„Jen si vezmu kabát,“ pravil Oldřich Frolík příslušníkům gestapa a pak se prostřílel na svobodu
Oldřich Frolík se narodil v dubnu roku 1909 a na první pohled to byl celkem obyčejný muž. Vyučil se kovodělníkem, pracoval v Janečkově továrně v Praze na Pankráci, za ženu si vzal dívku jménem Barbora a společně bydleli v pražské Michli. Ve skutečnosti se však prakticky okamžitě po začátku nacistické okupace zapojil do odbojové činnosti a pokračoval v ní až do roku 1942, kdy byl jedním z nejbližších spolupracovníků slavného výsadku Anthropoid, který spáchal atentát na Reinharda Heydricha.
Foto: Oldřich Frolík na průkazkové fotografii | Wikimedia Commons
Vzhledem ke svému povolání dělníka v pražské zbrojovce dostal v rámci spolupráce se skupinou Anthropoid na starost servis munice, zbraní i výbušnin. Frolík je zároveň pro parašutisty ukrýval. Manželé Frolíkovi toto riziko podstoupili, ačkoliv v té době měli dvě malé dcery Květu a Jitku.
Foto: Barbora Frolíková | Wikimedia Commons
Po samotném atentátu trvalo přes čtyři měsíce, než se gestapo v rámci vyšetřování dostalo na Frolíkovu stopu. 15. září 1942 jej pak přišli tři důstojníci zatknout a prohledat jeho byt. Frolík gestapákům řekl, že s nimi půjde dobrovolně, nebude klást odpor a zakončil to památnou větou: "Jen si vezmu kabát." Z kapsy kabátu však obratem tasil nabitou pistoli a zahájil na překvapené důstojníky gestapa přesnou střelbu. Dva z nich byli na místě mrtvi po zásazích do hlavy a hrudníku, třetí byl vyřazen střelou do břicha, kterou nicméně přežil. Oldřich Frolík unikl z bytu a následně dokonce ujel automobilem gestapáků, které právě postřílel.
Foto: Pamětní deska věnovaná manželům Frolíkovým | Wikimedia Commons
Během následné domovní prohlídky nalezlo gestapo v bytě bombu podobnou té, kterou použili Gabčík s Kubišem při atentátu na říšského protektora Heydricha, ramenní opěrku ze samopalu Sten Josefa Gabčíka a v důmyslně ukryté skrýši i velký arzenál zbraní a munice.
Po útěku se několik dnů ukrýval, nicméně gestapu se podařilo přesvědčit, respektive spíše donutit ke spolupráci protektorátního četníka Jaroslava Panenku, kterému Frolík věřil. Panenka Frolíka vylákal do léčky připravené téměř sto příslušníky gestapa a protektorátní policie a ačkoli se Frolík i tentokrát tvrdě bránil, uniknout se mu již nepodařilo.
Foto: Příslušníci gestapa | Wikimedia Commons
Gestapo zatklo i jeho ženu Barboru a oba byli nejprve vyslýcháni v pankrácké věznici, následně převezeni do Terezína a odtamtud transportem do koncentračního tábora Mauthausen. Tam je potkal stejný osud, jako mnoho dalších hrdinů protinacistického odboje; 23. ledna 1943 byli oba popraveni.
Foto: Květa a Jitka | Wikimedia Commons
Jejich dcery válku přežily v nacistických internačních táborech v Praze na Jenerálce, ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí. Byly dány na převýchovu. Po druhé světové válce Květu a Jitku vyhledali příbuzní ze strany Frolíkových a dále je pak vychovávala sestra Oldřicha Frolíka. Květa žila v Švédsku a Jitka ve Švýcarsku. Stýkaly se, ale jejich vztah byl již od dětství velmi komplikovaný. Jitka zemřela v roce 2003 a Květa před rokem 2009.