Nevím, jaké má kdo zkušenosti se získáním dotací na akce pro seniory, ale já velmi špatné. Pokaždé, když jsem se pokusil získat podporu na kurzy pro seniory, jsem buď narazil na bariéru mlčení, nebo mi bylo jasně řečeno, že na činnost tohoto typu žádnou podporu získat nelze. V případě, že se rozhodnu udělat školení na zvýšení kvalifikace mládeže (nejlépe z řad hůře přizpůsobivých), o podporu není nouze. Avšak jedná-li se o seniory, odpověď je vždy stejná: NE. Jako by motto tohoto státu i celé EU bylo „dokud můžeš, pracuj a plať, a když už pracovat nemůžeš, tak rychle umři, ať nás stojíš co nejméně".

Foto: Letošním tématem akce Ještěd byla sebeobrana a střelecká soutěž

My všichni, kdo jsme se pustili do podnikání a stali se tak „parazity společnosti" (jak nás trefně pojmenoval pan ministr Mládek), samozřejmě podnikáme proto, abychom vydělali. Jsou však i chvíle, kdy zisk ustupuje do pozadí našeho zájmu a i my, „parazité", cítíme potřebu udělat něco mnohem důležitějšího. Něco, co peníze sice nevydělá, ale přesto to má smysl: Někomu to přinese užitek a snad i radost.

Psali jsme:Ruští žoldáci ve válce na Ukrajině: nejen muzikanti hrají prim

Foto: Většina účastníků akce Ještěd překročila 70 (a někteří i 80) let, avšak zapojovali se mnohem aktivněji, než mnohem mladší účastnící našich kurzů a seminářů

To je přesně ten důvod, proč firmy Thor Tactical , Army Arms a Bull spolupracují s Klubem vojenských výsadkových veteránů Praha. To je klub, kde se bývalí příslušníci výsadkových sil schází a podnikají různé aktivity, protože odmítají pouze krmit labutě a čekat na smrt.

Foto: Bývalí příslušníci výsadkových sil odmítají pouze krmit labutě a čekat na smrt

Letos v září proběhl již druhý ročník Akce Ještěd. Letošním tématem byla sebeobrana a střelecká soutěž. Nikdo neočekával, že tito senioři zvládnou některé prvky sebeobrany natolik dobře, aby se byli schopni efektivně bránit. Chtěli jsme jim spíš ukázat některé sebeobranné prostředky a vysvětlit, že nejlepší sebeobranou je prevence. O to větší bylo naše překvapení, když si vše chtěli aktivně vyzkoušet. Mohu pouze konstatovat, že i přes svůj věk (většina překročila 70 a někteří i 80 let) se účastníci akce zapojovali mnohem aktivněji, než mnohem mladší účastnící našich kurzů a seminářů. Bylo vidět, že heslo „Jednou paragán, navždy paragán" v jejich případě platí na 100 %.

Psali jsme:Střet, který zachránil Charkov - Boj o školu číslo 134

Foto: Bývalí paragáni si chtěli vše aktivně vyzkoušet

Druhou částí Akce Ještěd byla soutěž ve střelbě. Střílelo se z pistole na 15m a z SA58 na 50 m. Tady už bylo jasně vidět, jak pravdivé je další heslo: „Co se v mládí naučíš...". Přístup k ovládání zbraně a střelecké dovednosti by vojenským výsadkovým veteránům mohli závidět mnozí mladíci.

Foto: Přístup k ovládání zbraně a střelecké dovednosti by vojenským výsadkovým veteránům mohli závidět mnozí mladíci

Celý den byl zakončen promítáním fotografií z výcviku SOG, z bojových misí a vzpomínáním na mládí. Musím přiznat, že kousky, které někteří z nich dokázali v mládí, by dnes už zkusil jen málokdo. Jeden z účastníků byl i pan Vejvara (ikona a průkopník českého parašutismu). O tomto pánovi se mimo jiné ví, že při exhibičních seskocích s padákem se v průběhu letu odpoutal z postroje, a jištěn dvěma ocelovými lanky se spustil do gymnastických kruhů, které byly z padákového postroje spuštěny. Zavěšen v těchto kruzích pak prováděl prostná cvičení až do přistání. Ptám se: kdo by to dnes dokázal!?

Foto: Závěrem lze jen konstatovat, že se celá akce povedla 

Závěrem lze jen konstatovat, že se celá akce povedla. My všichni jsme cítili uspokojení z toho, že jsme mohli něco udělat pro lidi, kteří si zaslouží naši úctu a dík za to, co udělali oni pro nás. Naštěstí nejsme závislí na dotacích a zájmu státních institucí, a zatím jsme schopni podobné akce čas od času pořádat i bez jejich pomoci. Každopádně nám bylo ctí, že jsme to mohli být právě my, kdo jim mohl aspoň tímto způsobem vzdát hold. Chlapi, byli jste dobří - a pořád jste.