Tanky a tanková technika si i nadále zachovávají na bojištích a ve výzbroji světových armád svůj význam. A to navzdory masivnímu nástupu dronů, které jsou pro tanky tím největším protivníkem, a stejně tak i navzdory válce na Ukrajině, kde obě strany ztratily tisíce tanků. Právě v bojích na Ukrajině se totiž ukázalo, že tanky jsou do jisté míry nezastupitelné, a že je nedokážou plně nahradit ani zmíněné drony. Světové armády proto nadále udržují své tankové jednotky a počty svých tanků spíše navyšují, a světoví výrobci přicházejí s novými typy tanků.

Foto: Tank ZTZ-20 | Weibo

Psali jsme:CAESAR 6x6: Francouzská houfnice, která kraluje evropským bojištím – teď i ve Slovinsku

Zároveň ale zkušenosti světových armád naznačují, že současné západní tanky, tzv. kategorie MBT (Main Battle Tank) jsou až příliš těžké, jelikož hmotnost některých typů (M1 Abrams, Merkava) se vyšplhala až na hranici 70 tun. Pro některé armády jsou tyto tanky nevhodné, jiné je zase potřebují doplnit nějakým lehčím typem. I proto v posledních letech dochází k návratu středních tanků, tj. tanků s výrazně nižší hmotností než MBT. Jedním z nejnovějších představitelů této kategorie je nedávno představený čínský tank ZTZ-20 (někdy označován i jako ZTZ-201).

Čína – tanková velmoc

To, že Čína přišla s novým typem středního tanku, není až tak překvapivé. Čína totiž dlouhodobě klade na tankovou techniku značný důraz. Čínská armáda si udržuje ve výzbroji obrovské množství tanků – údajně více než 6000 tanků, mezi kterými se ale stále objevují i prehistorické typy, jako je ZTZ-59, což je kopie starého sovětského T-54. Proto se Čína snaží nahrazovat zastaralou techniku novými typy.

Zároveň si ale Čína vytvořila specifickou konstrukční školu tankové techniky. Zatímco původní čínské tanky byly jen kopiemi sovětských typů, současné čínské tanky představují zcela svébytné konstrukce. I nejmodernější čínské tanky, jako je typ ZTZ-99, se ale stále drží kontroverzního prvku sovětské konstrukční filozofie, kdy jen část munice je uložena v nabíjecím automatu, a zbytek je uložen de facto volně v tankové věži.

Také Čína se navíc potýká s příliš vysokou hmotností svých tanků, kdy hmotnost tanku ZTZ-99 v jeho poslední verzi dosahuje 60 tun. Pro velkou část území Číny jsou takto těžké tanky nevhodné. I to je důvodem, proč Čína vyvíjí i moderní střední tanky.

Psali jsme:Centrum leteckého výcviku LOM PRAHA převzalo první nové letouny Zlín

Psali jsme:Clear Sky 2025: Nejnáročnější je zpravodajská podpora a zabezpečení, bez které nejsou přijata odpovídající a správná rozhodnutí

Psali jsme:Generální ředitel Tatra Trucks: Česká armáda je pro Tatru prioritní a také referenční zákazník

Předchůdce tanku ZTZ-20 – tank ZTQ-15

Čínská armáda tak již před několika lety, podle všeho v roce 2016, zařadila do své výzbroje tank ZTQ-15 (známý i pod exportním označením VT-5).

Tank ZTQ-15 je typickým středním tankem. Jeho hmotnost se v návaznosti na aplikaci modulárně řešeného opancéřování pohybuje mezi 32-36 tunami. Tank ZTQ-15 je tak mnohem lehčí než používané tanky ZTZ-96 či ZTZ-99, na druhou stranu je těžší než někdejší hojně rozšířené tanky ZTS-63A (Type 63A), typově blízké sovětským tankům PT-76.

Výzbroj tanku ZTQ-15 tvoří kanon 105 mm, de facto modernizovaná verze legendárního britského kanonu L-7. Kanon 105 mm má samozřejmě nižší výkon než kanony 125 mm používané v tancích ZTZ-99, pro účely středního tanku je ale plně vyhovující. Nižší ráže kanonu, ale stejně tak i nižší hmotnost munice dovolily snížit i celkovou hmotnost tanku. Jinak ale tank ZTQ-15 představuje typickou klasickou tankovou konstrukci, s tříčlennou posádkou, kdy jen řidič sedí v korbě, zatímco velitel a střelec mají svá místa ve věži.

Celkově lze tank ZTQ-15 hodnotit jako vydařenou konstrukci. Čínská armáda zavedla do své výzbroje již větší počty těchto tanků, exportní varianta VT-5 navíc začíná dosahovat exportních úspěchů, kdy jej zakoupil Bangladéš, a zájem o něj mají i další, především africké státy.

I proto je možná poněkud překvapivé, že se Čína rozhodla jít cestou vývoje dalšího středního tanku, a to právě typu ZTZ-20. Vždyť tank ZTQ-15 je de facto tankem novým, slouží teprve cca 10 let. Tento krok ale má svou racionalitu.

Tank ZTZ-20

Tank ZTZ-20 totiž představuje principiálně nové pojetí tankové techniky, zcela odlišné od tanku ZTQ-15, ale i dalších čínských tanků. Základním novátorským prvkem tanku ZTZ-20 je totiž použití bezosádkové věže. V ní je umístěn jak kanon, tak i zásoba munice, uložená ve speciálních zásobnících. Tříčlenná osádka pak má svá místa v korbě, v jakési obrněné kapsli. To znamená, že pokud dojde k zásahu věže (což je vždy pravděpodobnější než zásah korby), případně pokud dojde k explozi munice, pak posádka výbuchem téměř není ohrožena. Šance na přežití posádky je proto u tanku ZTZ-20 vyšší než v případě tanku ZTQ-15, ale i dalších, těžších a lépe pancéřovaných čínských tanků ZTZ-96.

Je ovšem třeba říci, že tato koncepce není úplnou novinkou, protože stejně tak bezosádkovou věž a umístění posádky v obrněné kapsli v korbě používá i ruský tank T-14 Armata (který se ovšem dosud nedostal do sériové výroby). I proto je tank ZTZ-20 někdy označován jako „čínská Armata“. Takovéto označení je ale nesmyslné. Tank T-14 Armata je totiž de facto plnohodnotným MBT (byť se všemi ruskými specifikami), a to vzhledem ke své hmotnosti 52-54 tun a kanonu 125 mm, zatímco ZTZ-20 je typickým středním tankem.

Není to přitom dáno jen nižší hmotností tanku ZTZ-20. Tank ZTZ-20 je totiž vyzbrojen kanonem ráže pouze 105 mm, tedy výrazně slabším oproti běžným kanonům 120-125 mm. Kanon použitý v tanku ZTZ-20 se nicméně výrazně liší od kanonu použitého u ZTQ-15. Jde o zcela novou konstrukci, ve které mají být použity modernější materiály; 105 mm kanon tak má dosahovat mnohem vyšší úsťové rychlosti a tím i vyšší průbojnosti.

Některé čínské prameny uvádějí, že výzbroj tanku ZTZ-20 je řešena modulárně, a že tank lze osadit i kanonem 125 mm, případně i 120 mm. Je ale otázkou, zda něco takového je technicky možné, jelikož by to zákonitě znamenalo nejen snížení zásoby munice, ale i značné zásahy do konstrukce. Doložena je zatím jen verze používající 105 mm kanon.

Kanónovou výzbroj doplňuje zbraňová stanice osazená velkorážovým kulometem, který je určen především proti čím dál nebezpečnějším dronům. Pro boj proti dronům a PTŘS tank ZTZ-20 dále disponuje dosud neznámým systémem aktivní ochrany, který se skládá ze 4 radarových panelů umístěných v bocích věže a dvou odpalovacích zařízení instalovaných na střeše věže.

Zajímavě je řešen pohon tanku, který je koncipován jako hybridní, jelikož kombinuje klasický dieselový motor o výkonu 960 kW a elektromotor o výkonu 300 kW. Elektromotor byl použit primárně pro snížení tepelné a akustické stopy, což u tanku ZTZ-20 umocňuje jeho šanci na přežití na moderním bojišti.

Díky nové koncepci s bezosádkovou věží, ale i díky použití systému aktivní ochrany, který má vyvážit sílu pancéřování, se u tanku ZTZ-20 podařilo udržet relativně nízkou hmotnost, která má činit jen 38-40 tun. Tank ZTZ-20 je tak sice těžší než tank ZTQ-15, na druhou stranu je stále výrazně lehčí než tanky ZTZ-99 či modernizované varianty tanku ZTZ-96, jejichž hmotnost se vyšplhala až k úrovni 44 tun. Tank ZTZ-20 tak představuje mimořádně vydařenou, vyváženou konstrukci.

Tank ZTZ-20 je zjevně již zaveden do výzbroje čínské armády, jeho výroba se ale teprve rozjíždí. Není proto známo, kolik těchto tanků si chce Čína pořídit; je však zřejmé, že pro náhradu starších typů potřebuje Čína větší množství těchto tanků. Stejně tak je pravděpodobné, že se Číně podaří tank ZTZ-20 exportovat, a to hlavně do zemí, které disponují staršími tanky čínské či sovětské provenience, a které zvažovaly již tank VT-5. Oproti tanku ZTQ-15/VT-5 je přitom ZTZ-20 výrazně lepší – disponuje účinnější výzbrojí, ale i silnější ochranou. Vše tak naznačuje tomu, že tank ZTZ-20 bude úspěšnou konstrukcí.

ZTZ-20 – důležitý milník ve vývoji tanků

Pokud se podíváme na tank ZTZ-20 z hlediska jeho hmotnosti, pak je nápadné jedno. Tank ZTZ-20 svou hmotností odpovídá výchozím, nemodernizovaným verzím tanku T-72. Ty totiž vážily cca 41 tun (postupně tank T-72 ztěžkl v důsledku aplikace přídavného pancéřování atd.). Tank ZTZ-20 tak představuje klasický střední tank – ovšem v jeho modernější, dokonalejší podobě.

Je pozoruhodné, že se Čína rozhodla jít cestou vývoje takového tanku. Vždyť Čína disponuje i tankem ZTZ-96, který je jen o něco těžší, a jeho výroba stále běží. Číně by proto zdánlivě stačilo dál pokračovat ve výrobě tanku ZTZ-96, třeba v nějaké jeho zdokonalené podobě.

Tím hlavním důvodem, proč se Čína rozhodla jít cestou vývoje nového tanku ZTZ-20, je tudíž ani ne tak nízká hmotnost, jako spíš ona převratná koncepce s bezosádkovou věží disponující nabíjecím automatem a osádkou umístěnou v korbě tanku. Tím bylo možno razantně zvýšit ochranu tanku a jeho šanci na přežití, a to bez nějakého zvýšení hmotnosti.

Je také zjevné, že se Čína poučila ze zkušeností ukrajinského bojiště, kde tanky T-72, ale i T-90 a T-64 zaznamenávají značné ztráty právě v důsledku své koncepce; ztráty mnohem vyšší, než jaké zde zaznamenávají tanky západní konstrukce (především Leopard 2). I proto se Čína používající obdobný nabíjecí automat ve svých předchozích tancích rozhodla tento princip opustit. Je přitom pozoruhodné, že Čína neokopírovala koncepci od západních tanků, ale šla právě svébytnou cestou bezosádkové věže.

Tank ZTZ-20 je nejnovějším čínským tankem. I proto se občas objevují analýzy, srovnávající ZTZ-20 s nejmodernějšími západními tanky, zejména s německým typem KF-51 Panther, ale i jihokorejským K2 Black Panther či teprve vyvíjeným americkým tankem M1A3. Takováto srovnání jsou ale nesmyslná. Zmíněné tanky jsou totiž plnohodnotnými MBT – mají výkonnější kanon 120 mm (a v případě německého typu je stále ve hře i 130 mm kanon), silnější pancéřování, ale také vyšší hmotnost 52-55 tun. Oproti tomu tank ZTZ-20 je „jen“ typickým středním tankem. To ale neznamená, že je tank ZTZ-20 horší. Pro mnohé bojové situace je totiž takto koncipovaný lehčí tank lepší. Zároveň je tank ZTZ-20 schopen oslovit širší spektrum potenciálních zákazníků.

Revoluční pojetí v podobě bezosádkové věže a umístění posádky do speciální obrněné kapsle v korbě spolu s faktem, že tank ZTZ-20 je na rozdíl od tanku T-14 Armata již sériově vyráběn, navíc může vést k tomu, že tento koncept bude napodobován i u jiných tanků. Především může jít o samotnou Čínu, která vedle ZTZ-20 může zahájit i vývoj těžšího, lépe pancéřovaného a silněji vyzbrojeného tanku, resp. MBT, který by časem nahradil pomalu zastarávající ZTZ-99, který stále používá onu nešťastnou sovětskou koncepci nabíjecího automatu. Stejně tak může tank ZTZ-20 a jeho koncepce inspirovat i další světové výrobce. Čínský tank ZTZ-20 tak představuje jakýsi pokusný balónek, a zároveň významný milník ve vývoji tankové techniky, která díky tomu prokazuje svou životnost a svou důležitost pro moderní armády.

Zdroj: defensemagazine.com