Sám zničil 4 německé tanky Tiger a zpomalil nepřátelský útok natolik, aby se stihl oholit a upravit si knír. Tento neuvěřitelný příběh majora Roberta Caina se opravdu stal během 2. světové války. Pojďme si hrdinu příběhu představit v následujícím článku.

Foto: Robert Henry Cain sám zničil 4 německé tanky Tiger a zpomalil nepřátelský útok natolik, aby se stihl oholit a upravit si knír. (ilustrační foto) | Shutterstock

Robert Henry Cain se narodil 2. ledna 1909 v Šanghaji, ale když byl malý, vrátil se spolu s rodiči na ostrov Man, odkud pocházeli. Cain vychodil univerziu krále Williama na ostrově Man a následně vstoupil do Honourable Artillery Company Teritoriální armády.

Psali jsme:Květnové povstání českého lidu: Chuť bojovat za vlastní svobodu, za vlastní sebeurčení, za vlastní historii

V dubnu 1940 byl převelen ke Královským Northumberlandským střelcům jako druhý důstojník. V roce 1942 byl přidělen k jižnímu staffordshirskému pluku, kde byl roku 1943 povýšen na majora. Jižní staffordshirský pluk byl součástí 1. kluzákové brigády a Cain se jako velitel roty "B"  zúčastnil také vysazení na Sicílii v rámci operace Ladbroke.

Jeho nejvýznamější boj se však udál při operaci Market Garden v roce 1944, kde měla britská 1. výsadková divize spolu s 1. polskou samostatnou výsadkovou brigádou obsadit mosty v Arnhmemu.

Když Cain se svými muži tehdy přistál, vydal se okamžitě směrem k městu, ovšem vojáci byli odraženi německou těžkou tankovou rotou. Se svými muži se Cain tedy stáhl do města Oosterbeek. 20. září podnikly německé tankové jednotky na Oosterbeek útok. Cainovi muži neměli tehdy žádné těžké protitankové zbraně, jen pár vrhačů protitankových granátů PIAT.

Cain se s jedním PIATem a kolegou schoval v budově a počkal, až se německý tank Tiger přiblíží na vzdálenost zhruba 20 yardů (cca 18 metrů) a poté na tank vystřelil. Tank zasáhl, ale střela neprobila pancíř. Německý Tiger okamžitě zamířil dělo na budovu, kde se Cain schovával a vystřelil. Cain sice přímo zasažen nebyl, ale poranily ho kousky odlétávajícího zdiva, jeho kolega byl výstřelem ihned usmrcen. Při opakovaných pokusech o zničení tanku byl pak Cain několikrát zasažen kulometnou dávkou, ovšem nepřestal střílet, dokud Tiger zcela neochromil. Když se snažil tanku uštědřit poslední ránu, granát v PIATu vybuchl a odhodil ho na stěnu. Výbuch mu způsobil dočasnou slepotu, tank pak vyřídili dělostřelci 75mm houfnicí.

Psali jsme:Poezie, špagety a fašistická utopie: Když Italové vyhlásí válku Itálii

Jeho spolubojovníci si mysleli, že už nikdy nebude moci vidět, ovšem po půl hodině se mu začal zrak vracet a i přes odpor doktorů se s větou "Ještě nejsem dostatečně raněn, abyste mě ošetřovali!" vrátil zpět do boje.

Následujícího rána se mu podařilo zničit další tři německá samohybná děla StuG III opět jen s použitím vrhače protitankových granátů PIAT. Cain působil vždy na těch nejtěžších obranných úsecích, aby inspiroval své muže. Z neustálé střelby mu praskly oba úšní bubínky a byl několikrát zasažen, ovšem nikdy se nedal ošetřit, dokud nebyl útok odražen. Ušní bubínky si ošetřil tak, že si do uší nacpal dva obvazy. Spal vždy jen krátce, aby se mohl včas dostat zpět do bojové vřavy.

24. září, krátce po ukončení příměří, které umožnilo evakuaci obětí, si všiml, že se k jeho pozici blíží tank Tiger. Spolu s jedním dělostřelcem dotlačili šestiliberní protitankový kanón na pozici a počkali, až jim tank vjede přímo do rány. Cain pak jedním výstřelem tank zničil. Chtěl v palbě pokračovat i na další vozidla, ale brzdovratné ústrojí bylo díky dlouhotrvající palbě a nedostatku péče z předchozích dní nenávratně poničeno.

25. září 1944 Němci zaútočili samohybnými děly StuG III a pěchotou vybavenou plamenomety. Jelikož k PIATům došlo střelivo, vzal si Cain dvoupalcový (50 mm) minomet. I když nebyl minometčíkem, ihned si minomet osvojil a přesnou palbou absolutně demoralizoval výraznou nepřátelskou přesilu a Němci se museli stáhnout. Díky útokům na velmi blízkou vzdálenost musel svůj minomet naklonit téměř vodorovně. Ten den Cain vyřadil 4 tanky Tiger a několik samohybných děl StuG III.

Ještě tu noc začala Operace Berlín, která měla evakuovat britské a polské jednotky od Arnhemu. Vojáci si začernili obličeje a postupně se stahovali. Jako poslední se stahoval právě Cain, který si dal na čas, aby se ještě oholil a upravil si knír.

Cain se ujistil, že všichni jeho muži překročili Rýn a pak se jako poslední přeplavil na staré loďce. Na druhém břehu potkal svého nadřízeného, brigádního generála Philipa Hickse, který mu řekl: "Alespoň jeden důstojník je oholený." Cain mu na to odpověděl: "Byl jsem řádně vychován, pane." 

Za své heroické boje v Oosterbeeku byl Robert Henry Cain vyznamenán nejvyšším britským vyznamenáním, Viktoriinimým Křížem. I když druhá světová válka v květnu roku 1945 skončila, v Norsku bylo stále početné německé vojsko vedené generálem Franzem Böhmem a Spojenci se obávali, že by se mohl rozhodnout stále bojovat, a tak se Cain s 1. kluzákovou brigádou přesunul 11. května 1945 do Osla v rámci "Operace Soudný Den" (Operation Doomsday), kde bez bojů převzali kapitulaci německých vojsk.

28. prosince 1945 odešel Cain slavnostně z armády a vrátil se ke své předválečné práci těžaře ropy pro společnost Shell. Chvíli pracoval na Dálném východě a poté v Západní Africe. V roce 1951 byl dokonce zvolen do Nigerijského parlamentu. Zpět do Británie se Cain vrátil až v roce 1965 a usadil se na rodném ostrově Man, kde dožil. Robert Henry Cain zemřel na rakovinu 2. května 1974 ve věku 65 let. Jeho tělo bylo zpopelněno a urna byla uložena do rodinné hrobky ve městě Braddan na ostrově Man.

Zdroj: tracesofwar.com, warhistoryonline.com