Ruská válečná ekonomika padá do spirály dluhů, říká analytik Smart. Bez peněz se její motor zadře
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ruská ekonomika se podle amerického bezpečnostního analytika Jasona J. Smarta dostává do situace, kdy jednotlivé problémy přestávají existovat odděleně a začínají se navzájem násobit. Moskva má potíže s financováním podniků, bank, železnice i regionálních rozpočtů, zatímco ukrajinské útoky dál poškozují rafinerie, železnice a další kritickou infrastrukturu. Výsledkem může být podle Smarta postupný rozpad mechanismů, které dosud umožňovaly Kremlu financovat válku.


„Ruská ekonomika už nejen trpí, ale začíná vykazovat známky imploze. Nejde o otázku, zda dojde k úplnému strukturálnímu kolapsu. Ten je dnes podle všeho nevyhnutelný,“ tvrdí Smart ve svém komentáři.

Analytik Jason J. Smart přirovnává ruskou válečnou ekonomiku k motoru, kterému dochází olej. Stroj se podle něj ještě pohybuje, jednotlivé součástky však začínají pracovat s rostoucím třením. Stejně fungují peníze v ekonomice: továrny jimi platí dodavatelům, dodavatelé zaměstnancům a ti zase utrácejí v dalších částech hospodářství. Jakmile se tok peněz začne zastavovat, problém jedné části se přenáší na další.


Jedním z největších problémů je zadlužení podniků. Přibližně čtvrtina úvěrů velkých ruských společností podle Smarta není splácena. Moskva se pokusila problém zmírnit injekcí 88 miliard dolarů do bankovního systému. Ani to však nestačí. Podnikům chybějí peníze na nákup oceli, součástek, paliva i na výplaty a problém se přelévá na jejich dodavatele.

„Dnes dluží dodavatelům zhruba 54 miliard dolarů. Neuhrazené účty přitom rostou devětkrát rychleji,“ uvádí Smart.

Tento mechanismus může mít podle něj velmi konkrétní dopad na ruský zbrojní průmysl. Továrna vyrábějící tanky může například odkládat platby ocelárně. Ta však musí dál platit zaměstnance a nakupovat suroviny. Pokud sama začne mít nedostatek hotovosti, omezí výrobu. Zbrojovka následně nedostane ocel, kterou potřebuje. „Není to omezené na ocel nebo tanky. Rozpadá se celý systém. A jak se rozpadá, nakonec rozbije Putinův válečný stroj. A to bude konec Putinova režimu,“ říká analytik.

Podle Smarta se letos zvýšil počet prvních nesplácených úvěrů o 40 procent a počet bankrotů podniků se ztrojnásobil. Problémy přitom nejsou pouze v soukromém sektoru. Více než 70 z 85 ruských regionů podle jeho údajů utrácí více peněz, než kolik vyberou. Nouzové rezervy regionů měly klesnout na 13 miliard dolarů a jejich dluh se za sledované období více než ztrojnásobil.


Moskva sama má podle analytika stále větší problém udržet rovnováhu. Za prvních šest měsíců roku utratila o 75 miliard dolarů více, než vybrala, a už během poloviny roku si vypůjčila celý objem plánovaný původně na celý rok. Současně měly příjmy z ropy a plynu klesnout o více než 17 procent.

„Znovu a znovu sledujeme, že jednoduše není dost likvidity. Není dost hotovosti na to, aby všechno mohlo pokračovat,“ tvrdí Smart.

Příkladem systémového problému jsou podle něj Ruské železnice. Ty mají dluh kolem 52 miliard dolarů a z každých sta dolarů určených na jejich financování připadá 69 dolarů na úroky. Peněz na nové vlaky a opravy tratí proto zbývá podstatně méně. Výdaje na tyto účely mají být podle Smarta o 44 procent nižší než v roce 2024.


Je to přitom problém, který má přímý vztah k válce. Rusko se kvůli nedostatku pohonných hmot stále více spoléhá na železnici. Současně ale ukrajinské útoky a sabotážní akce poškozují železniční infrastrukturu.

„Jak můžete provozovat město nebo celou zemi, když nemáte benzin ani naftu a máte k dispozici jen železnici? A ta železnice je přitom bez peněz,“ upozorňuje Smart.

Ukrajinské útoky podle něj navíc nezasahují pouze bezprostřední vojenské cíle. Jejich účinek se násobí přes finanční a logistické vazby. Smart jako příklad uvádí společnost Wildberries, která podle něj dluží stovky milionů dolarů bance VTB. Pokud se dostane do problémů, následky pocítí banka a následně další firmy, které jsou na jejím financování závislé. „Když Wildberries nedostane peníze zpět, trpí VTB. Ta pak nemůže poskytovat další úvěry. Bez nových úvěrů nevydělává další peníze a všechno se stává obtížnějším,“ vysvětluje.


Podle Smarta už stovky firem závislých na Wildberries hovoří o možném bankrotu. Ukrajinská strategie tak podle něj nespočívá pouze v ničení jednotlivých objektů, ale ve vytváření řetězové reakce.

Další problém představují rafinerie. Na začátku července měla podle Smarta jejich zpracovatelská kapacita klesnout o 26 procent, což představuje přibližně 1,4 milionu barelů denně. Nedostatek paliva pak podle něj nezasahuje jen energetický sektor. Prodražuje dopravu, zásobování obchodů i fungování armády.

V 56 z 85 ruských regionů podle analytika není dostatek pohonných hmot. Nejistota přitom podle něj vede firmy k tomu, že odkládají investice a snaží se držet hotovost. To dále ochromuje ekonomickou aktivitu.

Ještě znepokojivější signál vidí Smart v chování obyvatelstva a bank. V červenci Rusové z bank vybrali více než osm miliard dolarů, což představovalo 40procentní nárůst proti červnu. Současně se ruské banky zdráhají nakupovat státní dluhopisy. Moskva chtěla ve třetím čtvrtletí jejich prostřednictvím získat přibližně devět miliard dolarů, banky však podle Smarta nakoupily pouze dluhopisy za 112 milionů.



„Lidé začínají chápat, co to znamená. V určitém okamžiku bankám dojdou peníze a potom přijdou hromadné výběry. Ale ještě předtím, pokud si myslíte, že bance peníze dojdou, je nejlepší dostat své peníze ven. A lidé to dělají,“ říká. Podle Smarta se navíc držitelé ruských státních dluhopisů začínají zbavovat svých investic navzdory úrokům přesahujícím 16 procent. Důvodem může být obava, že stát v budoucnu nebude schopen své závazky splatit, nebo prostě potřeba získat hotovost.

Do této situace podle něj vstupují ruské penzijní fondy, které stále nakupují válečné dluhopisy. Právě zde však vidí Smart další potenciální problém. Pokud se hospodářská situace bude dále zhoršovat, může stát jednoho dne čelit otázce, zda bude schopen dostát závazkům vůči lidem, jejichž úspory byly prostřednictvím systému investovány do státního dluhu.

„Katastrofa, které Rusko čelí, je kruhová. Jedna věc ničí druhou. Soukromý sektor a vláda, které byly po desetiletí propojené, společně klesají ke dnu,“ uzavírá Smart.

Podle analytika proto nejde o jediný problém, který by Kreml mohl vyřešit jedním rozhodnutím. Jde o propojenou síť dluhů, nedostatku hotovosti, problémů s palivy, poškozené infrastruktury a rostoucích nákladů na válku. A právě tato kombinace podle něj činí současnou situaci pro Putinův režim mimořádně nebezpečnou.

„Nikdy nebyla chvíle, kdy by byl Putinův režim tak slabý jako nyní,“ tvrdí Smart.

https://www.forum24.cz/ruska-valecna-ekonomika-pada-do-spiraly-dluhu-rika-analytik-smart-bez-penez-se-jeji-motor-zadre?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Kremelská nacistická krysa se těžce připosrává
:laughing::laughing::laughing:
Putin se uzavírá v bunkrech. Válka přinesla do Ruska něco, s čím Kreml nepočítal
-------------------------------------------------------------------------
Konflikt, který měl upevnit jeho moc, z něj udělal nejizolovanějšího a nejlépe chráněného vládce v nedávné historii Ruska.
To, co začalo jako demonstrace vojenské síly, se po více než čtyřech letech proměnilo v největší ironii vládnutí Vladimira Putina. Muž, který soustřeďuje veškerou moc v Rusku, se již téměř nepohybuje po zemi, které vládne, žije obklopen bezprecedentními ochrannými opatřeními a rozhoduje z pancéřovaných kanceláří a podzemních úkrytů. Zdroj blízký prezidentskému okolí to pro deník Le Parisien shrnul výstižnou větou: „Má objektivní důvody k obavám.“


Fronta dorazila až do Moskvy
Vojenští experti varují, že k zlomu došlo, když řada ukrajinských operací, které byly ještě před pár lety nepředstavitelné, ukázala, že válka překročila linii fronty. Bezpilotní letouny dosahující ruského hlavního města, sabotáže proti klíčové infrastruktuře a cílené atentáty na vysoce postavené důstojníky tvoří scénář, který, jak uvádí Financial Times, zcela předefinoval pojetí bezpečnosti uvnitř Kremlu.

Případem, který tuto novou realitu nejlépe ilustruje, je pokus o atentát na generála Alexandra Čajka, osobu úzce spjatou s ruským vojenským vedením. Tato událost v kuloárech moci rozšířila nepříjemnou jistotu: ochranný štít obklopující elity již není nedobytný.

Od všudypřítomného vůdce k neviditelnému prezidentovi
Byla doba, kdy si Putin pečlivě budoval image vládce, který procestoval Rusko od jednoho konce k druhému, navštěvoval továrny, vedl vojenské přehlídky a nečekaně se objevoval v nejodlehlejších koutech země. Tento obraz se rozplynul. Reakcí Kremlu na rostoucí hrozby bylo zvýšení bezpečnostních opatření na bezprecedentní úroveň.


Různé zdroje potvrzují, že Putin drasticky omezil své cesty, dlouhou dobu pracuje z bunkrů a přestal využívat několik svých obvyklých rezidencí. I ti, kdo patří do jeho nejbližšího okruhu, podléhají mimořádným kontrolám: omezení používání mobilních telefonů, zákaz zařízení s připojením k internetu a omezení při využívání veřejné dopravy, zatímco kolem všech, kdo mají přístup k prezidentovi, se rozmáhají sledovací systémy.


Vládnutí prostřednictvím strachu
Tato proměna se neomezuje pouze na fyzickou ochranu ruského prezidenta; změnila samotný způsob výkonu moci. Analytici oslovení agenturou Reuters se shodují, že bezpečnost již zaujímá ústřední místo ve fungování státu. Putin věnuje většinu svého programu válce a schůzkám s vojenskými veliteli a šéfy zpravodajských služeb, zatímco otázky vnitřní politiky jsou odsunuty do pozadí. Jakmile se hrozba stupňuje, získává bezpečnostní aparát větší váhu při každém vládním rozhodnutí.

Útoky, které zasahují daleko za frontovou linii
Kreml znepokojuje nejen možnost přímého atentátu na Putina. Ukrajina prokázala rostoucí schopnost zasáhnout strategické cíle vzdálené stovky kilometrů od bojové linie a pronikat na ruské území pomocí stále propracovanějších operací.

Tato skutečnost nutí vynakládat stále více prostředků na ochranu generálů, vojenských zařízení a vysokých úředníků, což zase posiluje pocit zranitelnosti, který se šíří celým ruským mocenským systémem.

Vnitřní vyčerpání se již začíná projevovat
Izolace prezidenta s sebou nese také hmatatelné politické důsledky. Jeho veřejná vystoupení se výrazně omezila a značná část záběrů šířených oficiálními kanály se snaží vykreslit dojem normálnosti, který je však v rozporu s mimořádnými bezpečnostními opatřeními, jimiž je prezident obklopen.

Mezitím se v Rusku začínají ozývat kritické hlasy kvůli každodenním problémům, které konflikt způsobuje: od výpadků internetu až po zhoršující se ekonomickou situaci. Dokonce i Putinova popularita vykazuje známky poklesu ve srovnání s počátkem války.

Pevnost jako symbol slabosti
Invaze na Ukrajinu byla Kremlem koncipována jako demonstrace síly a absolutní kontroly. Dnes se vůdce, který ji nařídil, pohybuje méně než kdy jindy, vládne stále více z bunkrů a kolem sebe vybudoval pevnost.

Je to nejvýmluvnější důkaz toho, že hrozby již nepocházejí pouze zvenčí: podařilo se jim proniknout až do samého srdce Ruska. Válka, která měla upevnit jeho moc, ho nakonec uvěznila.

https://www.techzpravy.cz/putin-se-podle-zprav-stale-vice-uzavira-v-bunkrech/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Přes milion kusů dělostřelecké munice ročně. CSG prudce zvyšuje výrobu
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Evropská poptávka po dělostřelecké munici dál roste a česká zbrojařská skupina na ni reaguje výrazným navýšením výroby. CSG chce letos vyrobit zhruba 850 tisíc velkorážových nábojů a v roce 2027 už 1,1 milionu. Za pouhé dva roky by se tak její produkce měla přibližně zdvojnásobit. Výraznou roli přitom hraje Ukrajina.


Česká obranná skupina CSG plánuje do konce roku 2026 vyrobit přibližně 850 tisíc velkorážových nábojů. To představuje meziroční nárůst o 300 tisíc kusů. V roce 2025 totiž skupina vyrobila zhruba 550 tisíc velkorážových nábojů. Informaci poskytla společnost CSG portálu Militarnyi.

Výrobní tempo ale nemá zůstat na letošní úrovni. V roce 2027 chce CSG produkci zvýšit až na 1,1 milionu velkorážových nábojů do houfnic. Pokud se plán podaří naplnit, objem výroby se během dvou let přibližně zdvojnásobí – z 550 tisíc kusů v roce 2025 na 1,1 milionu v roce 2027.

Jde o výraznou změnu tempa výroby, která přichází v době vysoké poptávky po dělostřelecké munici v Evropě, a především v souvislosti s potřebami Ukrajiny.


CSG současně rozšiřuje své výrobní kapacity v různých zemích. Nejde tedy pouze o navyšování produkce v jednom závodě, ale o širší rozšiřování výrobních možností skupiny.

V USA CSG buduje nové výrobní linky pro produkci dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Portál Militarnyi o tomto rozšíření informoval již dříve. Skupina zároveň rozvíjí výrobu v Evropě. CSG a jihoafrická společnost Reunert se dohodly na založení společného podniku na Slovensku, který se zaměří na výrobu elektronických zapalovačů pro velkorážovou munici.

Další výrobní kapacitu už CSG provozuje v Řecku. Tamní závod již vyrábí munici ráže 155 milimetrů. Rozšiřování výrobních možností tak doprovází plán na výrazné zvýšení celkového počtu vyrobených velkorážových nábojů v následujících letech.

Ukrajina zůstává jedním z hlavních trhů
Významnou součástí současného podnikání CSG zůstává Ukrajina. V prvním pololetí roku 2026 vytvořila skupina z ukrajinského trhu tržby ve výši 558 milionů eur. To odpovídalo 17 procentům celkových tržeb CSG za toto období. Do této částky se započítaly také nákupy určené pro ukrajinský trh, které ovšem zaplatily jiné státy nebo jiné subjekty.

Celkové tržby CSG za první polovinu roku 2026 dosáhly 3,25 miliardy eur. Meziročně tak vzrostly o 17,2 procenta. Ukrajinský trh tedy tvoří významnou část obchodních aktivit skupiny a současně představuje jeden z důvodů, proč CSG rozšiřuje své výrobní schopnosti.


Společnost zároveň rozšiřuje spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem. CSG a společnost Ukrainian Armor podepsaly strategickou dohodu o spolupráci. Jejím cílem je vývoj a dodávky moderních pohonných systémů pro ukrajinské řízené střely a bezpilotní platformy.

Spolupráce tak nesměřuje pouze k dodávkám dělostřelecké munice. Skupina současně rozvíjí své schopnosti v dalších oblastech obranného průmyslu. CSG podle dodaných podkladů rozšiřuje své schopnosti také v oblasti protivzdušné obrany, bezpilotních systémů a technologií pro boj proti bezpilotním prostředkům.


Budoucí zakázky už mají hodnotu 46 miliard eur
Rozsah plánovaného rozvoje ukazuje také hodnota budoucího portfolia objednávek a projektů. Objem objednávek a projektů CSG pro budoucnost už dosáhl 46 miliard eur. Skupina tak současně navyšuje výrobu velkorážové munice, rozšiřuje výrobní kapacity v několika zemích, rozvíjí spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem a vstupuje hlouběji také do oblastí protivzdušné obrany, bezpilotních systémů a technologií proti dronům.

Nejviditelnější změnou však zůstává tempo výroby dělostřelecké munice. Z 550 tisíc velkorážových nábojů v roce 2025 chce CSG během dvou let dosáhnout 1,1 milionu kusů ročně. Letošní plán ve výši 850 tisíc kusů představuje mezikrok k tomuto cíli.

Růst výroby přichází v době, kdy evropský trh vykazuje významnou poptávku po dělostřelecké munici, zejména v souvislosti s Ukrajinou. CSG proto současně buduje nové kapacity a rozšiřuje své aktivity i mimo samotnou výrobu nábojů.

CSG chce letos vyrobit 850 tisíc velkorážových nábojů a v roce 2027 už 1,1 milionu. Skupina současně rozšiřuje výrobu v USA i Evropě a Ukrajina zůstává jedním z jejích klíčových trhů.

https://ekonomickydenik.cz/vice-nez-milion-granatu-rocne-csg-zvysuje-vyrobu-ukrajina-dominuje/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Kyjev vyváží více zbraní i válečné zkušenosti z bojů proti Rusům. Kdo nakupuje od Ukrajinců?
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Pobaltské státy prohlubují vojenskou spolupráci s Ukrajinou. Chtějí, aby se část ukrajinské výroby bezpilotních letounů přesunula na jejich území. Tím chrání ukrajinskou produkci před ruským ostřelováním a zároveň získávají přístup k unikátním zkušenostem z reálného bojiště. O ukrajinskou metodu bleskového vývoje zbraní a levných stíhačů dronů projevily zájem také Filipíny.

Během léta Lotyšsko a Litva prohloubily vazby s ukrajinským průmyslem. Koncem července podepsala Riga memoranda o transferu technologií, místní výrobě a testovací infrastruktuře. Vilnius pracuje na výrobě dronů v rámci dvoustranné obranné dohody podepsané v květnu.

Litevský ministr obrany to nazval dohodou o dronech a popsal ji jako společnou investici. Tato partnerství si kladou za cíl poskytnout pobaltským státům přístup k autonomním systémům, které se osvědčily v bojích proti ruské armádě. Zároveň Ukrajině umožňují rozšířit výrobu za její hranice.

Vojenské know-how
Spolupráce jde nad rámec pouhého nákupu dronů z Ukrajiny. Lotyšsko chce mít přístup k výrobě dronů, Litva se snaží rozšířit domácí produkci, která uspokojí i potřeby Ukrajiny. Oba státy doufají, že získají od Kyjeva průmyslové know-how.

„Spojením sil vytváříme silnou platformu pro urychlený rozvoj vojenských technologií a technologií dvojího užití v Lotyšsku,“ uvedl lotyšský ministr obrany Raivis Melnis. Lotyšský ministr hospodářství Viktors Valainis dodal, že spolupráce s ukrajinským průmyslem poskytne přístup k „jedinečným praktickým zkušenostem“ a zároveň vytvoří příležitosti k vývoji nových exportních produktů.

Technologický průlom
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas potvrdil, že jeho země reorganizuje ministerské týmy, aby dohodu proměnila v domácí montážní kapacity. „To by zahrnovalo společné investice. Kromě podpory Ukrajiny bychom získali i další výhody. Technologický průlom a příležitosti pro naše inženýry, aby rozvíjeli své schopnosti po boku ukrajinských protějšků,“ řekl Kaunas litevským novinám Verslo žinios.

Cílem je umožnit Ukrajině rozšířit výrobní kapacity mimo dosah ruských leteckých úderů. Rozptýlení zbrojní produkce u evropských spojenců snižuje ukrajinskou zranitelnost. Prohlubuje také obranné vazby mezi Kyjevem a východním křídlem Severoatlantické aliance.

Rychle a levně
Ukrajina dokázala vyrábět drony pod tlakem, ve velkém množství a rychle. Jak poznamenávají bezpečnostní analytici, Kyjev „přepisuje globální pravidla vzdušné síly a protivzdušné obrany“. Přitažlivá je také cena. Stíhač dronů Sting stojí přibližně 2,5 tisíce dolarů (52 500 korun). Jedna americká střela do systému Patriot, která plní stejnou funkci, stojí více než 3 miliony dolarů (63 milionů korun). Její výroba navíc vyžaduje podstatně více času a zdrojů.

Ukrajina použila během pouhých čtyř zimních měsíců přibližně 700 raket do systému Patriot. Naproti tomu ukrajinské firmy dokážou vyrábět až tisíc stíhacích dronů denně. Jen v únoru tyto drony představovaly 70 procent zničených dronů Šáhid v Kyjevské oblasti. Na Ukrajině drony vyrábí více než pět stovek společností. Zhruba 40 až 50 z nich je považováno za lídry na trhu. Soukromý sektor tvoří přibližně 90 procent ukrajinské produkce dronů.

Spolupráce s Filipínami
Filipíny ukazují širší dosah modelu spolupráce s Ukrajinou. Kyjev a Manila se dohodly na vypracování obranného rámce zaměřeného na společnou výrobu dronů a sdílení poznatků z válečných zkušeností. Jednání následovala po návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského v Manile v roce 2024 a znamenala první oficiální návštěvu filipínských obranných představitelů Ukrajiny v historii bilaterálních vztahů.

Filipínská delegace vedená náměstkem ministra obrany Salvadorem Misonem se v Kyjevě setkala s Ihorem Žovkvou, zástupcem vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Filipínská strana chce pomoci s transferem znalostí, výměnou technologií a spoluprací v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Manila potřebuje posílit obranné schopnosti uprostřed probíhajícího napětí v Jihočínském moři. Ukrajinci zase chtějí prohloubit obranné vazby v indicko-pacifickém regionu. „Profilové týmy navážou dialog za účelem výměny ukrajinských zkušeností s vedením války a zaváděním nových postupů v obranném sektoru,“ uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. Tato formulace je výmluvná. Ukrajina neprodává jen drony, ale také válečné zkušenosti a urychlený vývoj zbraní.

Co partneři skutečně kupují?
Profesor geopolitiky na Université Paris-Dauphine Arnaud Leveau řekl listu South China Morning Post, že Kyjev má větší kapacity poskytovat odborné znalosti, školení a průmyslová partnerství než dodávat velké objemy hotových systémů.

Ukrajina nemůže jednoduše exportovat masovou produkci jako zralý zbrojní gigant. Válka omezuje produkci. Téměř 89 procent ukrajinských výrobců dronů je závislých na čínských komponentech. Přesto tento tlak proměnil ukrajinský sektor dronů v něco cennějšího. V živou zbrojní laboratoř.




https://ekonomickydenik.cz/kyjev-zbrane-valecne-zkusenosti-z-boju-proti-rusum/?utm_campaign=hp_feed&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

kremelská nacistická krysa se začíná pomalu připosrávat !!! :laughing::laughing::laughing:

Okolím Putinova paláce otřásly výbuchy. Ukrajina uspořádala hon, píšou Rusové
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukrajina udeřila na systémy elektronického boje a protivzdušné obrany u černomořského lázeňského města Gelendžik. To je známé jako oblíbené letovisko ruské smetánky. V neposlední řadě se tam nachází ohromná soukromá rezidence známá jako Putinův palác. Nyní je prý nechráněná.

Ukrajinské bezpilotní síly zničily v pátek moderní systém elektronického boje Volna Kupol Garant v Krasnodarském kraji v Rusku. K úderu mělo dojít u města Gelendžik, kde se nachází i známá rezidence. Ta údajně patří ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, informoval deník The Moscow Times.


Drony zasáhly další cíl na území Ruské federace. Tentokrát šlo o areál logistického centra ruské společnosti Wildberries u města Voroněž.
Podle expertů slouží zasažený systém k blokování signálu poskytovaného satelity Starlink, a to v oblasti o rozloze až 20 kilometrů čtverečních. K jeho nevýhodám ovšem patří, že má velikost menší vojenské základny. Lze ho tak snadno odhalit.

Zničení systému následně otevřelo Ukrajincům cestu k útoku na ruský systém protivzdušné obrany S-400, který se nacházel jen asi pět set metrů daleko. Rusko tento zbraňový systém po úpravách využívá rovněž k útokům na pozemní cíle na Ukrajině.

Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, zvaný Maďar, v neděli oznámil, že bylo po úderu jednotky „Raid“ zničeno také toto zařízení. To přitom ještě předchozího dne odpalovalo rakety na ukrajinské cíle. Vyřazeno z provozu mělo být během tří hodin.


Útok v této oblasti je podle ruských zdrojů specifický, protože přibližně dvacet kilometrů od města Gelendžik se nachází rozlehlý komplex známý jako Putinův palác. Jedná se o soukromou rezidenci rozloze bezmála 18 tisíc metrů čtverečních. Podle informací zveřejněných zesnulým opozičním předákem Alexejem Navalným přitom měl patřit Vladimiru Putinovi. K vlastnictví této nemovitosti se v lednu 2021 přihlásil ruský oligarcha blízký ruskému prezidentovi Arkadij Rotenberg.

V komplexu se má nacházet vlastní kostel, hokejové hřiště, kino, karaoke sál, pivnice, kulečníková herna, několik restaurací, bazén, diskotéka, lázně, sauny. Disponuje vlastním zařízením na zpracování masa, ryb, zeleniny i dezertů. Nachází se v něm sklad léčivého bahna, knihovna i hudební salonek. Disponuje rovněž vlastní přistávací plochou pro vrtulníku. Nad palácem má být zřízena bezletová zóna a přilehlá oblast o rozloze 7000 hektarů patří ruské tajné službě FSB. Náklady na výstavbu Putinova paláce se odhadují na nejméně sto miliard rublů.

https://ru.themoscowtimes.com/2026/08/10/ukraina-ustroila-ohotu-zapvo-vozle-dvortsa-putina-a203065

Pondělní ukrajinský útok vyřadil největšího výrobce LPG v Rusku
-------------------------------------------------------------------
Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.

Gubernátor Ťumenské oblasti Alexandr Moor v pondělí odpoledne informoval, že po pádu několika dronů do areálu jednoho z tamních průmyslových podniků vypukl požár. Nespecifikoval však, o který podnik se jedná. Ukrajinská armáda poté oznámila, že její drony zasáhly petrochemický závod ZapSibNěftěchim, který leží zhruba 2200 kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. Jeho vlastník, petrochemický koncern Sibur sídlící v Moskvě, se k dotazu Reuters odmítl vyjádřit.


Petrohradská mezinárodní komoditní burza (SPIMEX) v úterý nenabídla k dodání žádné objemy LPG z terminálu v Tobolsku, upozorňuje Reuters. Za normálních okolností se přitom z tohoto terminálu prodává zhruba 4000 tun technické směsi propanbutanu (PBT) denně.

Podle zdrojů z odvětví produkuje ZapSibNěftěchim přibližně šest milionů tun LPG ročně, což představuje zhruba 40 procent celkové ruské produkce. Podle účastníků trhu se asi polovina LPG vyrobeného v tomto závodě spotřebovává jako surovina pro další petrochemickou výrobu v integrovaném komplexu společnosti Sibur v Tobolsku.


Ukrajina, která se bezmála čtyři a půl roku brání ruské agresi, v posledních měsících vystupňovala vzdušné útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a podniká je čím dál hlouběji na území nepřítele. Tyto nálety, zaměřené hlavně na rafinérie, ropné terminály v přístavech, sklady paliv a další zařízení, Kyjev vysvětluje snahou přerušit zásobování ruské armády palivem a snížit Rusku příjmy z vývozu ropy a ropných výrobků, které Moskvě slouží k financování války proti Ukrajině.


Útoky vyvolaly v Rusku palivovou krizi, již pocítili obyvatelé desítek ruských regionů. Jedním z deklarovaných záměrů Kyjeva je také nechat pocítit důsledky války obyčejným Rusům, a snížit tak jejich podporu válečnému tažení prezidenta Vladimira Putina.

https://t.co/oBshN62PRq

Asi tak. Už jen z principu vašich keců by mělo Rusko spálit atomovkama Banderostán. To by snad ukončilo vaše debilní kecy. Jenže život jede dál i bez ukáčskych prasat, který musíme vyhnat.
V podstatě, je  jako sraček. To jsou vaše komoussky hesla.

azor
USS Abraham Lincoln: 5 000 námořníků na pokraji vzpoury, bez zubní pasty, latríny nesnesitelně páchnou.
-----------------------------------
sice nevím co je na tom pravdy zpráva od ultraláře azora je záruka nespolehlivosti , ale nevím co v tom vidí za problém , prostě běžný standard 90% ruského národa ty  suchý hajzly u vas smrdí mnohem víc .

rexik

kdyz nejsi schopen napsat jakou ze to valku rusko vyhralo bez cizi opomoci, tak snad nam dokazes napsat rozdil mezi pepou pavkem a putinem.

aport

Azore Azore ty jsi nejspíš totální blb

USS Abraham Lincoln: 5 000 námořníků na pokraji vzpoury, bez zubní pasty, latríny nesnesitelně páchnou.

Podle americké publikace MS Now již rodiny více než 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty uvězněných na lodi zahltily všechny úřady stížnostmi. Loď vytvořila rekord 208 dní na moři bez jediné návštěvy přístavu (s pouhou dvoudenní zastávkou na Guamu na začátku nasazení a krátkou návštěvou přístavu v Ománu).

Výsledkem tohoto nekonečného nasazení byl naprostý kolaps životních podmínek a morálky na palubě.

Přesně to se nyní na letadlové lodi děje.

Loď se potýká s chronickým nedostatkem potravin. Jídla byla zredukována na skromné porce: běžný oběd se změnil na „půl šálku rýže a dvě tortilly“. Čerstvé ovoce a zelenina přicházejí shnilé kvůli úplnému kolapsu vojenské logistiky.

Na lodi došly základní hygienické potřeby – mýdlo, deodorant, zubní pasta. V lodním obchodě je není možné koupit a fronty se táhnou celé hodiny.

Prádelny a sprchy jsou celé týdny mimo provoz, stěny jsou pokryté toxickou černou plísní a dodávky pitné i teplé vody jsou neustále přerušovány. Nefunkční toalety způsobují, že pobyt na obytných palubách je prostě nesnesitelný.

Veterán amerického námořnictva, jehož syn slouží na Lincolnu, řekl MS Now, že posádka je kvůli intenzivnímu leteckému provozu a opotřebení kovu nucena doslova záplatovat díry v letové palubě.

Bod varu dosáhl svého maxima
Podle příbuzných námořníků lodní lékaři a psychoterapeuti otevřeně varují velení: pokud letadlová loď okamžitě nevstoupí do přístavu, následky budou vážné. Námořníci začnou ve velkém psychicky selhávat, což povede k sebevraždám, sabotážím a katastrofálním chybám při údržbě jaderného reaktoru a munice.

Minulý týden nespokojenost mezi příbuznými málem přerostla v otevřenou vzpouru. Přibližně 200 rodinných příslušníků se setkalo s úřadujícím ministrem námořnictva Hungem Caoem a požadovalo okamžitý návrat lodi na její základnu v San Diegu. Úředník však pouze pokrčil rameny – za vyčerpaný Lincoln jednoduše neexistuje žádná náhrada."


https://www.ms.now/news/conditions-safety-uss-lincoln-iran-war

Tož tak.

Jak že to vypadá u pučistů a příznivců Bandery??


„Za Nižněkamsk nás rozdrtí na kusy“: Kyjev očekává 30 Iskanderů, 10 Cirkonů, tucet strategických bombardérů a stovku Geraní.


Útok na Nižněkamsk ráno 10. srpna však pravděpodobně povede k prudké eskalaci. Šlo o jeden z nejkrvavějších útoků v ruských týlových regionech, který si vyžádal životy 13 lidí (včetně dítěte) a zranění přibližně 40 osob.

„V ostřelování Ukrajiny nebude žádná přestávka; ruský obranný průmysl překračuje své plány výroby raket,“ uvedl zástupce šéfa Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) Skibickyj.
Podle něj například Rusové již za sedm měsíců splnili svůj roční plán výroby raket Cirkon a totéž platí pro rakety Iskander. V důsledku toho bylo v červenci na Ukrajinu odpáleno 198 balistických a hypersonických raket, což je nejvyšší měsíční počet v tomto roce. Vše nasvědčuje tomu, že tento rekord bude v srpnu překonán.

Nyní populární banderovský telegramový kanál „Mykolaiv Vanek“, který se proslavil svými relativně přesnými předpověďmi, předpovídá, že je pravděpodobné úplné selhání venkovních rozvodných zařízení kolem ukrajinských jaderných elektráren, což by nakonec mohlo uvrhnout energetický systém země do úplného blackoutu.

Očekává také údery hypersonickými zbraněmi – raketami Cirkon a Kinžal – na klíčová velitelství, centra SBU a GUR a koordinační centra v hlavním městě.

Na tomto pozadí opoziční ukrajinský telegramový kanál „Legitimny“ přichází s pochmurnou předpovědí: „Na podzim Ukrajině dojde munice pro evropské systémy protivzdušné obrany a začne se také projevovat nedostatek protiletadlových raket typu vzduch-vzduch.“

Poté bude ruské letectvo schopno létat blíže a provádět bombardovací údery.“

Tož tak.

Západní propagandisté chtějí „normalizovat“ zabíjení Rusů!!!

„Můžete nám Evropanům říct, co konkrétně můžeme udělat, abychom vám pomohli zabít více Rusů?“ Michael Martens, korespondent německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung !!!

Zářný to potomek (tím jak se podkecl) potomka nacistů !!!!!!

https://rumble.com/v7dzl4w-redaktor-nmeckho-denku-se-ptal-zelenskho-jak-mu-evropa-me-pomoci-zabjet-vce.html

Tož tak