EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Brestská pevnost 1941: Sovětské Thermopyly v týlu nepřítele

 16. 07. 2025      kategorie: Vojenská historie      34 komentářů

Historie zaznamenala mnoho příkladů hrdinství, kdy byla odvaha a vůle lidí prověřena až do krajnosti. Kdo by neznal např. hrdinný boj tří set chrabrých Sparťanů proti perské přesile. Podobně si vedli i obránci Brestské pevnosti po napadení Sovětského svazu Němci v roce 1941. Jejich odpor v hlubokém týlu nepřítele postrádal z vojenského hlediska smysl. Stali se však symbolem odhodlanosti bránit se za jakoukoliv cenu.

oRHbu5CFoto: Adolf Hitler a Benito Mussolini na obhlídce pevnosti Brest - 1941 | Reddit 

Brestská pevnost byla vybudována podle návrhů ruských vojenských inženýrů mezi lety 1836–1842. Sestava fortů byla postavena na ostrovech při soutoku řek Bug a Muchawiec. Pevnost tak tvořil Západní ostrov, Jižní ostrov, Severní ostrov a Citadela. Mohutný areál zabíral asi čtyři čtvereční kilometry a mohl ubytovat až 12 000 mužů. O významu pevnosti se však vedou polemiky a srovnání se západními protějšky by nejspíše dopadlo v její neprospěch. A i když byla postupně modernizována, jednalo se o pomalý a nerozhodný proces, protože carská vláda do ní neinvestovala dostatek finančních prostředků. Navíc po vypuknutí 1. světové války pevnost nedostala příležitost sehrát důležitou roli v plánech ruského generálního štábu, protože na jaře 1915 bylo rozhodnuto opustit ji v rámci všeobecného ruského ústupu z Polska.

Po skončení Velké války a také rusko-polské války připadla v roce 1921 Brestská pevnost Polsku. Poté plnila roli nechvalně proslulého vězení. Po napadení Polska nacistickým Německem 1. září 1939 vzdorovala čtyři dny německým vojskům, které vedl slavný "otec Panzerwaffe" Heinz Guderian. Její obránci pod vedením generála Plisowského však čelili velké přesile a byli nuceni se stáhnout.

Protože smlouva z roku 1939 mezi Německem a Sovětským svazem vytyčila nové hranice právě na řece Bug, připadla část pevnosti, vnější západní opevnění Němcům, čímž byla de facto její obrana narušena. Je také třeba zmínit, že v zářijových bojích roku 1939 byly pevnůstky a samotná Citadela silně poškozeny. Sověti sice začali provádět opravy, ty však probíhaly pomalu a byly víceméně provizorní.

Přesto sovětské velení rozhodlo umístit do Brestské pevnosti posádku o síle zhruba 8 000 mužů, kteří pocházeli z nejrůznějších bojových složek. Byli zde vojáci Rudé armády patřící k částem 6. a 42. střelecké divize, pohraničního vojska, příslušníci NKVD a stejně tak vojenský lékařský personál. Navíc se zde nacházelo více než 300 civilních osob – rodin zde sloužících důstojníků. Právě před jejich zraky nacvičovali vojáci německého Wehrmachtu násilné překračování vodních toků. Sověti sledovali jejich počínání s rostoucím neklidem a podávali o těchto aktivitách pravidelná hlášení. I díky těmto zprávám vyhlásilo velení 4. armády na 3. červen 1941 cvičný poplach, který ukázal řadu nedostatků v dělostřelectvu, protiletadlové obraně a týlových jednotkách. V následujících dnech se posádka snažila tyto nedostatky napravit, což značně přispělo k pozdějším německým nezdarům.

22. června 1941, v den zahájení německé operace Barbarossa – útoku na Sovětský svaz, byla neděle a v pevnosti se z celé posádky nacházelo asi jen 3 500 mužů. Někteří z nich navíc kvůli teplému počasí tábořili venku ve stanech. Většina z nich byla zabita při německém dělostřeleckém přepadu, který začal ve 3:15 ráno. Právě pod krytím dělostřelectva začali Němci kolem půl sedmé překračovat řeku.

Útok vedla 45. pěší divize pod velením generálmajora Schliepera, jež měla za sebou zkušenosti z bojů v Polsku i v tažení ve Francii. Podporu jim také poskytoval II. tankový sbor generála Guderiana, který se tak vlastně vrátil na místo činu. Protože však úkolem tankových jednotek bylo něco zcela jiného než se zaplést do pohraničních bojů, byl k dispozici jen malý počet tanků a jiných obrněných vozidel. I o nich však byli němečtí velitelé přesvědčeni, že jsou zbytečné, protože nepředpokládali žádné průtahy s dobýváním pevnosti. Šok z dělostřeleckého ostřelování, kompletní obklíčení a izolace pevnosti – to vše mělo mít zásadní vliv na morálku obránců, kteří buď měli zahynout, nebo se v několika hodinách vzdát. Ale obránci nereagovali tak, jak si jejich protivníci představovali.

Již od prvních vteřin útoku se vojáci a velitelé Rudé armády ocitli ve svízelné situaci, která byla ještě zhoršována absurdními příkazy. Jeden z přeživších obránců vzpomínal, že od důstojníka zprvu dostali rozkaz nereagovat na německé provokace. Výbuchy a otřesy, jež se nesly celou pevností, však naštěstí nikoho nenechaly dlouho na pochybách, že se nejedná o provokaci. Když se vojáci vzpamatovali, běželi do zbrojnic, aby si vyzvedli své zbraně. Stráže jim je ovšem odmítaly vydat bez přímého rozkazu velitele pevnosti, a tak nezbylo nic jiného, než je násilně přemoci. Navíc řada velitelů byla zabita v prvních minutách útoku, což jen zvýšilo zmatek v řadách obránců. Nikdo si nebyl jist, kdo vlastně velí. Tak se stalo, že rolí velitelů se museli ujmout buď řadoví vojáci, nebo političtí pracovníci. U Chelmské brány na Severním ostrově, jejíž průčelí je nejspíš nejznámějším obrázkem pevnosti, velel obráncům plukovní komisař Fomin. Tato brána byla důležitá tím, že kontrolovala most přes Západní Bug a Němci se jej museli zmocnit. Tvrdý odpor obránců jim to však znemožňoval a vojáci Wehrmachtu platili vysokou cenu za jakýkoli pokus proniknout touto branou do pevnosti.

Na jiných místech si však Němci vedli o něco lépe. Využili počátečního momentu překvapení a dělostřeleckého ostřelování a pronikli do pevnosti skrze východní opevnění. Tím znemožnili Sovětům zorganizovat souvislou obranu a ti tak byli nuceni bojovat izolovaně. Tuto počáteční nevýhodu však vojáci Rudé armády obrátili ve svůj prospěch. Němci byli vázáni k jednotlivým bodům odporu, a protože se již nacházeli v pevnosti, nemohli se spolehnout na dělostřeleckou podporu. To se ukázalo v momentě, kdy, jak vzpomínal jeden z německých ženistů, podnikli nový pokus dostat se přes řeku na člunech. V ten okamžik baterie raketometů Nebelwerfer zahájila palbu, pod jejímž krytím měli konečně obsadit výše zmíněný most. Salva se však snesla do vlastních řad, zabila více než 20 mužů a potopila čtyři útočné čluny. Navíc němečtí vojáci, kterým se podařilo dostat se do pevnosti, byli často přibiti k zemi palbou třeba i jediného sovětského ostřelovače.

V centrální části ostrova se nacházela kasárna 9. pohraničního praporu, kterému velel poručík Kiživatov. Jeho muži neměli dostatek zbraní a od počátku útoků byli izolováni právě v kasárnách. V momentě, kdy se k tomuto objektu přiblížili Němci, provedli pohraničníci protiútok. Došlo k boji muže proti muži, v němž se ke slovu dostaly bajonety, nože, polní lopatky i holé ruce. Kiživatovi muži utrpěli citelné ztráty, ale nepřítele se jim podařilo zahnat na ústup.

Na rozhořčený odpor narazili příslušníci Wehrmachtu také u kasárenského komplexu, kde byl ubytován 139. prapor NKVD. Jeho vojáci se rozptýlili a poschovávali po budově, což budilo dojem, že kasárna jsou opuštěna. Obránci zahájili palbu až z bezprostřední blízkosti, kdy si kulomety Maxim v řadách útočníků vybraly krutou daň. Z hlášení, jež dostával generálmajor Schlieper, bylo zřejmé, že počáteční předpoklady o snadném dobytí pevnosti se nepotvrdily. Rozhodl se proto nasadit do boje zálohy a podpořit je několika tanky. Ve východní části Severního ostrova u Kobryňského opevnění jim však zkřížil cestu major Petr Gavrilov se svými vojáky. Ti nebyli vyzbrojeni žádnými protitankovými zbraněmi. Použili však i později užívanou taktiku, kdy svázali několik ručních granátů dohromady, nechali k sobě přiblížit tanky, následně od nich palbou odřízli pěchotu a tanky pak vyřadili těmito svazky granátů z boje. Německé zálohy se potom daly na ústup. Generálmajor Schlieper tak mohl pouze konstatovat, že veškeré úspěchy prvního dne bojů přišly vniveč nejen kvůli houževnaté obraně Sovětů, ale dokonce i jednomu jejich protiútoku. Po pěti marných pokusech o ovládnutí pevnosti, které Wehrmacht první den provedl a za něž draze zaplatil, se Němci z pevnosti stáhli a spokojili se s tím, že ji oblehli.

Německé bombardování však přineslo i jistý úspěch. V Těraspolu byla zničena vodárenská věž, jež zajišťovala vodu pro pevnost. Obránci tak začali trpět žízní, která se později ukázala být rozhodujícím faktorem v nerovném boji. Němci se spolehli na středověkou obléhací strategii umocněnou prostředky moderní války. Bylo přisunuto těžké dělostřelectvo, jehož moždíře měly později najít své uplatnění také při obléhání Leningradu a Sevastopolu. Následky bombardování byly ničivé a obráncům ukrytým ve sklepech a kasematách způsobovala tlaková vlna prasknutí plic. Po dvou dnech krvavých bojů, nedostatku potravin a bez vody se na výzvy obléhatelů vzdalo asi 1 900 mužů. Wehrmachtu se pak podařilo ovládnout Západní a Jižní ostrov pevnosti. Přesto však obránci způsobovali útočníkům další a další ztráty. Poručík Schneiderbauer si poznamenal, že němečtí ženisté likvidovali obranná postavení tyčovými náložemi, avšak Sověti se stále drželi a bez ohledu na dělostřelecké ostřelování neustále vedli palbu.

Od prvních minut útoku neměli obránci žádné spojení s vnějším světem, a tak se o situaci na jiných úsecích fronty mohli pouze dohadovat. Přesto nikdo z nich nepochyboval, že je třeba vydržet – určitě stačí jenom jediný den, aby se armáda rozvinula a zahnala nepřítele zpět. Tak jim to bylo vštěpováno do hlavy jejich veliteli, komisaři a propagandistickými filmy. Velitel Západního zvláštního vojenského okruhu generál Pavlov skutečně nařídil svým armádám, aby se rozvinuly a zahájily protiútok. Ztratil však s nimi spojení a tyto armády byly za pochodu rozdrceny. Jeho rozkaz, aby jednotky postoupily a podpořily obranu Brestské pevnosti, tak znamenal jejich zánik, neboť se dostaly do obklíčení a byly samy zničeny. Katastrofa prvních dnů bojů tím nabírala na velikosti. V červenci 1941 byl Pavlov společně s dalšími důstojníky popraven pro neschopnost a zbabělost před nepřítelem.

Protože se situace obránců hodinu od hodiny zhoršovala, rozhodli se velitelé po třech dnech bojů shromáždit všechny muže, kteří unesou zbraň, a pokusit se o průlom. Poslali spojky a díky nim se jim podařilo domluvit začátek akce i signál. Vojáci pod velením komisaře Fomina, pohraničníci pod velením poručíka Kiživatova a vojáci majora Gavrilova měli 25. června 1941 zaútočit na Němce a pokusit se spojit s vlastními vojsky.

139. prapor NKVD, který tak odhodlaně bránil svá kasárna, padl do posledního muže v bojích den před touto akcí. Zhruba ve dvě hodiny v noci 25. června 1941 se na překvapené Němce vyřítili sovětští vojáci. Němci se však rychle vzpamatovali a přesnou palbou zmařili sovětský pokus o výpad. Když bylo zřejmé, že se průlom nemůže podařit, stáhly se zbytky obránců zpět do pevnosti. Rudoarmějci utrpěli strašlivé ztráty a jejich schopnost dál klást efektivní odpor v podstatě vzala za své. Přes všechna tato fakta vydrželi další dva dny a dále způsobovali postupujícím Němcům ztráty. Za této situace generálmajor Schlieper již nechtěl plýtvat životy svých vojáků, a proto nařídil nasadit do boje plamenomety a požádal o letecké bombardování.

28. června se nad pevností objevil střemhlavý bombardér Junkers Ju 87 a svrhl na postavení obránců jednu 500kg pumu SC-500. Ani toto bombardování nedonutilo obránce ke kapitulaci, a proto se Stuka druhý den vrátila se stejným nákladem. Opět bez výsledku. Dalšího dne byla svržena puma o váze 1 800 kg SC-1800. Po obrovské explozi se z oblaku prachu vynořilo 389 otřesených mužů a konečně kapitulovalo.

28. červen 1941 se tak dá označit za konec organizovaného odporu v Brestské pevnosti. Při obléhání bylo zabito více než 500 příslušníků Wehrmachtu, 30 důstojníků a více než 1 000 vojáků bylo zraněno. Pro porovnání: za celé polské a francouzské tažení přišla 45. divize o 462 mrtvých a 518 raněných. O obraně pevnosti koluje řada mýtů, které se s postupujícím časem již zřejmě nikdy nepodaří potvrdit či vyvrátit. Jedním z nich je i konec statečného komisaře Fomina. Podle oficiální sovětské verze se převlékl za obyčejného vojáka. Spolu s ostatními zajatci byl deportován do zajateckého tábora, kde ho měl jeden z vojáků udat. Následně byl komisař popraven – jednak proto, že zastával funkci komisaře a byl komunista, jednak proto, že byl Žid. Sovětský voják, který měl Fomina udat, byl pak zabit svými druhy. Jiná verze hovoří o tom, že Fomin se při vycházení z pevnosti sám Němcům přihlásil a byl okamžitě zastřelen u zdi Chelmské brány, kde má dnes pamětní desku. V roce 1957 mu byl posmrtně udělen Leninův řád.

Dalším mýtem má být skutečnost, že výkon obránců mocně zapůsobil na Hitlera, který při prohlídce pevnosti, kam pozval i Benita Mussoliniho (viz foto níže), sebral kousek zdiva jako memento toho, čeho je člověk vůbec schopen. Ten pak měli najít sovětští vojáci v květnu 1945 v jeho pracovně. Osudy obránců byly rozdílné – velká část z nich padla v boji, menší část se vzdala a většinou zemřela v zajetí. Příslušníci NKVD padli do posledního muže a velitel pohraničníků Kiživatov se odmítl vzdát a byl zabit ručním granátem. V roce 1965 obdržel Brest titul Město-hrdina a v roce 1971 byla pevnost přeměněna na památník.

Zdroj: warhistoryonline.com, defensemagazine.com

BRAVO SIX

Komentáře

Czertik

19. 07. 2025, 19:48

kdo by to rekl ze jednotky nkvd dokazi strilet i nemce, nejen vlastni vojaky.

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 00:42

Czertik

V cervnu 1941 byly postaveny nejmene tri sovetske vsevojsove armady, tvorene prislusniky NKVD. Myslim, ze byly rozbity nejpozdeji v rijnu tohoto roku v bojich u Brjanska.

Vaclav Flek

18. 07. 2025, 23:44

Pepik Knedlik

Myslim, ze to nepisete presne, ale nechce se mi to ted jiz resit. Podstatou me zpravy bylo to, ze zatimco nemecka 45. pesi divize dobyvala zbytky brest-litevske pevnosti, cela uderna sila Guderianovy II. tankove skupiny utocila s velkou razanci na na vychod.

Mam za to, ze vase udaje o dobyvani brestske pevnosti nejsou spravne, ale jak pisu - klicove je to, ze opevneny rajon Brest-Litevsk nesplnil svuj strategicky ukol.

Pepík Knedlík

19. 07. 2025, 08:21

Vaclav Flek
Máte pravdu. Žádná pevnost nesplnila svoji úlohu a podlehla utokum. Například opevneni v Belgii a později ve Francii. Stejný osud by čekal v csr

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 00:35

Ppik Knedlik

Souhlasim. Pokud v duchu projdu historii oblehani ruznych pevnosti, drtiva vetsina z nich byla skutecne dobyta. Otazkou ovsem je, zda predtim stacila splnit sve poslani, zpravidla zastavit na nejakou dobu utocnika a ziskat pro druhou stranu cas k provedeni protiopatreni. To se v Brest-Litevsku zjevne nepovedlo a cele oblehani predstavuje pro sovetskou stranu zjevnou a drtivou porazku, navzdory vsech pozdejsim snaham o glorifikaci.

Monarchista

17. 07. 2025, 17:47

Obranu pevnosti bych nepodceňoval, jsitě je to trochu nadsázka, ale byl to boj na život a na smrt. Vojáci neměli těžké zbraně a i kulometu bylo málo, bylo vše ve skladu. Je to tom dobrý film. Na toto téma se toho napsalo hodně moc. Jinak k Rakouským vojákům ANO, ale po Staligradu, kde zahynul výkvět zlaté Vídeňské mládeže je konec. Ještě před 15  lety byli říští Němci ve Vídní nevítani, vím to, měl jsem tam kamaráda. Můj šéf byl ve Vídni nasazen a jeho zaměstnavatel jej chtěl adoptovat. On byl jaksi členem rodiny, ale vrátil se a ještě mi proháněl brka

Radek

17. 07. 2025, 07:30

Sovětská armáda byla naprosto nemožně rozmístněna. Vypadá to opravdu jako příprava útoku. Při celkovém fiasku a rozpadu Rudé armády v létě 1941 je jasné, proč z hrdinné obrany Brestu těžila sovětská propaganda a taky proč se informace liší - pamětníci říkali to, co se hodilo. Každý boj má smysl - pořád vážete a ničíte vojáky nepřítele, místo aby jste se prostě vzdali, většina pak byla v zajetí zavražděna nebo zemřela hlady, vaše zbraně a munice pak použita proti vlastním.

Vaclav Flek

17. 07. 2025, 23:21

Radek

Ono to celkove rozmisteni Rude armady v poslednich tydnech pred operaci Barbarossa nevypada jako priprava k utoku - ona to byla skutecna priprava k utoku !

Šebesta

18. 07. 2025, 09:49

Sorry ale pane Fleku připomináte mi soudruha Skálu,komunistu (stalinistu) do morku kosti,který tvrdí,že v Katyni nevraždilo NKVD ale nacisté. Navzdory,mnoha faktům a historicky doloženým dokumentům. Mimochodem když se opět rozebíraly události 2.světové války,řekl jeden náš historik v ČT letos na jaře (bohužel už si nepamatuji jeho jméno) že když se Stalin dověděl o tom že Německo napadlo SSSR tak řekl: To je ale škoda co to toho Hitlera napadlo, mohli jsme být s Německem nejsilnější vojenské velmoci na světě. Tuhle informaci znám. Když Ribbentrop a Molotov podepsali pakt o neutočení a došlo na přípitky Stalin taky řekl: My nikdy Německo nezradíme a pakt dodržíme a ještě navíc dodal,že v případě,že někdo Německo napadne tak SSSR mu půjde na pomoc.

Vaclav Flek

18. 07. 2025, 19:26

Sebesta

Pane Sebesto, to, ze mne (zcela bez priciny !) prirovnavate k soudruhu Skalovi, a jeste do toho michate Katyn, bych mohl brat jako velkou osobni urazku. Neberu to ale tak, nebot vas pocitam mezi ty blahoslavene, kteri nevedi, co cini.

Jinak nevim, co vse Stalin rekl pri nejakem pripitku, ale je velmi pravdepodobne, ze se v horizontu dvou ci tri tydnu chystal Sovestky svaz zautocit na Nemecko, cili jej Hitler pouze predbehl o par dnu.

Czertik

19. 07. 2025, 20:11

vaclav flek

a muzete me rict jediny duvod proc by sssr melo utocit behem par tydnu ? v dobe kdy vetsina vojka ma za sebou jen kratky vycvik a navic prochazi prezbrojenim ?
za takove situace by utocil jen naprosty idiot, nebo stat ktery s naprostou jistotou i, ze bude napaden a tudiz by se chystal na preempivni utok.
zadne jine moznosti nejsou.
nebo sem skutecne zvedav na vase logicke zduvodneni.

Emil Holub

20. 07. 2025, 00:05

Fleku,
pro boha živého, z čeho čerpáte tyhle pitomosti, co tu píšete, z té dvanáctky, co čepujou u Fleků??!! Tak, jestli ano, tak to jich musíte za večer spořádat celej kýbl...

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 01:35

Czertik

Ja uz jsem se k sovetskemu utoku na Nemecko v roce 1941(a nasledne i na Evropu) opakovane vyjadroval, a to i na techto webovych strankach. Nechci to psat cele znovu. Odlazuji na svuj petistrankovy clanek "Stalinuv prvni uder" ktery vysel v casopise "II. svetova" v prosinci 2015. Myslim, ze jej v elektronicke podobe budou mit v redakci k dispozici (www.epublishing.cz). Clanek predstavuje syntezu z vice nez 25 publikaci, ze kterych jsem cerpal. Jedna se prevazne o ruskojazycne, z mensi cast take o anglojazycne publikace. Zadna prace nepochazi od ceskeho autora.


Pokud chcete zduvodneni celeho sovetskeho zamyslu, odkazuji na dnes jiz klasickou knihu Viktora Suvorova "Ledokol" (Ledoborec). Cesky vysla pod zvlastnim nazvem "Vsechno bylo jinak". Sam mam k obsahu knihy urcite vyhrady, ale jako uvod do problematiky je dobra. Bohuzel cesky preklad i nasledna editace jsou priserne, proto ja pouzivam pouze ruskojazycnou verzi.

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 01:42

Emil Holub

No, uz to osloveni neni zrovna nejzdvorilejsi. Dalsi diskuse uz asi neni mozna nebot pres vase expesivni vyrazy neni zrejme, co vam vlastne vadi, a s cim nesouhlasite ?

V restauraci U Fleku jsem nebyl jiz nejmene dvacet let, nebot nemam rad cerne pivo.

Czertik

20. 07. 2025, 11:27

vaclav flek

tak sem se na tu stranku a casopis podival a z toho mala co slo precist, sem pochopil jen to, ze u onoho clanku slo o to, ze stalin planoval zautocit prvni pred hitlerem, tot vse.
zadne zduvodneni toho proc by stalin mel zautocit v obdobi barbarosy sem nikde nenasel (mozna tam bylo v drobnem necitelnem pismu).

co se tyka ledoborce...tak ano, v dobe vydani v cesku byla revolucni....ale jakmile se pak objevovalo cim dal tim vic informaci, o to vice onen ledoborec stal na vode a zacal se naklnet a potapet.
prece jenom odvolavat se na se na archivy ktere videl suvorov a nikdo jiny, jak pred nim tak i po nem.....
nemluve o tom, ze suvorov byl nekolikrat usvedcen zb  ucedlove manipulace s fakty.
vim ze pro vas suvorov ma povest "svateho", ale mezi serioznimi historiky ma povest manipulatora a dost spatnou povest.

a onen ledoborec....nijak neodpovida na moji puvodni otazku - proc by mel stalin utocit uprostred prezbrojovani ? nebo zda to byl planovany preemtivni utok.
a na tyto otazky by seriozni historik/spisovatel hledal odpovedi a kladl tyto otazky, jenze suvorov se jim vyhyba. proc ?

Azor

20. 07. 2025, 16:02

Czertik.
Nikdy jsem vám nefandil.
Nicméně pokud má být člověk objektivní,tak musí poznamenat,že v té vaší odpovědi(je jich víc)jste díky vaším otázkám(které nebyly ze stranyV Fleka zodpovězeny)je V.Flek v argumentační nouzi.A nebere na to zřetel.A díky tomuto vidění věcí ohledně 2 sv. války(nevím jaké má názory na jiné věci)jede svoji mantru aniž by logicky vyvrátil vaše(podle mne na místě)otázky.A tímto nedokáže překročit svůj vlastní"stín".

Salut.

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 19:26

Czertik

Hodne slabe ! Doporucil jsem vam jako zaklad pro diskusi precist si muj petistrankovy clanek s popisem postupne vzniklych peti sovetskych valecnych planuj na zahajeni valky ve stredni Evrope.To jste neucinil a presto se se mnou poustite do polemiky, ackoliv clanek lze vyhledat v mnou uvedene redakci (byt za maly poplatek). Bez toho nema smysl s vami diskutovat, nebot to jsou moje pojmy a vase dojmy.

Ano, mate pravdu, ve sved dobe byla kniha "Ledoborec" skutecnou bombou. Dnes uz je moralne zastarala, nebot po ni prisly dalsi publikace, ktere na Suvorovu myslenku navazaly a dale ji rozvinuly. Dnes jsme proto (pres trvale uzavreni vybranych ruskych archivu) mnohem dale, nicmene Suvorovova trvala zasluha je v tom, ze byl prvni, a ve sve dobe "nesl kuzi na trh".


Mimochodem, s Viktorem Suvorovem jsem se kdysi osobne setkal, je to osobnost s encyklopedickymi znalostmi, ale zaroven se schopnosti analytickeho mysleni. Ja si jej velmi vazim, a mam doma vsechny knihy, ktere mu v rustine vysly, coz je asi dvojnasobek toho, co vyslo v ceskych prekladech. Z novejsi doby je to jeho monumentalni "Kronika velikeho desetileti", pisici o dobe vlady Nikity Chrusceva.


Vasi otazce o "utoku uprostred prezbrojovani" nerozumim. V te dobe prece vsechny staty intenzivne prezbrojovaly sve bojujici jednotky, a to prakticky za pochodu. Myslim, ze si Stalin nedelal velke starosti, pocetni prevaha Rude armady byla vice nez zrejma. Suvorov se otazced sovetskeho preemptivniho uderu nevyhyba, naopak v jedne z poslednich kapitol "Ledoborce" rozebira, coby stalo, kdyby k tomu uderu doslo. Ja s jeho hodnocenim nesouhlasim, ale to je na jinou diskusi.

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 19:53

Azor

Nevim, na co presne narazite. Ve sve odpovedi diskutujicimu Czertikovi jsem jasne napsal, ze muj clanek o sovetskem vojenskem rozvinovani v obdobi pred II. svetovou valkou nezna. To samozrejme neni zadna fatalni chyba, ale on nezna ani jine prace, ktere by se k dane problematice vztahovaly, a diskuse s nim pripomina spise stinovy box. Nevim, proc ma tak upornou snahu se k problematice vyjadrovat.

Ocenil bych proto, pokud byste se ve svych komentarich zdrzel ve vztahu ke mne charakteristiky jako "argumentacni nouze", ktera neodpovida pravde.

Czertik

21. 07. 2025, 11:18

vaclav flek

a co je presne na tom slabeho ? jak sem vam uvedl, na one udane adrese zdarma co se tyka vaseho clanku je 99% textu necitelneho (male rozliseni obrazku).
valecne plany nic neznamenaji. proc by sssr, ktere melo jednu z nejvetsich a nejpocetnejsich armad sveta (a ve spouste cisel no 1 na svete - byt kvalita zaostavala) - proc by mela delat obrane plany, napiste pro to zduvodneni.
pokud se podivame na nato, tak to melo krome obranych, tez utocne plany proti vs - mam to brat jako dukaz ze nato planovalo prvni uder ?
mam brat jako fakt ze cviceni nato v 83 byl planovany utok na vs, ktery byl zastaven na polsedni chvily ? pri vasi metode by to tak bylo.

a jake jine knihy na suvorova navazuji ? pokud vezmu jeho dalsi knihu opravdovy den m, tak tam jen mlati prazdnou slamu a nic noveho neprinasi.

a ono "prezborojovani za pochodu" je jen vase iluze. nemci vedli svoje kampane 39, 40 a 41 jen tehdy az byly jejich jednotky prezbrojeny a doplneny, to ze po barbarose nemeci cas na odpocinek a prezbrojeni jak byly zvykli je vec jina.
spojenci vzdy prezbrojovly tak ze postavily bud novou jednotku, nebo stahly existujici z fronty do tylu a tam prvedli vymenu vyzbroje. britove sou dokonaly priklad, kdy muselo zonglovat nejen se svoji technikou, ale i technikou dodanou od amiku.
dalsi dokonaly priklad sou amici a tazeni v pafifiku, kdy stazeni do usa postradalo smysl, tak se prezbrojovalo primo na frontovym letisti...ale s tim, ze dotycna jednotka byla na par mesicu stazena z bojovych operaci, dokud se neseznamila a nezvykla na novou techniku, nikdy nepokrocovala v bojovych operacich jak vy pozadujete po sovetech.
na fronte se "prezbrojovalo" jen kdyz se nahrazovaly ztaty bratrskou technikou (ruzne verze shrmanu apod, ktere meli spoustu veci spolecnych).
a rusove prezbrojovalo primo na fronte, ne v tylu, navic extremne odlisnou technikou.
to postrada jakoukoliv logiku a jde proti zvyklostem jakekoliv armady, skutecne rozeberte a vysvetlete tento zadrhel.

to, ze si stalin nedelal starosti je mozne, ale blbec to nebyl aby si nedozal spocitat ze pri utoku 20 000 kv 1 a t34 budou ruske ztaty daleko mensi a postup rychlejsi nez pri utoku 20 000 t26 a jinymy zastaralymy tanky.
a stalin si dokazal spoitat ze cim min mu padne vojaku o to vic dobude uzemni.
proc delate ze stalina uplneho blbce ?

Vaclav Flek

21. 07. 2025, 19:05

Czertik

Vasi reakci povazuji za velmi slabou. Je zrejme, ze si nedokazete na internetu (at jiz primo dotazem v prislusne redakci nebo cestou meziknihovni vypujcni sluzby) najit muj clanek. Obsahuje zasadni fakta, ktera neznate, tim padem se veskera diskuse s vami stava pouze mlacenim prazdne slamy. Proto roztahujete tu diskusi zbytecne do sirky na temata, o kterych diskutovat nechci, nebot jsme si jeste neujasnili zasadni problem. Ted je ovsem jasne, ze si je neujasnime, nebot nejste schopny vyhledat prislusnou referenci (coz by mel dokazat kazdy stredoskolak).

Tema "prezbrojeni za pochodu" povazuji za zajimave, ale naprosto odlisne od toho, o cem jsme psali, proto na mne pusobi jako pokus o odvadeni pozornosti. Ani zde ovsem nesouhlasim s vasim nazorem. Napadaji mne pameti Pierra Clostermanna, nejlepsho francouzskeho stihace II. svetove valky. On a jeho jednotka nekolikrak presli na nove typy stihacu, a vzdy, pokud si pamatuji, se to odehralo "za pochodu", bez preruseni bojove cinnosti . Ale o tom prave diskutovat nechci. Zustanme u Brest-Litevsku.

Czertik

21. 07. 2025, 22:13

vaclav flek

a co ma presne byt onen zasadni problem ?
skutecne sehnat v knihovne 10 let stary casopis neni jen tak. a na internetu sem ho nikde zadarmo nenasel.
muzete me odpovedet na jedoduchou otazku ktera souvisi s tematem ? proti komu a proc by mel sssr od 1920 dela OBRANE plany. kdo byl natolik silny aby ho mhl ohrozit. pri vasich znalostech by na to nemel byt problem odpovedet, nebo je ?

a jak sem si prochazel zivotopis piera clostermanna, tak sem nasel ze letoun menil jen jedinkrat a to spitfire za tempesta. a nez letal tempesta, tak tam mel par mesicu pauzu v operacni cinosti, byt tezko rict kolik z ni bylo zpusobeno tim ze ho nechteli pustit a kolik bylo nutne prkoleni.
cili muzete me vysvetlit co se u nej menilo za pochodu ?

Vaclav Flek

29. 07. 2025, 22:34

Czertik

Uz jsem na neco z toho odpovidal, zkusim jeste jednou:

Myslim si, ze muj clanek je pro kazdeho zajemce o problematiku insprativni, nebot popisuje postupny vyvoj sovetskeho valecneho planovani pri priprave invaze do stredni Evropy.Clanek lze vyzadat v redakci, ktera jej za uhradu (par desitek korun) zasle v pdf. formatu. Mam za to, ze se dnes vyhledavani informaci uci jiz na stredni skole.

O ostatnich otazkach jsme jiz diskutovali. Necekal jsem, ze vas presvedcim, ale, ze se nad mymi argumenty alespon zamyslite. To se zjevne nestalo. Nesouhlasim s nicim, co zde uvadite, zejmena s tim, by mel Viktor Suvorov pristup do jakehosi tajneho archivu. Naopak, v textu "Ledoborce" se odvolava vyhradne na otevrene zdroje, takze lze vystavbu jeho argumentacni konstrukce sdilet krok za krokem s nim.

Vaclav Flek

17. 07. 2025, 00:01

S charakteristikou boju o Brest-Litevsk, uvedenou v clanku, vubec nesouhlasim. Uvedu jen par prikladu pro svuj nazor.

- V samotne pevnosti se nchazelo asi 2 000 rudoarmejcu, vice se jich tam neveslo. Drtiva vetsina ostatnich, asi 7 200 muzu, se nachazela ve stanovych taborech v okoli pevnosti a padla celkem snadno do nemeckeho zajeti.

- Nemecka 45. pesi divize, utocici na Brest-Litevsk, se skladala z vojaku rakouske narodnosti. Jejich odhodlany postup v prubehu dobyvani pevnosti spolehlive vyvraci nazor o tom, ze "Rakusane nechteli bojovat za Hitlera".

- V pevnosti Brest-Litevsk vznikla bezprostredne po nemeckem utoku "mala obcanska valka", ve ktere s mnoho rudoarmejcu (zmobilizovanych na nedavno zabranych uzemich) postavilo pasivne a pote take aktivne proti svym sovetskym spolubojovnikum.

- Z vojenskeho hlediska nemel boj o Brest-Litevsku velky smysl. Pevnost mela hajit komplex prechodu pres reku Muchavec pred Guderianovymi tanky. Ty ovsem celou obranu rychle prolomily a postupovaly dale na vychod. Presto byla sovetskou propagandou nejmenepo dve generace obrana pevnosti neumerne glorifikovana a velebena.

Takto by se dalo dlouze pokracovat, ale myslim, ze jako priklad to staci...

Pepík Knedlík

17. 07. 2025, 22:13

V. Flek
Nestačím se divit jak dokážete překračovat fakta. Stalin odepsal obranu pevnosti aniž by tušil, že vojáci bojuji dal bez pomoci a v izolaci proti zoufalým Němcům. Az po dlouhý době se prokázal statečný boj s presilou.

Vaclav Flek

17. 07. 2025, 23:16

Pepik Knedlik

Vubec nechapu, co mi chcete vytykat. Ja jsem o vztahu pevnosti Brest-Litevsk a sovetskeho vrchniho veleni, ci primo samotneho Stalina, nic neuvadel. Pevnost mela proste smulu, ze stala primo v ose hlavniho nemeckeho postupu. To, ze nedokazala zpomalit nemecky napor ani o par hodin, je ovsem druha vec. Boj rudoarmejcu v obkliceni jiz nemel vliv na vyvoj celkove situace, nemecke tanky se jiz draly dale na vychod jak jsem uvedl v predchozim prispevku.

Pepík Knedlík

17. 07. 2025, 23:21

V.F
Jste si opravdu jist, že pevnost nedokázala zpomalit a vázat na sebe německý útok?
Velice se mýlíte. Pátrat a studovat. Hezký večer.

Vaclav Flek

18. 07. 2025, 19:18

Pepik Knedlik

Zkuste chvili patrat a studovat i vy. Vite, ze 22. cervna 1941 v podvecer (tedy na zaver prvniho dne operace Barbarossa) byly jiz dva nemecke motorizovane sbory (ctyri nemecke pancerove divize) asi ctyricet kilometru vychodne od Brest-Litevsku ? Na pevnost tehdy utocila jedna pesi divize z druheho sledu, zatimco vsechny Guderianovy jednotky postupovaly dopredu, na Minsk a pote na Smolensk.

Pepík Knedlík

18. 07. 2025, 23:00

V.F.
Myslíte 45. pěší divize Wehrmachtu pod vedením Fritze Schliepera.
No tak trochu faktu.
Útok začal 22. Června a 24. Června se zalhalo Hitlerovi, že pevnost padla, ale stále probihaly boje s tanky, letadly např. Ju 87, pesaci s planenomety, dělostřelectvo ráže 600 mm a to vse probíhalo 27. Června 1941. K překonání pevnosti musel Wehrmacht překonávat i vodní překážky. Boje pokračovaly a 8. Července veleni divize hlásilo do Berlína, že odpor Sovětů je zlomený. Zase lež. Obránci bojovali ještě 22. Července a poslední boje skončily až začátkem srpna.
Ženy a děti zijici v pevnosti byly odvleceny do koncentráku.
Rekapitulace obránců pevnosti vyznívá velmi pozitivně.
Zarputilost obránců byla obrovská, 45. pěší divize ztratila v roce 1940 v celém francouzském tažení 462 mužů, při dobývání brestské pevnosti jich za pouhý týden padlo 482, dalších 30 důstojníků a 1000 mužů bylo raněno.

Vaclav Flek

19. 07. 2025, 00:02

Pepik Knedlik

Pravdepodobne mne nechapete, jakkoliv nevim proc ? Ja jsem od zacatku uvadel, ze cely pevnostni komplex Brest-Litevsk nezadrzel jednotky wehrmachtu vice nez na nekolik hodin.

To, o cem pisete, tedy o dobyvani pevnosti pote, co jiz ztratila svjuj strategicky vyznam, je mozna pravda (nevim, zda mohu souhlasit s konkretnimi cisly), ale to je ve vztahu ke ztrate brestske pevnosti jako strategickemu mistu jiz nepodstatne.

Czertik

19. 07. 2025, 20:13

vaclav flek

pokud obrana pevnosti nemela smysl, kdyz nemci posupovaly bez problemu dale na vychod, proc na ni nemci vubec utocily, misto toho aby ji jen oblehly a beze strat ji nechaly vyhladovet ?

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 01:55

Czertik

Na to jednoducha odpoved. Centrem pevnostniho komplexu vedly klicove zeleznicni a silnicni spoje, mirici dale do nitra Sovetskeho svazu. V prvnich hodinach valky musely nemecke jednotky postupovat po objezdovych trasach, coz bylo pro rychlost a rozvinovani utoku velmi nevyhodne. Bylo proto jejich prioritou ziskat nad komunikacemi kontrolu. Jinak se domnivam, ze za II. svetove valky se jiz opevnena mista nedobyvala vyhladovenim.

Czertik

20. 07. 2025, 11:36

vaclav flek

ale timto si sam protirecite, pokud pevnosti vedly dulezite komunikace, tak jakykoliv odpor tady mel dulezity vyznam.
a vyhladovet opevnena mista se nemuselo konat, protoze ony se vzdy vzdaly pred tim nez mohli zacit hladovet.

Vaclav Flek

20. 07. 2025, 20:58

Czertik

Asi mne spatne ctete, nebo - k vasi skode - nectete vubec.Ve chvili, kdy nemecke tankove a motorizovane jednotky obesly z obou stran Brest - Litevsk a rozjely se dale na vychod, ztratila pevnost svuj vojensky smysl. Jeji odpor trval jeste nekolik dnu, ale z vojenskeho hlediska neprinasel o mnoho vice, nez dalsi utrpeni oblehanych muzu v pevnosti.

S tim hladovenim jste zacal vy sam, pro mne to byl nesmyslny argument od zacatku.

Czertik

21. 07. 2025, 11:30

vaclav flek

ano, uz zacinam rozumet vasemu nepruznemu mysleni. sam napisete ze ona pevnost mela velky logisticky vyznam, spolu s tim, ze kdyz byla obejita tak uz nemala vojensky vyznam, ale posledni logicky krok spojit ty dva body - ze jeji obrana mela smysl z logistickeho hlediska (komplikace utocnych operaci nemcu) uz ale nedokazete udelat.

ano, hlavni odpor trval par dnu, vyznamny odpor jeste par tydnu.

POPUP