EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Armádní výprodej, aneb malé bunkry i velké pěchotní sruby na prodej

 30. 08. 2019      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů

Československé opevnění z let 1935-38, symbol odhodlání bránit mladou demokracii, ale také největší pomník první Československé republiky a připomínka ostudné Mnichovské dohody. Důmyslný obranný systém lehkých a těžkých objektů byl ve své době naprosto nadčasový a pokud by se povedlo naši obrannou linii dokončit a o naši republiku by se svedl boj, měl by nepřítel obrovské problémy.

Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.

Těžké opevnění - pěchotní a dělostřelecké sruby

Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic, tj. severní Morava (od Odry po Labe), na předmostí Bratislavy a u Komárna. Po obsazení Rakouska se kvapně projektovaly i na jižní hranici.

Psali jsme: Československé opevnění včera a dnes: Hraničáři museli odejít, duší jsou tam však stále

Pěchotní_srub_N-S_82_(Březinka)
Foto: Pěchotní srub N-S-82 (Březinka) | Wikimedia Commons

Celkově bylo projektováno 1 276 těžkých objektů, postaveno jich bylo 262. Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor. Systém opevnění umožnil účinnou obranu severních hranic republiky s relativně nízkým počtem vojáků, takže ostatní jednotky mohly být využity v místě předpokládaného hlavního úderu nepřítele.

TVRZ HŮRKA - DĚLOSTŘELECKÝ SRUB K - S 11 - NEJVĚTŠÍ BOJOVÝ OBJEKT NA KRÁLICKU ZPŘÍSTUPNĚNÝ VEŘEJNOSTI
Foto: Tvrz Hůrka, dělostřelecký srub K-S 11 - největší bojový objekt na Králicku zpřístupněný veřejnosti | autor: Štěpán Ručka

Psali jsme: 4 hodiny ve Vietnamu

U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby patřící do sestavy tvrze jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty těžkého opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV (odtud označení „říman“, nebo objekt velkého typu).

Lehké opevnění - ŘOPíky

Lehké opevnění vzor 37 (dobově lehké opevnění nového typu, lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

Lehký objekt vzor 37 pod Ralskem u Srního Potoka
Foto: Lehký objekt vzor 37 pod Ralskem u Srního Potoka | Wikimedia Commons

V rámci velké modernizace armády bylo přistoupeno i k budování stálého pohraničního opevnění. Objekty o síle posádky v počtu jednotek mužů byly organizačně zahrnuty do tzv. lehkého opevnění. Zpočátku bylo budováno lehké opevnění vzor 36, jehož výstavba byla posléze zastavena a nahrazena dokonalejším lehkým opevněním vzor 37. Zemská vojenská velitelství, která řídila výstavbu objektů vzor 36, nahradil v případě objektů vzor 37 nově ustanovený orgán ŘOP.

Standardně byl Řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě.

opevneni_rop
Foto: Lehký objekt vzor 37 tzv. ŘOPík

ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb. Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt.

Celkově byl objekt velmi soběstačný a odolný. Každý objekt se betonoval najednou a každý beton procházel přísnou kontrolou tvrdosti a odolnosti.

Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky.

opevneni_ropik02
Foto: Původní fotografie čerstvě dokončeného objektu vz.37 (na stropě ŘOPíku si povšimněte prasečích ocásků)

Po širším obvodu objektu spolu s protipěchotní překážkou byly zapouštěny do země i odolné železobetonové sloupy nebo umísťovány tzv. rozsocháči (ježci), které sloužily jako protitanková překážka.

Dnes je naprostá většina těchto Řopíků silně zanedbaná, vandaly poničená a znečištěná, což je velká škoda.

Armádní výprodej, aneb splň si sen a kup si bunkr!

Hned několik malých bunkrů (tzv. ŘOPíků), ale také dvoupodlažní pěchotní srub z bývalého pohraničního opevnění nabízí k prodeji ministerstvo obrany. Aktuální nabídku nepotřebného nemovitého majetku, který chce obrana prodat, tvoří většinou pozemky včetně zemědělské a lesní půdy.

Další kolo výběrového řízení na prodej nepotřebného majetku vyhlásilo ministerstvo obrany na stránkách onnm.army.cz koncem června a v nabídce jsou pozemky a nemovitosti za minimálně 10 milionů korun.

Celkem jde o 35 nemovitostí, z nichž většinu tvoří pozemky různých kategorií, včetně zemědělských a lesních ploch, které jsou nabízené jak samostatně, tak v různě velkých souborech a výměrách. Podle ministerstva jde o zajímavé lokality například v Lešanech nebo Benešově u Prahy, v Žatci, Kolíně nebo u Hradce Králové.

V nabídce figuruje také hned několik objektů bývalého pohraničního opevnění, o které je dlouhodobě velký zájem. Hned čtyři bunkry typu „Řopík“ jsou na prodej v oblasti kolem obce Písečné na Jindřichohradecku.

Minimální nabídková cena se u nich pohybuje od 14 do 38 tisíc korun. Na Opavsku pak nabízí ministerstvo k prodeji dokonce dvoupodlažní pěchotní srub minimálně za 219 tisíc korun.

Další nabídka objektů z bývalého československého opevnění má být připravena ještě do konce letošního roku. Novou nabídku nepotřebných nemovitostí plánuje ministerstvo zveřejnit koncem srpna.

V

Video: Dokumentární film "Oživené pevnosti" / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (926)

Komentáře

Emil

02. 09. 2019

Oživlý svět technických památek z 1. republiky
Vlastní výstavba opevnění byla zahájena v roce 1935. K řízení prací bylo založeno Ředitelství opevňovacích prací, v čele s brigádním generálem Karlem Husárkem. Tento voják se stal symbolem budování opevnění. Podle dochovaného záznamu z jednání Nejvyšší rady obrany státu se dozvídáme, že výstavba opevnění byla tehdy považována za jedinou reálnou šanci, jak čelit obrovské vojenské přesile. Zde je několik zkrácených úryvků Husárkovy řeči:
Jde o to, abychom uvážili, zda se vyplatí zakopávat a znehybňovat miliardy národního jmění. Uvažujme např. o prostoru Labe - Odra, kde obranná čára měří asi 400 km. Nepřítel je s to, po mobilizaci svých sil, nasadit zde asi 30-35 divizí, včetně jednotek krytí. I když válka začne tím způsobem, že nám dá čas mobilizovat a provést nástup (dnes to není pravděpodobné), potřebovali bychom nejméně 25-30 divizí pro tento prostor, abychom měli naději, že tento prostor uhájíme.
http://www.technicke-pamatky.cz/sekce/38/betonov-pevnosti/

Monthy

31. 08. 2019

Bunkr by byl fajn, tak kdyby byl zájem klidně se přidám do party s finančním podilem na nějakém takovém projektu.

Franěk Martin

31. 08. 2019

Dneska ti to stát prodá a za pár let, když nastane nějaký konflikt, tak ti to zabaví.

Oleg

30. 08. 2019

Je to také armádní výprodej tento nejmodernější bunkr v České republice ?

Při loňském sjíždění Berounky jsem si na jednom místě všiml, že kousek od levého břehu stojí stavební jeřáby a je tam velké staveniště, marně jsem však pátral oč jde. Tak teď už vím.Ta stavba, to je protiatomový bunkr.Věže jsou údajně jednak chladicí věže a jednak je v nich generátor na dřevoplyn pro malou podzemní elektrárnu na dřevoplyn (chytré, až se to
tady rozpadne - kde by vzali uhlí). Ten budou vyrábět ze dřeva suchou
destilací, takže jim zůstane dehet. Z toho mají hydrogenací vyrábět malé množství
benzínu do motorových pil.Plošina na věži bude údajně sloužit pro dálkově ovládaný kulomet a PL střelu Stinger. Odolnost je VĚTŠÍ než podobné hloubené objekty na metru či
záložní telefonní ústředny, do ráže rakety s hlavicí 1000kg trhavin. Ještě se tam
buduje v nižší odolnosti zodolněný hřebčín, kravín, garáže a hangár na
vrtulník (přece jen nějakou zásobu benzínu mít budou, ale jako s hlavním
dopravním prostředek počítají s koňmi). Byla zaznamenána poptávka pro výrobu 80
kusů ochranných masek a třiceti kusů ochranných "obleků" pro koně. Je snaha
vykoupit i pozemky na druhé - pravé - straně Berounky aby na ně nebylo z protějšího kopce vidět!Síla co? Lokalita Hlince - Ptyč na Berounce. Podívejte se na mapách na tyhle souřadnice: 49°56'36.420"N 13°38'52.498"E Stavaři jistě ocení to množství armování - že se tam ten beton vůbec vejde! Chlapci to se to staví ,když jsou prachy, co?

krtek

30. 08. 2019

​Zloději z onnm už nevědí co by ještě zpeněžili. Na ty bunkry se skládal celý národ a jsou důkazem odhodlání našich lidí bránit republiku. Chytráci z odboru nakládání s nepotřebným majetkem prodávají vše, i naší hrdost. Byl jsem účastníkem několika výběrových řízení a o transparentnosti se zde dá hovořit jen stěží. Kamarád hodlal jeden řopík, na cizím pozemku, zakoupit a opravit. Když mu sdělili cenu a podmínky, ta to dodnes nerozdýchal.

Delta

30. 08. 2019

Bunkr nejlépe orientovaný na jih v teplejší oblasti, můžete se dočkat netradičního ekologického bydlení v pasivním standardu.
Být volný na samotě u lesa v extravilánu s dnešní moderní likvidací odpadních vod, na plochém stropě soběstačné solární kolektory, voda z vlastní studny. V zemi jsme tak nějak začali. Pravěká obydlí využívala zeminy jako prostoru k žití. Pak jsme začali chtít víc, budovali jsme hrady a zámky, rostli neustále do výšky, až jsme skončili….v panelácích. Tehdy jsme pochopili, že to není zrovna bydlení snů, a začali se opět vracet do podzemních domů, prověřených mnoha generacemi. Dnešní zájemce o koupi nemovitosti to nemá zrovna jednoduché. Velká poptávka vyšroubovala ceny bydlení do astronomických výšin a za obyčejný panelákový byt o třech pokojích dáte 2,6 – 3 miliony. Člověk pak hledí z okna na ponuré kvádry sídlištních budov, shora slyší dupání sousedových dětí a přemýšlí, zda tato investice vůbec stála za to.Právě touha po nalezení levnějšího řešení vede stále víc lidí k alternativním druhům bydlení. Velkou oblibu si získaly domy zcela či částečně pokryté zeminou. Podzemní bydlení ale může být pojato i naprosto luxusně i v bývalém bunkru Pod zemí totiž panují úplně jiné podmínky než na povrchu. V hloubce 2 až 3metrů se teplota trvale drží na 10 °C. Tudíž si představte situaci, že venku mrzne, až praští. Normální rodinný dům je nucen při venkovní teplotě – 3 °C vytápěním zvýšit teplotu o 23 stupňů, aby se dostal na příjemných 20 °C. Podzemní dům to má jednodušší: aby se dostal na dvacítku, musí dohnat teplotu o pouhých10 °. Díky tomu je z hlediska energetických nákladů neuvěřitelně levný – spotřebuje až o 80% méně energie než běžné obydlí. Majitelé takových domů jsou většinou mile překvapeni, že veškeré jejich výdaje na topení se vejdou do 5000 Kč ročně.
Podzemní bydlení sice nikoli v bunkru,ale v podzemí má i pan miliardář Zdeněk Bakala na Modravě.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací