Během spojeneckého vylodění ve francouzské Normandii, zahájeného 6. června 1944, předvedli mnozí vojáci hrdinské činy nad rámec svých povinností. I když hrdinstvím bylo již jen nastoupit do vyloďovacího člunu, vydat se na několikahodinovou plavbu k zaminované pláži ostřelované kulomety, minomety a děly. Vylodit se na ní a hlavně se z ní dostat. Jedním z vojáků, kteří se nesmazatelně zapsali do historie operace Overlord a hlavně do vzpomínek svých spolubojovníků, byl Jimmy Watters Monteith Junior.

Foto: Američtí pěšáci se kryjí za ocelovým ježkem na fotografii slavného válečného fotografa Roberta Capy. Na pláži se podařilo vylodit jen hrstce tanků Sherman DD, z nichž několik je na snímku vidět | Robert Capa

Malý Jimmy se narodil 1. července 1917 ve městečku Low Moor ve státě Virginie. Většinu dětství ovšem prožil v Richmondu. Zde také vystudoval střední školu Thomase Jeffersona. Na škole byl členem jak fotbalového, tak také basketbalového družstva. V roce 1937 složil maturitní zkoušku. Po následující dva roky se pokoušel na Virginském polytechnickém institutu studovat strojírenství, příliš se mu ale nedařilo, a tak se vrátil domů a následně začal pracovat ve firmě Cabell Coal Company. K získání místa mu jistě pomohl jeho otec, který zde působil jako viceprezident.

Psali jsme:Nejmladšímu padlému Američanovi ve Vietnamu bylo 15 let. Nepřežil první střet s nepřítelem

Uplynuly zhruba dva roky, když byl Jimmy Monteith na podzim roku 1941 povolán absolvovat základní povinnou službu. Jeho novým domovem se stal Camp Croft v Jižní Karolíně. Jimmy se ukázal jako rozený vůdce, rychle dosáhl povýšení na desátníka a nakonec byl doporučen k důstojnickému výcviku. Na ten odjel do Georgie, do dodnes slavného výcvikového tábora ve Fort Benningu. Na jaře 1942 důstojnický kurz úspěšně dokončil a byl povýšen na poručíka. Až do počátku roku 1943 působil na americkém Jihu, nejprve v Alabamě a poté na Floridě.

V dubnu 1943 se Jimmy konečně dočkal vytouženého převelení do zámoří. Byl odeslán do Alžírska, kde se stal příslušníkem 1. pěší divize (Velké červené jedničky). V jejích řadách se Monteith od července 1943 zúčastnil operace Husky, tedy invaze na italskou Sicílii. I v boji prokázal své vynikající vůdcovské kvality a po zásluze byl povýšen na nadporučíka. S 1. pěší divizí byl na podzim stažen do Velké Británie, kde se následně připravoval k invazi do Francie.

6. června 1944 vedl Jimmy Monteith rotu L 16. pěšího pluku 1. pěší divize, která byla zařazena do první invazní vlny, na smutně proslulou pláž Omaha v prostoru Colleville-sur-Mer. Již během přibližování k pláži utrpěli Američané první ztráty. Skutečná jatka však nastala poté, co výsadkové čluny sklopily své rampy ve snaze vylodit převážené vojáky. Jednotlivé roty a čety byly decimovány převážně přesnou kulometnou palbou z německých pozic. Většina amerických důstojníků umírala, zbylí byli raněni. Jednotky, nebo to, co z nich ještě zbývalo, byly rozptýlené a každý muž hledal jakýkoli jen trošku bezpečný úkryt, většinou za vraky vozidel či protitankovými zátarasy. Jimmy Monteith však nezaváhal. Okamžitě se pustil do akce. Nejprve shromažďoval bojeschopné pěšáky, přebíhal od jednoho zátarasu ke druhému, formoval útočné týmy a následně nařizoval postup vpřed. Vedl své muže pod těžkou palbou zcela otevřeným úsekem pláže až k úzkému pásu naplaveného štěrku, který tvořil jediný kryt před smrtící německou palbou.

Poté, co se mu podařilo s částí svých vojáků dosáhnout těchto pozic, si všiml dvou středních obojživelných tanků Sherman DD, jež bezradně trčely na místě, a které se rozhodl využít pro další postup. Jimmy se zcela sám vydal na zpáteční běh přes postřelovanou pláž až k oběma obrněncům. Jejich velitelům ukázal několik nepřátelských opěrných bodů a řídil jejich palbu. Po zničení cílů postupoval před tanky a podařilo se mu oba stroje provést minovým polem.

Psali jsme:Sydir Bily: Košový ataman kozáckého černomořského vojska

Jimmy se následně znovu připojil ke své rotě. V jejím čele vydal rozkaz k útoku na opěrný bod WN 60, jeden z klíčových prvků německé obrany na Omaze. Po zničení protipěchotních překážek torpédy Bangalore se jako první vrhl otevřeným průchodem až k bunkru. V následném boji zblízka, podpořeni palbou Shermanů, se Američanům podařilo tuto důležitou pozici dobýt a zajistit. Jenže následně se sami museli bránit několika zuřivým německým protiútokům. Monteith během nich několikrát přeběhl mezi jednotlivými postaveními svých mužů, kterým určoval cíle a udržoval mezi nimi kontakt. Nakonec si však nepřátelský projektil našel i jeho. Nadporučík Jimmy Watters Monteith Jr. padl ve věku 26 let. Posmrtně byl dekorován nejvyšším americkým vyznamenáním – Medailí cti. Nyní odpočívá jen nedaleko od místa, kde padl, na americkém válečném hřbitově v Colleville-sur-Mer.

Zdroj: warhistoryonline.com