Na záběrech z údajného útoku dronem poblíž přístavu Jebel Ali ve Spojených arabských emirátech se objevil detail, který obvykle zůstává mimo kamery: část sériového čísla na troskách stroje. Právě tenhle drobný nápis může naznačovat, že v akci nebyl „jen“ íránský Shahed, ale ruský Geran-2 — a že se mohl dostat do íránských rukou.

Foto: Trosky dronu sestřeleného v UAE | Telegram

Video z přístavu a důležitá poznámka: Ověření stále chybí

Případ stojí na videu zveřejněném ruským emigrantem, které mělo být natočeno u přístavu Jebel Ali. Záběry upozornil outlet RBC. Podle dostupných indicií prostředí odpovídá lokalitě v SAE: sedí typ půdy i rozpoznatelná budova v pozadí.

Zároveň ale platí varování: podobné „důkazní“ video z nedávné doby — údajně s nalezenou anténou Kometa-M na Kypru po íránských úderech — se později ukázalo jako podvrh a mohlo jít o záměrně nastražený materiál. I tady je proto na místě opatrnost: bez dalšího potvrzení nelze dělat definitivní závěry.

Co ale záběry prozrazují: „KB 1070…“

Pokud je video autentické, dá se z něj vyčíst klíčová informace. Na troskách je částečně viditelné sériové označení: KB 1070….

Právě písmena na začátku jsou podstatná:

• KB podle analýzy znamená, že dron byl sestaven v závodě Kupol v Iževsku.
• Produkce z Alabugy v Tatarstánu má naopak značení Ы a Ъ.

Jinými slovy: nejde jen o „dron íránského typu“, ale o konkrétní stopu vedoucí k ruské výrobní lince.

Iževská série: Kometa-M a minimum íránských dílů

Drony z této výrobní várky se mají vyznačovat několika znaky: jsou vybavené komunikačním systémem Kometa-M odolným proti rušení, a zároveň u nich dochází k téměř úplné náhradě íránských komponentů — velká část má být nahrazena čínskými díly. Lišit se mají i výrobními a montážními postupy.

To je důležité i z praktického hlediska: iževské Gerany se podle dostupných informací liší v palubní elektronice a dokonce i v tom, jak se do nich nahrává letová mise — mají mít jiné programovací porty než původní íránské stroje.

Číslo, které napoví stáří: jaro až léto 2024

Číselná část „1070…“ není na videu celá — pravděpodobně kvůli poškozenému wingletu, kde je řada umístěná podél hrany. Přesto lze podle známých sérií odhadovat časové zařazení.

K začátku března 2026 už sériová čísla Geran-2 z Iževsku podle uvedených údajů překročila 30 000. Rozsah 10,70X tak odpovídá produkci z období jaro–léto 2024.

Největší otázka: Jak se ruský Geran-2 dostal do Íránu?

Pokud se potvrdí, že záběry skutečně pocházejí ze SAE a že jde o Geran-2 z iževské produkce, otevírá to nepříjemnou otázku: kdy a jak se dlouhodosahový ruský dron dostal do Íránu.

Od roku 2022 totiž Írán dodával Rusku původní Shahed-136 a podle dostupných informací za ně inkasoval přibližně 193 000 dolarů za kus. Tok techniky tedy dlouhodobě směřoval opačným směrem.

Možných vysvětlení je několik. Jedno z nich říká, že mohl být předán „na ukázku“ jako demonstrátor. Jenže v takovém případě by dávalo menší smysl nasadit ho operačně — zvlášť když se iževská verze liší elektronikou i způsobem programování.

Druhá varianta pracuje s tím, že Rusko mohlo dodat vlastní Gerany vybavené Kometa-M anténami s omezeným počtem CRPA prvků. Tyto verze už měly prokázat nižší účinnost proti Ukrajině, mohly být skladované a následně přesunuté do Íránu — například k doplnění zásob po izraelských úderech v roce 2025 nebo v očekávání amerických úderů v rámci Operation Epic Fury.

Proč je to podstatné

Na první pohled jde o pár znaků na poškozeném dílu. Ve skutečnosti může sériové číslo fungovat jako „otisk prstu“: ukazuje na továrnu, výrobní období i technickou konfiguraci. A pokud se potvrdí, že takový dron byl použit proti SAE, může to naznačovat nejen změnu v nasazení bezpilotních prostředků, ale i možné nové směry transferu technologií a zásob mezi aktéry, kteří dosud stáli na opačných stranách dodavatelského řetězce.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného