Dalších 40 let života pro americké stíhací letouny F-22A Raptor
Americké vojenské letectvo (USAF) oznámilo dokončení modernizace všech stíhacích letounů F-22A Raptor.
Masivní upgrade všech strojů postupně proběhl na základně Hill Air Force Base v Utahu. Zahrnoval strukturální opravy pro prodloužení celkové životnosti letadel, opravy antiradarového povlaku a komplexní kontrolou a aktualizaci systémů řízení letu.
Americké vojenské letectvo zdůrazňuje, že po této velké generální opravě budou moci bojové letouny strávit na obloze dalších asi 8 tisíc hodin, což odpovídá 40 letům služby. Původně byly letouny Raptor vyráběny s životním cyklem navrženým na 8 tisíc letových hodin. Životnost tak bude zdvojnásobena.
Foto: F-22A Raptor | W. Nelowkin / CC BY-NC-ND
F-22A Raptor je víceúčelová stíhačka páté generace vyvinutá v devadesátých letech minulého století společností Lockheed Martin. Do služby u amerického vojenského letectva Raptory oficiálně vstoupily v roce 2005. Během sériové výroby v letech 1997 až 2011 bylo vyrobeno 187 kusů. Kvůli radikálnímu snížení objednávky amerického ministerstva obrany (původně mělo být vyrobeno 384 kusů) a zákazu vývozu se Raptor stal nejdražším sériovým stíhačem na světě - je uváděna cena 146,2 milionu dolarů za jedno letadlo. Celkové jednotkové náklady na jeden letoun Raptor jsou odhadovány na 412 milionů dolarů.
F-22A Raptor je postaven převážně ze slitin titanu a kompozitních materiálů. Významný podíl mají také slitiny hliníku a různé plasty. Kvůli požadovanému snížení radarového odrazu (stealth) byly na potah použity materiály pohlcující radarové záření. Na dosažení vlastností stealth se velkou měrou podílí i celkový tvar letounu.
Pilotní kabina Raptoru je vybavena celkem šesti multifunkčními barevnými displeji a průhledovým displejem (HUD). Všechny podstatné a důležité ovládací prvky stroje v kabině jsou umístěny na páce řízení a páce přípusti - tedy podle podle konceptu HOTAS (Hands-On-Throttle-And-Stick).
Raptor je vybaven radarem AN/APG-77 typu AESA. Ten byl původně schopen vyhledávat a sledovat pouze vzdušné cíle. Po modernizaci (Block 3.1) získal schopnost vyhledávat a identifikovat i pozemní a námořní cíle. Je možno ho také využít k vedení elektronického boje.
Do vybavení Raptoru patří pasivní radarový detektor AN/ALR-94, který sleduje okolí letounu, a o zjištěných hrozbách informuje pilota a navrhuje mu zahájit vhodná protiopatření. Dále je součástí vybavení varovný systém před letícími raketami AN/AAR-56 skládající se ze 6 infračervených a několika ultrafialových senzorů. Tento systém chrání letoun před raketami typu vzduch-vzduch i země-vzduch
Raptor je poháněn dvěma proudovými motory Pratt & Whitney F119-PW-100 s přídavným spalováním, z nichž každý dává maximální tah 156 kN. Letadlo je schopno letět rychlostí až 1963 km/h bez použití přídavného spalování, a s přídavným spalováním až 2410 km/h. Motory jsou vybaveny tryskami s měnitelným vektorem tahu ve vertikální rovině v rozsahu +/- 20 stupňů.
Pro zachování vlastností stealth nosí Raptor své zbraně ve vnitřních zbraňových šachtách. Ty jsou celkem tři - největší se nachází ve střední části trupu a mohou v ní být umístěny střely typu vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM (AIM120C7, AIM-120D), nebo naváděné bomby JDAM (Joint Direct Attack Munition) a GBU-39 SDB (Small Diameter Bomb). Po stranách hlavní šachty jsou 2 menší, které se používají pro umístění střel vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder (AIM-9M, AIM-9X).
Křídla letadla jsou vybavena čtyřmi externími závěsnými body. Na ně je možno při rezignaci na vlastnosti stealth zavěsit až 8 střel AIM-120 AMRAAM. V praxi jsou dva z těchto externích závěsných bodů často využívány pro zavěšení přídavných palivových nádrží.