Weltkrieg" (Mnichov 2001, sedme vydani). Rozebira valecne zlociny, kterych se dopustily jednotky Spojencu na nemeckych valecnych zajatcich. V casti, venovane tazeni ve Francii v roce 1940 se uvadi, ze je zdokumentovano asi 400 svedeckych vypovedi o zlocinech proti nemeckym vojakum, konkretni zlomek z nich prinasi kniha v doslovnem prepisu. Predstavuji zrcadlovy obraz toho, ceho se dopustili prislusnici jednotek SS.

JanJan

30. 01. 2024, 15:08

pro V. Flek
Myslím si také, že takové případy v oce 1940 na západní frontě nebyly nějakým jevem plynoucím y doktríny či rozkazů vyšších důstojníků, ale že se jednalo o selhání na nižží úrovni v důsledku nějakých spouštěčů jako frustrace ze silného odporu a větších ztrát, za těchto okolnosti věřím, že i užívání drog v tom hrálo roli. Abych německou armádu nebral jako nějakou bandu toxikomanů, rozdávání tablet podléhalo kontrole, měli je u sebe velící důstojníci na od úrovně čet.

Vaclav Flek

31. 01. 2024, 01:02

pro JanJan


Diky za odpoved, se kterou souhlasim - ostatne od zacatku tvrdim, ze neslo o projev nejake "nemecke systemove brutality", ale o selhani jednotlivce. Takze nema smysl vlamovat se do otevrenych dveri...


Co se tyce amfetaminu, zjevne se lisime v hodnoceni jeho vyznamu. Jeho pouziti se nabizelo jako z nebe spadle vysvetleni fenomenalniho uspechu wehrmachtu v bitve o Francii - proste lidsti roboti, nabiti drogami., proti kterym je bezny francouzsky "poilu" bezmocny. Ja ovsem na podobna vysvetleni vubec neverim a domnivam se, ze pravda se nachazi jinde...

JanJan

31. 01. 2024, 08:43

pro V. Flek

No úplně ve shodě nebudeme, jedná se totiž pouze o toto tažení v roce 1940. V případě střílení senegalských vojáků už ale patrně hrála roli i rasistická indoktrinace. Už před tím v Polsku a pak následných taženích na východ si Němci rozhodně nebraly servítky, a to ani Wehrmacht. Hnacím motorem byla často myšlenka nadřazené rasy, či rozdílná ideoligie. Jako zajímavý a ukázkový příklad systémové brutality lze považovat i masové vraždění vojáků bývalých spojenců Italů apod.

V případě metamfetaminu nikde netvtrdím, že by se jednalo o jediné vysvětlení úspěchu, ale jistě patřilo do skládačky instrumentů, které Němcům zajistily takové vítězství. Vy v tom možná nespatřujete rozdíl, ale pokud musí spojenecký voják každý den odpočívat, tak ten německý několik rozhodujících dní rozhodně nemusel. Pracoval jsem mnoho let s drogově závislými i na pervitinu, dodnes patří okrajově k mé klientele, vím velmi dobře, co užívaní pervitinu s lidmi dokáže provádět.

Vaclav Flek

31. 01. 2024, 20:48

Dekuji za vasi posledni odpoved i za celou diskusi. Ocenuji jeji vecny charakter a jsem rad ze jsme si vymenili nazory na danou problematiku. Vasemu pohledu rozumim a uznavam, ze mate s touto problematikou vetsi zkusenosti nez ja. Presto nemohu vas nazor bezezbytku prijmout a zustal bych u sveho videni teto otazky. Predpokladam, ze to plati i opacne, a ze ani ja jsem vas nepresvedcil. Budu se prise vice snazit.