Tanky byly za první světové války nesmírně důležité a za druhé světové války ještě důležitější. Během druhé světové války si leckdo na Západě myslel, že bez větší palebné síly nemusí být spojenci schopni dosáhnout vítězství, což vedlo k vývoji mj. amerického tanku T28 Super Heavy Tank. Jeho primárním úkolem mělo být pomoci prorazit Siegfriedovu linii a otevřít cestu do Německa. Než byl projekt nakonec jako zcela nepotřebný ukončen, byly postaveny pouze dva prototypy, z nichž byl jeden během testování poškozen a druhý byl pak na desítky let ztracen.

Foto: T28 při testování v Aberdeenu v roce 1946, krátce před svým zmizením | Wikimedia Commons / Public domain

V průběhu 2. světové války přišlo v mnoha ohledech obrovské množství zkušeností. Spojenci zjistili a naučili se o moderním konfliktu mnoho věcí. Často to bylo ovšem metodou pokusu a omylu a projekty často končily nevyužité, protože se nakonec  ukázalo, že existuje jednodušší a efektivnější cesta.

Psali jsme:Rusko urychlí dodávky systémů S-400 do Indie

V průběhu války se americká armáda snažila vyrovnat síly s Německem v otázce individuální síly tanků. Jednou z věcí, kde měla německá armáda nad spojenci určitou výhodu, byla takticko-technická převaha moderních tankových konstrukcí a především těžkých tanků. Tato výhoda z celkového strategického pohledu nepředstavovala zásadní problém, protože ji více než vyvážila zaprvé nespolehlivost samotných vozidel a nedostatek pohonných hmot, za druhé měli Spojenci vzdušnou i celkovou početní převahu. Pro Spojence se však zdála být problémem neustále německou propagandou vychvalovaná Siegfriedova linie, která zdánlivě znemožňovala spojeneckým silám proniknout do Německa.

Od roku 1943 tak začaly USA připravovat plány na nový tank, který později dostal označení T28 Super Heavy Tank. Nové vozidlo mělo být dostatečně těžké a mělo mít dostatečnou sílu k proražení nepřátelských linií jako byla právě Siegfriedova linie, a to s ohledem na zajištění dostatečné bezpečnosti osádky uvnitř tanku.

V březnu 1944 bylo rozhodnuto postavit pět tanků T28 Super Heavy, z nichž každý měl být vybaven protitankovým kanonem T5E1 ráže 105 mm a těžkým kulometem Browning ráže 12,7 mm jako sekundární zbraní. Vozidlo mělo mnohem silnější korbu než ostatní tanky té doby. Pancéřování o tloušťce až 300 mm bylo považováno za dostatečně odolné pro ochranu před protitankovou palbou.

Problémy se však objevily již v průběhu stavby. Vzhledem k parametrům tanku T28 a výkonu motoru (500 k, 367,75 kW), který vážil téměř 90 tun, mohl tank dosáhnout maximální rychlosti pouze kolem 13 km/h. Stejně tak se vyskytly vážné problémy při jízdě přes překážky.

Psali jsme:Genmjr. Petr Svoboda: Jedinec je důležitý, ale tým republika je víc

Psali jsme:Polsko, Finsko, Německo: Evropské programy F-35 vstupují do nové fáze

Psali jsme:Osobní zkušenost z působení českého kontingentu v operačním velitelství EUNAVFOR MED IRINI v Římě v první polovině roku 2026

Jak již bylo zmíněno, původním plánem pro supertěžké tanky T28 bylo použít je k proražení Siegfriedovy linie. Od poloviny roku 1944 však spojenecká vojska zahájila proti obranné linii útočné operace a do začátku roku 1945 byla všechna cílová místa v jejich rukách.

Odpovědní činitelé následně rozhodli, že T28 budou použity na japonské pevnině. Po bombardování Hirošimy a Nagasaki však Japonsko kapitulovalo dříve, než mohly být tanky do zámoří vůbec odeslány, což nakonec vedlo americkou vládu ke zrušení jakýchkoli plánů na další vývoj těchto vozidel. Dokončeny byly pouze dva prototypy, přičemž jeden z nich byl během testování v Yuma Proving Ground těžce poškozen a nakonec prodán do šrotu.

Vzhledem ke způsobu, jakým 2. světová válka probíhala a skončila, nebyl super těžký tank T28 ve skutečnosti nikdy zapotřebí. Důležitější je fakt, že testování vozidla odhalilo problémy, které by se jistě projevily na bojišti. Postupem času se americká armáda rozhodla, že bude lepší zvolit tank, který nebude supertěžký, což vedlo k výběru lehčí a univerzálnější konstrukce. V následujících letech se USA zúčastnily válek v Koreji i ve Vietnamu a tank T28 nebyl nikde k vidění. Na mohutnou konstrukci z 2. světové války se tak zcela zapomnělo.

Armáda se natolik soustředila na nové modely tanků, že zbývající prototyp T28 Super Heavy Tank se jí jaksi zcela ztratil. Až v roce 1974, 27 let po jeho zmizení, byl nalezen na poli ve Fort Belvoir ve Virginii, kde byl dlouho ponechán napospas přírodním živlům, až do něj začal prorůstat plevel.

Od jeho objevení se však s prototypem zachází s mnohem větší úctou. Byl převezen do Muzea generála George Pattona ve Fort Knox v Kentucky, kde zůstal několik let, než byl přemístěn do Pattonova parku ve Fort Benningu v Georgii.

Zdroj: warhistoryonline