V roce 1969 došlo k ozbrojenému pohraničnímu střetnutí mezi SSSR a Čínou. Situace mohla teoreticky vyeskalovat až do jaderného konfliktu, protože tou dobou již nukleárními zbraněmi disponovaly obě strany. Jedním z předmětů vleklého sváru se stal také sovětský tank T-62 – Číňané se tehdy zmocnili jednoho tohoto tanku a sovětskou technologii řádně prostudovali, avšak stejně jako Československo jej nakonec do výzbroje svého tankového vojska nezařadili.

V roce 1900 podepsalo Rusko Pekingskou smlouvu, která mu přenechala Vnější Mandžusko a další čínská území. Když se obě země staly komunistickými, byl jejich nepříjemný hraniční spor zameten pod koberec, zejména proto, že Čína potřebovala ruské technologické znalosti. Alespoň do doby, než Nikita Chruščov tyto vztahy zničil. V únoru 1956 hostil 20. sjezd komunistické strany, odsoudil Josefa Stalina jako zrůdu a požadoval reformy.

Foto: Číňany ukořistěný a opravený sovětský tank T-62 | Wikimedia Commons / Public domain

Mao Ce-tung, hlavní představitel Číny, byl šokován. Stalina považoval za svého spolubojovníka. A co hůř, měl za to, že Chruščov útočí i na něj, neboť Mao se domníval, že čistky a hromadné popravy jsou nezbytné pro přechod Číny od feudální minulosti. V roce 1958 pak Chruščov chtěl podél čínského pobřeží instalovat dlouhovlnné radiostanice, které by pomáhaly navádět sovětské ponorky. Mao byl nedůvěřivý, ale souhlasil pod podmínkou, že Čína dostane jaderné zbraně. Chruščov se bránil, přestože čínští vědci již obdrželi od svých ruských kolegů plány atomové bomby. Odpočítávání začalo.

Když Chruščov v roce 1959 navštívil USA, Mao ho obvinil, že podlézá kapitalistům. Situace vyvrcholila v roce 1962, kdy Čína využila kubánskou krizi jako příležitost k obsazení indické oblasti Aksai-čchin a SSSR se postavil na stranu Indie. Když však Chruščov stáhl sovětské rakety z Kuby, měl toho Mao dost a oficiální přátelství mezi oběma národy skončilo. V roce 1964 Mao prohlásil, že Pekingská smlouva byla nespravedlivá. Požadoval navrácení území pod sovětskou kontrolou, včetně ostrova Čen-pao (Poklad), který Rusové nazývali Damanski.

Aby zmírnil rostoucí napětí, souhlasil Chruščov s předáním ostrova a dalších území, ale Mao to o několik měsíců později pokazil. Během projevu žertem prohlásil, že předloží Rusku účet za okupaci Sibiře, Dálného východu a Kamčatky. Chruščov zuřil, a tak dohodu s Maem anuloval. Na sporné hranici se začala shromažďovat čínská a sovětská vojska. Přestože byly technologicky horší než Rusko, Mao byl přesvědčen, že početní převaha Číny daleko převýší ruskou techniku. Měl pravdu.

Když Arkadij Nikolajevič Ševčenko (bývalý náměstek generálního tajemníka OSN) v roce 1978 přeběhl do USA, přiznal, že SSSR měl z čínské přesily strach. Ševčenko tvrdil, že pokud Mao zaútočí, Kreml se chystá odpálit jaderné rakety. Maršál Sovětského svazu Nikolaj Vasiljevič Ogarkov však před tím varoval. Věděl, že nemohou Čínu bombardovat bez následků pro sebe. Ale zatímco Sověti mysleli na sebezáchovu, Mao nikoli.

Mao prostě nedokázal pochopit, jak nebezpečné jaderné zbraně ve skutečnosti jsou, a nazval je "americkými papírovými tygry". Byl přesvědčen, že obrovská velikost a početnost Číny ji chrání před jakoukoli možností jaderného zničení. Přesto 16. října 1964 Čína odpálila svou první atomovou bombu ve své zkušební oblasti.

Od té chvíle se situace jen zhoršovala. Podle oficiální čínské verze byli někteří jejich civilisté napadeni sovětskými jednotkami v pohraničních oblastech. Jiní, kteří pokojně protestovali proti nezákonné sovětské okupaci, byli údajně přejeti sovětskými tanky.

Sověti tvrdí, že čínští vojáci na sovětských pohraničních stanovištích vytvářeli napětí, přičemž někteří jim mávali před obličejem Maovou "Rudou knížkou". Pro snížení napětí bylo sovětským pohraničníkům nařízeno, aby pomocí holí zatlačili čínské občany zpět za hranice. Číňané jim to opláceli delšími holemi, což vedlo ke směšným šarvátkám. Později vyslali na hranice bojové umělce a zápasníky, protože ani jedna strana nechtěla vést otevřenou válku ani ztratit tvář.

Vše vyvrcholilo 2. března 1969. V rámci údajné pomsty za zavražděné čínské civilisty zaútočili příslušníci Lidové osvobozenecké armády na sovětské pohraničníky na ostrově Čen-pao – 59 jich zabili a 94 zranili. Sověti 15. března podnikli protiútok a ostřelovali jednotky na čínské straně řeky Ussuri.

Aby získali Čen-pao zpět, poslali tam čtyři své nejnovější zbraně – dosud veřejně nepředstavené tanky T-62. Když přejížděly úzkou zamrzlou řeku, jeden z nich najel na minu. Ostatní tři se neobtěžovaly otočit. Jednoduše zacouvaly zpět na sovětskou stranu. Čínský voják přistoupil k poškozenému tanku, otevřel poklop a zjistil, že hledí na hlaveň pistole, kterou drží zraněný Rus. Muž vystřelil, ale jeho zbraň se zasekla, což umožnilo čínskému vojákovi hodit dovnitř granát. Číňané chtěli tank odtáhnout, ale palba odstřelovačů ze sovětské strany tomu zabránila.

Následujícího dne se Sověti vrátili, aby si vyžádali své mrtvé, což Číňané umožnili. Když se však snažili tank vyzvednout, Číňané stříleli a donutili je ustoupit. Dne 21. března vyslali Sověti demoliční tým, ale Číňané je opět odrazili. Když byli Sověti pryč, bylo povoláno čínské námořnictvo, aby pomohlo tank na vytáhnout čínskou stranu. Dorazili 28. března, ale byli ostřelováni Sověty, a tak Číňané zkusili jinou taktiku.

S využitím tanku a palby odstřelovačů jako krytí začali ženisté T-62 demontovat. Pracovali na tom ještě 2. dubna, když začal tát led. Sověti toho využili a pálili na led kolem tanku, dokud se nepotopil. Pak spokojeně se stáhli.
Ignorovali čínské námořnictvo, které pokračovalo ve snaze tank zachránit, ale jehož skafandry byly špatně vybaveny pro mrazivé teploty, což způsobilo, že několik potápěčů zemřelo na podchlazení. Do 29. dubna Číňané vytáhli zbytek vozidla a poslali ho do továrny na výrobu tanků v Lyšuenu.

Sověti se však svého tanku nevzdali. V polovině května byl poblíž továrny chycen čínský sabotér s pytlem plným výbušnin. Při výslechu se přiznal, že pracuje pro Sověty, kteří po něm chtěli, aby zničil továrnu i T-62. Byl samozřejmě popraven. Tank sice nezvrátil poměr sil ve prospěch Číny, ale dosáhl něčeho mnohem důležitějšího. Mao si uvědomil, že nemůže bojovat proti kapitalistickému Západu a Sovětům zároveň, což vedlo k rozmrazení čínsko-amerických vztahů. Nicméně ostrov Čen-pao byl Číně vrácen teprve v roce 1991 a teprve v roce 2003 obě země definitivně vytyčily své hranice. Kořistní tank T-62 je dodnes vystaven v čínském vojenském muzeu v Pekingu.

Zdroj: warhistoryonline