Mnoho německých a sovětských tanků bylo v červenci 1943 zničeno v soubojích zblízka. Obzvlášť k těmto případům docházelo v souboji divizí tankových granátníků SS a sovětské 5. gardové tankové armády u Prochorovky. Sověti většinou proti těžkým Tigerům I a středním Pantherům museli pro jejich odolnost volit co nejrychlejší přiblížení, na co nejkratší vzdálenost, s následnou palbou do hůře chráněných boků a zádi. Byli si také dobře vědomi účinnosti dlouhých hlavní kanonů německých „koček“. Němci spoléhající na výkonné kanony a skvělou optiku zasahovali sovětské stroje na velkou vzdálenost a naopak se snažili udržet protivníka co nejdál „od těla“.

Foto: Německý tank Tiger | Bundesarchiv / Public domain

Během celé operace Citadela, tedy německé ofenzívy v kurském oblouku, docházelo k posouvání pomyslných „rekordů“ ať už se jednalo o např. počet zničených tanků nepřítele jedinou osádkou během jednoho dne, odolnost toho konkrétního stroje, který se i přes mnohé opakované zásahy dokázal z boje vrátit apod. Došlo i k fenomenálním zásahům nepřátelských strojů, které byly dílem náhody, dílem schopností osádek a jejich strojů. Jeden takový případ se odehrál 18. července 1943 a měl ho na „svědomí“ jeden z německých těžkých tanků Panzer VI Tiger I.

Psali jsme:Legendy z Bratrstva neohrožených: Lester Anthony Hashey

Psal se 1. červenec 1943 ( čtyři dny do zahájení ofenzívy ) když na frontu Modelovy 9. armády skupiny armád Střed dorazila vítaná posila. Příjezd 505. praporu těžkých tanků ( schwere Panzer-Abteilung 505 ) vyzbrojený 15 středními tanky Panzer III Ausf. N a především 31 Tigery I pozvedl morálku přítomných německých vojáků. Útvar se po zahájení útoku ihned zapojil do prolamování sovětských linií. Ztráty se však nevyhýbaly ani jemu. Pět dní poté, co se jednotka vrhla do bojů byla slabší o 5 Panzerů III a 5 Tigerů a v následujících dnech ztráty nadále vzrostly. Právě v oněch dnech se osádce kapitána Wakera ze 3. těžké tankové roty 505. praporu těžkých tanků podařilo přesně mířenou protipancéřovou střelou zasáhnout sovětský střední tank T-34/76 a zničit ho. To vše na vzdálenost cca 3 900 metrů.

Tento obdivuhodný počin střelci umožnil binokulární zaměřovač Turmzielfernrohr 9b od firmy Leitz. TZF 9b byl ve věži upevněn k závěsu na stropě a k samotnému pancéřovému štítu kanonu. Měl 2,5 násobné zvětšení. Ohnisková destička pravého okuláru byla vybavena záměrnými značkami ve tvaru obráceného písmene V, které pomáhaly střelci odhadnout vzdálenost cíle. Kromě nich byl okulár na pravé straně vybaven stupnicí vzdáleností od 0 do 4 000 metrů pro palbu vedenou z kanonu, nalevo stupnicí od 0 do 1 200 metrů pro palbu vedenou z věžového kulometu MG 34. Střelec vedl palbu na stojící T-34 na maximální vzdálenost a přesto se ho podařilo zasáhnout. Protipancéřový granát Pzgr 39 o hmotnosti 10,2 kg opustil hlaveň 88mm kanonu rychlostí 810 metrů za vteřinu a o několik okamžiků později probil boční pancéřování sovětského tanku.

Zdroj: Druhá světová válka