EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Smrt přichází v noci: Taktiky ponorkového génia Otto Kretschmera

 29. 03. 2025      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře

Otto Kretschmer, jedno z největších jmen německé ponorkové války během druhé světové války, se proslavil zejména svou vynikající taktikou při potápění nepřátelských konvojů. Jako velitel ponorky U-99 se zapsal do námořních historických tabulek.

1                                             Foto: Otto Kretschemer | Wikimedia Commons / Public domain

Malá válka - Slovensko proti Maďarsku v březnu 1939

Kretschmerova kariéra začala v roce 1940. První úspěchy zaznamenal na U-22, kdy mimo jiné dokázal potopit torpédoborec HMS Daring. Poté byl převelen na čerstvě dokončenou U-99, se kterou začal působit v Atlantiku. V září 1940, při své první velké akci, Kretschmer napadl a potopil britskou obchodní loď SS Stanpark v rámci útoku na konvoj HX 72. Tento úspěch byl jen začátkem jeho oslnivé kariéry, která trvala až do března 1941.

Jedním z nejslavnějších úspěchů Kretschmera byla jeho účast v bitvě o konvoj OB-318 v listopadu 1940. Tento britský konvoj byl považován za klíčový pro zásobování Británie a Kretschmerova ponorka sehrála naprosto zásadní roli v jeho zničení. Kretschmer při útoku využil temné noci a husté mlhy, přičemž potopil několik obchodních lodí a způsobil Britům těžké ztráty. Tento vydařený útok vedl k jeho rychlému povýšení mezi ponorková esa.

2Foto: Otto Kretschmer získává vyznamenání od velkoadmirále Readera | Wikimedia Commons / Public domain

Dalším významným momentem v Kretschmerově kariéře byl útok na konvoj SC-7 v říjnu 1940, kdy opět prokázal svůj vynikající cit pro taktiku. V této akci se mu podařilo potopit čtyři lodě, čímž významně přispěl k těžkým ztrátám na straně Spojenců. Kretschmer byl nejen obávaným útočníkem, ale prokázal, že je také mistrem úniků a manévrů. Pro spoustu ponorkových velitelů nebyl ani tak problém najít a potopit nějakou loď v konvoji, jako spíše nepozorovaně se stáhnout mimo dosah eskortních plavidel. Právě v tomto kritickém bodě operace Kretschmer zachoval chladnou hlavu a dokázal vymanévrovat fregaty a torpédoborce nepřítele.

Byli opravdu dva muži na jednu zbraň? Hollywoodský mýtus o sovětské taktice a výzbroji za 2. světové války

Vrchol jeho úspěchů přišel v březnu 1941, kdy vedl svou U-99 proti konvoji OB-318. Podařilo se mu v něm potopit šest lodí, což bylo pro Brity naprostou katastrofou. Začali si dokonce klást otázku, jak ho zastavit. Britům se ho několikrát podařilo obklíčit letadly a torpédoborci, ale Kretschmer vždy vyvázl. Hru na kočku a myš ovládal bravurně.

Ale i jeho šťastná hvězda nakonec pohasla. Stalo se to 17. března 1941, kdy byla jeho ponorka poškozena během útoku na další konvoj HX 112. Zaútočily na něj dva torpédoborce a zahnaly jej do hloubky až k hranici, kde ponorce hrozilo rozdrcení. V poslední chvíli se Kretschmerovi podařilo získat kontrolu nad lodí a nouzově se vynořit přímo před děla torpédoborců. Kretschmerovi i posádce se podařilo ponorku opustit a byli zajati.

3Foto: Ponorka U-99 | Wikimedia Commons / Public domain

Během své kariéry potopil Kretschmer 47 lodí o celkovém výtlaku více než 200 000 tun, což z něj činí jednoho z nejúspěšnějších ponorkových velitelů v historii. Jeho taktiky nočních útoků na hladině byly studovány mnoha generacemi námořních velitelů. Dodnes je Kretschmer považován za jednu z největších legend německé ponorkové války.

Zdroj: warhistoryonline.com

 Autor: Tomáš Chalupa

Komentáře

Radek

01. 04. 2025, 11:43

U konvojových bitev rozhodoval počet a zkušenost ochrany. Když bylo dost lodí, mohla eskorta U-booty pronásledovat dlouho, což zvyšovalo šanci na potopení. Když eskorta nebyla nebo nezkušená, byl to masakr. Radary byly primitivní, nespolehlivé, na jaře 1941 ještě pevné, takže se loď musela natáčet, nebo s ručně otáčenou anténou (klikou). Obraz na osciloskopu (PPI až od jata 1942). Eskortních lodí bylo málo, přesto většina konvojů proplula beze střetu s ponorkami. Typ VII měl operační hloubku 120 m, nouzovou 160 m, destrukční podle verze (VIIB a C myslím až 220 m. Pod 200 m už se mohlo stát, že poškozená ponorka imploduje. Problém je v tom, že pod 200 m už nefungovaly hloubkoměry přesně, takže hloubku posádka odhadovala.

Radek

01. 04. 2025, 11:28

Ten článek je blábol.
OB-318 byl konvoj v květnu 1941 (po zajetí Kretschmera).
V konvoji HX-72 v září 1940 potopil 3 lodě. SS Stanpark mezi nimi nebyl.
V SC-7 v říjnu 6 lodí potopil a 1 poškodil.
V listopadu žádná konvojová bitva, ale Kretschmer se proslavil, když potopil parník Casanare a potom napadl a potopil dva velké pomocné křižníky (Laurentic o 18 000 t a Patroclus), které připluly zachránit posádku. Až v prosinci v HX-90 potopil dvě lodě.

Pepík Knedlík

29. 03. 2025, 10:04

Maximální ponor se uvádí přibližně a to 230 metrů. Jaký byl skutečný ponor se málo vi. Kdo přežil řekl, kdo neprezil nedal vědět.
Otto začinal na U 23 a první loď potopil 12.02. 1940 a po osmi plavbách dostal l dokončeny člun U 99 (typ VII B).
Specialitu Kratschmera bylo utočeni na konvoje v noci s vynořenou ponorkou.
Mnoho kapitanu převzalo tuhle taktiku boje, ale tahle taktika brzy přestala fungovat, protože již Britové zacinali pouzivat radary vlastní vynalez.
Otto se zásadně vyhýbal torpédoborcům a pokládal je za největši nebezpečí.
To se stalo osoudným, kdy byl podkozeny jeho clun a on se zachranil s části posadky a putovali do vězení.