EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Nacistická atomová bomba? Pravda a mýty o Hitlerově tajném projektu

 06. 03. 2025      kategorie: Vojenská historie      16 komentářů

Přestože byl Adolf Hitler posedlý různými zázračnými zbraněmi, tu jedinou, která mu skutečně mohla zajistit strategickou výhodu na bojišti, vyvíjel velmi liknavě a příliš v ni nevěřil. Přesto byli nacisté jen krůček od sestrojení atomové bomby.

O tom, zda mělo nacistické Německo šanci vyvinout jadernou zbraň, se dodnes vedou debaty. Někteří dokonce tvrdí, že ji Němci měli, což není pravda. Přitom měli všechny předpoklady k tomu, aby tento složitý úkol zvládli. V čele jejich výzkumu stál mimořádně schopný Werner Heisenberg, který v roce 1942 jako první provedl pokusnou štěpnou reakci na reaktoru v Lipsku. K ruce měl celou plejádu dalších mimořádných vědců, jako byl Otto Hahn nebo Paul Harteck. Samostatnou skupinu pak vedl fyzik Kurt Diebner.

2                                            Foto: Werner Heisenberg  | Wikimedia Commons / Public domain

Uranovou rudu získávali Němci z Belgického Konga, uran se těžil také v Jáchymově, Štěchovicích, Příbrami či Brně. Zdrojů tedy bylo teoreticky dost, ale Němci ve výzkumu i těžbě zaspali. Navíc ambiciózní Heisenberg soupeřil s dravým Diebnerem a vzájemně si své poznatky nesdělovali. Výzkumných skupin však bylo mnohem víc – pracovali na něm vědci kolem Manfreda von Ardenneho i experti pod vedením Ericha Schumanna. Některé aktivity se překrývaly, a celkově tak byl tento systém výzkumu značně neefektivní. Zatímco Američané v projektu Manhattan dokázali soustředit veškerý výzkum pod jednu střechu a jedno vedení, Němci měli až do konce války několik menších týmů pracujících odděleně. Celkově byl ale německý výzkum jaderné bomby o několik řádů menší než ten americký – jak co do počtu angažovaných vědců, tak i finančního rozpočtu.

Dalším problémem bylo, že Hitler v bombu nikdy příliš nevěřil. Chtěl stavět monstrózní tanky a děla, fascinovaly ho různé okultní nesmysly, ale nikdy plně nepochopil význam atomové bomby. Z toho důvodu na její výzkum nikdy nepřidělil dostatečné finance, a z dnešního pohledu tak byl celý výzkum beznadějně pomalý a podfinancovaný. Spojenci získali zajímavé informace poté, co na konci války zavřeli všechny hlavní německé fyziky do internace. Nastražili na ně odposlechy, takže mohli nerušeně poslouchat, jak se Diebner hádá s Heisenbergem a dalšími o tom, kdo komu co řekl či neřekl. Němci doslova zuřili nad tím, že prohráli závod s Američany, kteří shodili bomby na Hirošimu a Nagasaki. Neděsily je strašlivé oběti, ale pouze to, že nebyli první. Rozhodně také není pravda, že němečtí vědci měli nějaké morální zábrany a snažili se výzkum bomby brzdit, aby Hitler nedostal zbraň včas. Právě naopak – do poslední chvíle dělali všechno pro to, aby uspěli.

Kromě decentralizovaného výzkumu jim ale klacky pod nohy házely také masivní spojenecké nálety, které neustále narušovaly výzkumné práce. Ty se částečně přesunuly pod zem, ale i tak měli Němci spoustu problémů. Při jednom experimentu vyletěla do povětří celá Heisenbergova laboratoř. Spojenci také zorganizovali operaci Telemark, při níž se jim podařilo za pomoci norských odbojářů poškodit továrnu na těžkou vodu. Když v ní Němci obnovili výrobu, Britové ji vybombardovali, takže se nacisté nakonec pokusili přemístit výrobu do Německa. Při přepravě se však Britům podařilo technologie zničit, když potopili trajekt na jezeře Tinnsja. Pro německý výzkum jaderné bomby to byla významná komplikace, která výzkum značně zpomalila.

Němcům se také nikdy nepodařilo zahájit průmyslovou výrobu plutonia, bez níž by bombu nebylo možné vyrobit. Spojenci dokonce uvažovali o tom, že Heisenberga zavraždí. Příležitost se jim naskytla, když v prosinci 1944 přednášel v Curychu. Jejich agent ho ale nakonec nezabil, protože z přednášky vyplynulo, že Němci ve výzkumu nijak zvlášť nepokročili, což Heisenberg otevřeně přiznal svým kolegům. Paradoxně si tak zachránil život. Sečteno a podtrženo – nacisté nebyli nijak zvlášť blízko sestrojení jaderné bomby. Není pravda, že bombu sestrojili, ani že ji měli ukrytou ve štolách v Sovích horách, kde budovali své podzemní město. Všechny zkazky o experimentálních bombách a tajemných výbuších jsou pouze mýty a s reálnou atomovou zbraní nemají nic společného.

Zdroj: warhistoryonline.com, defensemagazine.com

 Autor: Tomáš Chalupa

Komentáře

Radek

07. 03. 2025, 07:23

Tak hlavně Němci měli jen teoretické práce o bombě. Stavba reaktoru na těžkou vodu sice probíhala, Němci ale nebyli schopni dosáhnout čistoty výroby a provozu, aby fungoval. Nemohli tak vyrobit ani plutonium, ani dostatečně obohacený uran. USA to dokázali už v prosinci 1942, Němci ne. Neměli ani způsob, jak získat kvalitní uran (američané jeli na dvou nezávislých linkách - Oak Ridge a Hanford). Od konce roku 1943 šla kvalita v Německu rapidně dolů. Proto V-1 a V-2 z nekvalitních materiálů, proto nekvalitní motory na Me-262 a ostatních proudových letadlech. Němci prohráli, když USA vstoupili do války. Nic by to nezměnilo.

Kořen

07. 03. 2025, 10:08

Nešlo jen o jednu stavbu jednoho reaktoru. Doporučuji knihu Atomová pancharti https://www.databazeknih.cz/knihy/atomovi-parchanti-499717
Aby bylo jasno, já netvrdím, že Němci bobmu měli, ale nesouhlasím, že šlo jen teoretické práce. Důkazy jsou například v této knize a dají se dohledat i jinde, viz také zmiňovaná práce Jaroslava Mareše.

Mynonaj

08. 03. 2025, 21:10

Němci (i Heisenberg) vubec neverili, ze bombu je mozne sestrojit a prakticky vyuzit. Heisenberg spatne spocital kriticke mnozstvi a vysel mu prumer temer 90 cm a tedy hmotnost kolem 10 tun uranu 235. V te dobe zname zasoby uranu ani toto mnozstvi neobsahovaly. Navic neexistoval zadny zpusob, jak tak tezkou bombu dostat nad uzemi nepratel. Proto se vyzkum soustredil pouze na vyuziti uranu jako pripadneho zdroje energie. Heisenberg si pozadal o naprosto smesnou castku na vyzkum, pokud si to dobre pamatuji, tak to bylo kolem 100 000 marek ve srovnani s 1 000 000 000 dolaru ktere do projektu Manhattan dali americane.
Mares je obycejny konspirator, ktery do svych clanku/knih masti, co se mu hodi. Knihy mu ale diky nevzdelanosti nekterych lidi asi vynaseji.

Kořen

10. 03. 2025, 06:42

Heisenberg nebyl ani jediný, ani rozhodující v německém výzkumu. Moc prosím, přečtěte si knuhu Atomoví pancharti a najděte mi nesmysly v této knize. Rád změním názor. Nebo myslíte, že i její autor Sam Kean je nevzdělanec? https://en.wikipedia.org/wiki/Sam_Kean

Kořen

07. 03. 2025, 10:09

A souhlasím, že výsledek války by to nezměnilo. Obávám se jen mnohem horších následků a ztrát na životech v případě německých úspěchů na tomto poli.

Czertik

08. 03. 2025, 01:37

koren

tak ony sou knizky plne nesmyslu, kterym lide veri. jeden z n ich je treba utok zombie vojaku v cesku na konci valky, kteri bojovali proti rusum.

nemci na to, aby bombu sestrojili nemeli fizicky - chybel jim material a i lidi. staci se podivat na sovetsky jaderny vyzkum - kolik lidi na nem pracovalo a kolik stal.
a to soveti usetrili miliardy na tom, ze jim amici nejake tajemstci daly zadarmo a jine proste ukradly pres spiony.

Kořen

10. 03. 2025, 06:53

Czertik
tak o tom žádná. Údajná bitva u Slivice a další podobné mluví za vše. Mluvím ale hlavně o knize Atomoví pancharti os Sama Keana, který materiál pečlivě sbíral a studoval, než knihu napsal. A rozhodně nikomu nepředstírá nějaký hotový názor, spíše předkládá doložitelné informace. Třeba jsem vůbec nevěděl, že Němci měli k dispozici centrifugu Frederica Joliota Curie, nebo že nakonec úspěšný sabotážní útok ve Vemorku byl víceméně zbytečný, protože po něm Němci poměrně rychle nejen výrobu obnovili, ale díky stavebním úpravám při opravě dokonce zvýšili. Popisuje například i okolnosti exploze reaktoru v laboratoři v Lipsku v červnu 1942. Nemyslím si, že si autor vše vymýšlí, nebo pracuje s neověřenými daty.

Pepík Knedlík

06. 03. 2025, 15:19

Spojeny státy lakaly všechny vědce k výrobě A bomby a povedlo se i když její pouziti neschvaluji. Německo melo cestu k výrobě složitou a roky by jim trvala její výroba.

Slavoslav

06. 03. 2025, 11:44

Vinohradska 12 ma teraz dobru seriu podcastov na temu JZ kde myslim, ze prvy diel je venovany prave tomuto. Oplati sa vypocut

Kořen

06. 03. 2025, 11:23

Zde je mnoho prostoru pro konspirace a dohady. Poukazuje se na mnohá svědectví (např. Luigi Romersa a další). Nabízí se i názor, že informace o německém jaderném výzkumu za války nebyly po válce zveřejňovány (za války to bylo na obou stranách tajné) a vytvářel se záměrně obraz, že Němci nedosáhli žádného významného pokroku a Heisenbergův tým udělal početní chybu a seknul se o celý řád, čímž došel k závěru, že bombu sestrojit není možné... Jsem rád, že článek reflektuje to, že Němci ve skutečnosti dosáhli dílčích úspěchů a uvádí věci na pravou míru. Zájemcům doporučuji knihu Atomová pancharti https://www.databazeknih.cz/knihy/atomovi-parchanti-499717 (odkud cítím, že asi čerpá i článek), nebo úsilí Jaroslava Mareše ze serveru Badatele.net kde je mnoho příspěvků na téma německé a-bomby, a také je zde k dispozici na eshopu jeho kniha Atomový protektorát https://badatele.net/atomovy-protektorat-zapomenuta-ucast-protektoratnich-firem-na-hitlerove-zazracne-zbrani/

Mynonaj

08. 03. 2025, 21:12

Ano, jde pouze o konspirace a vymysly a Mares z nich umi namichat gulas pro nevzdelance.

Kořen

10. 03. 2025, 06:54

Respektuji Váš názoe na pana Mareše. Co si myslíte o knize Sama Keana Atomoví pancharti?

Pepík Knedlík

06. 03. 2025, 11:21

Pěkný článek a taková zajímavost. V Sasku byly ohromný zásoby uranu kolem měst Zwickau, Aue, Ronnenburg atd. a přesto ho Nemci dováželi z Konga. Že ho brali z Protektoratu chápu.

JanJan

06. 03. 2025, 17:24

Dovážení z Belgického Konga skolnčilo v podstatě se začátkem války, uranové zásoby v Belgii byly ve velké většině tajně odvezeny do USA a Kanady ještě před samotným napadením Belgie.

Pepík Knedlík

06. 03. 2025, 17:37

JanJan
To znamená, že zminka o Kongu je skoro zbytečna.
Uranverein se snazil a snažil, ale marně. Jediným dilem byl reaktor v Haigerlochu.

JanJan

06. 03. 2025, 19:06

V podstatě ano, před válkou ho Belgičané těžili a prodávali všude možně, hlavně k lékařským účelům. Za války pak šel primárně na projekt Manhattan, pro který byl klíčový.