EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Záhada potopení německé druhoválečné bitevní lodi Bismarck vyřešena

 28. 03. 2019      kategorie: Vojenská technika      6 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Ač od potopení německé druhoválečné bitevní lodi Bismarck uplynulo téměř osmdesát let, vine se okolo jejího konce rouška tajemství a legend. Kdo vlastně tuto, ve své době supermoderní loď, potopil? Angličané palebnou silou nebo Němci ukončili agonii své lodi otevřením přepouštěcích ventilů? Před několika lety se mi dostal do rukou článek o výpravě k bitevní lodi Bismarck. Výpravu vedl známý oceánograf dr. Ballard. Mimo jiné článek obsahoval několik fotografií vraku a nákres lodi na dně. První co mě překvapilo, byl stav lodi. Napadlo mě, že kdyby nebyl v hloubce cca 4800 metrů, byl by schopen "opět vyrazit na lov".

bis_01
Foto: Vlajková loď německého válečného loďstva Bismarck, představovala poslední slovo námořní válečné techniky. Byla to nesporně nejmodernější a nejmohutnější bitevní loď své doby. | Bundesarchiv

Lodi chyběly věže hlavního dělostřelectva, což nakonec bylo v článku vysvětleno tak, že po převrácení lodi věže samovolně vypadly vlastní vahou (cca 1900 tun). Ale co jsem nečekal, byl stav středního dělostřelectva a celkového trupu lodi. Na pohled loď nevypadala jako hromada rozstříleného šrotu, jak deklarovalo královské námořnictvo. Dr. Ballard v tomto článku poukázal na objev několika stovek bot nedaleko vraku. Článek a fotografie zasadily semínko pochybností o tom, kdože Bismarcka vlastně potopil. Důkazy se začaly přiklánět k německé verzi příběhu.

Po mnoha letech po tragickém střetu se vypravil na místo činu i známý režisér James Cameron, aby na vlastní oči spatřil potopený Bismarck. Proč mohl vrak lodi zkoumat jen vizuálně a nemohl (jako tomu bylo u Titanicu) odebrat případné důkazy? Vysvětlení je jednoduché. SRN vrak označila za válečný hrob, proto se z lodi nesmí odebírat žádné části, byť by to nějak mohlo vysvětlit její zánik. Opět byla použita k výpravě ruská průzkumná loď Keldyš se dvěma hloubkovými ponorkami Mir 1 a Mir 2. Cameron také vzal sebou na výpravu přeživší námořníky, pochvaloval si to, co mu u průzkumu Titanicu chybělo, poznatky a názory lidí spojených s lodí. Celá výprava byla následně natočena jako dokument pro Discovery channel.

Co způsobilo ztrátu lodi Bismarck? 

Ztrátu cenného plavidla zavinilo německé vrchní velení, což se netýká pouze tohoto plavidla. Poslání jednoho plavidla do akce byla hra vabank se střídavými úspěchy. Bismarck (Graf Spee, aj.) byl v danou chvíli nadřazen nad vším, co mohl nepřítel nasadit k jeho eliminaci. Ale v případě vážnějšího poškození byla loď ztracena. Tato událost se v německém kriegsmarine nebezpečně opakovala a byla protipólem k akcím vedeným italskou marínou, která když jen "ucítila" nepřítele tak se dala na ústup. Britové si podobně jako Němci počínali o půl roku později se svazem “Z” v Malajsii.

bis_02
Foto: Děla Bismarcku v akci proti Prince of Wales po potopení Hoodu | Wikimedia Commons

Plul  vůbec Bismarck v legendárním kruhu?

Po potopení HMS Hood Bismarckem pokračoval několik minut dělostřelecký kontakt. HMS Princ of Wales zasadil první vážný zásah Bismarckovi granátem a poté se odpojil. Zasáhl jeho příď, což donutilo posádku snížit rychlost pod 28 uzlů a při plavbě “domů” udržovat rychlost okolo 24 uzlů. K dalšímu poškození i když nepatrnému, došlo při prvním leteckém útoku torpédy, a to na pravé straně do středu lodě. Posádka, aby zmenšila tlak na příď, snížila rychlost na 16 uzlů. Druhého dne při leteckém útoku piloti FAA dosáhli zásahu, jež se stal pro Bismarck osudným. Došlo k zablokování kormidla! To je však pouze část pravdy. Výprava zjistila, že nedošlo k pouhému tzv. zablokování v úhlu. Kormidlo se následkem ztráty opory vpletlo do středního šroubu (zásah strojovny kormidla). Škody na zádi si, myslím, nezpůsobily plavbu do kruhu, jak je všude uváděno, ale ztráta 30% výkonu vyřazeného šroubu a hydrodynamickým odporem způsobovaným poškozením. Únik lodi se tak stal nemožným.

bis_04
Foto: Jeden z letounů Ark Royal Fairey Swordfish vracející se nízko nad mořem z torpédového útoku na Bismarck | Wikimedia Commons

Proč by posádka potápěla vlastní loď ? 

1) Aby nepadla loď do rukou nepřítele. 
2) Důvodem k rozkazu k opuštění lodi byla bezvýchodná situace. Po zásahu velitelského můstku bylo vyřazeno centrum řízení dělostřelby a poté došla munice.

Opuštění lodi

1) do doby rozkazu k opuštění lodi bylo vyřazeno asi jen 15-20 % posádky a to velká část na můstku
2) opuštění lodi zaplatilo životem 30-40 % posádky a to z důvodu palby Britů; opouštění lodi trvalo asi 50 minut za plné palby nepřítele. Jako příklad může být uveden zásah jídelny (ošetřovny), kde se nacházelo před výbuchem cca 200 lidí čekajících na ošetření nebo opuštění lodi. Výbuch zabil během jedné vteřiny 10 % posádky.
3) do vody se dostala asi polovina posádky 
4) z ledové vody vytáhli jen 115 lidí tedy asi pouze 5 % posádky

bis_03
Foto: Námořníci z potopeného Bismarcku jsou vytahování na HMS Dorsetshire | Wikimedia Commons

Tak by se to dalo přirovnat k bitvě Rio de la Plata s tou smůlou, že nebylo kde vyložit posádku a bezpečně potopit loď.

Palba a torpéda

Třída Bismarck byla ve své době nejmodernější plavidla a to jak po technické tak po estetické stránce. Tuto třídu snad překonala jen třída Iowa, ostatní (stavěné po 1940) se víceméně přibližovaly. Byla to první třída, kde konstruktéři akceptovali riziko leteckých torpéd a pum. Vyvinuli nové druhy pancéřových ocelí. Wotan Wh byla velmi pevnou ocelí na paluby a důležité systémy (o 40% lepší než u RN) a měkká Wotan Ww na protitorpédové přepážky. Tyto oceli byly značně drahé a proto na boky použili klasický pancíř Krupp (nepatrně horší než RN a o 20 % lepší než USN) nikoli Wotan Wh jak se uvádělo. Celý trup byl vybaven MNOU (magnetický ochranný systém), chránící trup lodi proti magnetickým minám a torpédům. Němcům se povedlo neuvěřitelně zvýšit rychlost střelby (3,3 ran/min), která ve spojení/propojení dokonalé optiky, střeleckého počítače (mechanického) a na kratší vzdálenost i radaru (25 km), v dané době neměla soupeře.

1) Přesnost palby na Bismarck u velkých ráží (406-356 mm) byla menší než 5 % (Bismarck měl pro předstvu cca 15% úspěšnost) a to i navzdory vzdálenosti, ta byla pod 5000 metrů :

a) Bylo vypáleno 380 granátů 40.6 cm z Rodney a 339granátů 35.6 cm z King George V.

b) Při obhlídce trupu se našly pouze 4 probití (nepočítám zásah přídě od Princ of Wales) a poměrně malé množství proražení nástavby a paluby

c) Bitva ukázala u King George V., že spolehlivost 356mm děl při palbě klesá (přehřívání komor)

d) Britské protipancéřové granáty měly tradiční tendenci k tříštění při dopadu na pancíř

e) Jediný velký úspěch palby je zničení můstku a centra řízení palby, což za prvé u dobře vycvičené posádky moderního námořnictva není důvod k panice a za druhé vše bylo několikanásobně zálohováno

bis_05
Foto: Salva z děl bitevní lodi Rodney | Wikimedia Commons

2) Přesnost palby na Bismarck u menších ráží (203-133 mm) byla vyšší, avšak s velmi omezeným účinkem na pancíř, zejména v první části bitvy :

a) Bylo vypáleno 527 granátů 20.3 cm z Norfolku, 254 granátů 20.3 cm z Dorsetshiru,716 granátů 15.2 cm z Rodneye, 660 granátů 13.3 cm z King George V

b) Na celé lodi bylo nalezeno velké množství stop od těchto střel, pancéřování ale neohrozily avšak měly devastující účinek na opouštějící posádku

3) Účinnost torpéd na potopení bitevní lodi poslední generace?

a) Malá, bylo by potřeba větší počet zásahů než jich Angličané dosáhli.

b) Letecké torpéda lze jednotlivě použít po dobrém zamíření ke snížení rychlosti (u Bismarcka třetí zásah měkké zádi) a k vyřazení je potřeba mnohem větší počet zásahů, dva zásahy trupu Bismarcka nezpůsobily téměř žádnou škodu.

c) Tzv. klasická torpéda mají větší hlavici, ale přesto velikost trupu dokáže většinu energie pohltit. Torpéda poslední rány z milosti nepoškodily protitorpédovou přepážku. Jiné otvory v trupu se nenašly.

Rovnováha sil

Loď: Bismarck Rodney King George V. Norfolk Dorsetshire
Výtlak (tuny): 50,900  41,000 44,400  13,400  13,400 
Výzbroj (ráže v cm): 8 x 38
12 x 15
9 x 40.6
12 x 15.2
10 x 35.6
16 x 13.3
8 x 20.3
-
8 x 20.3
-

Pancéřování (mm):
Boky:
Věžičky:
Horní paluba:
Obrněná pal.:

320
130-360
50-80
80-120

356
184-406
-
159

348-374
150-324
-
124-150

25-50
25
-
35

25-50
25
-
35

Rychlost (uzly): 30* 21 28 32 32

*Bismarckova rychlost je však irelevantní, během finální bitvy plul jen sedm uzlů.

Zdroj: Wikipedie, Military.cz

 Autor: Jiří Novák

Komentáře

Czert

23. 07. 2021, 11:48

Tomu ze byl potopen vlastni posadkou neverim, jednak by jim prakticky stacilo otevrit ventily, vyvesit vlajku ze se vzdavaji a byl by klid. Britove by lod zajmout nemohli.

Nebo to mohlyudelat jako u la plata, Tomu stit naloze a lod by sla rychle ke dnu.
Navic zadny ze zachranenych v zajeti o potopeni vlastni posadkou nikdo nemluvil.

Béďa

18. 01. 2020, 20:14

Když mi nevěříš tak si něco přečti, např. Kennedy, Pronásledování lodi Bismarck, asi nejdostupnější. O námořní výzbroji např. navalweapons.com
Jinak není mnou uváděný výsledek žádné překvapení, pokud si uvědomíš nakolik je složité zaměřování nepřátelské lodi a že Bismarck byl znehybněn, nemožnost manévru představuje obrovskou nevýhodu, protivník může např. beztrestně položit příčku na T atd. Jinak britské střelecké systémy byly Bismarcku v zásadě rovnocené, problémem byla spíše průbojnost děl ráže 356mm. Ale na vážné poškození stačili a o zbytek se postaraly 406ky z Rodney... navíc byl pod palbou dvou těžkých křižníků, jejichž děla na vážné poškození nástaveb stačila. Jinak hned v začátku bitvy byl vyřazen celý můstek... tzn,. celé hlavní velení lodi.

Petr C

29. 08. 2019, 21:23

Zajímalo by mě, jaké škody utrpěly od Bismarcka britské lodě. Vždyť kromě poškozeného kormidla byl v plné síle, se skvěle vycvičenou posádkou a s nejmodernější technikou k dispozici. A jak se píše v článku, vše bylo vícenásobně zálohováno, tedy zničení můstku nemuselo znamenat nic vážného. Všude se jen probírá, co všechno utrpěl Bismarck, ale ve světle výše uvedených skutečností musely být britské lodi po bitvě s Bismarckem pěkně pocuchané a se spoustou mrtvých. Ale o tom není nikde ani zmínka. Nemáte někdo nějakou informaci k poškození britských lodí?

Béďa

22. 04. 2019, 19:40

PetrC: Ve skutečnosti se Bismarcku v závěrečném střetnutí nepovedl ani jeden přímý zásah... Mám ten dojem, že bylo rychle vyřazeno centrální střelecké stanoviště.

PetrC

21. 04. 2019, 21:53

mě by moc zajímalo, jak to bylo se škodami na britských plavidlech v závěrečné bitvě s Bismarckem. Nemá někdo nějaké informace? Vždyť i přes poškození kormidla byl Bismarck fakticky nepoškozený a v plné palebné síle! Posádku prý měl výborně vycvičenou a měl skvělou přesnost svých děl. Britské lodě museli utrpět spoustu škod, než Bismarcku došlo střelivo....

Béďa

18. 04. 2019, 00:42

Bismarck byl bezpochyby jdnou z nejlepších bitevních lodí své doby, ale z pohledu střeleckého systému mu více než rovnoceným soupeřem byl americký systém montovaný na americké bitevnní lodě, kdy i jejich výzbroj kanóny ráže 406mm a na rozdíl od Britů preferující pomalejší ale supertěžké granáty se ukázala jako jedna z nejlepších kombinací té doby. Při zkouškách provedených po válce probily tyto granáty i pancéřovou desku odpovídající tloušce čela věže u japonské třídy Yamato (cca 650mm). To by bohatě stačilo i na Bismarck...