Nově zvolený předseda slovinského parlamentu Zoran Stevanović oznámil, že chce vypsat referendum o vystoupení země z NATO. Jeho prohlášení okamžitě otevřelo jednu z nejcitlivějších politických otázek současného Slovinska a může výrazně ovlivnit domácí debatu o bezpečnosti, zahraniční politice i směřování země.

Foto: Příslušníci slovinských speciálních jednotek | Wikimedia Commons / Public domain

Stevanović byl do čela Národního shromáždění zvolen tajnou volbou, když pro něj hlasovalo 48 poslanců. Jako lídr malé protiestablishmentové strany Resni.ca se v poslední době stal důležitým hráčem na slovinské politické scéně, zejména poté, co jeho uskupení získalo rozhodující vliv při sestavování parlamentní koalice.

Podle Stevanoviće není referendum jen politickým heslem, ale součástí konkrétního závazku vůči voličům.

„Lidem jsme slíbili referendum o vystoupení z NATO a také ho uspořádáme,“ uvedl po svém zvolení.

Jeho slova pravděpodobně ještě více vyostří politické napětí v zemi, kde se otázky národní suverenity, bezpečnostních vazeb a zahraničněpolitické orientace stávají stále citlivějšími. Stevanović je často označován za politika s proruskými názory, on sám to ale odmítá. Tvrdí, že jeho postoj není proruský, nýbrž proslovinský.

Ve svém vystoupení zdůraznil, že Slovinsko by se nemělo zapojovat do vnějších vojenských ani diplomatických sporů, protože z nich podle něj země nikdy nic nezíská.

„Budeme naprosto proti zapojování do vnějších vojenských a diplomatických sporů, protože Slovinsko z toho nikdy nemá žádný prospěch,“ prohlásil.

Tento postoj zapadá do širšího politického rámce, který staví na důrazu na neutralitu, národní zájmy a odmítání zahraničních konfliktů. Právě taková rétorika může oslovovat část veřejnosti, která je stále více nespokojená s tradičními politickými stranami a jejich zahraničněpolitickým kurzem.

Stevanovićovo oznámení navíc přichází ve velmi citlivé době. Minulý měsíc slovinské bezpečnostní složky obvinily soukromou izraelskou zpravodajskou firmu Black Cube ze zasahování do volebního procesu v zemi. Podle vyšetřování se měli její pracovníci podílet na shromažďování kompromitujících materiálů a na nelegálních odposleších. Případ znovu otevřel otázku zahraničního vlivu na slovinskou politiku a důvěry v demokratické instituce.

Současně však Slovinsko v posledních měsících podniklo kroky, které ho pevněji vážou na západní bezpečnostní struktury. Loni v říjnu se připojilo k programu PURL, tedy Prioritized Ukraine Requirements List, který umožňuje nákup amerických zbraní pro Ozbrojené síly Ukrajiny z prostředků členských zemí NATO. Tyto finance byly určeny na posílení ukrajinské protivzdušné obrany a na ochranu energetické a civilní infrastruktury před ruskými útoky.

Právě v tomto kontextu působí Stevanovićova výzva k referendu o vystoupení z NATO jako přímá výzva dosavadnímu geopolitickému směřování Slovinska. Nejde jen o symbolické gesto, ale o téma, které může zásadně rozdělit politickou scénu i veřejnost.

Zda se mu podaří získat pro referendum dostatečnou podporu, zatím není jasné. Už teď je však zřejmé, že otázka členství v NATO, zahraničního vlivu a role Slovinska v mezinárodních konfliktech se stane jedním z klíčových témat nadcházejícího období.

Stevanović tak svým prvním výrazným krokem v nové funkci postavil do centra slovinské politiky debatu, která může rozhodnout o dalším směřování celé země.

Zdroj: Defence Blog