V posledních dnech se Ukrajina odhodlala k sérii mimořádně odvážných útoků hluboko na území Ruské federace. Cílem se staly strategické bombardéry na letištích, odpalovací zařízení raket Iskander a dokonce i kotviště jaderných ponorek. Z pohledu Moskvy jde o eskalaci, na kterou velmi pravděpodobně přijde ostrá reakce. Jak varuje britský bezpečnostní expert plukovník Richard Kemp, mohla by vést k rozhodnutí, které dosud zůstávalo za hranicí představitelného.

Foto: Sovětský svaz odpálil svou první atomovou bombu, na Západě známou jako Joe-1, dne 29. srpna 1949 na testovacím polygonu Semipalatinsk v Kazachstánu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Aktuální nelehká situace v Sýrii

Kemp, bývalý plukovník britské armády a autor analytických komentářů pro britský Daily Mail, varuje, že Vladimir Putin se může uchýlit k použití jaderné zbraně – nikoliv jako první volby, ale jako „odvety“, která má zachovat obraz síly. „Nemůže nechat takový ničivý útok bez odpovědi,“ píše Kemp ve svém komentáři a připomíná, že v ruské mentalitě slabost neznamená pouze selhání, ale i pád.

Čtyři scénáře jaderného útoku

Kemp předkládá čtyři možné scénáře, jak by ruská jaderná odveta mohla vypadat. Prvním je taktický jaderný úder na koncentraci ukrajinských sil v blízkosti fronty. Byl by to signál – ničivý, ale „omezený“. Druhým je útok na vojenské letiště, kde se mohou nacházet i západní poradci nebo technický personál, čímž by Moskva riskovala, ale zároveň testovala, kam až je Západ ochoten zajít.

Třetí scénář je patrně nejzáludnější: cílený útok na jadernou elektrárnu, například v Záporoží, která je již dlouhodobě pod kontrolou ruských sil. Nešlo by o klasický výbuch, ale o vyvolání ekologické katastrofy s globálním dosahem – nového Černobylu. Čtvrtou a nejtemnější možností je přímý jaderný úder na město, jako je Kyjev či Oděsa. Takový krok by mohl zabít statisíce civilistů a přepsat pravidla moderní války.

Logika šoku

Znepokojující na Kempově varování je předpoklad, že by si Putin mohl skutečně myslet, že Západ – i tváří v tvář tak hrůznému aktu – neodpoví stejnou měrou. Tento přístup má kořeny v ruské vojenské doktríně známé jako escalate to de-escalate – tedy použití omezeného jaderného útoku za účelem přinucení nepřítele ke kapitulaci nebo k jednání.

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Psali jsme:Albatros naposledy přistál. L-39C uzavřel jednu éru českého vojenského letectví a zamířil do muzea

Psali jsme:UGV a UAV v moderních armádách a projekt PYRO

V tomto smyslu může být dnešní situace nebezpečnější než během studené války. Kemp tvrdí, že jaderné odstrašení Západu je oslabené – nejen vojensky, ale i politicky. Schopnost rychle a jednotně reagovat chybí, a právě na tuto mezeru v odhodlání může Putin spoléhat.

Přelomový moment?

Ukrajinské údery na ruské vojenské cíle – byť z vojenského hlediska legitimní a úspěšné – tak mohou vést k momentu zlomu. Moskva je pod tlakem, její konvenční síly krvácejí v opotřebovávací válce a domácí legitimita režimu závisí na obrazu síly a kontroly. V takové situaci, jak tvrdí Kemp, může být rozhodnutí sáhnout po jaderné zbrani více kalkulací než šílenstvím.

Na druhou stranu Moskva již jadernými zbraněmi hrozila tolikrát, že už tím Západ trochu unavila a veřejnost v Evropě se naopak naučila s věčnými výhrůžkami Kremlu žít. Navíc je tu Čína, která si zcela zjevně nepřeje jakoukoliv jadernou odpověď Ruska, a v tomto smyslu je podle analytiků její pozice naprosto jasná. Pokud by Putin tuto linii překročil, Čína nejen ukončí jeho podporu, ale dost možná by sáhla i k aktivním protiruským krokům. I když má Kemp pravdu, že pro putinovský režim je současná situace ponižující, Putin má již situaci v zemi natolik pevně pod kontrolou, že se přímé vzpoury nemusí obávat. Odveta v podobě jaderného útoku by tak pro něj znamenala daleko horší komplikace, než jaké mu přinesly útoky na jeho strategické bombardéry.

Zdroj: dailymail.co.uk