Su-57E míří do Afriky! První zákazník riskuje s ruskou stíhačkou 5. generace
Prvním potvrzeným zahraničním zákazníkem ruského víceúčelového stíhacího letounu páté generace Su-57E bude podle agentury TASS Alžírsko, které by mělo začít letoun provozovat v roce 2025. Ačkoli ruská Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci (FSVTS) během výstavy MILEX 2025 v Minsku nezveřejnila totožnost kupující země, několik nezávislých zdrojů, včetně alžírské státní televize a prohlášení ruských úředníků, potvrdilo, že prvním exportním zákazníkem je právě Alžírsko.
Foto: Prototyp Su-57 v roce 2011 | Dmitry Zherdin / CC BY-SA 3.0
Alžírští piloti procházejí výcvikem v Rusku, aby se připravili na operační nasazení. První dodávka by měla čítat šest kusů a očekává se do konce roku 2025. Transakci již dříve naznačila společnost Rosoboronexport na letecké výstavě Airshow China 2024 a později ji potvrdil její ředitel Alexander Michejev během výstavy Aero India 2025, kde uvedl, že zahraniční zákazník začne letouny provozovat v letošním roce.
Su-57E je exportní verze letounu Su-57 vyvinutého společností Suchoj. Jeho vývoj byl zahájen na počátku 21. století a první let se uskutečnil 29. ledna 2010. Sériová výroba byla zahájena v roce 2019 v leteckém závodě v Komsomolsku na Amuru. Smlouva podepsaná v roce 2019 stanoví dodávku 76 stíhaček Su-57 ruským vzdušným silám do roku 2028, což by mělo stačit k vybavení tří leteckých pluků. První sériový Su-57 byl dodán ruským ozbrojeným silám v prosinci 2020. Do konce roku 2023 bylo vyrobeno celkem 22 letadel, včetně prototypů. Pokračují modernizační práce, včetně testování motoru druhé generace „Izdelije 30“, jehož integrace do sériových letadel je plánována do roku 2027.
Su-57E se vyznačuje vlastnostmi typickými pro stíhací letouny páté generace – nízkou radarovou viditelností, supermanévrovatelností a vnitřním zásobníkem zbraní. Je určen pro víceúčelové použití v komplexních operačních prostředích a může plnit úkoly ve vzduchu, na zemi i na moři za všech povětrnostních podmínek. Letoun má maximální vzletovou hmotnost 35 500 kg a vnitřní kapacitu paliva 11 100 kg. Dosahuje maximální rychlosti přibližně 2 600 km/h ve výšce a dostup 20 000 metrů. Dolet bez doplnění paliva je přibližně 2 800 km, s jedním doplněním paliva za letu se může prodloužit na 5 200 km a se dvěma doplněními na 7 800 km. Maximální doba letu je přibližně 10 hodin. Letoun vydrží přetížení až 11 g a je vybaven digitálním řízením letu a motory s vektorováním tahu pro vysokou manévrovatelnost.
Kokpit je jednomístný a zahrnuje vysoce integrovaný zobrazovací systém, generátor kyslíku a katapultovací sedačku páté generace vyvinutou společností NPP Zvezda. Katapultovací systém zahrnuje automatické nastavení podle hmotnosti pilota a letových podmínek. Avionika zahrnuje radarový systém N036 Belka s radarem AESA v pásmu X v přídi, boční radary a radary v pásmu L v kořenech křídel. Su-57 je schopen operovat v síťově orientovaném bojovém prostředí a je kompatibilní s bezpilotními systémy, jako je S-70 Ochrannik, se kterým byly údajně provedeny společné testy.
Co se týče výzbroje, Su-57E unese až 7 500 kg užitečného zatížení rozloženého na šest vnitřních a dvanáct vnějších závěsných bodů. Ve vnitřních prostorech nese pokročilé rakety, jako jsou R-77M a R-74M2 pro vzdušný boj, a přesně naváděné zbraně, jako jsou Ch-69 a Grom-E1 proti pozemním cílům. Je rovněž vybaven 30mm kanónem 9A1-4071K odvozeným od GŠ-30-1. Mezi další kompatibilní munici patří Ch-38, Ch-58UŠKE a řízené bomby jako KAB-500, KAB-250 a UPAB-1500B-E. Konfigurace je přizpůsobitelná podle požadavků mise, což umožňuje vnitřní nebo vnější přepravu v závislosti na prioritě stealth.
Výběr letounu Su-57E Alžírskem odpovídá jeho širší strategii akvizic v oblasti obrany, která zahrnuje řadu platforem ruského a sovětského původu, jako jsou systémy Su-30MKA, MiG-29, MiG-25 a S-300PMU-2. Alžírsko sice nezveřejnilo celý rozsah kontraktu, ale podle informací z otevřených zdrojů se jedná o dodávku šesti letadel. Akvizice je považována za krok k posílení regionálních vzdušných bojových schopností Alžírska. Analytici poukazují na to, že jednotková cena letounu Su-57E je výrazně nižší než cena západních stíhaček páté generace, a údajně se pohybuje kolem 50 milionů dolarů. Cena v kombinaci se zavedenými rusko-alžírskými obrannými vazbami podporuje výběr tohoto letounu navzdory obavám ohledně kvality výroby a účinnosti stealth technologie.
Mezinárodní hodnocení letounu Su-57 zůstává smíšené. Analytici naznačují, že Su-57 překonává starší stíhačky čtvrté generace v oblasti stealth technologií, ale nedosahuje stejných standardů jako F-22 nebo F-35. Indie se v roce 2018 stáhla ze společného projektu FGFA s odůvodněním nedostatečné stealth schopnosti a nespokojenosti s ruským radarem a avionikou. Média vyjádřila skepticismus ohledně vyspělosti stíhačky s odkazem na pokračující zpoždění, nízkou produkci a omezení související s náklady. Kritici rovněž zpochybnili časový harmonogram pro plnou integraci motoru druhé generace a schopnosti bezpilotního letu. Zatímco budoucnost Su-57 na globálním trhu stíhacích letounů bude záviset na jeho prokázané spolehlivosti a bojové účinnosti, nová transakce poskytuje Rusku příležitost ověřit exportní atraktivitu platformy. Výsledek provozu Su-57E v Alžírsku může ovlivnit budoucí rozhodnutí o nákupu v jiných regionech, zejména v zemích hledajících levnější alternativy k západním platformám páté generace.
Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com