Ruský analytický kanál napojený na ruské prostředí publikoval nákladové srovnání, které staví cenu vybraných obrněných vozidel proti počtu „těžkých“ FPV dronů, jež by bylo možné pořídit za stejnou částku. Analýza pracuje s odhadovanou jednotkovou cenou přibližně 1 200 dolarů za jeden těžký FPV dron a zaměřuje se pouze na přímé finanční porovnání, bez započtení provozních faktorů, jako jsou přežití na bojišti, logistika nebo výcvik.

Foto: Poškozený ruský tank | Telegram

Psali jsme:Nový americký víceúčelový bojový letoun F-15EX dostal oficiální jméno

Podle zveřejněných údajů vychází obrněný transportér BTR-82A oceněný zhruba na 360 000 dolarů jako ekvivalent přibližně 300 těžkých FPV dronů. Bojové vozidlo pěchoty BMP-3 s uvedenou cenou kolem 1,04 milionu dolarů odpovídá zhruba 870 dronům, zatímco výsadkové bojové vozidlo BMD-4M za asi 1,4 milionu dolarů vychází na přibližně 1 170 dronů. U těžších systémů analýza uvádí, že hlavní bojový tank T-90M oceněný přibližně na 3,84 milionu dolarů odpovídá asi 3 200 těžkým FPV dronům.

Autoři srovnání zdůrazňují rozdíl mezi cenou tradičních obrněných platforem a relativně nízkými náklady na bezpilotní úderné prostředky. Zároveň však připouštějí, že jde o zjednodušené porovnání, které nehodnotí například schopnost techniky přežít zásah, potřebu údržby, dostupnost munice či nároky na obsluhu.

Ruský zdroj v komentáři k datům tvrdí, že mechanizované útoky jsou podle něj stále obtížnější a že obrněná vozidla často vydrží jen omezený počet střetů. Postupy v terénu se podle tohoto tvrzení častěji daří dosahovat prostřednictvím dronů, které napadají personál i techniku.

Z technického hlediska jsou těžké FPV drony dálkově řízené systémy s přenosem obrazu v reálném čase, což operátorům umožňuje přesnější navedení na cíl. Podle popisu v analýze mohou nést náklad přesahující 10 kilogramů a v závislosti na konfiguraci operovat až na vzdálenost kolem 40 kilometrů. V praxi jsou často používány jako jednorázové útočné prostředky, kdy dron dopraví výbušný náklad přímo na cíl; nízká cena přitom umožňuje nasazení ve velkých počtech.

Zveřejněné srovnání zapadá do širšího trendu moderních konfliktů, v nichž se menší a levnější systémy stále častěji používají k narušování a ohrožování výrazně dražších platforem. Tento vývoj podle analýzy posiluje důraz na škálování a výrobní kapacity, tedy schopnost rychle a ve velkém doplňovat ztráty a udržet tempo nasazení.

Psali jsme:Prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku: Neviditelný pilíř alianční obrany a logistická páteř AČR

Psali jsme:Poručík Ondřej Buriánek: Aditivní výroba může armádě přinést vyšší flexibilitu, vyžaduje však odbornost, standardizaci a změnu myšlení

Psali jsme:Připravuje se zásadní ofenzíva ruské armády?

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky