EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Andělský hlas od Verdunu: U aparátu jsou "Hello Girls"

 30. 03. 2020      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

Válka se bere jako ryze "mužská" záležitost, tedy většinou. Avšak velmi často se za oponou válečných konfliktů skrývá stínohra schopných žen, jejichž činnost je vskutku obdivuhodná. Pojďme si v tomto článku blíže představit činnost tzv. "Hello Girls" během 1. světové války.

Prakticky ihned po zapojení Spojených států do válečných operací během 1. světové války začalo být jasné, že spolupráce několika armád, dokonce i rozdílně hovořících, bude pro velení Dohody tvrdý oříšek. Proto bylo “Generálem armád”, Johnem Josephem Pershingem (General of the Armies - jediným dalším člověkem stejné hodnosti v americké historii byl George Washington), založena roku 1917 “Spojovací jednotka ženských telefonních operátorek” (Signal Corps Female Telephone Operators Unit) podléhající Armádě Spojených států a spadající pod Americké expediční síly (AEF). Pro bigotní armádu Spojených států šlo o velmi zajímavý precedent.

womYFFnkrQhIKMWnvryC8MuTCq2
Foto: Vojenský výcvik probíhal v Camp Franklin (nyní součástí Fort George G. Meade v Marylandu) pod dozorem specialistů ze Spojovacích jednotek (Signal Corps). Výcvik byl po pravdě tvrdý, fyzicky náročný a dodržoval se striktní vojenský protokol. | Wikimedia Commons

Psali jsme: Kostas Sarantidis: Jeden z mála bělochů, kteří bojovali na straně Severního Vietnamu

Ženský spojovací sbor byl založen z důvodu zlepšení zhoršujícího se stavu komunikace na západní frontě a žadatelky tedy musely být schopné mluvit dvojjazyčně, aby bylo zajištěno, že rozkaz bude předán na každém úseku fronty. Přihlášeno bylo přes 7000 žen, ale vybráno bylo jen 450 dobrovolnic, které musely projít výběrovým řízením hned dvakrát - v angličtině a ve francouzštině. Mnoho z vybraných žen bylo bývalými operátorkami telefonních ústředen, nebo zaměstnankyněmi telekomunikačních společností. Jejich vojenský výcvik probíhal v Camp Franklin (nyní součástí Fort George G. Meade v Marylandu) pod dozorem specialistů ze Spojovacích jednotek (Signal Corps). Výcvik byl po pravdě tvrdý, fyzicky náročný a dodržoval se striktní vojenský protokol.

90783144_234367907949223_5727414828532760576_o
Foto: Spojovatelky také obsluhovaly telefonní ústředny Prvního armádního velitelství v Ligny-en-Barrois, což je asi 8 km na jih od Saint-Mihiel a později postupovaly s expedičním sborem během ofenzívy Meuse-Argonne. | Wikimedia Commons

Jednotka byla následně poslána přes New York do Francie, kde ihned zasáhla do bojů jako obsluha ústředen v Paříži a v Chaumontu (Haute-Marne). Spojovatelky také obsluhovaly telefonní ústředny Prvního armádního velitelství v Ligny-en-Barrois, což je asi 8 km na jih od Saint-Mihiel a později postupovaly s expedičním sborem během ofenzívy Meuse-Argonne. Rekrutky byly přezdívány “Ahoj holky” (Hello Girls) a byly známé svou statečností a prací pod tlakem.

Psali jsme: Po stopách výsadku operace Tin, jehož člen hrdinsky padl s Kubišem

90831778_234367894615891_6890609890616672256_o
Foto: Ženský spojovací sbor byl založen z důvodu zlepšení zhoršujícího se stavu komunikace na západní frontě a žadatelky tedy musely být schopné mluvit dvajjazyčně, aby bylo zajištěno, že rozkaz bude předán na každém úseku fronty. | Wikimedia Commons

Ženský pohled na práci spojovatelek v 1. světové válce, nám nabízí dochovaný záznam z deníku Grace D. Bankerové, která byla oceněná DSM (Distinguished Service Medal) za velení jako vrchní operátorka během vojenských operací u Verdunu: “...the work was fascinating; much of it was in codes changed frequently. ‘Ligny’ was ‘waterfall.’ ‘Toul’ might be ‘Podunk’ one day and ‘Wabash’ the next. Once in a mad rush of work I heard one of the girls say desperately, can’t I get ‘Uncle’ and another no I didn’t get ‘Jam.’ The girls had to speak both French and English and they also had to understand American Doughboy French.”

90814330_234367924615888_4505898057644113920_o
Foto: Předávání vyznamenání pro Signal Corps Female Telephone Operators Unit. V zadní řadě je první zleva Grace D. Bankerová. | Wikimedia Commons

Po válce, když se jednotka zozpustila a ženy se vrátily do civilního života ve Spojených státech, byla Bankerová a její členky “Hello Girls” považovány za civilní dobrovolníky a nebyly tak uznány za řádné členy armády. Nebylo jim tedy uděleno "formální propuštění", nebo dokonce "osvědčení o službě" a ženy tak nezískaly status veterána a s tím spojené výhody. Teprve v roce 1977, kdy prezident Jimmy Carter podepsal právní předpisy, se tak dočkala hrstka pozůstalých žen ze spojovací jednotky čestného uznání a byl jim připsán veteránský status.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/

CENOVÉ BOMBY (406)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací