EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Armádní výprodej, aneb malé bunkry i velké pěchotní sruby na prodej

 30. 08. 2019      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře

Československé opevnění z let 1935-38, symbol odhodlání bránit mladou demokracii, ale také největší pomník první Československé republiky a připomínka ostudné Mnichovské dohody. Důmyslný obranný systém lehkých a těžkých objektů byl ve své době naprosto nadčasový a pokud by se povedlo naši obrannou linii dokončit a o naši republiku by se svedl boj, měl by nepřítel obrovské problémy.

Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal překážkový systém. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování. Po přijetí podmínek Mnichovské dohody byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.

Těžké opevnění - pěchotní a dělostřelecké sruby

Prvními stavbami opevnění, které v republice vyrostly, byly objekty těžkého opevnění. Tyto bunkry byly plánovány na nejohroženějších úsecích hranic, tj. severní Morava (od Odry po Labe), na předmostí Bratislavy a u Komárna. Po obsazení Rakouska se kvapně projektovaly i na jižní hranici.

Psali jsme: František Sýkora, občan z Hlučínska

Pěchotní_srub_N-S_82_(Březinka)
Foto: Pěchotní srub N-S-82 (Březinka) | Wikimedia Commons

Celkově bylo projektováno 1 276 těžkých objektů, postaveno jich bylo 262. Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor. Systém opevnění umožnil účinnou obranu severních hranic republiky s relativně nízkým počtem vojáků, takže ostatní jednotky mohly být využity v místě předpokládaného hlavního úderu nepřítele.

TVRZ HŮRKA - DĚLOSTŘELECKÝ SRUB K - S 11 - NEJVĚTŠÍ BOJOVÝ OBJEKT NA KRÁLICKU ZPŘÍSTUPNĚNÝ VEŘEJNOSTI
Foto: Tvrz Hůrka, dělostřelecký srub K-S 11 - největší bojový objekt na Králicku zpřístupněný veřejnosti | autor: Štěpán Ručka

Psali jsme: Ve štolách lomu Velká Amerika stále obchází jeden z nejslavnějších fantomů

U objektů těžkého opevnění, souhrnně označovaných názvem „srub“, je možné rozdělit jednotlivé typy do skupin z více hledisek. Například dle výzbroje a účelu jsou to sruby pěchotní, dělostřelecké, vchodové, minometné apod. Podle stavebního řešení a počtu střeleckých místností se objekty dělí na jednostranné a oboustranné (pravé, levé a výjimečně pro čelní palbu). Sruby patřící do sestavy tvrze jsou tvrzové, ostatní jsou samostatné (izolované). Objekty těžkého opevnění se stavěly v šesti stupních odolnosti, lišily se tloušťkami stěn a stropů. První dva stupně označované arabskými číslicemi 1 a 2 (odtud název „arab“, nebo též objekt malého typu) měly slabší stěny a některá konstrukční zjednodušení. Další stupně se označovaly římskými číslicemi I až IV (odtud označení „říman“, nebo objekt velkého typu).

Lehké opevnění - ŘOPíky

Lehké opevnění vzor 37 (dobově lehké opevnění nového typu, lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

Lehký objekt vzor 37 pod Ralskem u Srního Potoka
Foto: Lehký objekt vzor 37 pod Ralskem u Srního Potoka | Wikimedia Commons

V rámci velké modernizace armády bylo přistoupeno i k budování stálého pohraničního opevnění. Objekty o síle posádky v počtu jednotek mužů byly organizačně zahrnuty do tzv. lehkého opevnění. Zpočátku bylo budováno lehké opevnění vzor 36, jehož výstavba byla posléze zastavena a nahrazena dokonalejším lehkým opevněním vzor 37. Zemská vojenská velitelství, která řídila výstavbu objektů vzor 36, nahradil v případě objektů vzor 37 nově ustanovený orgán ŘOP.

Standardně byl Řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě.

opevneni_rop
Foto: Lehký objekt vzor 37 tzv. ŘOPík

ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb. Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt.

Celkově byl objekt velmi soběstačný a odolný. Každý objekt se betonoval najednou a každý beton procházel přísnou kontrolou tvrdosti a odolnosti.

Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky.

opevneni_ropik02
Foto: Původní fotografie čerstvě dokončeného objektu vz.37 (na stropě ŘOPíku si povšimněte prasečích ocásků)

Po širším obvodu objektu spolu s protipěchotní překážkou byly zapouštěny do země i odolné železobetonové sloupy nebo umísťovány tzv. rozsocháči (ježci), které sloužily jako protitanková překážka.

Dnes je naprostá většina těchto Řopíků silně zanedbaná, vandaly poničená a znečištěná, což je velká škoda.

Armádní výprodej, aneb splň si sen a kup si bunkr!

Hned několik malých bunkrů (tzv. ŘOPíků), ale také dvoupodlažní pěchotní srub z bývalého pohraničního opevnění nabízí k prodeji ministerstvo obrany. Aktuální nabídku nepotřebného nemovitého majetku, který chce obrana prodat, tvoří většinou pozemky včetně zemědělské a lesní půdy.

Další kolo výběrového řízení na prodej nepotřebného majetku vyhlásilo ministerstvo obrany na stránkách onnm.army.cz koncem června a v nabídce jsou pozemky a nemovitosti za minimálně 10 milionů korun.

Celkem jde o 35 nemovitostí, z nichž většinu tvoří pozemky různých kategorií, včetně zemědělských a lesních ploch, které jsou nabízené jak samostatně, tak v různě velkých souborech a výměrách. Podle ministerstva jde o zajímavé lokality například v Lešanech nebo Benešově u Prahy, v Žatci, Kolíně nebo u Hradce Králové.

V nabídce figuruje také hned několik objektů bývalého pohraničního opevnění, o které je dlouhodobě velký zájem. Hned čtyři bunkry typu „Řopík“ jsou na prodej v oblasti kolem obce Písečné na Jindřichohradecku.

Minimální nabídková cena se u nich pohybuje od 14 do 38 tisíc korun. Na Opavsku pak nabízí ministerstvo k prodeji dokonce dvoupodlažní pěchotní srub minimálně za 219 tisíc korun.

Další nabídka objektů z bývalého československého opevnění má být připravena ještě do konce letošního roku. Novou nabídku nepotřebných nemovitostí plánuje ministerstvo zveřejnit koncem srpna.

V

Video: Dokumentární film "Oživené pevnosti" / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

Monthy

31. 08. 2019

Bunkr by byl fajn, tak kdyby byl zájem klidně se přidám do party s finančním podilem na nějakém takovém projektu.

Franěk Martin

31. 08. 2019

Dneska ti to stát prodá a za pár let, když nastane nějaký konflikt, tak ti to zabaví.

krtek

30. 08. 2019

​Zloději z onnm už nevědí co by ještě zpeněžili. Na ty bunkry se skládal celý národ a jsou důkazem odhodlání našich lidí bránit republiku. Chytráci z odboru nakládání s nepotřebným majetkem prodávají vše, i naší hrdost. Byl jsem účastníkem několika výběrových řízení a o transparentnosti se zde dá hovořit jen stěží. Kamarád hodlal jeden řopík, na cizím pozemku, zakoupit a opravit. Když mu sdělili cenu a podmínky, ta to dodnes nerozdýchal.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací