Budoucí kapitán gšt. a stíhací pilot Jindřich Beran se narodil do početné rodiny 15. listopadu 1906 v obci Rožná u Bystřice nad Pernštejnem na Vysočině. Bystrý chlapec získal kvalitní vzdělání – v roce 1925 úspěšně složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Po maturitě krátce působil jako učitel na obecné škole, avšak jakmile v rámci povinné vojenské služby oblékl uniformu, spojil zbytek svého krátkého života s armádou.

Foto: Jindřich Beran (1938) | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Německý nálet na Coventry - první příklad nočního útoku maximální síly na prostorově omezený cíl

V červenci 1929 úspěšně dokončil studium na Vojenské akademii v Hranicích, z níž byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty. Na velmi krátkou dobu se stal příslušníkem horských jednotek na Slovensku. Následně absolvoval kurz leteckých pozorovatelů a byl přeřazen k československému letectvu. Nejprve sloužil v pozemních složkách, ale později úspěšně absolvoval i výcvik stíhacího pilota, který dokončil v září 1936. Jindřich dokázal pilotovat prakticky jakýkoli letoun – od pozorovacích strojů přes stíhačky až po těžké bombardéry. Díky mimořádným výsledkům ve všech svěřených funkcích byl v kritickém roce 1938 vyslán ke studiu do Paříže. Po podepsání Mnichovské dohody se však vrátil zpět do okleštěné republiky, kde se stal velitelem 40. stíhací letky u leteckého pluku 4 ve Kbelích.

Jindřich Beran se po 15. březnu 1939, tedy po okupaci Česko-Slovenska německými vojsky a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, nesmířil s okupací své vlasti. V srpnu 1939 uprchl do Polska. Měl štěstí – ještě před vypuknutím druhé světové války se mu podařilo uniknout do Francie, a to na palubě lodi plující z Gdyně do Calais.

Ve Francii se díky svým zkušenostem a schopnostem zařadil mezi první československé stíhače, kteří v Chartres procházeli přeškolením na francouzské stíhací letouny. V prosinci 1939 se již jako příslušník jednotky Groupe de Chasse III/3 zúčastnil prvního boje. V následných střetech se mu podařilo poškodit jeden nepřátelský letoun.

Období tzv. podivné války však pomalu končilo. Dne 10. května 1940 zahájil německý Wehrmacht operaci Fall Gelb a zaútočil na země Beneluxu a Francii. Beranova jednotka se přesunula k belgickým hranicím. Jindřich Beran pilotoval stíhací letoun Morane-Saulnier MS.406. Psal se 12. květen, když se nad belgickým Wetterenem odehrála další z velkých leteckých bitev. Luftwaffe měla převahu – nejen technickou, ale zejména početní. Jindřich Beran startoval do akce spolu se svým wingmanem Josefem Stehlíkem. Původně byl nahlášen svaz středních bombardérů Heinkel He 111, ale spojenečtí letci se nakonec střetli s nebezpečnějším soupeřem.

Psali jsme:Okno do historie - Asyrská armáda a její umění teroru

Jindřich se v nastalém boji „posadil“ za ocas jednoho těžkého Messerschmittu Bf 110C a sestřelil ho. Vzápětí se však sám musel bránit čelnímu útoku další „sto desítky“. Jeden z nepřátelských projektilů ho zasáhl do krku a Jindřich Beran tak pravděpodobně zemřel ještě ve vzduchu. Prostřílený Morane-Saulnier dopadl asi 15 kilometrů od Gentu, u obce Serskamp, kde při nárazu explodoval.

Kapitán Jindřich Beran drží smutný primát – stal se prvním padlým československým stíhačem v leteckém boji. Zároveň je však jediným padlým letcem na západní frontě, jehož ostatky byly později (v roce 1950) exhumovány a převezeny zpět do vlasti. Jindřich Beran byl posmrtně vyznamenán dvěma československými Válečnými kříži 1939 a francouzským Croix de Guerre s palmou. V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Nyní odpočívá na hřbitově ve svém rodišti v Rožné.

Zdroj: valka.cz, palba.cz