George E. "Ratsy" Preddy Jr. byl důstojníkem amerického armádního letectva a stíhacím esem druhé světové války. Je mu připisováno sestřelení 32 a půl nepřátelského letounu, což z něj činí nejen osmé nejúspěšnější americké stíhací eso v historii, ale také nejlepší eso na letounu P-51 Mustang. Podle svých kamarádů byl pilotem stíhacího letounu, který se pro tuto práci narodil, byl v jádru dost tvrdý, ale měl sentimentální duši. Ve vzdušných bojích prokázal talent násobený štěstím. Tím méně se mu ho dostalo osudového dne během bitvy v Ardenách.

George Preddy Jr. se narodil 5. února 1919. Vyrůstal v Greensboro v Severní Karolíně a již před svou vojenskou kariérou pracoval jako pilot. Když bylo Preddymu 21 let, třikrát se pokusil vstoupit do amerického námořnictva, ale byl odmítnut, protože nesplňoval fyzické požadavky. V létě 1940 Preddy přešel k americkému armádnímu letectvu a složil všechny potřebné zkoušky.

Foto: Major George E "Ratsy" Preddy Jr. v kokpitu svého Mustangu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Děsivá svědectví vězňů po osvobození koncentračního tábora Buchenwald

Zatímco čekal na volné místo v USAAC, vstoupil Preddy do Armádní národní gardy, kde sloužil u 252. praporu pobřežního dělostřelectva. V prosinci 1941 absolvoval vojenský letecký výcvik a byl poslán do Austrálie k 9. stíhací peruti 49. stíhací skupiny, která měla za úkol zajišťovat protivzdušnou obranu proti japonským leteckým útokům. Zde absolvoval výcvik na letounu Curtiss P-40 Warhawk.

V roce 1942 se při letu na stroji P-40 Preddy stal účastníkem vážné srážky ve vzduchu. Incident měl za následek smrt druhého pilota a Preddy skončil v nemocnici. Trvalo pak několik měsíců, než se Preddy plně zotavil. Po pobytu v nemocnici se George Preddy Jr. různě stěhoval napříč perutěmi, kdy se koncem roku 1942 nakonec připojil k 352. stíhací skupině. Ta v červenci 1943 přeletěla na základnu v Bodney v Anglii, kde se jim začalo říkat "Modronosí parchanti z Bodney" (Blue-Nosed Bastards of Bodney). Právě zde Preddy zaznamenal své první vítězství, když sestřelil německý Messerschmitt Bf 109.

O tři týdny později vedl svou peruť létající na letonech Republic P-47 Thunderbolt v rámci doprovodu čtyřmotorových bombardérů. Během následného boje několik německých stíhačů obklíčilo osamělý B-24 Liberator. Preddy tehdy sestřelil jednoho protivníka a zbývající letouny od B-24 odlákal, za což byl později vyznamenán Stříbrnou hvězdou.

V dubnu 1944 352. stíhací skupina přešla na stíhací stroje North American P-51 Mustang. Během svého působení u 352. skupiny se Preddy stal předním aktivním leteckým esem amerického letectva v Evropě. Během 200hodinového bojového turnusu mu však rychle docházel čas, tak požádal o čtyři po sobě jdoucí prodloužení o 50 hodin, aby mohl ještě zůstat ve vzduchu. Bylo mu vyhověno.

Psali jsme:Výplata vojáků Rudé armády a Wehrmachtu a finanční odměny za statečnost na frontě

Dne 6. srpna 1944 měl George Preddy Jr. vést skupinu při další doprovodné misi. Ta byla kvůli špatným povětrnostním podmínkám odložena a místo toho muži uspořádali večírek. Těsně po půlnoci byla mise přeložena na následující ráno. Když jeho velitel viděl, v jakém stavu Preddy je, rozhodl, že skupinu vést nemůže. Nicméně generál John. C. Meyer se za pilota zaručil a ujistil velitele, že ráno bude připraven ke startu.

O několik hodin později vedl Preddy skupinu na přeloženou doprovodnou misi. Ve výšce 10 000 metrů spatřil více než 30 německých Messerschmitt Bf 109. Navedl své druhy do středu nepřátelské formace a tři Bf 109 sestřelil. Nakonec se do boje zapojily také další čtyři stroje P-51 Mustang. Následně byly sestřeleny ještě další dva Messerschmitty.

Preddy během střetnutí dohromady sestřelil šest nepřátelských letadel a po přistání si přísahal, že už nikdy nebude létat s kocovinou. Úspěch v této misi mu vynesl Kříž za vynikající službu (Distinguished Service Cross). Poté se stal velícím důstojníkem 328. stíhací perutě. Během svého působení v této funkci Preddy se svou perutí vytvořil rekord, když 2. listopadu 1944 během jedné mise sestřelili cca 25 stíhaček Bf 109.

Osudnou se pro George Preddyho Jr. stala bitva v Ardenách. V prosinci 1944 byly části jeho perutě přesunuty na polní letiště Y-29 v Asche v Belgii. Na Štědrý den vedl Preddy 10 svých P-51 na hlídku, během níž vektorovali formaci nepřátelských letadel. Během boje se rozptýlili, ale přesto se jim podařilo sestřelit dva německé stroje Bf 109.

Když pak Preddy spatřil Focke-Wulf Fw 109, vydal se za ním. Letěl tehdy nad americkou protiletadlovou baterií (pravděpodobně 430. protiletadlový prapor XIX. sboru), když zahlédl intenzivní pozemní palbu. Přerušil tak útok a pokusil se o rychlý obrat vlevo. Jeho P-51 byl však zasažen, letoun se začal točit ve vzduchu a po chvíli dopadl na zem. Při pádu letounu nebyl spatřen žádný padák, a tak byl Preddy potvrzen jako zabitý přátelskou palbou. Zatímco havárii samotnou by pravděpodobně byl přežil, zranění, která utrpěl palbou kulometu ráže 12,7 mm, byla smrtelná.

Preddyho bratr William, rovněž pilot letounu Mustang, bojující u 503. stíhací perutě 339. stíhací skupiny, byl později pohřben vedle George na americkém hřbitově v Saint Avold v Lotrinsku. William zemřel 17. dubna 1945 na následky zranění, která utrpěl, když byl sestřelen nepřátelskou protiletadlovou palbou při náletu na českobudějovické letiště.

Zdroj: warhistoryonline