Hasičský záchranný sbor České republiky provozuje i některé typy techniky, jež se v podstatě nacházejí na pomezí vojenské kategorie, protože buď původně přímo sloužily u armády, nebo využívají součástky a technologie z vojenského sektoru. Kromě několika starších typů vozidel jsou to nové odolné hasičské vozy Titan a Triton na podvozku Tatra. 

Foto: Nový odolný hasičský vůz Triton na podvozku Tatra | archiv DP

Domácí průmysl dovede hasičům nabídnout i jinou techniku této kategorie, resp. další deriváty existujících vojenských podpůrných vozidel, ale nemělo by zůstat jen u toho. Existují totiž i některé nové či staronové koncepty hasičské techniky, jež by mohly českým hasičům poskytnout impozantní schopnosti a mohly by dosáhnout i velkých exportních úspěchů.

Psali jsme:Obrněné bojové vozidlo FV432 britské armády v plné síle

Současná technika a nabídka

Nejprve uveďme, že Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR dnes vlastní celkově osmnáct vozidel, jež se dají tím či oním způsobem považovat za „kvazi-vojenská“. Ze starších vozidel, která svým původem patří ještě do éry minulého režimu, jde o tři vyprošťovací tanky VT-72B, tři pásové plovoucí transportéry PTS-10, čtveřici vyprošťovacích automobilů AV-15 a stejný počet mostních automobilů AM-50.

Foto: Vyprošťovací automobil AV-15 | HZS ČR

V oné éře byl navržen také jiný pozoruhodný typ techniky, který se ale dočkal realizace až po roce 1989, a to požární tank SPOT-55, jenž užívá podvozek T-55.

Foto: Požární tank SPOT-55 | HZS ČR

Psali jsme:Americká společnost GDLS modernizuje tanky Abrams pro americkou armádu

Svého času představoval jeden z páteřních typů ženijních záchranných útvarů, a právě díky němu se Česká republika zařadila do krátkého seznamu států, jež měly či mají ve výbavě hasičskou techniku na tankovém podvozku. 

Foto: Mostní automobil AM-50 | HZS ČR

Jeden SPOT-55 dosud zůstává ve službě, jako částečná náhrada tohoto velmi zajímavého, jenže už zastaralého typu byly pořízeny dvě obrněné hasičské stříkačky CZS 40 Titan na osmikolovém podvozku Tatra. Zatím poslední přírůstek představuje vozidlo CZS 15 Triton, které zastává funkci odolné stříkačky a velitelsko-průzkumného vozu a bylo vytvořeno jako derivát vojenského obrněnce Patriot II na šasi Tatra. 

Foto: Nové mostní vozidlo AM-70 EX | archiv DP

Kromě toho se nabízí možnost nahradit již zastaralé typy AV-15 a AM-50, protože existují i nové vozy této kategorie, a sice vyprošťovací TREVA-15 ER a mostní AM-50 EX a AM-70 EX, či zakoupit dekontaminační automobil DECON ER. V zájmu úplnosti lze také dodat, že kromě HZS ČR se „kvazi-vojenská“ technika nachází i u Správy železniční dopravní cesty, která vlastní čtyři vyprošťovací tanky VT-72B, a navíc je známo, že několik specializovaných soukromých firem provozuje starší vozidla VT-55A.

Foto: Nový vyprošťovací vůz TREVA-15 ER | archiv DP

Nezbytnost odolných stříkaček

Po pořízení stříkaček CZS 40 Titan a CZS 15 Triton se objevila kritika ve smyslu, že se jedná o jakési předražené a zbytečné „hračky“. Podobná tvrzení v minulosti koneckonců zaznívala i v souvislosti s vozidly SPOT-55. Údajně jde o něco, co se dá využít jen velice vzácně a co má sice zajímavé, ale prakticky obtížně uplatnitelné vlastnosti. Pokud bychom ale tento argument dovedli do konce, pak lze takto kritizovat v podstatě celou kategorii hasičských vozidel. 

Foto: Nový odolný hasičský vůz Titan na podvozku Tatra | archiv DP

Ano, technika Záchranného útvaru HZS ČR skutečně představuje cosi neobvyklého a zvláštního, co se využívá jenom v určitých specifických situacích, které nastávají (naštěstí) relativně vzácně, ovšem vyvozovat z toho jakousi „zbytečnost“ je absurdní. Když už totiž tyto velice specifické a vzácné situace nastanou, bez speciální techniky se prakticky nedají řešit a zvládat. Dokonce i relativně „normální“ událost typu lesního požáru se někdy mění v obrovský problém, pokud hoří větší plocha lesa v obtížném terénu, kam se běžné hasičské stříkačky zkrátka nedostanou. 

Dále je třeba si uvědomit, že na relativně malé ploše České republiky funguje skutečně hodně vysoký počet tzv. rizikových provozů, resp. areálů, kde se mohou vyskytnut technické havárie s potenciálně katastrofálními důsledky. Jde především o různé doly a hutě, uhelné a nukleární elektrárny, zařízení pro zpracování a skladování ropy či zemního plynu, různé další chemické továrny a v neposlední řadě též místa, kde se vyrábějí či skladují zbraně, munice a výbušniny. 

Mimořádné události v takových lokalitách přinášejí nejen požáry (někdy s výjimečně vysokou teplotou), ale někdy také exploze a riziko chemického či radiačního zamoření. Jistě není třeba dodávat, že klasické hasičské stříkačky v takových podmínkách neobstojí, resp. neochrání své osádky a nemohou provádět svou činnost. Dále je nutno počítat s následky přírodních pohrom a v krajním případě také velkých teroristických útoků, protože i tyto události přinášejí situace, kde běžná hasičská a záchranářská technika nestačí.

Požární tank nové generace

Dokonce i vysoce odolné stříkačky CZS 40 Titan a CZS 15 Triton by v takových podmínkách mohly zaznamenat potíže, protože kvůli svým kolovým podvozkům by se v určitých situacích možná nedokázaly efektivně pohybovat. Stačí si představit např. požár v chemickém provozu, kde hoření chemikálií produkuje extrémně vysoké teploty a kde navíc dojde k tomu, že tekutá hořící látka unikne do okolí, což kolovým vozidlům zcela znemožní jízdu. V takové situaci by se měla nasadit vozidla, která tuto slabinu nemají, a sice technika na pásovém podvozku. Bylo by proto na místě uvažovat o pořízení nového požárního tanku, resp. vozidla, které by spadalo do téže kategorie jako SPOT-55. 

Ještě v 90. letech zde byl koneckonců vyroben jeho nástupce Firefighter 55, avšak ten zůstal pouze v prototypu. Vzniklo rovněž několik dalších podobných přestaveb vojenské techniky, mj. stroj pro zemní práce SDS-214, sněžný pluh Snowfighter 55 (oba na podvozku tanku T-55) nebo požární, jeřábová a sklápěcí verze obrněného transportéru OT-62, ale ve všech případech již zůstalo jen u prototypů a zkoušek. Kromě toho je známo, že u několika hasičských útvarů i u soukromých firem v Česku a na Slovensku slouží hasičské či záchranářské úpravy bojových vozidel pěchoty BVP. 

Dále je nepochybné, že existují rozsáhlé zásoby pásových podvozků z tanků i jiných obrněných vozidel (a to jak ve vlastnictví armády, tak i u jiných subjektů) a že v Česku fungují firmy, které by v poměrně krátkém čase dokázaly realizovat hasičskou nástavbu. Kromě hasičských vozidel v užším smyslu by se dalo uvažovat také o další technice, např. strojích pro zemní práce.

Možnosti uplatnění na trhu

Ačkoli to u širší veřejnosti není příliš známým faktem, koncept požárního tanku se už řadu let prakticky uplatňuje, ale je zajímavé, že se tak děje vesměs na východ od našich hranic, kdežto v západních státech jde spíš o ojedinělé pokusy. Několik obrněnců tohoto druhu vzniklo např. v Německu, kde se takto využily podvozky tanků T-55 a Leopard či bojových vozidel pěchoty Marder, zatímco v USA existuje několik hasičských útvarů s požárními úpravami transportérů M113 (taková vozidla slouží např. v zařízeních agentury NASA). 

Naopak značně široká škála požárních obrněnců na pásových podvozcích se objevila v zemích bývalého Sovětského svazu a některé z typů se dosud provozují (a)nebo vyrábějí. Namátkou lze zmínit sovětský GPM-54, který představuje ekvivalent našeho typu SPOT-55, využívá podvozek T-54 a dnes je nabízen průmyslem Ukrajiny. Několik takových vozidel samozřejmě vyrábí i Rusko, kde existují např. požární modifikace obrněného transportéru MT-LB či speciální hasičské vozidlo SPM na šasi, jež kombinuje prvky tanků T-72 a T-80. Mimochodem, v Rusku se užívají i obrněné hasičské stříkačky na automobilových podvozcích KAMAZ, tedy protějšky českého typu Titan. 

Foto: Několik typů takových požárních obrněnců slouží u elitních hasičských sborů v Čínské lidové republice | Wikimedia Commons

Kromě zemí bývalého SSSR vznikly požární tanky i v Polsku a Bulharsku, byť zřejmě zůstaly jenom v prototypech. Naopak nesporné je, že hned několik typů takových požárních obrněnců slouží u elitních hasičských sborů v Čínské lidové republice. Každopádně lze usuzovat, že pokud by v Česku vzniklo nové vozidlo tohoto druhu, otevřely by se mu velké exportní možnosti, neboť v západním světě by nemělo téměř žádnou konkurenci, ale jistě by vzbudilo např. zájem firem zabývajících se těžbou a zpracováním ropy a plynu.

Nekonvenční hasební metody

Vývoj nového požárního tanku však pochopitelně není jedinou možnou cestou. Existují totiž i další metody, jak technologie z vojenské sféry využít pro hašení požárů či pro zvládání jiných krizových situací. Dosud velice málo známou skutečností je, že existují požární vozidla, která místo klasických čerpadel a proudnic používají upravené letecké tryskové motory. Do proudu plynů vycházejících z motorů se přidává speciální účinná látka a takový proud dokáže doslova „sfouknout“ plameny. Takový postup lze využít mj. v situaci, kdy hoří chemikálie, které nelze uhasit vodou. 

Video: Maďarský "Big Wind" v akci | YouTube

Prototypy takto pojatých požárních tanků byly zkoušeny mj. v SSSR, Maďarsku nebo Německu. Takovou techniku v praxi prokazatelně používá Čína, kde kromě „tryskových tanků“ existují rovněž analogicky konstruované požární prostředky na podvozcích nákladních automobilů, které se uplatňují hlavně během požárů chemických provozů.

Foto: Prototypy takto pojatých požárních tanků byly zkoušeny mj. v SSSR, Maďarsku nebo Německu. | Wikimedia Commons

Další na pohled asi velmi bizarní, ale velice efektivní koncepcí je požární raketomet či minomet. V podstatě jde o pouze minimálně upravenou dělostřeleckou zbraň, která ovšem vystřeluje rakety nebo granáty obsahující speciální hasící látku, která se tak dostává přesně do ohniska požáru, aniž by došlo k ohrožení osob či techniky. Tento postup lze využít mj. během hašení velkých lesních požárů či havárií v chemických komplexech, ale také např. při hašení požárů výškových budov, které pro hasiče dlouhodobě představují jeden z nejobtížnějších úkolů. 

Z existujících vozidel tohoto druhu lze uvést mj. ruský raketomet Impuls-2M na tankovém podvozku nebo požární variantu samohybného minometu Nona-SVK na podvozku kolového transportéru BTR-80. Stejně jako u předchozích koncepcí platí, že taková vozidla využívají některé hasičské útvary v Číně, kde byl prezentován mj. raketomet pro hašení výškových budov na šasi nákladního automobilu či terénní obrněnec s minometem pro hašení lesních požárů.

Foto: Ruský požární raketomet Impuls-2M na tankovém podvozku | Wikimedia Commons

Obrněné hasičské stříkačky CZS 40 Titan a CZS 15 Triton ve své kategorii nepochybně náleží na světovou špičku. Jedná se sice o úzce specializovanou techniku, ale zároveň je nutno velmi zdůraznit, že ve specifických (naštěstí vzácných) krizových situacích je právě taková speciální technika naprosto nepostradatelná. Nemělo by však zůstat jen u těchto typů, neboť se nabízejí i další cesty, kudy lze vývoj speciální požární a záchranářské techniky směrovat a na nichž lze využít zkušenosti z vojenské sféry. 

Na povedenou a svého času skutečně výbornou konstrukci SPOT-55 by se dalo navázat požárním tankem nové generace, k čemuž by se daly využít stále dostupné a funkční podvozky T-72. Existují též některé méně konvenční principy, mj. využití proudových motorů, minometů či raketometů. Podle zpráv z republik bývalého SSSR a z Číny lze soudit, že se tam všechny tyto koncepce reálně uplatňují a představují cenný přínos, avšak na Západě se podobná technika z nějakého záhadného důvodu objevuje jen minimálně. Český průmysl by této šance rozhodně mohl a měl využít.