Bývalý příslušník Wagnerovců, ruské žoldnéřské skupiny, jménem Michail poskytl rozhovor pro ruský portál Nastojaščeje Vremja – Aktuální čas o svém angažmá v této skupině.

Foto: Wagnerovci v Bělorusku | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Egypt má zájem o jihokorejské tanky K2 Black Panther

Michail pochází z blíže nespecifikované středoasijské republiky. Podle svých slov se žádných bojových akcí na Ukrajině nezúčastnil a na Ukrajinu dorazil v době, kdy se Wagnerovci začali stahovat od Bachmutu. Po Prigožinově vzpouře byl se svou jednotkou přemístěn do Běloruska, kde po Prigožinově smrti podepsal novou smlouvu s ruským ministerstvem obrany, aby mohl získat ruské občanství. Nedlouho poté byl poslán zpět do Ruska a zařazen do regulérní ruské armády. Jeho jednotka měla v Kurské oblasti zastavit postup Ukrajinců. Právě zde si začal uvědomovat skutečný stav ruské armády a dezertoval.

Podle Michaila byla morálka mezi vojáky všeobecně špatná. V rozhovoru řekl: „Všichni věděli, že tahle válka je špatná, a všem to lezlo na nervy.“ Dále uvedl, že skutečný stav na frontě je naprosto nesrovnatelný s tím, co vidí ruští civilisté v televizi. Televizní vysílání má s realitou na frontě pramálo společného.

„Jednou jsme v televizi viděli informaci, že naše jednotka vyhnala Ukrajince z naší vesnice, ale my jsme přitom stále seděli ve stejném zákopu a vesnice zůstávala pod kontrolou Ukrajinců. Absolutně jsme to se spolubojovníky nechápali.“ Ruské jednotky prý sžírá masivní korupce. Podle Michaila se značné částky vynakládané na armádu k vojákům vůbec nedostanou.

„Všude kolem je korupce, drogy a alkohol. Šmelí se se vším a opravdu ve velkém – točí se v tom obrovské peníze. Je do toho zapojené celé vedení. V naší jednotce jsme měli jedno BVP, které ale bylo v boji poškozeno a nebylo vůbec pojízdné. Podle inventurních papírů byl ale obrněnec v pořádku a nasazený na frontě. Každý den na něj náš důstojník odepisoval 60 litrů nafty, kterou pak prodával jinam. Odepisuje se všechno, co se dá prodat – nafta, nebo benzín. Kam pak míří všechny ty peníze? Na to nemusíš být nejostřejší tužka v penále, aby ti to došlo.“ Podle Michaila byla drtivá většina jeho spolubojovníků dlouhou válkou unavena a dezerce byly na denním pořádku. Velení prý zkoušelo vše, aby dezercím zabránilo – ovšem neúčinně.

Psali jsme:Nové pistole a odstřelovací pušky pro francouzskou armádu

„Někteří mí spolubojovníci bojovali nepřetržitě od roku 2022 a za tu dobu byli doma jen jednou, třeba jen na patnáct dní. A to bylo vše – na další dovolenou už neměli nárok. Uvědomujete si, jak byli tihle lidé demotivovaní a unavení? Dokážete si to vůbec představit? Prakticky každý den někdo dezertoval, nebo se z dovolené nevrátil a doma se schoval, aby se nemusel vrátit. Vojenská policie nevěděla, co dělat dřív, a pro velení bylo jednodušší na dovolenou nepouštět nikoho, než riskovat, že se voják nevrátí a zběhne.“Michail zběhl v listopadu 2024, kdy byl v Kurské oblasti nasazen od srpna téhož roku.

„Uvědomil jsem si, že to, co říkají v televizi i politici, není vůbec pravda. Až tam jsem pochopil, o čem ta válka skutečně je – a je to špatně. Byl jsem tvrdohlavý a naivní, když jsem věřil ruskému pohledu na věc. Všechny nás strašně štvalo, že se pořád jen lže. To, co vidíte v televizi o válce na Ukrajině, je všechno lež. Nejhorší bylo sedět na pozici na frontě a sledovat ty lži na telefonu – všechny nás to neuvěřitelně sralo, omluvte mi ten výraz. Rozhodl jsem se, že už toho nebudu součástí. Zlomil jsem si zub, navštívil našeho zubaře, uplatil ho, a ten mi napsal čtyři dny stažení z bojových pozic. Uprchl jsem, našel si úplatného místního taxikáře, který mě odvezl do Volgogradu. Tam jsem si koupil letenku do Moskvy, kde jsem si na svůj starý, neruský pas koupil letenku z Ruska a uprchl jsem.“ Kde se Michail nachází nyní, portál kvůli jeho ochraně neuvádí.

Po praktickém vyčerpání bojovníků z ruských etnických menšin, jako jsou například Burjaté, se Rusko začalo soustředit na nábor vojáků ze středoasijských zemí, jako je Kyrgyzstán, Tádžikistán nebo Kazachstán. Rekrutace těchto etnik není pro Rusko nijak těžká – ve všech postsovětských zemích se mluví mimo jiné i rusky a zahraniční bojovníky může Rusko bez problémů nasazovat přímo do první linie. V případě úmrtí je totiž pro pozůstalé z jiných zemí velice obtížné získat jakoukoli kompenzaci nebo se domoci spravedlnosti.

Zdroj: Nastojašeje Vremja