Kdo by neznal slavný film Stevena Spielberga z roku 1993 Schindlerův seznam. Film líčí osudy židovských vězňů, které různými úplatky od jisté smrti zachrání německý podnikatel Oscar Schindler, když je převeze do Brněnce na Svitavsku do své továrny, kde se dožijí konce války (minimálně 26 vězňů však v táboře zemře). Ve filmu se také objevuje známý brutální velitel koncentračního tábora Krakow-Plazsow Amon Göth, ale daleko méně, pokud vůbec, se pozornost věnuje veliteli pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen, která byla zřízena právě v Brněnci. Na jaře 1945 tento muž zodpovídal za 1 500 židovských vězňů, mužů, žen, a dokonce několika dětí. Tím mužem byl SS-Obersturmführer Josef Leipold.

Foto: Na jaře 1945 tento muž zodpovídal za 1 500 židovských vězňů, mužů, žen, a dokonce několika dětí. Tím mužem byl SS-Obersturmführer Josef Leipold. (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

Malý Josef se narodí 10. listopadu 1913 v obci Stará Role, dnes součásti Karlových Varů. Vyučí se holičem a následně pracuje jako obchodní příručí. V letech 1935 – 1937 slouží v československé armádě a dotáhne to až do poddůstojnické hodnosti. Jenže již v srpnu 1938, tedy ještě před mnichovskými událostmi a následném odtržení pohraničí utíká za hranice a vstupuje jak do SS, tak také do nacistické strany NSDAP.

Psali jsme:Kouřící kobry druhé světové války – brazilské expediční síly v Evropě

Krátce se stává příslušníkem Allgemeine-SS, ale záhy přechází k jednotkám SS-Totenkopfverbände a stává se strážným koncentračních táborů. Jeho první „štací“ je nechvalně proslulý koncentrační tábor Mauthausen nedaleko rakouského Lince. S jeho „výkony“ jsou nadřízení pravděpodobně spokojeni, protože 15. listopadu 1941 je přeložen v důstojnické hodnosti do původně zajateckého, později vyhlazovacího tábora Majdanek u okupovaného polského Lublinu. Josef Leipold zde působí v nejkrvavějším období tohoto smutně proslulého místa.

Na začátku roku 1944 se 30letý Leipold konečně dočká velitelské pozice, když je mu svěřen pracovní tábor v Budzyńi, kde ještě více vystupňuje svoji brutalitu vůči bezbranným vězňům. Svou moc si užívá ale pouhých 6 měsíců, když je tábor v červnu 1944 uzavřen a Leipold je přeložen do tábora Krakow-Plaszow, kde je opět „jen“ jedním z táborových důstojníků, kterým velí Rakušan Amon Göth. Nadřízení ale dobře vědí o „schopnostech“ Josefa Leipolda a ten je proto v říjnu 1944 vybrán jako velitel pracovního tábora v Brněnci na Svitavsku. Oklikou přes koncentrační tábor Gross-Rosen, kde si sám vybere potřebný „personál“, se ještě téhož měsíce objevuje v Brněnci, v továrně Oscara Schindlera.

Zde Leipold zjišťuje nepříjemnou pravdu o jistých privilegiích, které tamní židovští vězni mají, pokud se tak dá říci. „Tábor“ je vlastně komplex vystavěný na místě bývalé Löw-Beerově továrny s baráky pro vězně, které obklopuje ne zrovna pevný plot a táborová brána. Židé zde kompletují díly určené pro různá vozidla Wehrmachtu a podílejí se i na výrobě munice. Zkáza blížící se německé porážky se ale začíná projevovat čím dál víc. To je jasné i Leipoldovi. Ten proto ani příliš neprotestuje, když Oscar Schindler táborovým strážím SS zakáže vstup do jeho továrny!

SS-Obersturmführer Josef Leipold v dubnu 1945 opouští Brněnec. Stává se tak poté, co dezertuje většina jeho mužstva. Na krátkou dobu, snad pouze na několik dní, se stává příslušníkem 18. dobrovolnické divize pancéřových granátníků SS Horst Wessel. Zmatky posledních týdnů a dnů války se mu podaří přežít. V roce 1947 je však poznán, zatčen a převezen do Polska, kde se má zodpovídat ze svých hrozných činů. Sudetský Němec a nepochybně válečný zločinec Josef Leipold je polskou justicí odsouzen 9. listopadu 1948 k trestu smrti oběšením. Ten je ještě téhož dne vykonán.

Psali jsme:Největší vítězství polského válečného loďstva ve 20. století

Zdroj: Druhá světová válka