EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Technologická a vojenská převaha nacistického Německa? Podle některých historiků je to mýtus

 07. 10. 2021      kategorie: Vojenská historie      65 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Ve školách po celém světě se již od útlého věku učí o hrůzné nacistické válečné mašinérii, která v polovině minulého století ohrožovala celý svět. Ponurá realita holocaustu, hrdinství bitvy o Británii či oběti statečných mužů a žen v uniformách nesmějí být zapomenuty či dokonce popírány. Ne vše z oficiálního vyprávění o 2. světové válce se však striktně zakládá na pravdě. Například představa o výrazné německé vojenské či technologické převaze je dlouhodobý mýtus založený na dalším mýtu o celkové německé výkonnosti, který má kořeny v představách zrozených z nacionalismu, náboženství a myšlení osvícenské éry. Pravda je taková, že Němci za druhé světové války nebyli tak efektivní, pokud jde o jejich ekonomiku, technologie, a dokonce ani válečnictví, jak je někteří propagandisté a historici vykreslovali a vykreslují.

Na obranu těchto historiků je třeba říci, že není těžké se v tomto mýlit. Obecně přijímané povědomí o nacistické technologické převaze vychází z důkazů a informací získaných na základě živých zkušeností lidí na frontě. Například pokud jde o tankovou válku, nelze srovnávat ničivou palebnou sílou a silným pancířem vybavené monstrum, jakým byl německý Tiger a další těžké tanky, zejména ve srovnání se slabším tankem Sherman. Běžný voják v zákopu v Normandii objeví tank Tiger a pozná jen to, že je to obrovský tank s velkým masivním dělem, které je schopné zničit prakticky jakýkoli cíl.  Ale z operačního hlediska je podle Jamese Hollanda, autora třísvazkové práce "Válka na Západě", obraz zcela jiný.

tigerFoto: Německý tank Tiger I 1. divize Waffen-SS v severní Francii |  Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0 de

Celkový počet tanků Tiger postavených Němci byl 1 347, zatímco Američané masově vyrobili 49 000 tanků Sherman. Tank Tiger byl těžce pancéřovaným vozidlem se zvláštní a složitou šestistupňovou převodovkou, kterou navrhl Ferdinand Porsche. Tank se často porouchával, spotřebovával příliš mnoho paliva a v bojových podmínkách se obtížně udržoval.

Holland dále uvádí, že ze 135 divizí použitých pro bleskovou válku na Západě v květnu 1940 bylo pouze šestnáct mechanizovaných a zbylých 119 bojovalo buď pěšky, nebo se spoléhalo na koně a povozy. Požadavky, které německá válečná mašinérie kladla v průběhu války na průmysl, také nepřály úspoře materiálu. Německo mělo nedostatek ropy, oceli a potravin, takže blesková válka byla spíše nutností než brilantní prozíravou strategií.

Nacisté potřebovali zničit své nepřátele v první fázi války, aby měli nějakou šanci vyjít z ní jako vítězové, a Holland říká, že když se jim to nepodařilo, neměli jinou možnost než napadnout Sovětský svaz, aby získali další zdroje. Tím se však Hitlerovy logistické a taktické problémy ve skutečnosti exponenciálně zvětšily.

A co legendární efektivita Wehrmachtu? Někteří historici tvrdí, že kořeny německé vojenské efektivity možná souvisejí spíše s účinky moderní farmakologie než s nějakou ideologickou inspirací, vzhledem k povaze látek zvyšujících výkonnost, které nacisté svým vojákům podávali. Nacističtí představitelé užívali vysoce výkonné drogy, jako byl kokain a metamfetamin hydrochlorid, dnes známý pod pouličním názvem pervitin. Němečtí letci a vojenské jednotky tak dostávali dávku pervitinu, drogy na bázi metamfetaminu vyráběné v Německu od roku 1937, se záměrem zvýšit operační výkonnost.

Podle Kristen Keefeové, profesorky farmakologie a toxikologie na univerzitě v Utahu, tyto drogy ovlivňují stejné systémy v mozku různými způsoby. Metamfetamin nebo kokain zvyšují uvolňování dvou hlavních neurotransmiterů v mozku, kterými jsou dopamin a serotonin, jež uživateli poskytují pocit energie a euforie. Obě tyto látky jsou vysoce návykové, což by v konečném důsledku znamenalo pozdější strategické, taktické a disciplinární problémy.

Ačkoli byla válečná mašinérie nacistického Německa vysoce efektivní, nemusela být nutně takovým kolosem, jak je často líčena, a masivní produktivita spolu s efektivním využíváním zdrojů spojenci, konkrétně USA, Sovětským svazem a Velkou Británií, následně vedly k nevyhnutelnému výsledku.

Přestože se někteří historici domnívají, že celková technologická a vojenská převaha nacistického Německa je pouhým mýtem, Němcům jistě nelze odepřít často velmi efektivní vojenskou taktiku a strategii, stejně tak jako některé doslova nadčasové zbraně a techniku, které němečtí inženýři vymysleli a následně zkonstruovali.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY 258)

Komentáře

Vaclav Flek

16. 10. 2021

pro Radim : Dal jste si praci s vasim obsahlym clankem. Ja jej nechci podrobne rozebirat, proto si v casti tykajici se drogove zavislosti we wehrmachtu dovolim oznacit vas nazor za blabol. Je to nazor vojenskeho lekare, ktery prozil v ozbrojenych silach deset let, a o fungovani armady i o drogove zavislosti, neco vi. Nechci vase mylne dedukce dale rozebirat - jenom poznamka : pokud by to bylo tak, jak pisete, "rozlozil" se nekdo z nemeckych generalu, kteri v roce 1939 zahajovali valku, behem vychodniho tazeni ? Ja o zadnem nevim, a vy zrejme take ne.

K te casti, kde zminujete Hitlerovu strategii, take nemate pravdu. Vudce Treti rise nemel zase tak mnoho moznosti, byl tlacen okolnostmi k resenim, ktera musel prijimat, aniz by je chtel (treba tu valku proti Sovetskemu svazu). Nakonec se ukazalo (to Hitler ovsem predtim nevedel), ze by Sovetsky svaz zautocil na Nemecko zrejme jeste v lete roku 1941.

Radim

15. 10. 2021

Němci měli modernější stát než byl třeba Sovětský Svaz. Například volby, ve kterých vyhrál Hitler, byly vyhodnocovány na mechanických automatických strojích americké firmy IBM.
Němci tedy věděli o každém člověku a o každé i nejmenší fabrice či dílně a tak dokázali velice rychle a realtivně efektivně mobilizovat pro válku i lidi i průmysl. Ale jejich celkové zdroje byly poměrně malé. Dokázali je sice velmi efektivně zmobilizovat, ale v opotřebovávací válce, která začala cca půl roku, rok po napadení Sovětského Svazu operací Barbarossa, museli nutně prohrát. Navíc když byl Sovětský Svaz masívně podporován USA.
Co se týká drog, nemyslím, že nějak výrazně ovlivnily celou válku. Pravděpodobně velmi umožnily rychle porazit Francii, možná ještě předtím urychlily dobytí Polska. Ale později po napadení Sovětského Svazu byli vojáci, kteří pomocí drog figurovali v rychlé porážce Francie, s velkou pravděpodobností ve válce velice rychle eliminováni, protože v té době už většina z nich musela být těžkými narkomany. Hodně z nich muselo trpět psychózami a ztrátami sebekontroly, další museli být obecně fyzicky i psychicky oslabeni. V dalších etapách bojů v Sovětském Svazu, kvůli logistickým problémům se zásobováním, se zbývající narkomani museli vyrovnávat s nedostatkem drogy a tím se dostat to těžkých abstinenčních stavů. A protože tehdy nebyly věci kolem narkomanie příliš známé, nebyli rozpoznáváni jako nemocní. Většinou tak zemřeli ve službě a jejich úmrtí tak bylo zakryto válečnými ztrátami. Co tedy pomohlo dobýt Francii, stalo se v Sovětském Svazu a možná ještě v Afrikakorpsu v Africe pod Rommelem příčinou zbytečných německých ztrát lidí, kterých Německo i tak mělo nedostatek.
Co se týká obecně ekonomické a technické síly Německa, kdyby Hitler uvažoval strategicky a nebyl zaslepen nenávistí k židům a ke komunistům, mohlo Německo válku přežít bez vojenské porážky a být silným středoevropským státem. Kdyby se Hitler v dobývání okolních zemí v pravý čas zastavil a místo válčení začal jednat, dobytá území nebo většinu z nich by si mohl ponechat a mohl z nich těžit v dalších válečných přípravách. Mohl by se zastavit nejdřív po Mnichovu a nejpozději před napadením Sovětského Svazu. Mohl by spojenectví se Stalinem upevnit, protože Stalinovi věnoval defakto půl Polska a se Stalinem v zádech jakožto spojencem mohl s Británií , USA a možná zástupcem Francie jednat o tom, kolik dobytého území by opustil, a která území by si ponechal. Na ponechaných územích by mohl rozvíjet provojenské výroby a válku tak dokončit po 5 - 10 letech válečných příprav a s mnohem větší šancí na konečné vítězství.
Naštěstí pro nás, pro tehdejší Československo, tak neudělal.

Vaclav Flek

13. 10. 2021

pro Petr Hertel : K vasi poznamce " ... realita byla DALEKO, DALEKO SLOŽITĚJŠÍ, jak píšete, a tohle ("fašismus vs. komunismus"), to jistě není ani zdaleka to nejvýstižnější..." dodavam, ze mate uplnou pravdu.

Z krute reality obcanske valky ve Spanelsku, ktere byl nakonec zatazen kazdy, at chtel nebo nechtel, vyplyva mnoho ruznych postoju, ktere se nedaji jednoduse "zaskatulkovat", tech zajmovych skupin na obou stranach bylo bezesporu vice. Ja jsem chtel pouze vyjadrit, ze na kazde strane byly nejmene tri hlavni nazorove proudy, ktere se i v ramci daneho uskupeni hodne lisily (viz ma drivejsi poznamka o "obcanske valce v ramci obcanske valky", - ozbrojenem boji komunistu s anarchisty). Nakonec ani ruskou obcanskou valku nemuzeme pres urputne snahy komunisticke historiografie jednoduse oznacit za souboj "rudych" s "bilymi", i zde existovalo mnoho ruznych frakci, vcetne tech "zelenych".

Jinymi slovy, me hodnocenispanelske obcanske valky bylo zrejme zjednodusene, ale jit o stupen niz jsem jiz nechtel, mohlo by to byt na ukor srozumitelnosti toho, co jsem chtel vyjadrit.

Petr Hertel

13. 10. 2021

Ještě dodatek pro Václav Flek:

Když už jsem se tady od toho Německa, příp. Ruska nebo Polska hlavně 30.let 20.století dostal ke Španělsku stejné doby, tak by se ještě možná dalo shrnout, že tu občanskou válku zjednodušeně, spíš než jako boj "fašismus vs. komunismus" (anebo třeba boj "fašismus vs. demokracie", což také tehdy hlásali někteří levicoví intelektuálové či podobní), by šlo charakterizovat prostě jako boj "pravice vs. levice" nebo "konzervativismus vs. liberalismus". Ale je to asi jen o něco výstižnější, samozřejmě svoje "mouchy" to má bezesporu taky...:smiley:

Petr Hertel

12. 10. 2021

Václav Flek

Ano...
Ale jenom s tím Španělskem, já jsem napsal a myslel to tak, že to tak bylo nebo mohlo být ve světě propagandisticky prezentováno, jako "boj mezi fašismem a komunismem", ale samozřejmě, že realita byla DALEKO, DALEKO SLOŽITĚJŠÍ, jak píšete, a tohle ("fašismus vs. komunismus"), to jistě není ani zdaleka to nejvýstižnější.

V podstatě to všechno mohlo být ještě o něco komplikovanější...
Třeba takoví ti normální monarchisté, přívrženci návratu krále, ti by se dali nazvat alfonsisté (podle krále Alfonse XIII., nuceného k abdikaci v roce 1931, a jehož vnuk, Juan Carlos, se pak vlastně stal určitou zástitou té demokratizační transformace po Frankově smrti v roce 1975).
Ti karlisté, to byl totiž specifičtější proud španělského monarchismu, původně ultrakonzervativní přívrženci karlistické větve španělských Bourbonů (vycházející od Dona Carlose Maríi Isidra, bratra krále Ferdinanda VII., z první poloviny 19.století), kteří vlastně stáli u zrodu občanských válek a ozbrojených povstání ve Španělsku už v 19.století - třeba tzv. první karlistická válka let 1833-1840, čili vlastně celé rovné století před občanskou válkou let 1936-1939.
Zase třeba na straně těch republikánů, politicky poněkud napravo od těch socialistů (a samozřejmě nemluvě o komunistech nebo anarchistech a trockistech) byli vlastně takoví liberálně orientovaní stoupenci republiky - a to zase nemluvím např. o tehdejších baskických nacionalistech, kteří navzdory svému tradičnímu konzervativismu a katolicismu stáli na straně levicových republikánů z důvodů svých autonomistických požadavků...

Vaclav Flek

12. 10. 2021

pro Petr Hertel : Dekuji za reakci, k ni jen tri rychle poznamky :

1) Za chybu v datu se urcite omlouvat nemusite, bylo jasne, ze jde o preklep.

2) Na mapach generalniho stabu Rude armady figurovaly ve druhe polovine tricatych let jako valecne cile mesta Grodno, Bialystok, Brest, Kovel, Luck, Lvov a dalsi. Proto Stalin povazoval za hvezdnou chvili sovetske diplomacie okolnost, ze cela vychodni cast Polska (51 % jeho predvalecne rozlohy) padla bez boje do sovetskych rukou...

3) Tvrdit, ze ve spanelske obcanske valce slo o "stret mezi komunisty a fasisty" je velke zjednoduseni. Na obu stranach bojovaly nejmene tri frakce - na strane nacionalistu tzv. karliste (privrzenci navratu krale k moci), falangiste (ti jako jedini by se s jistou nadsazkou dali oznacit za fasisty) a pote to nejsilnejsi uskupeni nacionalisticky orientovanych konzervativnich dustojniku, ke kterym patril i sam Franco. Vliv obou dalsich frakci ve svem hnuti postupne potlacil, takze jim vedene jednotky lze tezko oznacit za "fasisticke". Na strane republikanu take existovaly tri vyznamne frakce, velmi zjednodusene socialni demokrate, komuniste a ultrakomuniste (tzv. trockiste nebo anarchiste). Na rozdil od nacionalistu vedli mezi sebou republikani obcas ozbrojeny boj, tzv. "obcanskou valku v ramci obcanske valky". Takze nezjednodusujme...

Petr Hertel

11. 10. 2021

Ještě pro Václav Flek (oprava překlepu):

Když to po sobě čtu, tak ten "Oxfordský atlas moderních světových dějin" byl u nás vydán v roce 1991, samozřejmě nikoliv v roce 1933.:smiley:

Petr Hertel

11. 10. 2021

Václav Flek

Když hovoříte o eventualitě sovětské ofenzívy do střední Evropy, nebo konkrétně proti Německu, v letech před druhou světovou válkou, nedá mi to nevzpomenout takový propagační obrázek z titulní stránky mnichovského nacistického časopisu "Illustrierte Beobachter" z ledna 1933, tedy právě zhruba z doby mocenského nástupu NSDAP v Německu (znám to z publikace "Oxfordský atlas moderních světových dějin", u nás vydané v roce 1933)...
Lidská lebka ve vojenské čepici s hvězdou a srpem a kladivem, k ní v srdcovitém tvaru fotografie skupiny dětí, nejspíš v jakési místnosti, s puškami a bajonety, a vysvětlení, že se jedná o "sovětské školní děti", a u toho všeho vyzývavý nápis: "Russland rüstet! ...und Deutschland?" (čili zhruba "Rusko se chystá! ...a Německo?":smiley:

Ale tak jistě... Po Hitlerově nástupu k moci ty vztahy se SSSR, vybudované na bázi smlouvy z Rapalla, poněkud ochladly (třeba i ta dosavadní vojenská spolupráce mezi německým Reichswehrem a Rudou armádou byla ukončena, i když v alespoň oficiální korektnosti), a na druhou stranu, víme, že tady třeba v roce 1935 přišla smlouva o vzájemné pomoci SSSR s Francií a Československem, fakticky namířená proti Německu (i když taky víme, že její reálný efekt byl nakonec stejně vlastně nulový).
A jak píšete o tom Polsku a Německu cca po polovině 30.let, tak jistě, že to byly státy, odkud i tehdy viděl Stalin hlavní nebezpečí (což na druhou stranu samozřejmě nemusí vylučovat alternativu ofenzívy proti nim, kterou zmiňujete). Ta počáteční priorita u toho Polska, ta si myslím, že by se dala vysvětlit už i tím, že Polsko, na rozdíl od Německa, mělo se SSSR dost dlouhou společnou hranici.

Samozřejmě, pokud jde o jinou stránku věci, za zčásti (a nejen vlastně doslova) zástupný konflikt mezi Německem a SSSR můžeme vnímat občanskou válku ve Španělsku od roku 1936, tak nějak propagandisticky ve světě prezentovanou mj. jako "boj mezi světovým fašismem a komunismem", když si uvědomíme, že v té na jedné straně vojensky intervenovalo spolu s Itálií i Německo, tak jako na druhé straně SSSR.

Vaclav Flek

10. 10. 2021

pro Petr Hertel : k vasemu sdeleni " Tak ano... Když připomínáte to Polsko,..." jenom jedna pripominka. Polsko fungovalo po dlouhou dobu jako nejpravdepodobnejsi nepritel sovetskeho Ruska a pozdeji Sovetskeho svazu. Sovetskemu veleni slo o proknuti do stredni Evropy a take o odplatu za prohranou rusko-polskou valku z let 19818- 21. Sledujeme-li vyvoj sovetskeho valecneho planovani z let 1936 - 41, ktere jiz bylo zcela ve znameni sovetske ofenzivy do stredni Evropy, je zajimave, ze zpocatku se generalnimu stabu Rude armady jako hlavni protivnik jevilo Polsko, pote Polsko ve spolupraci s Nemeckem, a pozdeji jiz jednoznacne Nemecko. Posledni plan generalniho stabu Rude armady na valecne rozvinovani Rude armady z kvetna 1941 jiz jednoznacne predpoklada invazi na uzemi Treti rise a Rumunska (Polsko jako samostatny stat jiz v te dobe neexistovalo).

otacon70

09. 10. 2021

Míra: tuna zlata je za dnešní 1,2 miliardy Kč - tedy kapka v moři vzhledem k objemu pomoci který v případě SSSR činil tehdejších 11 miliard US$, v přepočtu na dnešní hodnotu minimálně 150 miliard US$ - tedy 3,2 biliony Kč= 3 tisíce tun zlata. Dluh nebyl zplacen ještě při rozpadu SSSR!

Petr Hertel

09. 10. 2021

Václav Flek

Tak ano... Když připomínáte to Polsko, nakonec už i od té rapallské smlouvy si někteří v Německu slibovali něco jako případný společný postup se sovětským Ruskem vůči Polsku. Na druhou stranu je známo, že po Hitlerově mocenském nástupu maršál Pilsudski navrhoval Francii společný preventivní úder proti Německu (samozřejmě, než s ním v roce 1934 podepsal ten známý pakt o neútočení)...
Ale jak už jsem tady někde nedávno zmiňoval, už v období locarnské smlouvy (1925) Německo zase odmítlo garantovat trvalou neměnnost svých východních hranic s Polskem a taky Československem (na rozdíl od případu svých hranic s Francií a Belgií) - a což tedy zase, celkem vzácně v té realitě mezi světovými válkami, sblížilo nás (jako ČSR) s Polskem...

Vaclav Flek

09. 10. 2021

pro Petr Hertel : K vasi poznamce "Spíš asi jen dodatek než věc na polemiku..." dodavam, ze s ni plne souhlasim. Veskera vami uvadena fakta jsou mi znama, ale v celem kontextu nevyvraceji muj nazor. Na nejlidnatejsti stat v Evrope melo Nemecko po I. svetove valce extremne malou armadu, takze se mohlo citit bezbranne, a obavalo se predevsim polskeho utoku ve snaze jeste vice "zaokrouhlit" nemecko-polske hranice. Prave tato fakticka slabost povalecneho Nemecka zpusobila, ze se tolik Nemcu ztotoznilo s Hitlerem v jeho snaze vybudovat silnou armadu, ktera z Nemecka opet ucini respektovaneho partnera.

Míra

09. 10. 2021

otacon70

co si na tom nepochopil?:

„Sovětský svazu za spojenecké dodávky platil i zlatem.“ Jen „britský křižník HMS Edinburgh, poslaný v květnu 1942 ke dnu německou ponorkou, ho vezl 5,5 tuny“.

Czert

09. 10. 2021

Otacon
Dupnout na motory ktere maji tendenci zacit horet kdyz jdes na trochu hrubeji?

Jak rikam, 262 by vyhrala misto jen u nejlepsiho letounu proti bombarderum, vszde jinde uz ne.

Milda

09. 10. 2021

Pilot:
Ano, je pravda, že z V2 čerpali dlouho po válce hlavně američané a díky Wernherovi von Braun nakonec přistáli na Měsíci. U těch tanků už to tak pravda není. Tiger byl tak složitý stroj, že by jeho velitelem měl být strojní inženýr a posádka minimálně středoškolsky vzdělaná se strojním nebo automobilním zaměřením. Manuál na obsluhu a údržbu tanku byl tak složitý, že běžný voják ho nepochopil a časově tak náročný, že hodina boje znamenala dva dny údržby. např. bylo zakázáno aby jeden tank táhl druhý, který měl poruchu. Podle příručky se mělo počkat na dva tahače, které porouchaný tank dotáhnou do opravy. Většinou, když jeden tiger táhl druhého, tak to odnesla převodovka. Tak k čemu tak náročný tank? Ten jednoduchý, který se lehce vyráběl ve velkých sériích byl užitečnější a tak T-34 nebo Sherman byly v boji užitečnějšími. Jeden velitel Tigera popisoval sovětský útok. Dokud měli náboje, ničili sovětské tanky aniž by přišli k úhoně. Pak ale došla munice a oni byli zlikvidováni obyčeným taranem, když jim T 34 najel do věže a tu urazil. Ještě húře na tom byl panther. V jádru vynikající tank, ale potřeboval asi dva roky vojskových zkoušek. takže pokud by se němci vrhli na masovou výrobu např.Panzerkampfwagen IV a Stug IV, měli by možná větší šanci se efektivněji bránit. Oni místo toho vsadili na vývoj a výrobu královského tigera. U letadel to bylo podobné. Hitlera zajímalo jak udělat z Me 262 bombardér. Už ho zajímalo jen ničení

Pilot

09. 10. 2021

Panebože to jsou kecy, němci byli technologicky napřed bez jakýchkoli diskuzí. Speciálně v letectvu spojenci stále jen dotahovali náskok. A V2 byla po válce vzorem ze kterého čerpali jak USA tak SSSR. To že Američani vyrobili víc tanků neznamená že ty jejich tanky byly lepší. A efektivita německých vojáků byla vysoká protože němci nepřerušili kontinuitu výcviku ani po prohrané první světové a aplikovali získané bojové zkušenosti, zatímco ostatní mezi válkami vojenský výcvik a nakonec i vývoj zbraní značně redukovali.

Petr Hertel

09. 10. 2021

Václav Flek

Spíš asi jen dodatek než věc na polemiku, ale k tomu, že "prvních 14 let po I.světové válce nemohlo Německo prakticky vyrábět zbraně, ani cvičit své vojáky..."
Pokud jde o početní stavy, versailleská mírová smlouva limitovala ozbrojenou sílu Německa na maximálně 100 tisíc mužů pozemního vojska a 15 tisíc mužů námořnictva. Ten Reichswehr za tzv. výmarské republiky byl čistě profesionální armádou.
Navíc, je třeba často připomínána smlouva Německa se sovětským Ruskem z Rapalla z roku 1922 a z ní vyplývající vzájemná spolupráce i ve vojenské oblasti mezi oběma státy, která Německu fakticky umožňovala ta versailleská nařízení obcházet (tak mimochodem, sovětské Rusko/SSSR byl naprostým "vyděděncem" toho tzv. versailleského systému, že...).
Jistě i v této oblasti se odrážela obecná snaha Německa o určitou mocenskou rekonvalescenci, zcela zřetelná (a zčásti úspěšná) samozřejmě už v letech před Hitlerovým nástupem k moci v lednu 1933...

otacon70

09. 10. 2021

czert: to jistě nechal, ale take na to mohl dupnout a uletět

Czert

09. 10. 2021

Otakon
Vtipne, pises ze p38 sel jednoduse vymanevrovat a delas jako by me262 mel lepsi manevrovatelnost, coz si ja nemyslim.

Vaclav Flek

08. 10. 2021

Myslim, ze clanek otevrel prilis siroke a ambiciozni tema, a jeste do nej nestastne zamichal farmakologickou problematiku. S nekterymi tvrzenimi clanku nelze souhlasit, i kdyz je autor prezentuje jako nazory jinych publicistu (napr. sdeleni, ze hlavnim duvodem utoku na Sovetsky svaz bylo ziskani zdroju). Cela otazka nemecke prevahy (nebo "udajne prevahy" ?) pritom neni jednoducha, mam napriklad doma 350-strankovou knihu Stevena D. Mercatanta s nazvem "Proc Nemecko malem vyhralo " (Why Germany Nearly Won, Londyn 2013), ktera se snazi dokazat, jak blizko bylo Nemecko k vitezstvi. Jeji zavery jsou ovsem tak obsirne, ze je zde nelze ani parafrazovat.

Objektivim faktem je, ze prvnich 14 let po I. svetove valce nemohlo Nemecko prakticky vyrabet zbrane, ani cvicit sve vojaky, presto stacilo vybudovat mohutnou valecnou masinerii, ve ktere melo v nekterych kategoriich (ne ve vsech !) skutecne spickove zbrane. To byl ovsem pouze jeden faktor nemeckych uspechu. Tim druhym byla nemecka strategie a taktika, o tolik prevysujici v prvnich trech letech valky protivniky Treti rise. Prave kombibnace obou techto faktoru vyvolala dojem zdanlive neporazitelnosti nemeckych ozbrojenych sil.

Jak jsem jiz naznacil vyse, pouziti povzbuzujicich psychofarmak povazuji v tomto kontextu za nepodstatne a zavadejici.

bombero

08. 10. 2021

otacon70 míra je místní ruský kolaborant neustále dokola píšící ty komunistický lži. Nemá cenu na něj reagovat

otacon70

08. 10. 2021

Míra: Hmm, tak USA dodaly Rusákům(kteří neměli ani žádné obchodní lodě) vše na své riziko až do jejich přístavu, s výhledem, že za zboží dostanou zaplaceno někdy v nedohlednu. Tato už nemělo s výdělečným obchodem co dělat, protože USA ani neměly záruku, že SSSR Německo porazí, nebo se dokonce neobrátí s Hitlerem proti nim.

Míra

08. 10. 2021

Co se týká „Lend-Lease“, tak to USA nedělaly proto, že by snad chtěly SSSR pomoct vyhrát válku, ale byl to čistě jen obchod.
Kdyby to byla pomoc, tak by ten materiál poskytly zadarmo. Leda že by Američanům bylo jedno jestli zvítězí Nacisti. Ale vždyť nakonec materiálně podporovali i je.

otacon70

08. 10. 2021

Czert: Snadné sestřelení Me-262 je mýtus který vzešel z toho, že spojenečtí letci číhali u letiště a napadli Me-262 krátce před přistáním. Naopak, podle slov předního esa Luftwaffe ,Heinze Bära, se P-38 nechal velice snadno vymanévrovat a znamenal téměř vždy jistý sestřel.

Czert

08. 10. 2021

Amx
A proc si myslis ze ono strileni zidu a covilu u bsrbarosy u pernikaru hralo roli?

Proc nestrileli stejne masove v polsku a francii?
Nebo to se pernik zacne projevovat az po 2 letech? A driv ne?

Czert

08. 10. 2021

Otakon
Tu me 262 sem vytah ja, protoze ji vytahne vzdy nemecky fanda u nejlepsich stihacek, a ani klu dvoumotoraku bych ji nevytahl, ne kdyz bych pozadoval univerzalnost, to by vyhral lighting.
Pokud by me slo vylozene jen o sestrelovani bombarderu, tak ano, tam me262 nemel konkurenci, ale jakmile se zapletl do vzdusneho souboje tak ji hned dochazel dech.

Amx

08. 10. 2021

Czert : ***A k tem pernikarum, dokonaly priklad teoreticky bez praxe, jasne ze pernik je navykovy a ma negativni ucinky, ale evidentne nemci vedeli jak ho uzivat, kdyz k zadnemu negativnimu ucinkou ji zminenou nedislo ve vetsi mire, prece jenom, bojivali 6 let. Nebo ony negativni ucinky se dle ni meli dostavit az po 10 letech?***

Miliony zastrelenych civilistu a zidu pouze behem Barbarossy a tesne po ni Vam nenaznacuje, ze ten pernik asi nebyl uplne nejlepsi napad, kdyz otupoval svedomi?

otacon70

07. 10. 2021

czert: O Me-262 jsem nepsal ani slovo, ačkoliv v kategorii dvoumotorová stihačka neměla myslím konkurenci. V kategorii jednomotorová bych váhal mezi FW-190D a P-51.

Milda

07. 10. 2021

Itami Youji
Ten výběr se uskutečnil někdy okolo roku 2000 a bylo to v nějakém dokumentu BBC

Milda

07. 10. 2021

Czert
Trochu objektivity...M 262 to sama nezachránila. Když není pilot, tak samotné letadlo to nezachrání. M 262 dokázal sestřelit i pilot na P 51

Itami Youji

07. 10. 2021

Milda: Když dali jednomu pilotovi vybrat, zda by raději tehdy létal na německé nebo britské stíhačce, vybral německou.

A to v kterém roce? Víte, ono jak už tady kdosi napsal, se to celkem přelévalo. Byly časy, kdy byly německé stíhačky lepší, pak zase přišli s něčím Britové, Němci samozřejmě odpověděli, Britové odpověděli...a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.

To samé je vlastně otázka, jakou stíhačku budeme považovat za nejlepší. Vždyť právě na případu Aircobry jde krásně vidět, že to, co se může zdát nejlepší v jedné situaci, nemusí být nejlepší v druhé situaci. A hlavně, jak to chcete poměřovat? Stačí srovnat kupříkladu právě německý a ruský způsob leteckého boje.

Němečtí stíhací letci byli přednostně nasazováni pro vybojováni vzdušné převahy, tedy ofenzivní činnost. I při doprovodu bombardérů byla od nich očekáváno aktivní vyhledávání vzdušných cílů - zejména stíhaček - a ne jen pasivní blízký doprovod pomalejších bombardérů, beroucí stíhači jeden ze základních předpokladů pro úspěch v boji - velkou rychlost. Také se od německých stíhačů obvykle nežádaly útoky proti pozemním cílům, pro které čisté stíhací stroje nejsou vhodné. Naproti tomu sovětští stíhací letci byli nasazováni zejména jako doprovod bombardérů nebo bitevních letounů, přičemž osádky bombardérů a bitevníků od nich vyžadovali neustálou blízkost - a z toho vyplývající nevhodnou malou výšku i rychlost. Občas se také piloti museli zapojit do útoků na pozemní cíle, aby pomohli pěšákům. Celková filozofie nasazení byla jiná - Luftwaffe správně chápala stíhače jako do značné míry autonomní, soustředící se přednostně na aktivní boj s letouny protivníka. Sovětská doktrína požadovala zejména ochranu ostatních vzdušných i pozemních jednotek.

A podle čeho teď chcete posoudit kvalitu nějakého stroje, když už taktiky se liší natolik, že kupříkladu ta ruská totálně svazuje stíhači ruce.

Czert

07. 10. 2021

Otakon
K te tvoji topce zbrani, ze by vsechno obsadili nemcouri az na bombarder by slo hooosne dlouho diskutovat, protoze hodne zalezi na danych kriteriich.
Skutecne si myslis ze topku u stihacek by si zaslouzil me 262, u ktereho se po cca 4 bojivych ketech museli menit motory, a ktery vyjma protibombarderove ucinisti vuci ostatnim stigackam nebyl v nijake zvlastni vyhode? A jeho protizemni ucinost byla mizerna?
Proc me 262 a ne treba uzasny spokehlivy univerzal p51?

Czert

07. 10. 2021

Kment
Budme radi za to ze vedeni rise nedokazalo efektivne vyuzit zdroje, to by pak dnes uz nikdo nemluvil cesky a spousta jinych narodu a jazyku by neexistovala taky nebo by brzo vymreli taky.

Czert

07. 10. 2021

Nadpis by mel spis znit polemika o efektivite celkove vyroby vs efektivita jednottlivych vyrobku.

Vis sherman vs tiger.
Jedna vex je realita, jina vnimani reality, kdyby se melo verit ruskym pesakum a tankistum, tak 80% veskerych tanku znicenych na fronte po 43 byly tygery.

K blitzkrigu, je jedno jestli vznikl z nouze ci promyslenosti, proste fungoval na vybornou.


A k tem pernikarum, dokonaly priklad teoreticky bez praxe, jasne ze pernik je navykovy a ma negativni ucinky, ale evidentne nemci vedeli jak ho uzivat, kdyz k zadnemu negativnimu ucinkou ji zminenou nedislo ve vetsi mire, prece jenom, bojivali 6 let. Nebo ony negativni ucinky se dle ni meli dostavit az po 10 letech?
Ale je to jedno, amici meli taky svoje metafentiny a rusove, inu, vodku.

Milda

07. 10. 2021

Jak to tady pročítám, tak se tu stále vytahuje socialistická literatura a propaganda. Co SSSR vyrobil sám a kolik mu toho dodali z USA. Nebýt amerických náklaďáků, tak neměli sověti za čím tahat kanóny a dokonce by neměli ani podvozek pro své raketomety. V hradci stál na podstavci dlouhé roky tank T 34 a ten měl motor od forda. Stíhačka Aircobra neměla doma takový úspěch jako v SSSR. Ano, kola k tankům si vyrobili doma, ale spousta technologií jim byla dost vzdálená. Jeepy brali ve velkém a nakonec si slavnou "dakotu" začali také vyrábět.
Článek je ale o výši německé dokonalosti. Nu a tu někdo přeceňuje a někdo nedoceňuje. Němci na tom byli celkem dobře, dokud do výroby nezačal kecat Hitler. Když dali jednomu pilotovi vybrat, zda by raději tehdy létal na německé nebo britské stíhačce, vybral německou. Už neměla karburátor a zbraně byly také výkonější. To že se začalo šílet s neprůstřelnými tanky a podobnými blbostmi byla práce Hitlera. Pokud se vezmou německé jednoduché zbraně, byly velmi dobré a všem dost zatápěly včetně českého stíhače tanků. Na počátku byla kvalita výborná. Tak jak odcházeli odborníci do války a nahrazovali je totálně nasazení či dokonce váleční zajatci, tak se kvalita zhoršovala. Jednak neodborností a jednak sabotážemi. tak i dobrý projekt dojel na špatnou výrobu. Navíc na východ byla dlouhá doprava. Přeci jen se Paříž dobývala snáz než Moskva.

Míra

07. 10. 2021

Opakování matka moudrosti

S prvým oficiálním vyčíslením proporce, jíž se na materiálním zázemí Velké vlastenecké války podílely americké dodávky, přišel tehdejší předseda Gosplanu Nikolaj Vozněsenskij. V knize Válečná ekonomika SSSR v období Velké vlastenecké války (je k mání i v českém překladu) napsal: „Porovná-li se objem průmyslového zboží, dodaného SSSR spojenci, s objemem průmyslového zboží vyrobeného socialistickými závody Sovětského svazu, je zřejmé, že prvé z nich se rovná jen kolem 4 % toho, co bylo v letech válečné ekonomiky vyrobeno v tuzemsku.“

Sami „američtí i vojenští a vládní činitelé (Raymond Goldsmith, George Herring a Robert H. Jones) přiznávají, že veškerá spojenecká pomoc SSSR se rovnala necelé desetině sovětské zbrojní výroby a úhrnný objem dodávek v rámci půjčky a pronájmu, včetně konzerv sarkasticky nazývaných ´druhá fronta´, činil 10 – 11 %.“

„Lend-Lease“ nebyl o charitě. Provázel ho i „zpětný Lend-Lease“. „Jiné země dodaly Washingtonu už do konce II. světové války strategické suroviny, rovnající se 20 % hodnoty materiálů a zbraní, expedovaných jim Spojenými státy“. „Konkrétně Sovětský svaz poskytl 32.000 tun manganové a 300.000 tun chromové rudy, majících pro vojenský průmysl značnou hodnotu. Ilustruje ji i fakt, že poté, co sovětská ofenzíva v Nikopoli a Krivém Rogu v únoru 1944 připravila německý průmysl o bohaté nikopolské naleziště manganové rudy, stal se 150 milimetrový čelní pancíř německých tanků ´Královský tygr´ vůči sovětským dělostřeleckým projektilům rázem mnohem zranitelnější, než dřívější pancíř běžných tanků ´Tygr´ o síle 100 mm.“

„Sovětský svazu za spojenecké dodávky platil i zlatem.“ Jen „britský křižník HMS Edinburgh, poslaný v květnu 1942 ke dnu německou ponorkou, ho vezl 5,5 tuny“. „Sovětský svaz také, jak to smlouva o půjčce a pronájmu předpokládala, spoustu zbraní a vojenského materiálu vrátil. Obratem obdržel fakturu na 1.300 miliónů dolarů. Jelikož ostatním zemím byly dluhy z půjčky a pronájmu prominuty, jevilo se to jako loupež za bílého dne a Stalin si u ´spojeneckého dluhu´ vyžádal revizi. Amerika pak byla nucena přiznat, že došlo k chybě, zvedla však úrokovou sazbu a celková suma, včetně příslušenství, dosáhla 722 miliónů dolarů.“

Jiří Šibrava

07. 10. 2021

Četl jsem hodně publikací z celého o 2WW a všechny se shodují v tom že wehrmacht vpadnul do SSSR naprosto nedozbrojen moderní technikou.Hned v počátku se němečtí i jejich spojenečtí velitelé potýkali z nedostatečnou palebnou silou ve všech typech pozemních složek a obtíže překonávali jen díky vyspělosti velení mezi složkami wehrmachtu.Když se jednotka nemohla hnout z místa pro velký odpor nepřítele tak spojenými silami dělostřelectva.letectva.tanky a samozřejmě pěchoty odpor zničili nebo omezili do síly kterou snadno porazili.Už ve francii wehrmacht narazil na techniku která předčila tu německou a přesto němci téměř nic nového do SSSR neposlaly.Už od počátku akce barbarosa němci neměli technickou převahu ale jejich úspěchy plynuly ze zkušeností veteránů z tažení na západ a mnohem lepším velitelským sborem.

nobody

07. 10. 2021

2 Itami Youji:
- fakt je, ze legenda-nelegenda, ta kvalita isla dole a neboli to len panciere, ale aj kriticke suciastky, ktore nedokazali zvladat poziadavky (vid. o.i. turbiny motorov na Schwalbe, prevodovky atd)
- co uvadzali historici, tie ponorky boli vyrobene v takej "kvalite", ze boli nepouzitelne. Zvlast ked rozne sekcie vyrabali rozne firmy a nasledne to neslo dohromady (dosledok o.i. organizacie vyroby kvoli naletom)
- T-34: to bol ale testovaci exemplar, ale aj tam neviem-neviem, ci rozbor panciera neukazal dost kolisavu kvalitu. Lenze aj Lagg-3 bol povodne slubna stihacka a produkcne verzie boli vcelku bieda. T-cko prakticky nemalo vysielacku, ked sa neskor obcas objavila, tam vacsina mala len "prijimacku" a nie "vysielacku", vyhlad bol extremne obmedzeny, poklopy a unik posadky tazky a 2-miestna veza?UPS! Pritom v tejto konfiguracii fungoval az do roku 1944. Problem je, ze analyzy Americanov zo Z. Frontu a nasadenia Shermanov (vratane bojov s Pantermi) ukazali, ze suboje obvykle vyhrava ten, kto prvy spozoruje supera a ma moznost si vybrat okamih, kedy vystreli. Pritom Panter je voci M4-e tazkym a nie strednym tankom.

Jura

07. 10. 2021

Technologická převaha je fajn, ale když to vede Adolf co je stejně pitomej jako Ocelovej Pepík moc to nepomůže. Neposlouchal své generály, zavraždil miliony lidí kteří mohli pro něj pracovat, na obsazených územích Ruska byl zprvu vítán jako osvoboditel a nedokázal to využít, atd atd atd. jediné co uměl zblbnout davy a na to jsou germáni evidentně náchylnější než jiné národy.

Itami Youji

07. 10. 2021

2 nobody:

"- panciere Panterov boli z tak zlej ocele, ze praskali pri naraze projektilu, ktory ich nemal sancu prerazit."

Jak které, při poválečných zkouškách Američany bylo několik případů, kdy Pantera nebyli schopni probít téměř na nulovou vzdálenost, ale pro změnu byly i případy, kdy ho probili (stejnou zbraní jak v předchozím případě) na 1500 metrů. Takže případ od případu, je faktem, že kvalita německého pancíře v posledních letech války šla dost dolů.

"- ponorky? Uspesne len kym Spojencom chybali sprievodne plavidla. Nasledne stvana zver - 75% ponorkarov sa nedozilo konca vojny."

Tak je na místě zmínit typ XXI, který by byl velkou revolucí....kdyby ovšem nepřišel neuvěřitelně pozdě.

"A sovietsky T-34/76? Zastaraly srot s mizernou ergonomiou, slepy a nemy a hluchy. Zle rozlozenie posadky, mizerna optika, ziadne priezory, ziadna vysielacka. Cvicny terc, do ktoreho Nemci palili, kym nebol zniceny."

S něčím se souhlasit dá, s něčím ne. Sami Američané při testování T-34 chválili jak kanon tak optiku (u kanonu měli kritickou poznámku jen k jeho úsťové rychlosti) i samotnou kvalitu pancíře. Kontroverzní přístup měli ke sklonu, protože omezoval prostor pro posádku a pak je tu samozřejmě motor (ten díky "kvalitě" výroby prostě trpěl poruchami a byl celkově nespolehlivý) a pak je tu samozřejmě zdaleka nejhorší prvek pohonné soustavy a vlastně celého „téčka“, mizerný vzduchový filtr, jenž dále snižoval účinnost motoru. Jeden Američan prý řekl, že tento prvek tam snad musel dát sabotér.

Paka.k

07. 10. 2021

spolehani se na vsemocnou techniku je takovej zapadni syndrom. USA to poznali taky ve Vetnamu i nyni v Avghanistanu. valky vyhrava od nepameti ten kdo ovladne uzemi, ne ten kdo ma lepsi flintu. zapadni narody nejsou zvykle za rodnou hroudu umirat. to se ukazalo pri bitve o Francii. Anglany zachranil kanal a fakt, ze nebylo uz kam couvnout.

nobody

07. 10. 2021

vcelku usmevne citat historky, ktore su prezitkom minimalne 30 rokov a stale su pouzivane v prospech nackov a bolsevikov.
- prevaha Nemcov stala za fajku dymu, pretoze ich zbrane za moc nestali. Co by teoreticky mohlo za nieco stat, to nedokazali vyrobit vobec, alebo v prisernej kvalite a bezpredmetnych mnozstvach
- panciere Panterov boli z tak zlej ocele, ze praskali pri naraze projektilu, ktory ich nemal sancu prerazit. Motory Me-262 boli tak uzasne, ze po ~4 hodinach prace museli ist von a na repas.
- Fw-190 bol chvilu super, potom zase prebrali vedenie Briti - ono sa to bezne strieda
- nemecka logistika bol jeden priserne zly vtip. Netusim, ako mozu byt aj historici tak sprosti a mysliet si, ze Nemci nevedeli, aka zima je v Rusku. Lenze ono je nutne ten material po prve vyrobit a po druhe doviezt na miesto urcenia. S konmi iducimi rychlostou chodze to ide dost tazko pri spotrebe modernej armady
- vysielacky, radary a pod. - tam ich Briti a Americania prebili. Radiozapalovace - v Ardenach Nemci ochutnali, co za svinstvo to je.
- ponorky? Uspesne len kym Spojencom chybali sprievodne plavidla. Nasledne stvana zver - 75% ponorkarov sa nedozilo konca vojny.
- technologia vyroby a organizacie prace? O moznostiach USA mohli Nemci len snivat - v nocnych morach. Lebo vysledky sa im sypali na hlavy a vykladali na pobrezi Francuzska
- strelba z tanku na 2 km patri do rise rozpravok. Skutocna vzdialenost, na ktoru sa odohrala vacsina stretnuti tankov bola 600-800 metrov. A prakticky rovnaka vzdialenost je ocakavana aj dnes, napriek technologiam sci-fi urovne voci WW2 - pretoze ju diktuje teren, nie modelar-amater slintajuci nad Tigrom

A sovietsky T-34/76? Zastaraly srot s mizernou ergonomiou, slepy a nemy a hluchy. Zle rozlozenie posadky, mizerna optika, ziadne priezory, ziadna vysielacka. Cvicny terc, do ktoreho Nemci palili, kym nebol zniceny.

Monarchista

07. 10. 2021

Pánové kdo vyhrál válku??
Vše ostatní jsou jen Vaše snahy ukázat jak chytří nebo nechytří jste. Nechci být sprostý a tak si to přeberte sami. Ještě jednou kdo vlastně vyhrál válku?:flag_cz:

bombero

07. 10. 2021

OBORku, částečně se omlouvám,váš příspěvek jsem špatně přečetl a tak i pochopil. Každopádně sssr dostal hned po anglii nejvíc, ale ta taky táhla největší nápor němců hned od začátku, které v té době na začátku války materiálně podporovali sověti(němce). Takže trochu srovnáváte nesrovnatelné

Dodávky trvaly od března 1941 do 20. září 1945. Celkový objem dodávek představoval částku 50,1 miliardy dolarů, z této částky dostala Velká Británie 31,4 miliardy, SSSR 11,3 miliardy, Francie 3,2 miliardy, Čankajškova Čína 1,6 miliardy a ostatní spojenci (Brazílie, Norsko, Nizozemsko…) dostali celkem 2,6 miliardy dolarů (ČSR 0,6 miliardy).

otacon70

07. 10. 2021

OBOR: operace Tajfun(finální útok na Moskvu) začala 1. října 1941 a od 20. října znemožňilo období dešťů v zaostalém Rusku jakýkoliv provoz na komunikacích. Na tento marast navázaly začátkem listopadu silné mrazy, které už tak silně zdecimované německé jednotky ještě oslabily. Přesto bylo dosaženo 2. prosince předměstí Moskvy a stačily by pouhé 3. motorizované divize k jejímu obsazení. Sovětskou protiofenzivu nelze rozhodně považovat za úspěch, protože Němci své pozice navzdory přesile Sovětů fakticky udržely a až do bitvy u Stalingradu Sověti neustále ustupovali. Byl dokonce dosažen jeden z cílů operace Barbarossa - Astracháň u Kaspického moře.

OBOR

07. 10. 2021

Bombíku víš co je nejvtipnější na tvém odkazu? Tento odstavec: Prvního strategického obratu na východě - zastavení Němců před Moskvou v prosinci 1941 - Rudá armáda dosáhla v podstatě bez západní pomoci, která se teprve rozbíhala (do konce roku 1941 bylo do SSSR dodáno 669 letadel a 445 tanků z Británie, z nichž se bitvy u Moskvy účastnilo malé množství. Z USA se dodávky plně rozběhly až od počátku roku 1942). Otázkou je, jak by probíhaly velké ofenzívy Rudé armády v pozdějších letech bez deseti- či statisíců dodaných náklaďáků a džípů...
Krom toho já se se špindírou Lebensbornem bavím o kontrétní pomoci USA pro sssr, chce si to trochu odmližit od od té ideologické mlhy a lépe chápat psaný text :)

bombero

07. 10. 2021

obor- tady máte aspon materiální pomoc dle států. A rozhodně to není, jak píšete
https://www.fronta.cz/dotaz/vyznam-lend-lease-pomoci-sssr

otacon70

07. 10. 2021

Pokud bych měl zvolit Top zbraně II. světové války, tak až na vyjímky(strategický bombardér) budou mít všechny německý původ. Zde se musí současně navázat faktem, že jedinou příčinou německé porážky byl nedostatek záloh. I přesto je nutné s respektem uznat jakým způsobem byla řízena ekonomika Třetí říše, kde přes obrovské problémy rostla produkce až do podzimu 1944 a až do úplného konce války nedošlo ke kolapsu hospodářství.

OBOR

07. 10. 2021

spindíro slovane nedochudče z Lebensbornu.... dostuduj si laskavě datumy nasazení techniky, než napíšeš nějákaý blabol... pak se můžem bavit dál :wink:

ROBO

07. 10. 2021

OBOR
pomoci od USA pro SSSR tak to byla ta finančně nějnižší pomoc
-------------------------------------
Na to co dělali Rusaci po boku Hitlera za zvěrstva to bylo až dost .
I tak to byla pomoc , co je hlavně v počátcích války zachránila od neodvratné totální porážky od jejich nedávného spojence Hitlera

OBOR

07. 10. 2021

A co ještě zapoměl špindíra Kadlík zmínit, tak co se finančně vyjádřené spoj pomoci od USA pro SSSR tak to byla ta finančně nějnižší pomoc pro spojence mnohem více dostala Anglie, Francie :)

Josse

07. 10. 2021

To: Karel3, s těmito názory, resp. s jejich nositeli se podle mé zkušenosti diskutovat nedá, nemá to smysl. Nic nového se nedozvím, jen současnou propagandu. Dík.

OBOR

07. 10. 2021

spindira slovan Kadlík opět zapomenul, že když se objevila t34/76 na frontě, němci proti ní nic neměli a němce louskal jako oříšky ( možna tak protiletecký fla¨k) až pak přišel tiger.1 a 2. Proč pak ho asi německý generál Paul Ludwig Ewald von Kleist označil za nejlepší tank na světě, stějně tak jako ami...?

OBOR

07. 10. 2021

Mirek73 pravda co se týče tich Spitfirů a němeských 190.... tam to britům musela vymyslet ženská...

Josse

07. 10. 2021

To Karel3: Bavíme se neschopnosti Němců využít svůj potenciál. Povím to na příkladu: půjdete se s vaší partou poprat s hruba stejně velkou jinou partou. Vaši kámoši však zůstanou v hospodě a vy tam půjdete sám a dostanete na budku. Budete říkat: prohrál jsem protože jich bylo více nebo prohrál jsem protože naše parta nevyužila svoje zdroje? To je ten rozdíl. Sověti měli více vojáků na bojišti, přesto, že jejich potenciál byl stejný (či spíše menší) než Nacistické evropské unie.
Že měli super technologie jim bylo bohužel k ničemu, s tím se válka jak vidno nevyhrává. Nebo máte pocit, že prohráli "omylem"?
Strategie je také to, že měl Hitler raději podpořit výrobu Me262 (a vyrušit britské letectvo) v roce 1940/41 než vyhlašovat válku USA.

Zdeněk

07. 10. 2021

Velice dobrý článek,pro čtenáře válečné literatůry je to známé pro vojenské a strategické analfabety jak se nám tady představuje někdo jako Tommy,je to španělská vesnice,více se mi k tomu ani nechce psát,buďme rádi,že je spojenci společně porazili.

Mark

07. 10. 2021

Němci dalo by se říct zvládli v prvopočátcích války taktiku, ale po strategické stránce naprosto selhali.
Hitler se mohl spolehnout na výborné velitelé, od generálů až po pouhé desátníky. Protože v meziválečném období mohli mít jen stotisícovou armádu, tak němci se soustředili hlavně na důstojnický a poddůstojnický sbor a také v německé armádě se podporovala aktivita až u nejnižších velitelů. Toto ve francouzské i třeba ruské bylo nepřípustné.
Prvopočáteční drtivý tlak na spojence byl životně důležitý, jestli Hitler aspoň trochu pomýšlel na vítězství, na dlouhodobou válku němci nebyli absolutně připravení.
Jen při Anšlusu Rakouska, ať to na první pohled nevypadá se ukázaly velké nedostatky v technice( velká poruchovost), logistice, nedostatek nákl. aut (většina pěchoty se přesouvala pěším pochodem nebo vlaky) atd.
Důvod proč Hitlerovi přálo štěstí asi zhruba do období 42,43 bylo několik. Byl to hazardér a vycházelo mu to, měl skvělý důstonický a poddůstojnický sbor, jeho nepřátele byli víceméně neschopní buď z důvodu staromyšlenkářství, škrtů v armádě, poprav, také měli více bojových zkušeností (logistika ČSR, Rakousko, boje Polsko atd.) .... prostě spíš stálo na straně Hitlera štěstí, ale ne proto, že by německá armáda byla skvělé připravená.

Lukáš Kment

07. 10. 2021

Němci byli naprostí diletanti v oblasti ekonomiky. Nedokázali zavést v té době již standardní model masové výroby. Stejně tak výzkum měli neskutečně roztříštěný do mnoha projektů, kde si jednotlivé konkurovaly a následně se využívalo politických vlivů k protlačení vlastního projektu. A z pohledu technologií. K čemu je letoun s vynikajícími vlastnostmi, když se vyrábí v kusové výrobě a pro který nedokážete vyprodukovat materiály například pro výrobu motrů. K čemu je kvalitní a technologicky pokročilý tank, když jich pak za celou válku vyrobíte pár set kusů a nemáte ani pro to málo dostatek paliva, zatímco protivník jich vyrobí a uživí i desítky tisíc. Nebo obecně, jak chcete vyhrát opotřebovací válku, když nemáte stategické bombardéry, nejste schopni omezit produkci nepřítele a současně nedokážete ochránit vlastní výrobní kapacity.
Ona ta technologická převaha je dost sporná. Nemci měli obrovský potenciál, který hodili do koše. Jak z pohledu výzkumu a vývoje, tak z pohledu ekonomického potenciálu obsazených území. Ve vedení byly nekompetentní stranické figurky, které pokazily prakticky vše, na co sáhly. A ono je hezké mít spoustu nadějných projektů na papíře, když do reálného stavu dokážete dostat jen pár z nich a v omezených počtech. Dlouhodobý konflikt je prostě o kapacitě výroby, surovinách a dostupném množství lidí. Nic z toho nedokázali Němci využít a proto prohráli. Ona i ta dobře zavedená a organizovaná masová výroba sladěná s propracovanou logistikou je technologie. A zde Němci naprosto propadli.

Josse

07. 10. 2021

To Milan: Ale to všechno byly chyby Němců, které nebyly vynucené, nikdo je nenutil chovat se takto nesmyslně. Poraženi nebyli množstvím nepřátel, ale protože jejich strategie a organizace byla příšerná. Porovnejte produkci tanků v příšerných podmínkách SSSR s Německem (a celou jeho dobytou Evropou). Naprostá tragédie a neschopnost.
Pokud by ztráty sovětů byly 6-8x větší jak se dnes běžně uvádí, tak nemohli nikdy vyhrát, to by logisticky neustáli. Vyhráli ne na množství, ale na rozumnou strategii, výbornou zbrojní výrobu a organizaci.

Mirek73

07. 10. 2021

Tak ono se stačí podívat na ztráty spojenců a to jak na zemi tak ve vzduchu. Na východě němci bojovali neustále proti obrovské početní převaze, na západě taky. Co se týká letectva toho stíhacícího měli němci na západě od útoku na SSSR JG.2 a JG.26 později JG.1 v Holandsku a proti nim stála celá RAF a pozdeji 8 letecká armáda USA. Početně byli němci slabší a přesto ztráty RAF a USAF byli násobně větší než ty německé - do konce roku 1943. Kormě taktiky a lepšího vycviku a samozřejmě zlušenistí letců to byla i technologická nadřezenost Fw.190 ktero britové dohnali až v půce roku 1943 kdy bylo více Spitfirů Mk.IX. Američani to zlomili až příchodem P-51.

Milan123

07. 10. 2021

Joose: Není, protože Němci nikdy nedokázali využít ekonomický potenciál Evropy, kromě ČSSR všechny dobyté země rozkradli tak nehorázným způsobem, že naprosto ochromili jejich vojenský a ekonomický potenciál a hlavně logistiku ( zabaveně vlaky a nákladní automobily), paradoxně podobné nesmysly se odehrávali i v jejich vlastní ekonomice. Prostě všechno na frontu. Na farmách ve Francii hnilo jídlo, protože ho neměl kdo odvézt, v Německu se těžilo obrovské množství uhlí, velká část z něj byla stále naskladněna poblíž dolů, protože Němci poslali moc vlaků na frontu a neměli ho čím odvézt, což způsobilo roku 1942 energetickou krizi a celkově nižší výrobu. Goebbels tuto energetickou krizi ve svém deníku celkem výstižně popisuje. Výrobní potenciál Evropy byl ohromný, to by se ale nacisté nesměli chovat jako dobyvatelé a následně plenitelé a loupežníci, aby ho využili. Jinak, nezapomínejte, že velká část Němců bojovala na západě, uvádí se sice kolem 20%. Západ už od roku 1939 vázal nemalou část leteckého průmyslu Německa, včetně okupačních jednotek, jejichž počty šly do statisíců. Němci nebojovali jen proti SSSR, ale proti Spojencům ( i když většinu jejich jednotek porazil SSSR), na to je třeba pamatovat. Jinak, článek je jeden nesmyslný paskvil, zbytečnost něco takového psát. Je tam tolik blbostí, že se mi do toho ani nechce je všechny vyvracet...

OBOR

07. 10. 2021

Josse - přesně tak :thumbsup:

Josse

07. 10. 2021

To Tommy. Zkuste si cvičně spočítat kolik států a s jakým počtem obyvatelstva napadli SSSR a jaké území v roce 41-42 obsadili resp kolik lidíbylo pod okupací. dále pak kolik států/lidí v Evropě na Německo pracovalo. Dojdete jistě k zajímavým číslům a poznání že "nás mnógo" je totální nesmysl.

Luboš

07. 10. 2021

Souhlas, nemá smysl to popírat.

Tommy

07. 10. 2021

Technologická převaha Německa byla nesporná, nepřátelé je umlátili jen diky taktice "nas mnogo".

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací