Pearl Harbor – na USS Utah Japonci útočit nechtěli, přesto ji dvě torpéda poslala ke dnu
USS Utah (BB-31), druhý dreadnought třídy Florida, sloužil v americkém námořnictvu během první poloviny 20. století. V roce 1931 byl přestavěn na cílovou loď a přeznačen na AG-16 a stal se jednou z několika výcvikových lodí, které připravovaly námořníky na realitu moderní námořní války. Nikdo netušil, že i tato loď se stane obětí nepřátelské akce ráno 7. prosince 1941, kdy Japonci zahájili překvapivý útok na Pearl Harbor.
Třída bitevních lodí Florida se skládala ze dvou lodí: Florida a Utah. Byly spuštěny na vodu v letech 1910 a 1909 a uvedeny do služby v roce 1911. Šlo o moderní lodě, tzv. dreadnoughty, které byly opět o něco větší než předchozí konstrukce třídy Delaware. Jednalo se také o první třídu amerických bitevních lodí, v níž všechny lodě dostaly parní turbínové motory. Loď poháněly čtyřhřídelové parní turbíny Parsons o výkonu 28 000 koní a dvanáct uhelných kotlů Babcock & Wilcox, jež jí dávaly rychlost necelých 21 uzlů. Utah byl dlouhý 158,95 m, široký 26,90 m, s ponorem 8,69 m. Jeho výtlak činil při plném zatížení 23 403 tun. Posádku tvořilo 1001 mužů.
Foto: USS Utah v Bremertonu v roce 1941 | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain
Loď byla vyzbrojena hlavní baterií deseti děl ráže 12 palců/45 (305 mm) Mark 5 v pěti dvojitých dělových věžích na ose trupu (dvě na přídi a tři na zádi). Sekundární baterii tvořilo šestnáct 5palcových/51 (127 mm) děl umístěných v kasematách podél boku trupu. Jak bylo u bitevních lodí té doby standardem, nesla dvojici 21palcových (533 mm) torpédometů. Hlavní pancéřový pás měl tloušťku 279 mm, pancéřová paluba byla silná 38 mm. Dělové věže měly čelní stěny silné 305 mm.
Obě lodě se v roce 1914 zúčastnily druhé bitvy u Vera Cruz a v rámci pozemní části operace nasadily také své kontingenty námořní pěchoty. Po vstupu Spojených států do první světové války v roce 1917 byly obě lodě nasazeny v Evropě. Florida byla přidělena k britské Grand Fleet a sídlila ve Scapa Flow; v prosinci 1918 doprovázela prezidenta Woodrowa Wilsona do Francie na mírová jednání. Utah byl umístěn v zátoce Chesapeake Bay, kde jeho posádka prováděla intenzívní výcvik pro budoucí nasazení. Zanedlouho byl přidělen jako vlajková loď 6. divize bitevních lodí (BatDiv 6) a měl za úkol chránit spojenecké konvoje před útoky německého císařského námořnictva. Kotvil v Irsku a měl za úkol chránit konvoje, když se blížily k evropskému kontinentu.
Obě lodě přežily omezení Washingtonské námořní smlouvy z roku 1922 a byly výrazně modernizovány: dostaly protitorpédové obšívky, naftové kotle a další vylepšení. V roce 1930 již ale byly beznadějně zastaralé a další omezení daná Londýnskou námořní smlouvou již v aktivní službě přežít nemohly a byly demilitarizovány. Florida byla rovnou poslána do šrotu, Utah přestavěn nejprve na rádiem řízenou cílovou loď, poté na výcvikovou loď pro obsluhy protiletadlových děl – a jako takový sehrál v letech před druhou světovou válkou důležitou roli. A sloužil v ní až do svého potopení Japonci při útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941.
Do Pearl Harboru byla loď převelena v srpnu 1940. Sloužila jako cílová pro letadla vypouštěná z letadlových lodí USS Saratoga (CV-3), Lexington (CV-2) a Enterprise (CV-6). Poté, co prošla generální opravou v suchém doku, byla vrácena na havajskou základnu, kde zakotvila ráno v den japonského útoku. Utah kotvil u Fordova ostrova. Japonské torpédové bombardéry hledaly americké letadlové lodě, které obvykle kotvily tam, kde toho rána kotvil Utah. Velitelé identifikovali Utah a odmítli ho jako nevýznamný cíl, ale šest bombardérů z lodi Sórjú vedených poručíkem Nakadžimou Tacumim se odpojilo a na Utah zaútočily – letci nerozpoznali, že útvary nad barbetami nejsou věže, ale že zakrývají prázdné otvory. Proti Utahu bylo vypuštěno šest torpéd, z nichž dvě loď zasáhla, což způsobilo, že rychle nabral vodu, loď se převrátila a potopila. To mělo za následek smrt 58 členů posádky, včetně Petera Tomicha.
Peter Tomich se narodil 3. června 1893 v rakouském Prologu na území pozdější Jugoslávie. Poté, co v lednu 1919 vstoupil do amerického námořnictva, sloužil nejprve na torpédoborci Litchfield. V roce 1941 se stal vrchním lodníkem na palubě výcvikové a cílové lodi Utah. Když byla tato loď torpédována během japonského náletu na Pearl Harbor 7. prosince 1941, Tomich měl službu v kotelně. Když se Utah začal převracet, zůstal v podpalubí, zajišťoval kotle a staral se o to, aby ostatní muži unikli, přičemž přišel o život. Za své "vynikající chování a mimořádnou odvahu" byl posmrtně vyznamenán Medailí cti.
Přestože byly podniknuty pokusy o vyproštění Utahu, všechny selhaly a snaha o záchranu byla nakonec ukončena. V září 1944 byla loď oficiálně vyřazena a o dva měsíce později vyškrtnuta z námořního rejstříku. Její vrak je od té doby považován za válečný hrob, protože ostatky těch, kteří na lodi zahynuli, nebyly nikdy vyzvednuty.
V 50. letech 20. století byly na místě potopení USS Utah umístěny dva památníky: jeden na samotném vraku a druhý severněji. O dvě desetiletí později se vrak lodi stal součástí Národního památníku Pearl Harbor a v roce 1989 bylo místo zařazeno do registru amerických národních historických památek.
Zdroj: warhistoryonline.com