V rámci nového miniseriálu o německých výsadkářích si připomeneme tragický osud jedné německé vojenské rodiny, která se mohla chlubit hrdinskými činy svých členů a která vždy poukazovala na svého snad nejznámějšího předka, kterým byl pruský generál Gebhard Leberecht von Blücher, slavný vojevůdce z dob napoleonských válek. Jméno hrabat von Blücherových se do vojenské historie opětovně zapsalo v květnu 1941, jenže úplně jinak, než si rodina přála. Onoho horkého 21. května totiž na středomořském ostrově Kréta v průběhu několika málo hodin padli hned tři ze čtyř bratrů Blücherových.

Foto: Onoho horkého 21. května totiž na středomořském ostrově Kréta v průběhu několika málo hodin padli hned tři ze čtyř bratrů Blücherových (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

Nejstarší z trojice padlých bratrů, Wolfgang Graf von Blücher se narodil Adolfu Graf von Blücherovi a Gertrudě von Nordheimové 31. ledna 1917 v Altengotternu v Durynsku. Malému Wolfgangovi se doma přezdívá Wolf. Vyučí se lesníkem a správcem hospodářských usedlostí a po brzké smrti svého otce de facto spravuje panství rodiny von Blücherových. V polovině 30. let absolvuje povinnou vojenskou službu, později je důstojníkem v záloze. V lednu 1940 se ve svých 23 letech stává příslušníkem Luftwaffe a jejích výsadkových jednotek. Již v dubnu téhož roku nechybí u operace Wesserübung, tedy invaze do Dánska a Norska. V Norsku si vede tak dobře, že je 18. dubna 1940 vyznamenán Železným křížem II. třídy.

Psali jsme:Vedl letecký útok na Pearl Harbor. Po válce konvertoval ke křesťanství a psal kritizované knihy

Jako velitel čety u 2. výsadkového praporu 1. výsadkového pluku se nyní poručík Wolfgang von Blücher od května 40. roku zúčastní i operace Fall Gelb, tedy útoku proti Francii a zemím Beneluxu. I nyní předvede své kvality a se svými muži v těžkém boji dobude silný nizozemský opěrný bod. Za mimořádnou oddanost službě a neustálý postup vpřed je Wolfgang 24. května dekorován nejen Železným křížem I. třídy, ale rovněž i Rytířským křížem. Následně se vrací na své panství v Meklenbursku. Již na jaře 1941 se ale opět hlásí u své jednotky. Další cesta ho přes okupované Československo, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko dovede až do Řecka. 19. května 24letý Wolfgang napíše domů matce dopis. Když ta o pár dní později rozlepí zapečetěnou obálku její nejstarší syn, jakož i dva další již nejsou naživu. Je pravděpodobné, že chvíli předtím, než bylo bojové stanoviště velitele 2. roty 1. výsadkového pluku 7. letecké divize nadporučíka Wolfganga Graf von Blüchera u Heraklionu dobyto britskými vojáky, respektive doslova přejeto několika obrněnými vozidly, německým výsadkářům došlo i poslední střelivo. To se pokusil na zrekvírovaném koni svému bratrovi doručit Hans-Joachim Blücher. Téměř se mu povedlo na koni, obtíženém několika bedničkami se střelivem dosáhnout bratrových pozic, ale nakonec byli Hans-Joachim i kůň zasaženi a zabiti britskými pěšáky. Wolfgang Blücher se měl dokonce jednoho ze svých mužů zeptat, kdo byl tím Fallschirmjägerem na koni. Odpovědí mu bylo to, že šlo o jeho nejmladšího bratra a že je mrtvý. Wolfgang von Blücher padne s většinou svých mužů okolo poledne 21. května 1941.

Teprve 17letý Hans-Joachim Graf von Blücher se narodí 23. října 1923 ve Finckenu. Chodí na internátní školu a velmi obdivuje svého vysokými vyznamenáními dekorovaného nejstaršího bratra Wolfganga. Je to ostatně Wolfgang, kdo přesvědčí matku, aby dala souhlas s Hansovým vstupem k výsadkářům. Mladík, pro kterého je jeho bratr velkým vzorem, od ledna 1941 absolvuje zkrácený výcvik a 21. května téhož roku na palubě jednoho ze stovek transportních Junkersů Ju 52 míří v rámci operace Merkur do své první i poslední akce.

Třetím a posledním z padlých hrabat von Blücherových je 19letý Leberecht Graf von Blücher, narozený 13. dubna 1922 opět ve Finckenu. V roce 1940 úspěšně odmaturuje a chce se stát inženýrem. Leberecht je ale povolán do řad Kriegsmarine, nakonec z ne zcela jasných důvodů slouží u pěchoty ve Východním Prusku. Do jeho osudu a osudu celé rodiny opět nešťastně zasáhne jeho bratr Wolfgang, který ho přesvědčí, aby vstoupil rovněž k výsadkářům. Leberecht tak činí. Výcvik podstoupí na začátku roku 1941 v Tangierhütte. I Leberecht, příslušník 7. roty, je součástí druhé invazní vlny vzdušného výsadku na Krétu a stejně jako jeho dva bratři i on umírá pravděpodobně několik hodin po seskoku nedaleko Heraklionu, možná již během něj. Na rozdíl od těl jeho bratrů se však ostatky Leberechta von Blüchera nikdy nenajdou. V průběhu let se objevily tři varianty jeho smrti. První hovoří o tom, že během seskoku dopadl do moře, kde se utopil, další, že uhořel na palubě letadla, ze kterého se ani nedostal a třetí, že poté, kdy padl, byl pohřben do hromadného hrobu spolu s dalšími 10 zabitými výsadkáři.

V roce 1974 byli Wolfgang a Hans-Joachim pohřbeni do společného hrobu na německém válečném hřbitově poblíž letiště Maleme, jednoho z hlavních cílů operace Merkur. Jméno jejich bratra Leberechta je uvedeno na nedaleké pamětní desce věnované 360 mužům, jejichž ostatky se nikdy nenašly.

Psali jsme:Smoky: Slavná druhoválečná psí veteránka a první terapeutický pes

Osud rodiny, respektive bratrů Blücherových, by nebyl kompletní bez informace o jejich posledním, čtvrtém, mužském sourozenci. Adolf Graf von Blücher a jeho matka, byli informováni o úmrtí svých blízkých až o čtyři týdny později. Adolf byl následně propuštěn ze služby v řadách Kriegsmarine, aby se mohl starat o své statky a pozemky. V říjnu 1944 byl pak během lovu jelena v hustých lesích Meklenburska nešťastnou náhodou zastřelen a rodinná tragédie tak byla dovršena.

Zdroj: Druhá světová válka