Ukrajina provedla dosud největší letecký útok na Moskvu od začátku ruské invaze v únoru 2022. Hlavním cílem se stala ropná rafinerie společnosti Gazprom Něfť nacházející se jižně od ruské metropole. Následné rozsáhlé požáry, poškození klíčových technologických celků a otázky kolem fungování ruské protivzdušné obrany ukázaly, že ani oblast kolem Moskvy již není před válkou zcela chráněna.

Foto: Co v Rusku znamená "Třídenní speciální operace"?  Sehnat benzín do auta | ChatGPT / Open AI

K útoku došlo ve čtvrtek a podle dostupných informací jej provedly ukrajinské bezpilotní prostředky dlouhého dosahu. Zatímco ruské úřady zdůrazňují úspěchy protivzdušné obrany, záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují rozsáhlé požáry a sekundární exploze v areálu rafinerie. Některé zdroje navíc naznačují, že část škod mohla být způsobena vlastními střelami ruské protivzdušné obrany.

Psali jsme:Bundeswehr čekají velké změny

Při útoku zahynula osmiletá dívka a nejméně sedmnáct dalších lidí utrpělo zranění. Ruské úřady zveřejnily jen omezené informace o rozsahu škod, nicméně satelitní snímky a videozáznamy naznačují, že zasažené objekty mají pro provoz rafinerie zásadní význam.

Strategický význam moskevské rafinerie

Moskevská rafinerie společnosti Gazprom Něfť patří mezi nejdůležitější energetická zařízení v evropské části Ruska. Zajišťuje významnou část dodávek benzinu, nafty a dalších ropných produktů pro samotnou Moskvu i okolní regiony.

Podle informací agentury Reuters zasáhla Ukrajina tuto rafinerii již podruhé během jediného týdne. Útok ze 16. června měl poškodit destilační jednotku představující přibližně 53 procent výrobní kapacity závodu. Druhý úder z 18. června údajně zasáhl moderní technologickou linku Euro+, která tvoří zbývajících 47 procent kapacity.

Pokud se tato tvrzení potvrdí, znamenalo by to, že ukrajinské síly postupně vyřadily nebo poškodily většinu hlavních výrobních zařízení rafinerie. Přestože Rusko disponuje rozsáhlou sítí dalších rafinerií, podobné útoky zvyšují tlak na logistický systém a mohou komplikovat zásobování armády i civilního sektoru.

Psali jsme:Vrací se branná povinnost? Pokud ano, tak většina Evropy řeší špatnou otázku

Psali jsme:Eurosatory 2026 DEN 4: Technika pro Armádu ČR a trendy, které mění moderní válčení

Psali jsme:Proti FPV dronům se standardní útočnou puškou: Fiocchi a CSG představily novou generaci protidronové munice

Kreml hájí protivzdušnou obranu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po útoku prohlásil, že ruské systémy protivzdušné obrany fungovaly na vysoké úrovni. Podle jeho slov není důvod zpochybňovat jejich efektivitu.

Peskov zároveň odmítl interpretace, podle nichž útok představuje významný úspěch Ukrajiny. Namísto toho upozornil na pokračující ruské útoky proti ukrajinským městům a zdůraznil, že ruské ozbrojené síly si podle něj na frontě udržují iniciativu.

Pozornost však přitahují zprávy některých ruských vojenských blogerů a nezávislých médií. Ta upozorňují na možnost, že část škod mohla vzniknout v důsledku zásahů vlastní protivzdušné obrany. Na zveřejněných videích je údajně vidět střela systému země–vzduch, která míří přímo do oblasti skladovacích nádrží.

Podobné incidenty nejsou během intenzivních útoků bezpilotních prostředků výjimečné. Protivzdušná obrana operující nad hustě zastavěnými oblastmi musí reagovat během několika sekund a riziko vedlejších škod nelze nikdy zcela eliminovat.

Ukrajinská strategie útoků do hloubky Ruska

Od roku 2024 Ukrajina výrazně rozšířila používání bezpilotních prostředků schopných zasahovat cíle stovky kilometrů za frontovou linií. Zatímco v prvních letech války byly podobné útoky spíše výjimečné, dnes se staly běžnou součástí ukrajinské strategie.

Hlavním cílem těchto operací nejsou pouze vojenské základny, ale také energetická infrastruktura, sklady pohonných hmot, logistická centra, letiště a průmyslové podniky důležité pro ruský válečný průmysl.

Ukrajina se tím snaží narušovat schopnost Ruska financovat a podporovat dlouhodobé vojenské operace. Útoky na rafinerie jsou z tohoto pohledu mimořádně atraktivní, protože jejich opravy bývají nákladné a technologicky náročné. Některé specializované součásti navíc podléhají mezinárodním sankcím, což může proces oprav dále prodlužovat.

Válka stále více zasahuje ruské území

Ještě před několika lety bylo pro většinu obyvatel Moskvy obtížné představit si, že by se válka mohla projevit přímo v jejich městě. Současný konflikt však postupně mění i tuto realitu.

Přestože Rusko disponuje jednou z nejsilnějších protivzdušných obran na světě a oblast kolem Moskvy chrání několik vrstev systémů protivzdušné obrany, žádný systém není stoprocentně účinný. Kombinace velkého počtu dronů, různých letových profilů a útoků vedených z více směrů představuje stále větší výzvu i pro moderní obranné systémy.

Z vojenského hlediska nemusí být největším úspěchem samotné fyzické zničení konkrétního cíle. Neméně důležitý je psychologický efekt. Každý útok na Moskvu ukazuje ruské veřejnosti, že válka již není vzdáleným konfliktem odehrávajícím se stovky kilometrů od hlavního města.

Moskva a Kyjev zůstávají daleko od jednání

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku prohlásil, že podobné operace by měly Rusko přimět k vážnému jednání o ukončení války. Kreml však takovou interpretaci odmítá.

Dmitrij Peskov uvedl, že pokračující ukrajinská kampaň útoků bezpilotními prostředky není cestou k vyjednávání. Současný vývoj tak potvrzuje, že ani jedna ze stran není připravena ustoupit od svých cílů.

Největší útok na Moskvu od začátku války proto nepředstavuje pouze další epizodu vzájemných úderů. Je také připomínkou, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupil do fáze, kdy se stále častěji přenáší hluboko do týlu obou zemí a zasahuje infrastrukturu, kterou ještě před několika lety většina analytiků považovala za relativně bezpečnou.

Zdroj: The Moscow Times