Jak jsem našel německý poklad
Bylo páteční odpoledne a byl jsem na hledačce u nás na Jesenicku v bývalých Sudetech. Toulal jsem se s detektorem kovů po pastvinách a loukách asi 2 hodiny avšak bezvýsledně, tak jsem šel pomalu k autu, kde jsem se rozhodoval, jestli jít zkusit můj oblíbený remízek nebo ne.
Říkal jsem si, že už je to tam stejně určitě vše prohledané, tak jsem pomalu vyrazil domů. V autě se mi však opět vše rozleželo v hlavě a vzhledem k tomu, že byl pátek a bylo teprve krátce po poledni, vrátil jsem se zpět k remízku, opět jsem vybalil detektor a začal s detektorem pročesávat kraj lesa.
Po chvíli hledání mi detektor kovů začal hlásit zajímavý signál. Místo signálu jsem si přesně identifikoval a začal jsem kopat, což šlo celkem obtížně, protože půda byla plná menších kamenů. Po čase, v hloubce asi 25 cm, jsem uviděl krásně zachovalé 3 stříbrné říšské 5-ti marky z období 2. světové války, které byly podezřele blízko u sebe.
Foto: Takhle vypadal začátek...
Hned jsem zavolal domů, že to bude asi něco většího, ať dovezou foťák. Poté, co přijela posila s foťákem, jsem začal díru rozšiřovat a začal jsem vyhrabávat jednu 5-ti marku za druhou. Okolé mincí byly také patrné zbytky po rozpadlém koženém vaku, ve kterém mince byly zřejmě původně uschovany.
Foto: Nalezených mincí stále přibývalo a přibývalo
Země nakonec vydala 40 kusů říšských 5-ti marek ve třech různých variantách s různými značkami mincoven. Kromě marek byly v zemi uloženy i desítky feniků v hodnotě 1, 5,10 a 50.
Foto: Země nakonec vydala 40 kusů říšských 5-ti marek a spoustu feniků
Až poté, co jsem celý poklad vykopal, jsem si všiml na blízkém stromě vyrytých písmen R. B. a datumu 1. 3. 46, což bylo nejspíše datum uchování peněz před nuceným odsunem sudetských Němců.
Foto: Původní majitelé stříbrného pokladu si svůj úkryt patřičně označili
Foto: Takto vypadají mince po očištění
Tohle byl rozhodně můj nejlepší nález a nejkrásnější zážitek s detektorem.