EXCALIBUR
CZUB
CZUB

102. výročí legendární bitvy u Zborova - první významné bojové zkušenosti Čechů a Slováků

 03. 07. 2019      kategorie: Vojenská historie      9 komentářů

Bitva u Zborova (1.–2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Ještě před bitvou, která byla vedena v blízkosti ukrajinské obce Zborova, byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených.

Psali jsme: Štěchovický poklad - mýtus nebo pravda

general_krejci_ludvik
Foto: Vlevo nahoře: Armádní generál Ludvík Krejčí na snímku z roku 1934
Vpravo nahoře: Plukovník Krejčí na transsibiřské magistrále s legionáři z rodné obce Tuřany
Dole: Ludvík Krejčí se svým štábem jako velitel II. střelecké divize čsl. legií, Sibiř 1919

Oproti tomu měla Čs. střelecká brigáda velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj vojáků. Ztráty Čs. střelecké brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl zvláště polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit. Podle historičky Lenky Bobíkové byl v červnu 1917 na východní frontě zraněn a z nemocnice v Marmaros-Sighetu se vrátil až v srpnu téhož roku.

Psali jsme: Erich von Manstein - jeden z nejvýznamnějších stratégů a vojevůdců 2. světové války

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk navštívil československé legionáře, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Alexejevič Brusilov ocenil československé legionáře tím, že se před jejich velitelem T. G. Masarykem poklonil po mužicku, až po pás. 

Příslušníci_7_roty_ve_Zborovských_zákopech
Foto: Příslušníci československé 7. roty ve zborovských zákopech

Pamatujme, že by nebylo 28. října 1918 bez odhodlání a obětí bojovníků v řadách legií. Naše samostatnost není spojena pouze se jmény Masaryka, Beneše a Štefánika, nýbrž také s tisíci vojáků, kteří ji vykoupili krví a bojem. Zasluhují si, abychom si je stále připomínali a uznávali. Rovněž náš stát si zaslouží, aby v jejich odkazu měl vzor, na němž může stavět a k němuž se může hlásit,“ řekl v proslovu k 102. výročí bitvy u Zborova 2. července člen předsednictva Československé obce legionářské plukovník Jiří Vlasák během pietního setkání na pražských Olšanských hřbitovech.

Ohlasy bitvy u Zborova

• Tři střelecké pluky Československé střelecké brigády dosáhly v rámci Kerenského ofenzívy na vedlejším směru pronikavého úspěchu, neboť prorazily přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky pěti kilometrů. Úspěch to byl o to větší, že na rozdíl od protivníků měly mnohem slabší výzbroj a trpěly mimo jiné nedostatkem kulometů.

• „Zborovem dobyli jsme si na Rusku rázem vojensky i politicky mnohem lepší pozice, než jsme měli před ním; Zborov vydatně působil na Spojence a Prahu, a tím na Rakousko. Zborov znamená pro náš zahraniční odboj mezník,“ uvedl 14. června 1927 prezident T. G. Masaryk

• Zborovská tradice tvořila základní pilíř ideje nového, samostatného československého státu. 2.červenec se každoročně slavil v celé mladé republice, přičemž oslavám byla věnována nevšední pozornost a publicita

• V roce 1928 se výroční den Zborova stal svátkem československé branné moci a po 28. říjnu zároveň druhým nejvýznačnějším státním svátkem

Video: Dokument Československé legie v Rusku 1914-1920 / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (926)

Komentáře

Jsem Čech

07. 07. 2019

Davide velká škoda. Váš článek je lidsky velmi příjemný a milý, za to bych Vám rád poděkoval. Bohužel Vaše poslední věta týkající se Horsta je fakt hloupoučká. Ten pán je historik a ví o čem mluví, je mi to líto, urazil jste člověka, který něco ví a zná. Ale je to typicky česká vlastnost.

David

07. 07. 2019

Děkuju za článek autorovi za článek.
Mám výhodu ,že znám pravdu ze dvou stran.
Můj praděda byl v legiích v Rusku ,nevím od kdy.
A druhý bojoval v dnešním Polsku a potom v Itálií za c.k.
Ani jeden si nedokázal představit rozpad, Rakouska Uherska !!! Bylo to pro ně překvapení a k nepochopení. Bohužel nevěřím, že by jsme začali rozdělovat armádu legionářů a C.K. na pomníku v každé vesničce. Tam jsou všichni vojáci, kteří položili ve Velké válce své životy. Myslím, že tak to má být. To že za první republiky ,legionář dostal práci dříve než voják c.k. se údajně dělo, ale za protektorátu a po osvobození rudou armádou to zase výhoda nebyla. Pravda je jen jedna, ale vítěz si ji ohne podle své potřeby .
Pro p. Horsta : Rakousko zrušilo tituly taky. A myslím, že i když jste zasvěcený tak jste jelito .

Eman33

03. 07. 2019

Hoši od Zborova - text
Když se soumrak sklání
nad Zborovskou plání
sluneční když zhasne svit,
křížů bílé řady
ze tmy svítí všady,
které střeží mrtvých klid.
Tiché půlnoci když přijde čas
a zem líbá bledé luny jas.
Českým hochům k spánku
na perutích vánku,
zpívá smutný hlas.

Hoši od Zborova klidně v zemi spíte,
vy se nikdy více domů nevrátíte.
Vy se nevrátíte nikdy více zpátky,
více nezříte svou zem.

Mužně jste se bili
mužně vydobili
svojí vlasti svobodu
Máte věčně žíti
příkladem vždy býti
všemu svému národu.
Jeden každý z vašich četných řad
dobře mužně pro vlast umírat.
Vaší krve rudé
národ vždycky bude vděčně vzpomínat.

Hoši od Zborova klidně v zemi spíte,
vy se nikdy více domů nevrátíte.
Vy se nevrátíte nikdy více zpátky,
víckrát nezříte svou zem.
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/hasler-karel/hosi-od-zborova-593252

Horst

03. 07. 2019

Druhou kardinální tragédií byl úplný rozpad rakousko-uherské monarchie... Toto přežívající vtělení Svaté říše římské umožňovalo po staletí společný život, přinášející výhody obchodu i bezpečnosti, celé řadě národů, z nichž ani jediný neměl ve své době sílu ani vitalitu čelit sám o sobě tlaku znovuoživeného Německa a Ruska.
Rozbití R-U byla chyba, nezaslepení to věděli již tehdy, nacionalisti to nepochopí nikdy. Ale stačí jen z revidovat posledních 92 let a nebo se podívat na jakoukoliv soudobou politickou frašku v českých luzích a hájích a je to jasný. Kde domov můj můžeme hledat do nekonečna, ale ten pravý, ukradený již nikdy mít nebudeme !
Český náhled (československý) na dobu vlády Franz Josefa I. je ovlivněn "haškovským Švejkem". V krátkosti - kdyby Franz Josef I. byl takový despota a omezený člověk, jak ho prezentuje spisovatel Hašek, nebylo by Národní divadlo, průmyslová revoluce, Smetana by nemohl skládat své skladby, nepostavily by se tisíce staveb, které dnes nesou název představitelů mnohem pozdější doby, nemluvilo by se (tehdy) na Karlově univerzitě česky.........
Ať žije naše Česká republika - voláme stále z plných plic, ctíme a vážíme si Masaryka a sami neděláme nic... zpívalo ve známé písničce.
Masaryk co udělal hned prvně - zrušil šlechtické tituly a udělal pozemkovou reformu
Předpis 61/1918 Sb. Zákon, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly. Od prosince roku 1918 neplatí u nás tituly českých šlechticů, a to na základě zákona o zrušení šlechtictví z 10.12.1918. Zpočátku neplatily ani šlechtické tituly zahraniční. Púvodní zákon byl změněn v letech 1936, 1939 a 1945 a těmito pozdějšími změnami zákona se legalizovaly aristokratické tituly ze zahraničí (dnes nejčastěji titul Sir).
Předpis 61/1918 Sb. Zákon, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly. Od prosince roku 1918 neplatí u nás tituly českých šlechticů, a to na základě zákona o zrušení šlechtictví z 10.12.1918. Zpočátku neplatily ani šlechtické tituly zahraniční. Púvodní zákon byl změněn v letech 1936, 1939 a 1945 a těmito pozdějšími změnami zákona se legalizovaly aristokratické tituly ze zahraničí (dnes nejčastěji titul Sir).

Monarchista

03. 07. 2019

V roce 1938 se konečně do kin dostal film s názvem ZBOROV, je to hezký, sentimentální film, mohu jen doporučit. Ale kde v roce 1938 byla legionářská generalita. Beneš nějak rozhodl, národ se podřídil,ale o legionářích bych s takovou úctou nehovořil. gen. Bíly legionář nebyl, byl to bývalý rakouský důstojník. Na bojišti umírá se slovy:"Ať žije Československá republika. Palte psi". Ten zápis je doložen.
Dnes se historici baví o tom, zda se ČSR měla bránit nebo ne. O obraně vlasti se nediskutuje. V tomto legionáři měli jasno, zde si jich vážím.

Delta

03. 07. 2019

Z popsané historie, která se zapomíná
Za I. světové války se jízda dělila na tzv. divisní jezdectvo (Divisionskavallerie) a vojskové jezdectvo (Heereskavallerie). Vojskové jezdectvo se členilo na 11 jízdních divisí. Každá tato divise měla 2 jezdecké brigády (o 2 jízdních plucích) a patřičný počet jízdního dělostřelectva. Později byly z jízdních divisí vytvářeny i jezdecké sbory (postupně dosáhly počtu tří). Ve vojskovém jezdectvu bylo zařazeno celkem 44 jízdních pluků. V t.zv. divisním jezdectvu (které bylo tvořeno zbývajícími 14-ti jízdními pluky) byly pluky po 1 či 2 eskadronách přidělovány většinou pěším (ev. pěším zeměbraneckým, t.j. od r. 1917 t.zv. střeleckým) divisím, ale někdy byly přímo podřízeny jednotlivým armádním sborům, nebo naopak pěším (domobraneckým pěším, pochodovým a pod.) brigádám.
Vývoj organisace dragounských a švališarských pluků v rakouské armádě
Více zde: https://www.primaplana.cz/news/vyvoj-organisace-dragounskych-a-svalisarskych-pluku-v-rakouske-armade/

Lenka

03. 07. 2019

10% legionáři
90% našich dědů bojovalo až do hořkého konce
Kde je zde logika?

liberal shark

03. 07. 2019

To satestsat121
Váš názor má asi takovou logiku, jako obviňovat československé letce RAF ze zrady Protektorátu :-).

satestsat121

03. 07. 2019

Byl to statečný a příklad boj to ano. Ale je nutno konečně přiznat, že na RU straně české pluky a proti nim zrádci, kteří zradili své kamarády, vlast a císaře, Kdy si toto konečně uvědomníte !

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací