Je-li řeč o německé invazi do Polska v září 1939, v obecné představě převažuje obraz pozemní ofenzivy. Významnou úlohu však v úvodu tažení sehrálo také německé námořnictvo – Kriegsmarine. První výstřely druhé světové války vypálila bitevní loď Schleswig-Holstein.

    Foto: Plán Peking – Błyskawica, Grom a Burza odplouvají do Velké Británie | Wikimedia Commons / Public domain

V letech před německou invazí do Polska byla Evropa svědkem agresivní a expanzivní zahraniční politiky Německa. Pod vedením Adolfa Hitlera a NSDAP došlo již v roce 1936 k militarizaci Porýní, v roce 1938 k anexi Rakouska a připojení Sudet k Německu na úkor Československa a v roce 1939 k obsazení zbytku Čech a Moravy a vytvoření Protektorátu. To vše bylo součástí širší strategie upevnění německé dominance v Evropě.

Mnichovská dohoda, podepsaná v roce 1938, umožnila Německu anektovat část Československa a byla předzvěstí invaze do Polska. Británie a Francie ji považovaly za vstřícný akt, který splněním Hitlerových požadavků odvrátí válku, ovšem tento „úspěch“ Hitlera pouze povzbudil k dalším územním expanzím. V době, kdy Německo upřelo svou pozornost na Polsko, byla připravena půda pro velkou konfrontaci. Navíc byl podepsán pakt Molotov–Ribbentrop, smlouva o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, která Polsko dále izolovala.

Dne 1. září 1939 zahájilo Německo tzv. „bleskovou válku“ proti Polsku. Invaze byla rychlá a brutální, přičemž byly nasazeny pozemní jednotky, letectvo i námořní síly. Klíčovou roli v úvodní fázi invaze sehrála Kriegsmarine v Baltském moři, kde se její námořníci snažili ovládnout důležité námořní trasy a přístavy.

Plán Peking – záchrana moderních torpédoborců

Plán Peking byla operace provedená polským námořnictvem v dnech předcházejících německé invazi. Jak napětí v regionu začalo eskalovat, vláda se rozhodla evakuovat své nejmodernější torpédoborce (Błyskawica, Grom a Burza) do Velké Británie, aby zabránila jejich zajetí nebo zničení. Plán vznikl z nutnosti, protože polské námořnictvo bylo nepoměrně slabší než Kriegsmarine.

Dva dny před zahájením německého útoku, 29. srpna 1939, byl vyslán signál „Peking, Peking, Peking“, který evakuaci zahájil. Tři torpédoborce vypluly z Baltského moře pod velením komandérporučíka Romana Stankiewicze. Cesta byla plná nebezpečí, protože lodě musely proplout vodami kontrolovanými německým námořnictvem a letectvem. Navzdory těmto překážkám a s pomocí Královského námořnictva se jim podařilo úspěšně dorazit do Edinburghu večer 1. září – v den, kdy invaze začala.

Role Kriegsmarine

Kriegsmarine sehrála důležitou roli při německé invazi do Polska a zaměřila se na zajištění kontroly nad Baltským mořem a podporu pozemních operací podél pobřeží. Hlavními cíli bylo blokovat přístavy, narušit zásobovací trasy a poskytnout dělostřeleckou podporu postupujícím silám Wehrmachtu. Námořní operace byly koordinovány s Luftwaffe, aby se maximalizovala jejich účinnost.

Jedním z klíčových úkolů Kriegsmarine bylo zneškodnit polské námořní síly a zajistit důležité námořní trasy. K dosažení tohoto cíle byly nasazeny bitevní lodě, křižníky, torpédoborce a ponorky. Rychlý a drtivý námořní útok pomohl ochromit polské námořnictvo a zajistit, že německé zásobovací linie zůstaly neohrožené.

Schleswig-Holstein proti Westerplatte

Prvním střetnutím německé invaze do Polska byla bitva o Westerplatte. Polské vojenské přechodné skladiště na poloostrově Westerplatte ve Svobodném městě Gdaňsk (Danzig) bylo klíčovým strategickým bodem. Posádka pod velením majora Henryka Sucharského měla za úkol odolat německému útoku po dobu 12 hodin, ale nakonec se jí podařilo klást odpor plných sedm dní.

Bitva začala 1. září 1939 bombardováním z německé bitevní lodi Schleswig-Holstein. Přestože byli polští obránci v přesile a měli méně zbraní, kladli tuhý odpor. Německé síly, včetně vojáků a gdaňské policie, podnikly několik útoků na sklad, ale pokaždé byly odraženy. Polští obránci využili síť zákopů, bunkrů a opevněných pozic, aby své pozice udrželi. Jejich dlouhá obrana Westerplatte vázala značné německé síly a stala se symbolem polské odvahy a odhodlání. Teprve 7. září, po vyčerpání zásob a těžkých ztrátách, se posádka vzdala.

Bitva v Gdaňském zálivu

Méně známá bitva v Gdaňském zálivu, která se odehrála 1. září 1939, byla v počáteční fázi německé invaze do Polska klíčovým námořním střetnutím. Polské námořnictvo mělo za úkol narušit německé námořní pohyby a chránit pobřeží před jakýmkoli druhem obojživelného vylodění, což vedlo k sérii potyček mezi jeho námořníky a Luftwaffe.

Polské síly – tvořené minonoskou Gryf, několika menšími minolovkami a dvěma dělovými čluny – čelily přesile. Navzdory statečnému úsilí byly jejich lodě těžce poškozeny německými střemhlavými bombardéry Junkers Ju 87B Stuka. Jednou z poškozených lodí byla právě minonoska Gryf, která byla zasažena německou kulometnou palbou, což vedlo ke smrti jejího velitele, komandéra Stefana Kwiatkowského, a 29 dalších členů posádky.

Bitva vedla ke zrušení operace Rurka – plánované polské minové operace, jejímž cílem bylo zablokovat německému loďstvu přístup do Gdaňského zálivu. Ačkoli se nepodařilo dosáhnout jejích cílů, střetnutí prokázalo odhodlání Poláků bránit se německé invazi.

Útok SSSR

Během několika týdnů byla polská obrana přemožena německými invazními silami. Invaze však nebyla pouze německou záležitostí – významnou roli sehrál také Sovětský svaz. Rudá armáda vtrhla 17. září 1939 do východní části země, čímž definitivně zpečetila osud Polska. Nepřátelské síly rychle překonaly obranu země, což vedlo k její okupaci a rozdělení.

Zdroj: warhistoryonline.com