14. srpna zemřel Donald „Don“ McPherson, poslední žijící americký pilot, který dosáhl statusu leteckého esa. Bylo mu 103 let.

                                                                                                         Foto: Donald "Don" McPhearson v  kokpitu svého Hellcatu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Námořní střet v Otrantské úžině: největší na Jadranu za Velké války

Donald McPherson se narodil 25. května 1922 v Adamsu v Nebrasce. K letectvu se přihlásil 5. ledna 1943 a na základně Naval Air Station Corpus Christi v Texasu prodělal výcvik na stíhacím bombardéru Grumman F6F Hellcat. Výcvik úspěšně dokončil 12. srpna 1944, poté byl převelen do Daytona Beach na Floridě, kde prodělal pokročilý výcvik v taktikách stíhacího a střemhlavého bombardování. 1. října byl převelen na leteckou základnu Naval Air Station Glenview v Illinois, kde prodělal kvalifikační výcvik pro provoz na letadlové lodi. Od 8. října do 1. listopadu trénoval vzlet a přistání na výcvikové letadlové lodi USS Wolverine (IX-64). Posledních osm vzletů absolvoval na výcvikové letadlové lodi USS Sable (IX-81).

18. prosince odletěl na základnu Pearl Harbor, kde byl přidělen k peruti VF-100 a prodělal letecký výcvik na letadlové lodi USS Essex nedaleko Havaje. 8. února 1945 byl McPherson převelen k Fighter Squadron 83 (VF-83). 13. března absolvoval svou první bojovou misi, konkrétně hlídkovou misi nad atolem Ulithi na Karolinských ostrovech. 19. března se zúčastnil 480 km dlouhého dálkového bombardovacího útoku na letiště Nittigahara na japonském ostrově Kjúšú. Během útoku na zemi zničil vzlétající japonský bombardér Mitsubishi G4M „Betty“. Při cestě zpět byl jeho letoun zasažen japonskou protiletadlovou palbou a vysadil mu motor. Naštěstí se mu podařilo aktivovat ruční palivové čerpadlo a motor znovu naskočil, takže dokázal doletět zpět. Když po přistání kontrolovali letoun, všiml si, že zhruba 30 cm od jeho sedadla japonský 20mm protiletadlový projektil udělal díru. Svůj letoun pojmenoval Death 'n Destruction.

Další bojové mise se zúčastnil 6. dubna, kdy se svým letounem zapojil do bitvy o Okinawu. Během bitvy se mu podařilo nedaleko ostrova Kakajdžima sestřelit dva japonské střemhlavé bombardéry Aiči D3A, které útočily na americké lodě. Během této bitvy sestřelili piloti Fighter Squadron 83 přes 67 japonských letadel. Posledních vzdušných vítězství dosáhl 4. května, kdy se mu podařilo sestřelit tři kamikadze letouny Yokosuka K5Y, díky čemuž dosáhl statusu leteckého esa. Z armády odešel po skončení druhé světové války. Za své úspěchy byl dekorován třemi Záslužnými leteckými kříži (Distinguished Flying Cross) a čtyřmi Leteckými medailemi (Air Medal).

Foto: Stíhací bombardéry F6F Hellcat | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Kohout z Colditzu: Jak jinak by letci měli uniknout ze zajetí než letounem, který si sami sestaví

Po opuštění armády se vrátil zpět do rodné Nebrasky, kde se živil jako farmář a pošťák. Byl také skautským vedoucím a trenérem baseballu a softballu pro mládež. V roce 2015 jemu a zbylým přeživším americkým leteckým esům byla udělena Zlatá medaile Kongresu (Congressional Gold Medal). 25. května 2022 McPherson oslavil 100. narozeniny a 28. září 2024 ve věku 102 let se prolétl v zrestaurovaném letounu F6F Hellcat.

Zdroj: National WW2 Museum, Naval History and Herritage Command