Litva převzala první multifunkční radar Thales GM200 MM/C, který dokáže podle trajektorie dělostřeleckých granátů určit místo, odkud protivník zahájil palbu. Moderní systém současně umožňuje sledovat vzdušné cíle včetně bezpilotních prostředků a podle konfigurace může spolupracovat s protivzdušnou obranou. Zakázka za 126,7 milionu eur představuje významnou investici do schopností litevské armády, která v bezprostředním sousedství Ruska a Běloruska pokračuje v rozsáhlé modernizaci.

Foto: Litva získala radary, které dokážou odhalit nepřátelská děla i drony | Thales

První radar dorazil do Litvy

Litevské ministerstvo obrany oznámilo 30. října 2026 převzetí prvního radaru Ground Master 200 Multi Mission Compact, známého pod zkratkou GM200 MM/C. Zařízení vyrábí společnost Thales Nederland a je určeno především pro podporu dělostřelectva, průzkum a lokalizaci nepřátelských palebných prostředků.

Nová technika má posílit schopnosti litevské národní divize, jejíž budování patří mezi hlavní priority ozbrojených sil této pobaltské země.

Systém byl pořízen prostřednictvím mezivládní spolupráce s Nizozemskem. Dohodu obě země uzavřely v lednu 2024 a první dodávky byly od počátku plánovány na rok 2026.

Hodnota projektu dosahuje 126,7 milionu eur. Nejde však pouze o cenu samotných radarů. Smlouva zahrnuje rovněž výcvik obsluh, přípravu technického personálu, dokumentaci, náhradní díly, speciální nářadí a další logistické zabezpečení.

Přesný počet objednaných radarových stanic litevské ministerstvo obrany při oznámení kontraktu nezveřejnilo. Není proto možné jednoduše vypočítat cenu jednoho kompletu vydělením hodnoty celé zakázky.

Jak radar odhalí nepřátelské dělo

Hlavní předností GM200 MM/C je schopnost vyhledávat postavení dělostřelectva a minometů.

Princip spočívá ve sledování projektilu během jeho letu. Radar zachytí pohybující se granát, vyhodnotí část jeho trajektorie a následně vypočítá pravděpodobné místo, odkud byl vypálen.

Získaná informace může být předána velitelskému stanovišti nebo jednotce vybavené prostředky palebné podpory. Ta potom může rozhodnout o protiúderu.

Tento postup se označuje jako protibaterijní boj. Jeho cílem je odhalit nepřátelské dělostřelectvo a zasáhnout jej dříve, než změní postavení nebo zahájí další palbu.

Moderní samohybné houfnice totiž často využívají taktiku rychlého přesunu. Po vypálení několika ran opouštějí původní stanoviště, protože předpokládají, že protivník jejich pozici vyhodnotí a pokusí se ji napadnout.

Rychlost zpracování radarových údajů proto rozhoduje o tom, zda bude možné nepřátelskou techniku skutečně zasáhnout.

Samotný radar však není zbraní. Neprovádí odvetnou palbu a jeho schopnost určit souřadnice protivníka automaticky nezaručuje úspěšný zásah. K tomu je zapotřebí také dostupné dělostřelectvo, vhodná munice, spolehlivá komunikace a dostatečně rychlý rozhodovací proces.

Technologie AESA a sledování více cílů

GM200 MM/C využívá moderní radarovou technologii AESA, tedy anténní soustavu s aktivním elektronickým vychylováním paprsku.

Na rozdíl od starších řešení, která jsou při změně směru sledování více závislá na mechanickém pohybu antény, umožňuje AESA velmi rychle měnit způsob vyzařování a zaměřování v rámci sledovaného prostoru.

To poskytuje výhodu zejména při současném sledování různých druhů cílů.

Podle výrobce používá rodina GM200 Multi Mission digitální architekturu označovanou jako 4D AESA. Radar dokáže zpracovávat informace o poloze a pohybu objektů a podle zvolené konfigurace je využívat pro více úkolů současně.

Výrobce uvádí u této radarové rodiny možnost detekce některých vzdušných cílů na vzdálenost až 250 kilometrů. Tento údaj však neznamená, že by systém dokázal na stejnou vzdálenost sledovat všechny typy dronů nebo dělostřeleckých granátů.

Skutečný dosah závisí na velikosti a charakteru cíle, jeho výšce, terénu, podmínkách šíření radarového signálu i konkrétním režimu systému.

Jeden radar pro dělostřelectvo i protivzdušnou obranu

Zajímavou vlastností GM200 MM/C je jeho víceúčelové využití.

Radar byl navržen především pro zjišťování palebných postavení protivníka, ale může současně podporovat sledování vzdušného prostoru.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas při oznámení dodávky zdůraznil mimo jiné schopnost detekovat FPV drony. Právě ty se během války na Ukrajině staly jednou z nejvýraznějších hrozeb pro pěchotu, obrněnou techniku i logistiku.

Malé bezpilotní prostředky představují pro radarové systémy obtížný cíl. Mají relativně malé rozměry, často létají nízko nad terénem a mohou se pohybovat v prostředí s velkým množstvím rušivých odrazů.

Schopnost detekovat takové cíle je proto důležitým požadavkem na moderní vojenské radary.

Ani v tomto případě však samotná detekce nezajišťuje jejich zničení. Radar musí spolupracovat s prostředky velení a případně se zbraňovými systémy schopnými na zjištěnou hrozbu reagovat.

Podle litevského ministerstva obrany může být GM200 MM/C v odpovídající konfiguraci integrován také do protivzdušné obrany.

Pro menší armádu je taková víceúčelovost výhodná. Jedna technologická platforma může pomáhat při několika typech operací a poskytovat velitelům širší přehled o situaci.

Mobilita je stejně důležitá jako dosah

Významnou vlastností nové radarové stanice je její mobilní konstrukce.

Verze MM/C byla vyvinuta jako kompaktní, přepravitelný systém, který lze instalovat na vhodné vozidlové platformy. Výrobce ji odlišuje od varianty GM200 MM/A, která se více zaměřuje na klasický vzdušný průzkum a protivzdušnou obranu.

Mobilita je u protibaterijních radarů zásadní.

Aktivní radar totiž nejen vyhledává protivníka, ale sám může být odhalen prostředky elektronického průzkumu. Pokud zůstává dlouhodobě na jednom místě, zvyšuje se riziko jeho napadení dělostřelectvem, raketami nebo bezpilotními prostředky.

Schopnost rychle změnit postavení proto přispívá k přežití radarové jednotky.

Význam této vlastnosti ukázaly také zkušenosti z Ukrajiny. Moderní bojiště je charakteristické vysokým počtem průzkumných prostředků a velmi krátkou dobou mezi odhalením cíle a pokusem o jeho zničení.

Provoz radaru tak musí být spojen nejen s kvalitním vyhodnocováním dat, ale také s maskováním, mobilitou a koordinací s dalšími jednotkami.

Nizozemská spolupráce a zapojení domácího průmyslu

Důležitou součástí litevské zakázky je také dlouhodobá technická podpora.

Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že plánuje s Nizozemskem pokračovat ve spolupráci v oblasti údržby, podpory a průběžné modernizace radarových systémů.

Do projektu je zapojena rovněž litevská společnost ELSIS TS, která působí jako subdodavatel skupiny Thales.

Právě domácí zapojení může mít význam i po skončení prvních dodávek. Moderní radarové systémy vyžadují pravidelnou údržbu, aktualizace softwaru a schopnost reagovat na nové typy hrozeb.

V případě dlouhodobého provozu proto není rozhodující pouze pořízení samotné techniky, ale také dostupnost servisního zázemí a odborného personálu.

Nizozemská armáda navíc systémy stejné rodiny již používá. Další státy NATO, včetně Norska, si obdobné radary rovněž objednaly.

Rozšiřování společných typů techniky může usnadnit spolupráci, sdílení provozních zkušeností a koordinaci budoucího rozvoje.

Litva buduje obranu pro případ konfliktu vysoké intenzity

Pořízení nových radarů zapadá do širší modernizace litevské armády.

Země leží na severovýchodním okraji NATO, sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem a dlouhodobě považuje posílení obrany za jednu ze svých hlavních bezpečnostních priorit.

Zkušenosti z války na Ukrajině přitom ukazují, že dělostřelectvo zůstává mimořádně důležitou součástí pozemního boje. Vedle klasických palebných prostředků však musí armády stále častěji čelit také rozsáhlému nasazení bezpilotních systémů.

Schopnost rychle získat informace o nepřátelských pozicích a předat je vlastním jednotkám proto patří mezi klíčové předpoklady úspěšné obrany.

Z tohoto pohledu je příchod GM200 MM/C více než pouhým nákupem nové techniky.

Litva získává prostředek, který může zrychlit protibaterijní boj, rozšířit průzkumné schopnosti budované divize a v příslušné konfiguraci podporovat také protivzdušnou obranu.

Samotné převzetí prvního radaru ovšem ještě neznamená dokončení celého programu ani plnou operační připravenost všech objednaných systémů.

Rozhodující bude jejich začlenění do velitelských struktur, výcvik obsluh a schopnost předávat zjištěné cíle včas navazujícím jednotkám.

Příchod prvního GM200 MM/C přesto ukazuje, jakým směrem se obrana východního křídla NATO vyvíjí. Vedle tanků, houfnic a protivzdušných raket získávají stále větší význam senzory, které dokážou protivníka včas odhalit a zkrátit cestu od prvního radarového kontaktu k vojenskému rozhodnutí.

Zdroj: Ministerstvo obrany Litvy, Thales, Militarnyi, Janes.