EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Podřezal si Henlein žíly střepem z brýlí?

 06. 03. 2019      kategorie: Vojenská historie      5 komentářů

„Tak ještě pusu a nezapomeň se tu stavit na své narozeniny. Děti se moc těší na oslavu,“ upomínala svého manžela Emma. Dcera kavárníka z Aše však netušila, že v den svých narozenin, 6. května 1945,  její choť Konrad Henlein na nějaké oslavy náladu opravdu mít nebude. Šlo mu o krk. Vůdce sudetských Němců Konrad Henlein v polovině dubna 1945 při návštěvě manželky a dětí na statku Manský dvůr u Dolního Žandova poblíž Mariánských Lázní tušil, že sladký život končí. Američané byli za dveřmi. Teď bylo potřeba se dobře rozmyslet, co dál. Optimistické plány i naprosté fantasmagorie nakonec musely jít stranou. Bylo potřeba začít jednat s Američany.

Konrad_Henlein_(1898-1945)
Foto: Gauleiter Konrad Henlein (1898-1945) | Wikimedia Commons

Konrad Henlein 5. května 1945 vyrazil z Liberce k Praze. Někde na půli cesty se měl setkat s nejmocnějším protektorátním úředníkem Karlem Hermannem Frankem. Pojil je společný cíl – navázat spojení s americkou armádou. Hodlali přesvědčit Američany, aby obsadili celé Čechy včetně tehdejších Sudet. Na Franka ale čekal marně. V Praze vypuklo povstání, a tak měl jeho kolega jiné starosti. Henlein tak musel s Američany jednat sám. Na oslavu vlastních narozenin nebyl čas. Nejlepším dárkem by byl úspěch Henleinovy mise, ale i přes případný nezdar věděl vůdce sudetských Němců co dělat. „Jestliže mám být zastřelen, tak ať to udělá někdo jiný. Já sám si vlastní rukou na život nesáhnu,“ prohlašoval.

Psali jsme: Kulometčík vyskočil z bombardéru ve výšce 6 kilometrů a přežil i bez padáku!

Bundesarchiv_Bild_183-H13192,_Adolf_Hitler_im_Sudetenland
Foto: Henlein (druhý sedící zprava) spolu s Adolfem Hitlerem | Bundesarchiv

Do poslední chvíle se snažil udržet bojového ducha svých soukmenovců. V pět hodin odpoledne 6. května vyrazil z Liberce směrem na západ. Doprovázel ho jeho osobní ochránce Umann a dva tlumočníci. Cesta byla dramatická – ustupující vojska, uprchlíci, všude zmatek. A on v něm musel najít jednoho německého generála, který ho dovedl k Američanům. Myslel na svou rodinu, zvlášť když se dozvěděl, že Manský dvůr již obsadily americké jednotky.

Bundesarchiv_Bild_121-0011,_Sudetenland,_Besuch_Wilhelm_Frick
Foto: Návštěva Sudet, Heinlain zcela vpravo | Bundesarchiv

Psali jsme: Naše pohraniční opevnění z let 1935-38 - Tvrz Bouda

I on sám se nakonec 8. května 1945 ocitl v amerických rukách. Ovšem nejednalo se o žádné jednání na náležité úrovni, jak si vysnil. Žádné výsady a zacházení v rukavičkách se nekonalo. Z Henleina a jeho pobočníka byli rázem obyčejní zajatci. V americkém jeepu je převezli do Chebu do zajateckého tábora k výslechu. Henlein naléhal, aby ho odvedli k veliteli. Marně. Henleinovi tak zmizela jeho poslední naděje. Nikdo z vyšších šarží neměl zájem s ním jednat. Nákladní vůz ho i s Umannem 9. května převezl do plzeňských kasáren. Čekala je tam zima a hlad. „Za ranního šera 10. května mě probudil hluk. Zaslechl jsem, jak někdo říká, že si kdosi podřezal tepny. Hledal jsem Konrada, ale jeho místo bylo prázdné. Viděl jsem jen velkou krvavou skvrnu,“ vypověděl později Umann.

Bundesarchiv_Bild_121-0009,_Sudetenland,_Besuch_Wilhelm_Frick
Foto: Návštěva Sudet, Heinlain druhý zprava | Bundesarchiv

Konrada Henleina 12. května 1945 pohřbili na ústředním plzeňském hřbitově do společného hrobu. Na veřejnost o jeho smrti dohromady nic neproniklo. Až teprve 23. června 1945 plzeňský list Nový den přinesl krátké oznámení: „Ve vazbě v Plzni skončil hned v prvních revolučních dnech sebevraždou vůdce našich nacistických Němců K. Henlein. Podřezal si zbaběle žíly na rukou sklíčky svých brýlí, aby se nemusel zodpovídat za své zločiny na českém národu.“

Bundesarchiv_Bild_121-0006,_Sudetenland,_Besuch_Wilhelm_Frick
Foto: 1. předseda Sudetoněmecké strany Henlein (zády k objektivu) vítá Wilhelma Fricka, německého ministra vnitra (v letech 1943–1945 také říšského protektora v Čechách a na Moravě) | Bundesarchiv

O Henleinově odchodu ze života existují různé verze. Podle jeho pobočníka Umanna si měl proříznout obě tepny břitvou. Je však dost nepravděpodobné, že by vězňům nechali jejich toaletní potřeby. Spekuluje se i o tom, že Henlein ukrýval v botě žiletku, kterou pak spáchal sebevraždu. Co když si ale život nevzal sám? Ještě čtyři dny před smrtí Henlein skálopevně prohlašoval, že si na život nesáhne. Těžko říci, zda tak rychle ve vězení změnil názor.

CENOVÉ BOMBY (872)

Komentáře

Oskar

03. 06. 2019

Britové mistři propagandy 1914 vyšlo první číslo karikatury vydávané v britském válečném časopise "The War Illustrated"
Zdokonalenou verzi zavedl Dr. Joseph Goebbels (1897-1945) by měl radost z práci novinářů. Propaganda je pokus nějaké autority, například státní, církevní či stranické, o něčem přesvědčit co největší lidské skupiny, jimž říká "cíl". Propaganda často nadsazuje, může, ale nemusí lhát. Nátlak propagandy bývá různě velký. Užívá postupy, které dokáží přimět lidské skupiny k povolnosti a souhlasu bez ohledu na vlastní zájem. Cílem propagandy je politická moc. Propaganda slouží mocenské elitě, stejně jako skupinám, které o moc usilují. Syndrom falešné paměti, neboli vzpomínky na události, které se nestaly.

Tady ten fanatik se potom ani podřezat nedokázal, jaký to byl tlachala

Oleg

16. 04. 2019

Podobní hrdinové
šikana v Belgii. Učitel v Belgii trestal postiženého žáka v kýblu s cementem
Belgii pobouřila šikana na učilišti v Hoegaardenu. Učitel tam 14-letého studenta s tělesným i mentálním postižením nejprve slovně napadal, pak ho obrátil vzhůru nohama a hlavu mu strčil do vědra s cementem. Poté chlapce odtáhl k umyvadlu a otevřel kohoutek. Dokumentuje to video, které natočil mobilním telefonem chlapcův spolužák a minulý týden je přinesly belgické televize. http://jdem.cz/bfuf6

Delta

10. 03. 2019

Konrát Henlein zvolil nesprávný směr,
organizoval krvavé útoky na četnické stanice a sám byl zřejmě srab. Jako učitel tělocviku měl vědět, že je to pitomost, že musel prvně přeřezat šlachy než se dopižlal k žíle,ale třeba se ví, jak to bylo ?
Karlovarské gestapo v pohodě projíždí do amerického zajetí
Osvobození K.Varů /// Liberation of Carlsbad by US Army
Tato nádherná dobová melodie provází tento klip dokumentace posledních dní 2.světové války
v Karlových Varech mezi 9 – 11. květnem 1945 natáčení dvou amerických kameramanů u obce Hory,kde byla americká armáda , zajímavá je od 1:54 minuty videa Gestapo ujíždí,úřadovali do 8.května 1945 v závěru s ruskou armádou, brzy tomu bude jinak
https://www.youtube.com/watch?v=p_m_d7RaOhM

Delta

09. 03. 2019

Tak se chtěl zavděčit - Chceme domů do Říše,
volali na protestních akcích v českém pohraničí v druhé půlce 30. let obyvatelé německé národnosti. Mnichovská dohoda podepsaná 30. září 1938 jim jejich přání splnila. Při „návratu domů“ si ale s sebou vzali také značnou část československého území. Zhruba půl milionu Čechoslováků tak muselo pohraničí opustit a zůstali často bez bydlení i majetku. Takzvané Sudety si většina lidí spojuje s pohraničním územím u Německa. Pojem sudetský Němec ale vznikl spíše účelově a nacistická propaganda jej naplno využila, aby vzbudila zdání utiskovaného národa, který Češi trýzní.
Konrat Henlain – co obrázek to podnět http://jdem.cz/ev3yh3

Delta

06. 03. 2019

Konrád Henlein zdatný tělocvikář
Tělovýchovné spolky a turnerské hnutí jako nástroje sudetoněmecké iredenty. Členem byl i mladý Konrad Henlein. „Kamarádi“, prezentující sami sebe jako intelektuální a vědecky orientovanou skupinu, začali brzy usilovat o získání vlivu v sudetoněmecké politice a o postupnou přestavbu společnosti v duchu spannismu. Dne 1.10.1938 byla zřízena vzorová říšská župa Sudety od Chebu až k Opavě a říšským komisařem se tam stal Konrád Henlein.

Pro badatele :
Č E Š I A N Ě M C I V Ž A T C I
PhDr. Pavel Macháčekhttp://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Cesi_a_Nemci.htm

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací