Ukrajina v rámci války s Ruskem přistoupila k zásadní reorganizaci velení. Nově vznikající sbory mají zlepšit koordinaci bojových operací a přiblížit ozbrojené síly standardům NATO, ale i samotným ruským protivníkům. Zkušenost z východní fronty tak přináší otázku: může být tento model inspirací také pro Armádu České republiky, která dosud spoléhá na brigádní strukturu?

Foto: Ukrajina v rámci války s Ruskem přistoupila k zásadní reorganizaci velení | Shutterstock

Ukrajinská armáda prochází v průběhu války s Ruskem nejen materiální modernizací, ale i hlubokou reformou velitelské struktury. Nejnovějším krokem je zavedení sborů jako standardního stupně vyššího velení, což představuje zásadní změnu oproti dosavadní praxi. Tento krok má nejen praktický dopad na řízení rozsáhlých bojových operací, ale je i symbolickým vyjádřením snahy Ukrajiny přiblížit se standardům NATO (americké, řecké nebo turecké armádě). Vznik nových sborů – například v rámci slavného pluku Azov, či v nově formovaných jednotkách pozemních sil – je vnímán jako reakce na rostoucí složitost války, která vyžaduje pružnější a efektivnější velení na střední úrovni. 

Důvody zavádění sborové struktury

Ukrajinská armáda byla před rokem 2022 organizována spíše v mírovém formátu – její páteř tvořily brigády, které byly přímo podřízeny velitelstvím operačních, operačně-taktických a operačně-strategických uskupení. Takový systém byl do značné míry vyhovující v době omezených bojů na Donbasu, avšak v plnohodnotné válce proti Rusku se ukázal jako nedostatečný. Problém spočíval především v tom, že velitelství byla přetížena přímým řízením velkého množství brigád, což komplikovalo koordinaci a omezovalo schopnost pružně reagovat na rychle se měnící situaci. 

Dalším faktorem byla proměna samotného charakteru války. Ruská invaze přinesla rozsáhlé frontové operace, v nichž se pohybují stovky tisíc vojáků, a kde je nezbytné zajistit logistiku, velení a nasazení těžkých zbraní v koordinovaných celcích. Brigádní úroveň jednoduše nestačila – chyběl mezistupeň, který by dokázal propojit strategické rozkazy nejvyššího velení s taktickou realizací v poli. 

Zavedení sborů tedy představuje logický krok: jde o strukturu, která sdružuje několik divizí nebo brigád (v případě Ukrajiny) a poskytuje jim jednotné velení, štábní podporu a logistické zázemí. To umožňuje jednak efektivnější rozdělení úkolů, jednak lepší koordinaci velkých formací na bojišti. 

Aktuální implementace reforem

První praktické kroky k vytvoření sborové struktury se objevily už v roce 2022, kdy byly oficiálně zformovány 9. a 10. armádní sbor ukrajinských pozemních sil. Tyto jednotky vznikly s podporou západních partnerů a jejich cílem je spojit nově vyzbrojené brigády do větších, lépe ovladatelných celků. Každý sbor disponuje vlastním štábem, který zajišťuje plánování operací, koordinaci dělostřelecké podpory i logistické zabezpečení.

Zvláštní pozornost přitahuje také role pluku Azov, který se postupně transformuje do jádra samostatného sboru. Podle zpráv ukrajinských i zahraničních médií má právě tato formace sloužit jako pilotní projekt – nejen z vojenského, ale i z politického hlediska. Azov se stal symbolem houževnatého odporu a jeho povýšení do sborové struktury má ukázat schopnost Ukrajiny vytvářet moderní, motivované a pružně nasaditelné jednotky. Vedle nových sborů v rámci pozemních sil se reforma dotýká i dalších složek. Postupně se transformuje i části (část) Národní gardy, která je rovněž integrována do sborových celků. 

V současnosti tak ukrajinská armáda funguje v hybridním režimu – část sil je stále organizována v tradiční brigádní struktuře, zatímco nově vznikající sbory představují pokus o překlenutí dosavadních slabin velení. Podle řady analytiků je tento přechod nezbytný, pokud má Ukrajina udržet svou obranyschopnost v dlouhodobé válce, a současně se připravit na možnou budoucí integraci do aliančních struktur.

Struktura existujících a formovaných sborů: 

• 1. sbor ukrajinské národní gardy "Azov" - 12. samostatná brigáda zvláštního určení "Azov", Burevijova brigáda, Brigáda Červona Kalyna, Brigáda Kara-Dag, Ljubartská brigáda, Prapor výcviku personálu;
• 2. sbor ukrajinské národní gardy "Chartia" - Sparťanská brigáda, Rubižova brigáda, Brigáda Khartia, 17. brigáda, Slovjanská brigáda;
• 3. armádní sbor - 3. útočná brigáda, 53. mechanizovaná brigáda, 60. mechanizovaná brigáda, 63. mechanizovaná brigáda, 25. protitankový prapor, 4. zdravotnický prapor, 21. pluk bezpilotních prostředků, 122. spojovací prapor, 311. rota elektronického boje, 525. prapor zabezpečení a údržby;
• 7. sbor rychlé reakce - 25. výsadková brigáda, 77. výsadková brigáda, 78. výsadkový útočný pluk, 79. výsadková útočná brigáda, 81. letecká brigáda, 87. řídící prapor, 132. průzkumný prapor, 148. dělostřelecká brigáda, 421. prapor bezpilotních prostředků;
• 8. výsadkový útočný sbor - 46. aeromobilní brigáda, 71. brigáda Jaeger, 80. výsadková útočná brigáda, 82. výsadková útočná brigáda, 88. řídící prapor;
• 9. armádní sbor - 4. těžká mechanizovaná brigáda, 5. těžká mechanizovaná brigáda, 32. mechanizovaná brigáda, 47. mechanizovaná brigáda, 100. mechanizovaná brigáda, 142. mechanizovaná brigáda, 153. mechanizovaná brigáda, 68. brigáda Jaeger, 47. dělostřelecká brigáda 55. dělostřelecká brigáda, 81. prapor spojařů, 150. průzkumný úderný prapor, 228. zásobovací prapor, 474. strážní prapor, 508. opravárenský prapor;
• 10. armádní sbor - 12. tankový prapor, 43. mechanizovaná brigáda, 115. mechanizovaná brigáda, 116. mechanizovaná brigáda, 117. těžká mechanizovaná brigáda, 48. dělostřelecká brigáda, 94. bojový ženijní prapor, 151. průzkumný úderný prapor, 229. zásobovací prapor, 509. opravárenský prapor, 582. prapor zabezpečení a podpory;
• 11. armádní sbor - 24. mechanizovaná brigáda, 30. mechanizovaná brigáda, 54. mechanizovaná brigáda, 56. samostatná motostřelecká brigáda, 45. dělostřelecká brigáda, 152. průzkumná rota, 432. prapor bezpilotních prostředků 510. opravárenský prapor;
• 12. armádní sbor - Prezidentská brigáda, 19. brigáda, 27. brigáda, 67. mechanizovaná brigáda, 112. brigáda územní obrany, 118. brigáda územní obrany, 120. brigáda územní obrany, 25. brigáda ochrany veřejné bezpečnosti, 2. zdravotnický prapor, 26. divize říčních člunů, 28. pluk ochrany státních prostředků, 31. Čerkaský pluk, 428. prapor bezpilotních prostředků, 511. opravárenský prapor, 1027. protiletadlový raketový a dělostřelecký pluk;
• 15. armádní sbor – o struktuře toho není mnoho známo. Z dostupných informací však vyplývá, že součástí sboru je: 144. mechanizovaná brigáda, 434. prapor bezpilotních prostředků;
• 16. armádní sbor - 92. útočná brigáda, 3. těžká mechanizovaná brigáda, 41. mechanizovaná brigáda, 42. mechanizovaná brigáda, 154. mechanizovaná brigáda, 57. samostatná motostřelecká brigáda, 58. samostatná motostřelecká brigáda, 113. brigáda územní obrany, 26. dělostřelecká brigáda, 48. průzkumný úderný prapor, 91. protitankový dělostřelecký oddíl;
• 17. armádní sbor - 128. horská útočná brigáda, 128. těžká mechanizovaná brigáda, 65. mechanizovaná brigáda, 110. mechanizovaná brigáda, 118. mechanizovaná brigáda, 108. brigáda územní obrany, 241. brigáda územní obrany, 44. dělostřelecká brigáda, 411. pluk bezpilotních prostředků, 422. prapor bezpilotních prostředků;
• 18. armádní sbor – prozatím je známo, že ve složení sboru se nachází 156. mechanizovaná brigáda;
• 19. armádní sbor - 94. protitankový prapor, 39. prapor bezpilotních prostředků;
• 20. armádní sbor - 17. těžká mechanizovaná brigáda, 23. mechanizovaná brigáda, 31. mechanizovaná brigáda, 33. mechanizovaná brigáda, 141. mechanizovaná brigáda, 110. brigáda územní obrany, 60. dělostřelecká brigáda, 423. prapor bezpilotních prostředků, 13. velitelské stanoviště protivzdušné obrany;
• 21. armádní sbor - 4. těžká mechanizovaná brigáda, 93. mechanizovaná brigáda, 155. mechanizovaná brigáda, 159. mechanizovaná brigáda, 152. brigáda Jaeger, 531. strážní prapor;

Signály pro AČR?

Změny v ukrajinské armádě nutně vyvolávají otázku, zda podobná reforma není relevantní i pro Armádu České republiky. Současná struktura AČR stojí na brigádní úrovni – hlavními manévrovými jednotkami jsou 4. brigáda rychlého nasazení, 7. mechanizovaná brigáda a 43. výsadkový pluk, přičemž vyšší celek ve formě sboru nebo divize v organizačním schématu chybí. To odpovídá velikosti armády, která se dlouhodobě orientuje na nasazení menších, vysoce specializovaných kontingentů v zahraničních misích.

Ukrajinská zkušenost však ukazuje, že v případě konfliktu vysoké intenzity může být (pouze) brigádní struktura limitující. Velení bez mezistupně je snadno přetížené a schopnost koordinovat větší počet brigád či podporujících jednotek je omezená. Z tohoto pohledu by mohla i AČR v budoucnu zvažovat zavedení sborové úrovně – minimálně jako teoretický model pro případ krizového nasazení. Změny by se týkaly hlavně Velitelství pro operace Armády České republiky, které komplexně odpovídá za plánování, nasazení, řízení a zabezpečení sil a prostředků Ozbrojených sil České republiky v operacích.

Na druhou stranu je nutné reflektovat odlišný kontext. Česká republika čelí zcela jiné bezpečnostní situaci než Ukrajina a velikost AČR neumožňuje vytvořit plnohodnotné sbory s desítkami tisíc vojáků. Přesto může být inspirativní myšlenka flexibilního velení a důrazu na moderní systémy řízení, které dokážou rychle propojit strategickou a taktickou rovinu.

Ukrajinská reforma tak není přímým modelem k následování, ale spíše impulzem k zamyšlení. V éře rostoucí nejistoty a možnosti konvenčního střetu v Evropě je na místě otázka, zda by AČR neměla uvažovat o posílení své velitelské struktury, aby byla schopna efektivně vést větší a kompaktní uskupení v případě ozbrojeného konfliktu.

Zdroj: Defence24.pl, Ministerstvo obrany ČR